Na pozvání premiéra Andreje Babiše do Bílého domu mimo jiné reagoval i expremiér Mirek Topolánek. „Zájem Westinghousu musí být velice silný, když americká administrativa přijme v Bílém domě bolševika, agenta komunistické zpravodajské služby a křiváka. Nebo je to jinak?“ citoval Topolánkův výrok na Twitteru server Lidovky.cz. Premiér souvislost cesty do USA s dostavbou jaderných bloků už dříve odmítl. „Pan expremiér, jako každý opakovaně neúspěšný politik, nešetří silnými slovy zejména tehdy, když jde o posuzování morálky a jeho pojetí demokracie,“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil, který uvažoval nad tím, zda je to dáno jeho vojenskou výchovou a jejím vlivem na formování jeho osobnosti v letech puberty.
„Z jeho oficiálního a trochu útlého CV, než by se dalo u bývalého předsedy vlády očekávat, není jasné, jak on sám na tom byl s cestováním po politických štacích. I když předpokládám, že jako vysoký nejvyšší představitel ODS měl také zájem o svou cestu do Spojených států,“ uvedl Zbořil. „Když byl pak premiérem, přání se mu splnilo. A když to nešlo jinak, tak alespoň jezdil mezi své nudistické přátele do Itálie. Takže možná budou pravým důvodem ‚kyselé hrozny‘. Je zajímavé, že právě on si klade otázku, jak to s tím, a s tím zatím, vlastně je,“ dodal a upozornil: „V Bílém domě, pokud si vzpomínám, byli všichni premiéři ČR s výjimkou Stanislava Grose a Spojené státy to přežily. Jen se tam vždy trochu ‚naši‘ k něčemu zavázali. Na jednoduchou otázku tedy jednoduchá odpověď. Je to prostě i tentokrát stejné, jako to bylo s Mirkem Topolánkem. A na to, kdo je jak velký křivák, bychom se mohli zeptat některých členů první i druhé Topolánkovy rodiny.“
Návštěva českého premiéra ve Spojených státech by se měla uskutečnit 7. března. Hospodářské noviny koncem ledna napsaly, že Babišovi otevřela cestu do Washingtonu kauza Huawei. „USA mají také zájem o některé významné české zakázky. České Ministerstvo obrany například plánuje nakoupit 12 víceúčelových vrtulníků, mezi hlavními uchazeči jsou právě americké firmy,“ psala také ČTK. Návštěva se podle premiéra letos uskuteční díky tomu, že si Česko připomíná 30 let od sametové revoluce a 20 let od vstupu do NATO. „Samozřejmě že Babišova cesta má symbolický charakter. Přece na této úrovni není český prezident roven americkému. Jak psal ve svých epigramech už Karel Havlíček Borovský, i v ‚demokratském kraji‘ není ani smělý vrabec orlu rovný dosti, aby mohl začimčařit cosi o rovnosti,“ uvedl politolog.
„A to, o čem píší v HN, může, ale také nemusí být pravda. V každém případě se ale sejdou dva lidé, kteří nejsou produkty politického establishmentu a umějí překvapit svými originálními názory. Jeden víc, druhý méně, ale to nic nemění na tom, že si během těch plánovaných 30 minut mohou říci něco, co ještě nemusí tušit ani Mirek Topolánek, ani v Bakalových HN. A dokonce to ani nemusí být pro oba příliš závazné. Možná že Donald Trump požádá Andreje Babiše, aby tlumočil v Praze, v pověstném osmikilometrovém kruhu, kde se dělá česká mediální politika, jeho přání, aby mu tam konečně alespoň někteří přestali nadávat a urážet ho,“ dodal.
