Koudelka neumí vyhovět? Ať jde. Jan Schneider: Tajnosti sporu Zemana s BIS

03.12.2020 6:07

Prezident Zeman po BIS chce doložit její tvrzení o působení cizích mocností na našem území. Nechce po ní jména jejích agentů, upozorňuje někdejší pracovník BIS, policie a Úřadu vlády ČR Jan Schneider s tím, že pokud šéf tajné služby Koudelka není schopen podložit svá tvrzení, aniž by ohrozil aktivity kontrarozvědky, neměl by svou funkci zastávat. Signatář Charty 77 Schneider v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz také varuje, že tajné služby si s politiky pohrávají „jako s jojem“.

Koudelka neumí vyhovět? Ať jde. Jan Schneider: Tajnosti sporu Zemana s BIS
Foto: Hana Brožková
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Prezident Zeman podle Českého rozhlasu zadal úkol BIS, aby dodala seznam ruských zpravodajců působících v naší zemi, seznam jejich českých spolupracovníků a jaké informace jim předávají. Požaduje prý též informace o vlivových a infiltračních operacích a informace o praní špinavých peněz ruské mafie. Veřejně to pochopitelně nikdo nepotvrdil. Odkud mohla informace uniknout? Nicméně pokud je to pravda, jak toto zadání vnímáte? Jde o legitimní požadavek prezidenta republiky vůči BIS?

Anketa

Má BIS vydat Zemanovi jména ruských agentů v ČR, pakliže je prezident chce znát?

84%
16%
hlasovalo: 23597 lidí

Vzhledem k naznačenému tématu je jasné, že existuje-li takový „hradní úkol“, je nepochybně v utajeném režimu. Je-li publikované znění přesné, pak jde o únik klasifikované informace. Není-li publikované znění přesné, pak jde o (zřejmě neúmyslnou) částečnou dezinformaci na základě uniklé klasifikované informace. V obou případech by musel únik utajované informace šetřit Národní bezpečnostní úřad (ve spolupráci s BIS). Nelze ovšem vyloučit, že jde o čistou dezinformaci, což by pak byl případ k šetření pro BIS a pro ten pozoruhodný „protifejkový“ útvar na ministerstvu vnitra.

Pokud jde o pravomoc prezidenta ukládat úkoly zpravodajským službám, může tak podle zákona učinit s vědomím vlády. Pokud by prezidentovo zadání vybočovalo ze zákonné úpravy, bylo by na vládě, aby situaci řešila.

V médiích během pondělí vystoupila řada bývalých zpravodajců a exšéfů českých tajných služeb a víceméně se shodli na tom, že je tento postup nestandardní, že za svou kariéru nic takového nezažili a že na to prezident nemá nárok. Jak to je podle vás? Zeptám se opačně než jiní, proč by vrchní velitel ozbrojených sil a nejvyšší ústavní činitel něco takového neměl nárok vědět?

Je to tragédie svědčící o „kvalitě“ mediálního obrazu naší zpravodajské komunity, že všichni (včetně bývalých zpravodajců!) reagují na novinový článek, jako by to byl přesně ocitovaný onen úkol z Hradu (Marek Benda budiž zmíněn za čestnou výjimku, použil ve svém vyjádření kondicionál). Je zbytečné se rozčilovat, když nikdo neví, zda vůbec prezident zpravodajce zaúkoloval, a jestli ano, jak přesně.

Mohu pouze vyslovit domněnku, že pokud by se prezident zpravodajců ptal v rámci médii naznačených témat, mohla to být reakce na výroční zprávu BIS, k níž by mohl chtít získat dodatečné informace, aby se přesvědčil, zda tvrzení BIS spočívají na pevném základě.

Dalším podnětem mohly být zveřejněné informace, uniklé z FinCEN (amerického úřadu na prevenci praní peněz), které se týkají 144 bankovních účtů v Česku, na nichž se odehrály podezřelé aktivity. Čili šlo by o dotazy tematicky naprosto perfektní a legitimní.

Je podle vašeho názoru Bezpečnostní informační služba povinna tyto informace na základě stanoveného úkolu poskytnout? A pokud by tak neučinila, má prezident nástroje jak postupovat dál?

BIS je povinna zabezpečovat informace podle zákonného vymezení. Prezident je mezi zákonem určenými adresáty těchto informací. Zde není prostor pro nějakou diskusi.

BIS by neměla reagovat hystericky, jako že jde o součást diskreditační kampaně, kterou naprosto paranoidně avizovala. Měla by do maximální možné míry argumentačně podpořit svá tvrzení z výroční zprávy, tedy tak, aby neohrozila své zdroje a aktivity.

Nesmyslná je ovšem kritika, že se nelze ptát na „živé akce“. Na jaké akce se tedy má prezident ptát? To si ho ti kritici asi pletou s historickým ústavem. Informace o již ukončených aktivitách by pro současné rozhodovací procesy byly celé exekutivě platné jako mrtvému zimník.

