K summitu NATO: Pozor, Rusko už zná cestu. Kdopak bude dělat šlapací myšky a kanonenfutr?

11.07.2016 10:22 | Zprávy

Organizace Severoatlantické smlouvy se sešla na dalším velkém summitu ve Varšavě mezi 8. a 9. červencem 2016. Od začátku se očekávalo, že organizace potvrdí svoji „novou“ politiku vůči Rusku. A podle výsledků jednání se NATO vrátilo ke studenoválečnické premise „udržet Rusko venku“ (keep Russia out). Širší okolnosti a konkrétní výsledky summitu ve Varšavě analyzuje pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.

K summitu NATO: Pozor, Rusko už zná cestu. Kdopak bude dělat šlapací myšky a kanonenfutr?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka NATO

Přes nepochybně různě nuancované názory mezi jednotlivými členskými zeměmi, konečný text komuniké letošního summitu zněl jedním hlasem. Jeho vzkaz byl celkem jasný: NATO je jako výspa západních hodnot na straně pravdy a mezinárodního práva. Rusko je hlavní viník současné krize vztahů a narušitel mezinárodního práva. NATO zaujímá odstrašovací a obranný postoj, ale v jeho rámci je připraveno vést s Ruskem dialog a obnovit  důvěru.

Malé dějiny NATO

Jak známo, NATO je organizace, která vznikla v roce 1949 v době studené války jako nástroj kolektivní obrany, který regionalizoval nadřazené mezinárodní normy OSN (tj. Chartu OSN) a institucionalizoval americkou hegemonii v západní Evropě jako důsledek druhé světové války. Odstavec pět smlouvy  stanovuje základní principy kolektivní obrany (nikoliv bezpečnosti). Mušketýrský závazek „všichni za jednoho“ podléhá ve skutečnosti poměrně rozvolněné interpretaci potřeby asistence podle situace a uvážení každé členské země. Detail, na který se v zemích střední a východní Evropy (s jejich nesamozřejmou státností a viděním bezpečnosti jako ochrany ze strany mocnějších) rádo zapomíná.

Protivníkem NATO v Evropě byl Sovětský svaz a až po roce 1955 Varšavská smlouva, která vznikla jako odpověď na přijetí západního Německa do NATO. Reálie tehdejší politiky byly jiné: Evropa jako celek se vzpamatovávala z ničivé druhé světové války, mimo ní docházelo k procesu dekolonizace (fakticky rozpadu koloniálních říší evropských velmocí) a nukleární zbraně proměnily dosavadní vidění a chápání války jako vzájemně zaručeného zničení. Jasným hegemonem se v západní části kontinentu staly Spojené státy. Na východě to byl SSSR.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Veronika Sušová-Salminen

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Jak věřit vašim slibům?

Slibujete dostupnější bydlení, konec korupce, ale co se změnilo za ty roky, co jste v politice? Dokonce jste byli dost dlouho součástí vlády. A když jsme u toho, šli byste do koalice se SPOLU a STAN znovu nebo ne? Protože jestli ne, tak kdo jiný vám zbývá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

13:21 „Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

Fialova vláda se postavila jednoznačně proti Íránu a schvaluje americké a izraelské útoky, což se jí…