O pozvání do Bílého domu se dlouze debatovalo v souvislosti s prezidentem Milošem Zemanem. „Miloš Zeman v Bílém domě už byl jako předseda vlády a ani potom se toho ve vztazích ČR a Spojených států nezměnilo. Jak říkali staří harcovníci americké zahraniční politiky, Spojené státy nemají ani přátele, ani nepřátele. Mají jen svoje zájmy. Do Washingtonu jezdil téměř pravidelně Václav Havel a byli tam s výjimkou Stanislava Grosse všichni premiéři. I Mirek Topolánek. Takže to tak trochu odpovídá protokolu,“ reagoval Zbořil.
Tak ať řeknou, kdo je ten nejdemokratičtější demokrat!
V neděli u Pražského hradu demonstrovali aktivisté ze skupiny Kaputin. Postavili symbolickou zeď. „Happening před výročím komunistického puče upozorňuje na nebezpečí dezinformací, hybridní války či posilující autoritářské tendence,“ psal, když přinesl informace o protestu, server denikn.cz. „Snad mohli protestující také uvést, kdo všechno dezinformuje a jak je to třeba se zprávami z Venezuely, a neskrývat se za snadno zneužitelný pojem ‚hybridní války‘. Zřejmě jich mají na mysli více než jednu. A také o těch ‚autoritářských tendencích‘ mluvit hned třeba v souvislosti s EU, když už nás čekají květnové volby do Evropského parlamentu. A podívat se na dosud známé kandidáty našich politických stran a říci nebo napsat, kdo z nich má sklony k autoritářství a kdo je ten nejdemokratičtější demokrat. Možná i demokrat liberální. To je také obtížně srozumitelné,“ uvedl Zbořil. „Pokud se ale obávají ‚Vítězného února‘, pak jejich obavy také sdílím, jenom si myslím, že budou v jiném gardu a jinak vybarvené. Ačkoli červené karty už jsme na ulicích a náměstích několikrát v poslední době viděli,“ dodal.
Ing. Miloš Zeman
„Vypadá to, že Michael Kocáb u všeho byl a nebyl.“
Michael Kocáb byl hostem Jany Bobošíkové v XTV. Úvodem hovořil o rukopisu, který sepisuje k 30. výročí sametové revoluce. Jediný otazník má nad tím, že Federální shromáždění jednomyslně schválilo Václava Havla a poslance jednomyslně kooptovalo do Federálního shromáždění... „Čím si to tedy vysvětlujete?“ zeptala se Bobošíková. „Na to se musíme zeptat Mariána Čalfy... Václava Havla už se nezeptáme. Já u toho nebyl, když se domlouvalo, aby 300 bolševiků pro nás zvedlo ruku. To vysvětlení, které se nabízí, je takové, že byli pod velkým tlakem. Bylo jasné, že to je historicky nevyhnutelná nutnost. Ale ta jednomyslnost se dá zdůvodnit psí oddaností vedení KSČ, nebo potom se to dá vysvětlit tou domluvou, tím, že nedojde k bezprostřední kriminalizaci KSČ,“ podotkl možnosti.
„Vypadá to podle těchto slov, že Michael Kocáb (podobně jako jeho ukrajinský skoro jmenovec Kocaba) u všeho byl a nebyl. Ale aspoň si vzpomněl na marxisticko-leninský pojem ‚poznaná nutnost‘. Ačkoli asi zapomněl, že o ‚kriminalizaci‘ KSČ a komunismu se mluvilo hned na několika schůzkách nejvyšších a bylo dohodnuto, že budou trestně stíháni jenom ti, kteří se dopouštěli ‚potlačování lidských práv‘. To umožňovalo velmi široký výklad, a proto měl pan Kocáb do svého vyprávění zahrnout i odpovědi na onu základní otázku strukturovaně – kdo, kdy, s kým, o čem a za co,“ komentoval politolog.
V roce 1989 jsme podle Kocába neudělali předěl. „V tom smyslu, že jsme neprohlásili komunistickou stranu za zločineckou organizaci a nevyřadili jsme komunisty na nějakou dobu z účasti na politickém životě. My jsme neudělali to, co udělali Němci, že nacisti si po druhé světové válce v parlamentu ani neškrtli,“ prohlásil ostře Kocáb. „Jsme neustále konfrontováni s minulostí, jak ji například představuje Česká televize ve svých týdenících,“ upozornil. Komunisté mají podle něj neuvěřitelně velký mediální prostor. „Oni mají jenom osm procent, ale jejich prezentace napovídá spíš číslu 30 procent,“ podotkl.
