„Myslím, že ten okamžik, do kterého se všechno stane, jsou volby do Evropského parlamentu, protože do těch je ještě čas všechno zvládnout. Odvažuji se předpovědět, že ve volbách do Evropského parlamentu v čele sjednocené pravice Václav Klaus kandidovat bude,“ prohlásil Vlastimil Tlustý v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Jste zklamaný, že si Václav Klaus rozmyslel vrátit se do politiky před sněmovními volbami?
Mně to připadá logické, dokonce jsem to předpokládal. Logické mi to připadá ze dvou důvodů. Za prvé - konání voleb v tak krátkém termínu je v podstatě pro koholi, kdo chce nově kandidovat, jako naskakovat do rozjetého rychlíku. A to není zrovna moc bezpečné. A za druhé - pravice je tak rozdrobená a roztříštěná, že v tuto dobu se pokusit ten pytel blech posbírat do jednoho uskupení, je věc velmi složitá. Protože když máte několik lidí, vzájemně se vylučují, když dva řekou ano, tak třetí řekne ne, takže ta situace je velmi nepřehledná. Když sečteme časový pres a míru rozbití pravice, jsou to dvě tak velké nejistoty, že se dalo předpokládat, že pan prezident Václav Klaus bude situaci obezřetně vyhodnocovat a bude spíš směřovat ke kandidatuře do Evropského parlamentu.
Mezi těmi, kteří se k projektu s Václavem Klausem nadšeně hlásili, byli lidé velmi nesourodí, kteří měli mezi sebou i vzájemné konflikty. Vy sám jste si dokázal představit spolupráci třeba s bývalým předsedou ODS Mirkem Toplánkem a vaším někdejším poslaneckým kolegou Petrem Tluchořem v rámci jednoho politického subjektu?
Upřímně řečeno v podstatě ne. To, že je pravice takhle rozbitá, je práce právě těhle lidí. Dávat se do sjednocování pravice s těmi, kteří ji prokazatelně rozbili a kteří své největší schopnosti prokázali v destrukci pravice, což jsou právě tito jmenovaní, Topolánek s Tluchořem, je těžko představitelné. Právě oni zlikvidovali program ODS a stáli na počátku dnešního stavu ODS.
V médiích se objevily spekulace, že podmínky, které si údajně kladl například Petr Tluchoř v souvislosti se svou účastí v projektu kolem Václava Klause, způsobily, že se nakonec bývalý prezident z toho rozhodl vycouvat. Je to pravda?
Já o tom nevím vůbec nic. Já jen říkám, že pokoušet se něco vystavět s těmi, kteří umějí jen bourat, je takřka nemožné. A umím si představit, že se to ukázalo i v této situaci, protože experti na bourání se projevují v každém momentu, takže je docela možné, že přicházeli s nepřiměřenými požadavky.
Veřejnost překvapilo, když Mirek Topolánek prohlásil, že s Václavem Klausem půjde na barikády, protože jejich vztah v minulosti byl poměrně vyhrocený už od doby, kdy Topolánek vystřídal Klause na postu šéfa strany. Vám to nepřipadalo divné?
Jsem překvapen, jak si nikdo nic nepamatuje. Topolánek byl předseda ODS, který ze strany vyštval bývalého předsedu a tehdejšího prezidenta Václava Klause, proto by ho mělo napadnout, že to je voda o oheň.
Myslíte si, že není všemu konec, že exprezident Václav Klaus se rozhodne kandidovat do Evropského parlamentu, ať už na kandidátce ODS, která o této možnosti mluvila a ani on nakonec spolupráci s ní nevyloučil, nebo na kandidátce nějakého jiného uskupení?
