„Zdálo se mi, že nastala jakási informační bída a už ani vítězný postup ukrajinské armády v jihovýchodním směru, který je často popisován jako ústup ruské armády do jihoruských stepí, ne-li úprk někam za Ural, není tím mediálně nejzajímavějším,“ komentuje události posledních dnů politolog Zdeněk Zbořil. „Stejně jako ruské raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu, o kterých víme, jak že jsou neúčinné, tak naopak významné, a to dokonce i v Kyjevě, Lvově a dalších místech na západě Ukrajiny,“ dodal.
Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?Anketa
Politolog podotýká, že naštěstí pro stále více unavené zpravodaje z českého a zahraničního politického prostředí se odehrávala na obrazovkách všech v Evropě povolených televizních stanicích teatrální rezignace Borise Johnsona, jeho výměna za nepovedenou náhražku Margareth Thatcherové v podobě Liz Trussové, která vyvolala zájem svou rezignací nebo rezignovala kvůli „britské velké panice“ (známe už z roku 1816) a vrátila do „hry o trůny“ nejen Borise, ale i staronového Rischi (Ríšu?) Sunaka, typického reprezentanta etnicity snad celého Commonwealthu.
„Kdyby byla ‚okurková sezóna‘, tak bychom se nad tím ani nepodivovali. Ale když se v Čínské lidové republice právě odehrávalo zasedání a volba nového 205členného ÚV vládnoucí komunistické strany a na něm definovala její budoucnost nejméně na příštích pět let, snad jsme se o tom mohli dozvědět trochu víc,“ uvedl Zbořil. „Zatím tedy víme, že dosavadní prezident Si Ťin-pching ‚upevnil svoji moc‘ a že pořadatelé vyvedli ze zasedacího velesálu bývalého prezidenta, jehož jméno našim současníkům skoro nic neříká. Někteří dobrodružnější komentátoři k tomu všemu ještě přidali ‚informace‘ (tedy nedůvěryhodné drby) o plánech čínské armády, jak se vylodit na Tchaj-wanu, ale skoro nikdo si nevšiml, že už dost dlouhou dobu běží příprava na konflikt v severních mořích – tak bohatých na plyn a ropu – a rozšiřování NATO nemusí souviset jen se situací na Ukrajině a na ose východ–západ, ale třeba i na sever–jih anebo naopak,“ dodal.
Andrej Babiš do hry ani nevstoupil
Opoziční hnutí ANO oznámí kandidáta na prezidenta až v pondělí 31. října. Původně tak mělo učinit příští týden ve středu 26. října. Důvodem odkladu tiskové konference je izolace předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše kvůli koronaviru. Jenže vypadá to, že Andrej Babiš je jako kandidát na prezidenta už mimo hru. Jenže mohou mít vůbec šanci Alena Schillerová nebo Karel Havlíček? „Andrej Babiš do té hry vlastně ani nevstoupil. Ale co měli dělat ostatní tak žádostiví kandidáti, když se v posledních šesti až osmi letech nenaučili nic jiného než válčit s Andrejem Babišem na život a na smrt. A tak musí s Babišem válčit dál i o tak atraktivní místo na Hradě,“ uvedl Zbořil. „Sice ještě nikdo z nich neslíbil, že se pokusí vrátit do sídla hlavy státu ukradenou a údajně rozstříhanou prezidentskou vlajku, ale pokud se někdo pokusil říct něco konkrétního, neudělalo to velký dojem. Ať už šlo o generála, odboráře s podporou současného prezidenta nebo senátora, který je v téměř privátní válce s prezidentem RF Putinem. A tak se zdá, že je to zatím ještě mnoha potenciálním voličům jedno a že je spojuje jen obecné přesvědčení, které vyjadřoval starodávný a dnes resuscitovaný protestsong: Nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn…“ dodal.
Někteří rektoři a politici se ani letos 28. října nechystají zúčastnit slavnostní ceremonie udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Někteří rektoři se plánují omluvit z pracovních důvodů nebo kvůli cestám do zahraničí. „Asi bude zajímavější připravovaná velká demonstrace na Václavském náměstí v Praze než poslední udílení vyznamenání prezidentem republiky. Navíc si myslím, že ani těm, kteří budou vyznamenáni, ani těm, kteří byli jen pozváni jako hosté, nebude vadit, že tam nebudou sedět s některými, kteří se považují za magnificences et spectabiles. Ale možná se mýlím a někteří z nich se půjdou raději podívat na ten Václavák a třeba i někomu zatleskají,“ říká Zbořil.
Nemelem, my se na vás vy…
Právě na 28. října se chystá další demonstrace proti vládě a protestovat bude v ten samý den i Tomio Okamura v Brně. „Podle toho, jak vláda a její okolí mluví a chovají se k obavám občanů z budoucnosti, se obávám, že může dojít i k projevům ‚tekutého hněvu‘, jak o něm psal filozof a sociolog Václav Bělohradský ve dnech, kdy sociální napětí, které se dnes dá krájet, nebylo na této úrovni. Ale když už jsem vzpomněl tu protektorátní úpravu písně Nemelem, nemelem, mohl by snad ještě někdo vědět, že poslední dva verše byly … nemelem, nemelem, my se na vás vy…! (a následuje hodně vulgární, ale často používané české slovo),“ dodává.