„Snad by si měl pan Kocáb trochu doplnit vzdělání a nevyprávět nám pohádky, které skoro třicet let šíří někteří čeští novináři a diletující badatelé. Snad by se dozvěděl, kdo to byl Kurt Georg Kiesinger, spolkový kancléř a patnáct let předseda vlády Baden-Winterberska (nacista v letech 1934–1945), předseda Nejvyššího soudu Hans Globke (spoluautor všech možných nacistických zákonů a tzv. Židovského kodexu Slovenského štátu, ve funkci od roku 1933 a potom za Konráda Adenauera) a asi 60 tisíc členů NSDAP, kteří po roce 1945 a zejména 1948 přešli do státních služeb, mezi nimi i tisíce členů Sicherheitsdienstu. A proč došlo v šedesátých letech ke studentským bouřím, zčásti motivovaným právě nedokončenou denacifikací,“ uvedl politolog. „Kdyby se odvážil být trochu sebekritický, snad by ho napadlo, proč se naše nejvyšší politické vedení vyhýbalo alespoň přečíst si Jaspersovu Otázku viny (dokonce u nás vydanou v českém překladu už v roce 1970) a převzít jeho strukturovaný model viny trestněprávní, politické, morální a metafyzické,“ dodal.
Psali jsme:
Věnoval se i bývalým komunistům. Ti jdou podle Kocába po mocenských pozicích neuvěřitelnou silou a jsou schopni pro to cokoliv udělat. „Normální demokrat je proti tomu bezbranný,“ podotkl. Zároveň ale konstatoval, že neodsuzuje všechny, kdo byli ve straně. „Mně nevadí ani Zeman, který je exkomunista. Nedá se říct, že kdo byl ve straně, byl špatnej. Nedělám nad lidmi soudy. Každý k tomu měl své důvody. Vadí mi, když se z těchto pozic snaží strhávat naše demokratizační pozice a směrovat nás na východ, což dělá náš prezident,“ začal Kocáb o hlavě státu. „Nejsem připravenej na kritiku Miloše Zemana... když to mám tahat z paměti... jeho patolízalská politika směrem k Putinovi, nebo jeho stanoviska k okupaci Krymu, jeho vztah ke komunistické totalitní Číně, to všechno jsou věci... jeho vztah k autoritativním režimům...“ jmenoval Kocáb věci, které mu nekonvenují.
„To jsou velmi subjektivní až zmatená tvrzení, nehodná bývalého člena vlády, který měl na starosti tzv. lidská práva. Je z nich jenom jasné, že se bývalý pan ministr považuje za ‚normálního demokrata‘. A proto by neměl ani kritizovat jiné, když si o něm budou myslet, že je ‚nenormální demokrat‘. Možná by neškodilo trochu skromnosti a také ohleduplnosti k českému jazyku. A neradit ani Rusku, ani Číně, kdysi zbědované revolucemi a válkami dovezenými z Evropy, jak si mají doma řídit své záležitosti,“ uvedl politolog.
Na argument Bobošíkové, že ostatní prezidenti také jezdí do Ruska a Číny, zmínil, že když dva dělají totéž, není to totéž. Jsou věci, zejména v oblasti mezinárodních vztahů, které si velké země mohou dovolit, protože celý kontext jejich politiky je naprosto jednoznačný. „A mohou si dovolit tvrdou kritiku a tvrdé zákroky. Na jedné straně napaří Rusům sankce, na straně druhé jsou s nimi schopné komunikovat,“ uvedl Kocáb. „Nechci rozvíjet to, proč se pan prezident k Rusku takto chová. Víme, že jsou tam ukryté archivy z období socialismu,“ sdělil bez dalšího komentáře.