Já předpokládám, že se nyní v ODS znovu rozhoří debata, do jaké míry chce být strana součástí sjednocující se pravice, nebo dokonce její vůdčí silou, což by býti mohla, to by bylo samozřejmě ideální. Já jsem v uplynulých dvou letech, jak dokazují mé rozhovory v médiích, marně volal po tom, aby ODS pozvala Václava Klause jako sjednotitele pravice zpět do ODS a postavila ho do svého čela. Myslím, že se to teď znovu zopakuje. Když je někde vzduchoprázdno, tak se tam musí něco zrodit. A vzduchoprázdno je v tuto chvíli právě díky Topolánkovi a Tluchořovi, ale nesmíme zapomenout na Kalouska, jenže ten bojoval za jiný politický subjekt, takže tomu se nelze divit, že destruoval ODS. Alespoň Topolánek s Tluchořem mu to ve velké míře umožnili, oni z něj udělali hlavního ekonomického experta pravicové ODS. To bylo jejich rozhodnutí. Všimněte si, kolik je v tom protimluvů, Miroslav Kalousek není ani ekonomický, ani expert, ani pravicový.
Psali jsme:
Tihle tři destruovali pravici a v tuto chvíli, a to je naprosto prokazatelný fakt, není na české politické scéně žádný pravicový subjekt. Ti, kteří to o sobě tvrdili, svými kroky za poslední roky prokázali tím, co plodili, že pravicoví nejsou. A když nejsou v tuto chvíli na politické scéně silné pravicové strany, tak nějaká vznikne. Další nesporný fakt je, že největší sílu na politické scéně ke sjednocení pravice má Václav Klaus. Z toho já odvozuji, že se to prostě stane, že sjednocená pravice bude, že v jejím čele bude stát Václav Klaus, ale cesta k tomu může být složitější, než se na počátku zdálo. Myslím, že ten okamžik, do kterého se všechno stane, jsou volby do Evropského parlamentu, protože do těch je ještě čas tohle všechno zvládnout. Odvažuji se předpovědět, že ve volbách do Evropského parlamentu v čele sjednocené pravice Václav Klaus kandidovat bude.
Vy jste zjevně přesvědčen, že ve veřejnosti ještě je poptávka po návratu Václava Klause do politiky. Vždyť se ukázalo, a Václav Klaus tím byl možná nemile překvapen, že velmi vlažná byla i odezva z ODS, kterou zakládal. Neukazuje se, že v nové generaci politiků ODS už není jméno Václav Klaus tak posvátné, jako bylo pro lidi, kteří s ním začínali?
Když říkáte nová generace politiků ODS, tak je to také protimluv, ona tam žádná není, zkuste vyjmenovat nějaké osobnosti, které se za posledních - dejme tomu šest let - projevily.
Nejsou třeba v komunální politice nebo členské základně?
Jak by řekl akademik Wichterle, kolektiv nikdy nemá nápad, nápad mají jen silní jedinci. Ti něco vymyslí a pak pro to někoho strhnou. Ti jsou v ODS ve velmi chabém počtu, navíc jsou k smrti vyděšeni, jsou naprosto zoufalí ze situace, v jaké se nacházejí. Číst si průzkumy veřejného mínění o tom, že mají šest nebo osm procent preferencí, to znamená jestli mají vůbec šanci se dostat do sněmovny, to je pro ně něco nepředstavitelného. Oni si zvykli na to, že po desítky let byla ODS silnou politickou stranou, která, když se jí moc nedařilo, měla třiadvacet procent, a když se jí dařilo, měla pětatřicet. Ale že by se měla dostat do prostoru šesti nebo osmi procent, to je pro ní absolutní novinka.