Na tragikomickém kousku „Proti strachu“ se jistě objeví…
Další demonstraci chystá Milion chvilek pro demokracii na 30. října – protest s názvem Společně proti strachu. „Milion chvilek po sobě zanechal dvě stopy. Jak tu z velkolepé podívané na Letné, a potom to až nehorázné politické diletantství, které se projevilo v arogantním jednání s politickými stranami, které tehdy byly v opozici. Nezdá se mi, že by se jejich pověst nějak zlepšila, ale jistě se na jevišti tragikomického kousku ‚Proti strachu‘ objeví řada lidí, kteří pamatují tu první milionovou chvilku. Zda se této nové varianty zúčastní tak výrazné osobnosti veřejného života, jakými snad ještě dnes jsou Tomáš Halík, Džamila Stehlíková nebo dokonce Dana Drábová, si nedovolím odhadnout. Ale někdo ‚od divadla‘ tam jistě zajde a o ostatní se postará Česká TV,“ komentuje Zbořil.
Psali jsme:
Česko by mělo zamezit jakýmkoliv snahám o rušení plateb v hotovosti, a to především z bezpečnostního hlediska. Shodlo se na tom několik politiků a odborníků z finanční sféry, kteří se zúčastnili semináře na toto téma v Poslanecké sněmovně. Ačkoliv zrušení hotovosti v ČR reálně nikdo nenavrhuje, politici jsou přesvědčeni, že se k němu blížíme salámovou metodou.
„Já o tom jiné informace než z různých, spíše populárních než odborných kruhů nemám, a tak nevím, co bych mohl komentovat. Pokud vím, je to běžný způsob plateb v mnoha asijských zemích a v čínských velkoměstech to bez něj skoro nejde. Na televizi Noe to popisoval cestovatel po stopách Marca Pola Martin Půlpán, který ukazoval tržiště v sinťiangském (ujgurském) Kašgaru, kde měl potíže platit na městském tržišti stařičké svraštělé babičce nejen hotovými penězi, ale i kartou. Měla na krku na šňůrce chytrý telefon, a i když nakupujete u ní cibuli nebo papriky, stačí to po našem ‚odmáznout‘. A když to jde dnes i ve vzdálené čínské provincii, proč by to nemohlo být běžné i u nás,“ říká Zbořil.
Chudé Vánoce jak pro koho
„Drtivou většinu obyvatel ČR čekají opravdu chudé Vánoce a pod stromečkem spíše obavy z budoucnosti. Malá skupinka lidí bude naopak mít štědré Vánoce – byznys v energetice především, a ústavní činitelé. „Ano, to si myslím také. Vždy tomu tak bylo a asi i bude. Na hospodářský úpadek většina lidí doplácí, ale někteří, jak se dříve říkalo, ‚nekřesťansky‘ bohatnou. Zejména ti, kteří reprezentují stát a jsou voleni a vybíráni lidem, který je zdrojem veškeré moci. Už Erasmus Rotterdamský ve své slavné práci ‚Jak vychovávat křesťanského vladaře‘ se domníval (na začátku 16. století), že všichni zvolení a vybraní by měli sloužit, a proto by neměli za své služby pobírat žádnou materiální odměnu. Jen by se jim mělo dostávat náhrad za bydlení, stravu a cestovné. Odpadly by pak starosti, proč a kolik by měli dostávat tito činitelé, např. i v dobách inflace, a dokonce by se dalo smírně vyřešit, kolik by jich mělo být a jak dlouho by měli ‚lidu‘ sloužit,“ podotýká Zbořil.
V Partii položila moderátorka Terezie Tománková také dotaz k zavedení tzv. windfall tax, tedy daně z mimořádných zisků. Piráti trvají na tom, že tato daň se má vztahovat na zisky bank či energetických firem s působností už pro rok 2022. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že to bude až pro rok 2023. Bartoš ale trvá na tom, že vláda pomáhá podnikatelům a občanům v energetické a inflační krizi už teď, tedy že vláda to už teď musí mít z čeho platit.
„Je to zase jedna z těch diskusí marných, laciných a zbytečných. Kdo se nemusí tvářit, že ví, oč jde, a ví, co to byla tzv. milionářská dávka, jeden z nápadů vlády Klementa Gottwalda v roce 1948, nebude překvapený. Bohumil Hrabal jej popisuje v jedné ze svých povídek, v té, jak se ve Svatém Janu pod Skalou stávali z internovaných milionářů milicionáři a ve všední den tomu bylo naopak,“ uvedl Zbořil. „Tím s nadsázkou ironizuje pokusy o kompenzaci škod vládou, která je svými rozhodnutími způsobila. K ničemu to nebylo a o pět let se musela spustit brutální měnová reforma, která československému hospodářství také byla k ničemu. Tentokrát, a zatím ještě jen na Slovensku, jeden ministr použil slovo ‚zestátnění‘. Před rokem 1989 se tomu říkalo ‚zdanění neoprávněných zisků‘. Proto následků diskuse mezi pány ministry Stanjurou a Bartošem je třeba se už teď obávat, i když nevíme přesně, jak to jejich ‚zdanění‘ bude vypadat. Jenom víme, kdo to oba pánové jsou a s jakými nápady se v současné vládní politice předvádějí,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