„Navazuji na svou předcházející odpověď, také by nás Michael Kocáb neměl strašit ruskými archivy, když pokud vím, je nikdy nenavštívil a neví, co v nich je. Já sice viděl jen jednu krabici z fondu kdysi bezvýznamné, ale přesto perzekvované ženy, původem Slovenky, a zdálo se mi, že v tom mají docela pořádek,“ uvedl Zbořil. „A proto se také obávám, že na nás na všechny ‚někde něco mají‘. To je vlastně také součást ideologie našeho ÚSTR a také podle mého názoru nástroj k ovládání ‚opravdových demokratů‘, mocnější, než si pan Kocáb vůbec dovede představit,“ dodal.
„Já to chápu jako soukromou účast, a nikoli jako státní reprezentaci.“
Podnikatel, mediální magnát, moderátor a generální ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup oslavil 50. životní jubileum. Na oslavě nechyběla řada známých osobností a politiků. Dorazil dokonce i prezident Miloš Zeman, od něhož Soukup dostal jakožto dárek hodinky značky Prim v hodnotě patnácti tisíc korun a vyslechl si jeho projev. V něm připomněl, že se Soukupem prožili desítky televizních diskusí. „Já jsem po těchto desítkách si tě začal vážit, ale nejen to, začal jsem tě považovat za svého přítele a doufám, že totéž platí i z tvé strany,“ uvedl prezident. „Proč? Protože na rozdíl od novinářů, jimiž pohrdám, jsi člověk, který je vždy připraven, netrpí přehnaným sebevědomím a při diskusi přemýšlí a říká argumenty a poslouchá argumenty druhé strany, což je to, co čeští novináři zásadně nedělají, a právě proto jsem obdivoval zázemí, které máš ve věcných znalostech, protože je radost diskutovat s člověkem, který ví, o čem mluví,“ dodal.
„Já to chápu jako soukromou účast, a nikoli jako státní reprezentaci. Konečně pan prezident chodí pravidelně do pořadů na TV Barrandov, vlastně už od doby, kdy ČT nedokázala včas odstartovat ani nejvýznamnější prezidentovo vystoupení ve Vladislavském sálu. Jistě bylo v jeho slovech trochu ironie. Ale i když si to myslí někteří kritici prezidenta, že když ho častují nejsprostšími nadávkami a pomluvami, že by jim za to měl v předklonu poděkovat, on tak asi neučiní,“ uvedl Zbořil.
Volný agentem BIS? Zřejmě se historie opakuje
Ve čtvrtém největším parlamentním subjektu to začíná vřít. Vedení Okamurova hnutí SPD zrušilo celou krajskou organizaci v Moravskoslezském kraji. Tu vedl poslanec Lubomír Volný, který hodlal kandidovat na šéfa hnutí proti Tomiu Okamurovi. „Klub Moravskoslezského kraje porušoval stanovy a krátil demokratická práva členů,“ vysvětlil Okamura. Volný to ale odmítl: „Já se obávám, že celorepublikové vedení SPD udělalo manažerskou chybu na základě profesionálně připravené dezinformace a provokace vůči našemu vedení,“ tvrdil Volný v ČT. „Luboš Volný je agent z BIS v rámci programu, kterému se říká Vulterin,“ píše se v anonymním dopise publikovaném Deníkem N.
„Myslím si, že velkou pozornost si tento problém nezaslouží. Všechny protestní strany, úplně stejně jako ty tzv. tradiční a strukturované, některé dřív, jiné později, se dostávají čas od času do stavu ověřování loajality svých členů a svého vedení. Když se k tomu přidá mánie hledání a nacházení nepřítele ve vlastních řadách, je celý problém na světě. Pak narůstá do velikosti, o které ty, kteří vše způsobili, vůbec nenapadlo uvažovat,“ uvedl Zbořil. „Protože věci okolo SPD nejsou stále dosud jasné, objevily se spekulace všeho druhu. Snad bychom si mohli pomoci tzv. Schneiderovou tezí – ‚sledujte toky peněz‘! Mne spíše překvapila informace o panu Volném jako agentovi BIS. Zřejmě už nejsou na skladě agenti StB, a tak to zase začíná všechno od začátku. Konečně když se to povedlo v roce 1989, proč by si někdo nemohl myslet, že se to dá zkusit znovu. Jen abychom podobně jako tehdy z toho všichni zase nezblbli,“ dodal.