Když jsem byl lídrem středočeské kandidátky, měli jsme problém, jak mezi dvanáct okresů Středočeského kraje rozložit kandidátku tak, aby v nich jednotlivé okresy byly zastoupeny. ODS v dobách zlých mívala sedm, a v dobách skvělých deset poslanců, to znamená, že skoro každý okres byl ve sněmovně zastoupen. Teď si představte, že se bude scházet sněm a bude hledat jednoho nebo dva, kteří by měli středočeské odéesáky reprezentovat. To je naprosto odlišná situace. A jsou kraje, zejména na Moravě, kde jsou v situaci, že si nemusí lámat hlavu s kandidátkami vůbec, protože zvolen nebude nikdo. A to samozřejmě vyvolává v lidech naprosté zoufalství, takže nedivme se tomu, že se nechovají racionálně. Zoufalství nevede k racionalitě, zoufalství vede k zoufalým činům.
Jste si tím opravdu jist, že když v tuto chvíli není poptávka po Václavu Klausovi v ODS, protože má starosti sama se sebou, že ve veřejnosti, zvlášť po novoroční amnestii, je?
Poptávka po Václavu Klausovi je, ale myslím, že je zejména veliká poptávka po skutečné pravicové politice. Když normální lidé, zvyklí živit se vlastníma rukama a vlastní hlavou, vidí, co vymýšlí levice, když vidí, že úspěch má být potrestán, to znamená, že každý, kdo něco umí, kdo o něco usiluje, kdo něco buduje, má být potrestán vysokými daněmi, zatímco každý, kdo spoléhá na státní pokladnu a má nataženou ruku, se může těšit na štědré sociální dávky, které se budou rozhazovat bez ohledu na to, jestli to ti lidé potřebují nebo nepotřebují, budou chtít pravicovou stranu, která by tomu řekla Ne. Takové pravicové strany měly před deseti lety ve společnosti skoro padesátiprocentní podporu.
I kdyby byly zdevastovány tím, že tzv. pravicovou politikou byla ve skutečnosti realizována politika levicová, i kdyby míra destrukce Topolánkovými, Kalouskovými a Nečasovými kroky byla velká, stejně je tu potenciál, který odhaduji na třicet procent společnosti, který chce podporovat pravicové strany, protože vidí, že chrání tvořivost, úspěšnost, produktivitu. Ten potenciál tady prostě je. Když sečteme poptávku po pravicové politické straně s příznivci Václava Klause, má takový projekt docela velkou šanci na úspěch.
Vy jste ekonomický poradce Suverenity Jany Bobošíkové, uvažujete o návratu do politiky i bez Václava Klause? Jana Bobošíková potvrdila, že bude v projektu pokračovat i bez Václava Klause, že se bude snažit proklausovsky smýšlející lidi spojit pod hlavičkou politického subjektu Hlavu vzhůru.
Já jsem považoval za správné být u Suverenity Bobonervem, jak jsem si říkal, už dávno, považoval jsem za správné být poradcem této formace, protože jako snad jediná zachovává realistické postoje České republiky vůči Evropské unii, což je mimochodem neuvěřitelné. Podívejte se třeba na to, jak se vyvinul názor veřejného mínění od podpory evropské měny k současné naprosté nepodpoře. Mimochodem připomenu, že když jsem byl ministrem financí, vlastním tělem jsem zalehl kulometné hnízdo, které se jmenovalo okamžité přijetí eura. A přitom eurorealistická strana, jako je Suverenita, je nejen jediná, ale má stále nízkou podporu. Z toho se ukazuje, že toto téma ještě nezačalo být dominantní, ale jistě dominantní bude. Já jsem tomu věřil, a proto jsem považoval za správné to podporovat. A také jsem vysvětloval, že s tímto postojem není správné stát na politické scéně někde od středu doleva, ale je třeba být naopak od středu doprava, protože eurorealismus v celé Evropě je spojen spíš s pravicovostí než s levicovostí. To byly důvody, abych byl takovým poradcem. Já v tom samozřejmě nehodlám přestat, protože ta potřeba stále trvá. Ale co se týká mé kandidatury, já jsem od počátku říkal velmi srozumitelnou větu: kandidovat s Václavem Klausem ano, kandidovat bez Václava Klause ne. To jsem také dodržoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