Vede se diskuse o tom, jak drahá mají být v ČR mobilní data. Ministryně Marta Nováková na sebe upozornila úvahou, že by bylo lepší nepřipojovat se na internet přes volnou wifinu, ale používat data. Následovala kritika a posměch a zároveň bylo řečeno, že její slova vytrhli novináři z kontextu. „Vůbec tomu nerozumím. Z počátku jsem si myslel, že jde jenom o tradiční útok na paní ministryni Novákovou, protože je ve vládě za ANO. Bulvární titulky v tištěných i audiovizuálních médiích tomu nasvědčovaly. Tak jsem si něco poslechl a přečetl. Názor jsem ve své prostotě nezměnil, a protože se mi zdá, že si nemusíme dělat starosti o věci, které nemůžeme ovlivnit, jak napsal kdysi dávno klasik, ‚já nechal vše jít kolem‘,“ komentuje politolog.
Kauza 50 syrských sirotků posloužila svého času jako téma pro diskusi v Parlamentu, ke kterému měl každý co říci. Nyní lidovecká europoslankyně Šojdrová vrací toto téma na stůl. Jde teď o 14 sirotků. Šojdrová zmínila v ČT, že záměrně používá termín nedoprovázené děti, tak také platí mezinárodní terminologie. „Paní poslankyně ještě musí vydržet. Do voleb do EP zbývají dva a půl měsíce a pak bude zájem o ‚nedoprovázené‘ jistě trochu menší. Může se ale podle mého názoru objevit větší problém s dodatečným importem jejich doprovodů. Donald Trump promluvil už o osmi stech bojovníků ISIL, které nikdo nechce. Třeba se najdou další noví ‚vypuštění‘, kteří se přihlásí k svým ‚odloženým‘,“ uvedl Zbořil.
Ing. Michaela Šojdrová
Svým příznivcům se rozhodl svůj rodný den na sociální síti připomenout vskutku originálním způsobem senátor Jiří Drahoš. Prozradil, co jej spojuje s rockovou legendou, hlavním zpěvákem a zakladatelem skupiny Nirvana Kurtem Cobainem, který se narodil ve stejný den. Na sociální síti Twitter senátor napsal, že s Kurtem Cobainem nesdílí jenom den narození, ale také postoj k jeho „obdivovatelům“ z řad trollů: Raději budu nenáviděn za to, co jsem, než milován pro to, co nejsem.“ Drahoš si vysloužil na internetu posměch s ohledem na způsob života rockové legendy.
„Pan senátor je múzický člověk, na rozdíl od mnoha jeho kolegů, a proto se nedivím jeho slovům, která jsou jistě upřímná. Myslím, že si nezaslouží tolik škodolibosti, kterou při jiných příležitostech oplývají někteří lidé dokonce i v jeho politickém okolí. S legendami je vždy problém, mnozí se do jejich osudů projektujeme, máme o nich své vlastní představy, a proto má jistě i pan Drahoš právo na svou reflexi jejich díla a chování na veřejnosti,“ reagoval politolog. „Samozřejmě že kdo vstupuje do politiky, a zejména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, musí vážit, s kým a o kom mluví, ale to svědčí jen o malosti těch, kteří se panu Drahošovi posmívají, že nedokážou připustit, že má svůj vkus a názor. Jsou mnohem horší věci, kvůli kterým bychom mohli nejednoho senátora kritizovat a vystavit jej posměchu, ale zrovna tato mezi ně nepatří,“ uzavřel Zbořil dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