Zde si oni „odborní“ komentátoři pletou informační výstupy služby s činností orgánu nezávislé kontroly (§ 12 zákona č. 153/1994 Sb.), jehož členové by mohli žádat o nahlédnutí do živých zpravodajských svazků (tento orgán však kvůli nesmyslným požadavkům poslanců, kladeným na jeho členy, dosud nevznikl, což je výsledek buď totální neschopnosti poslanců nebo sabotáže). Jde tedy o zcela zásadně odlišné věci. Z toho je vidět, jací mamlasové se k věci vyjadřují.

Objevily se i výklady, že by splněním úkolu BIS jednak mohla ohrozit své zdroje a dosavadní výsledky práce a za další, že by se tím totálně zdiskreditovala před zahraničními partnery, kteří s ní mnohé informace sdílejí. Pokud byste měl tyto jednotlivé námitky rozebrat, co byste na to řekl?

BIS by mohla ohrozit své zdroje pouze tím, že by nerespektovala zákon, který jí ukládá povinnost je chránit. Prezident ovšem nežádal jména agentů BIS, takže nevím, proč je ten mumraj. Ředitel zpravodajské služby musí být schopný argumentačně podložit tvrzení, která BIS publikuje, aniž  kompromituje aktivity služby. Může jít do jisté míry do podrobností, k tomu slouží režim utajovaných informací. Pokud to nezvládá, neměl by tu funkci zastávat.

Před zahraničními partnery se služba diskredituje pouze tím tyátrem, který ředitel Koudelka vytváří. Dělá službě to nejhorší, protože její činnost politizuje. Zpravodajská služba by přitom měla naopak především zmizet ze stránek médií. Měla by přestat publikovat ony propagandistické výroční zprávy, protože na to ani není v zákoně žádná opora (a státní instituce smějí dělat pouze to, co jim nařizuje zákon). To je starost vlády, aby tuto zneužitou, původně dobře myšlenou tradici konečně utnula. Služba má být ve styku pouze s adresáty jejích informací – a veřejnost v zákoně zmíněna není. Kolikrát je ještě třeba to opakovat?

Ředitel BIS Michal Koudelka nejspíš nechce nic podnikat do doby, než věc prokonzultuje se sněmovní stálou komisí pro kontrolu činnosti BIS. Nakolik mu komise může pomoci? Jaké pravomoci a nárok na informace vůbec tato komise má?

Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS má ze zákona (§ 19 zákona č. 154/1994 Sb., o BIS) právo na to, aby jí ředitel BIS předložil mj. písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky. To je v pořádku.

V pořádku ale není sama komise! Podle § 18 téhož zákona vykonává Poslanecká sněmovna kontrolu činnosti BIS. K tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (to je tato „stálá komise pro kontrolu činnosti BIS“), který se skládá nejméně ze sedmi členů. Poslanecká sněmovna má podle zákona stanovit počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

A teď počítejme. Poslaneckých klubů je ve Sněmovně devět: ANO, ODS, Piráti, SPD, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09, STAN. Členů stálé komise pro kontrolu činnosti BIS je ale jenom sedm a zastupují pouze pět z devíti poslaneckých klubů! Jsou to Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Marek Benda (ODS), Adam Kalous, Robert Králíček, Jan Richter (ANO), Ondřej Polanský (Piráti), Radek Rozvoral (SPD). Své zástupce v komisi nemají – v rozporu se zněním zákona – čtyři z devíti poslaneckých klubů: ČSSD, TOP 09, KSČM a STAN.

Vzniká otázka, zda je ke kontrole BIS kompetentní kontrolní orgán, který neodpovídá zákonu? Notabene jde o kontrolní orgán Poslanecké sněmovny, která sama zákony schvaluje (a pak na ně hází bobek)! 

Zajímavé je, že tuto komisi v roce 2000 kritizoval prezident Havel, kdy také svěřil BIS tajný úkol. „Prezident zdůrazňuje, že komise nemá co posuzovat kroky prezidenta republiky, proto nebyla zřízena,“ tlumočil jeho tehdejší mluvčí Ladislav Špaček. Co na to říkáte?

Skutečně demokratická kontrola je konstruována v kruhu, obrazně řečeno, takže nikdo nemá absolutní vrch. I prezident je kontrolovatelný, ať se mu to líbí nebo ne. Já jsem ovšem nezaznamenal, že by se tentokrát z Hradu ozvala podobná nehoráznost, jakou zmiňujete. Nehorázností to nazývám proto, že ono citované ustanovení zákona (§ 19 – ředitel BIS předkládá kontrolnímu orgánu písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky) bylo již v prapůvodním znění zákona, schváleného v roce 1994, takže mluvčí Špaček plácal nesmysly.

Tady je vidět, jak jsou ty zákony ošidné, protože se jeví zcela jinak ze strany zákonodárců a odlišně ze strany těch, jejichž činnost upravují. Nicméně znovu se vracím k předešlému tématu – těžko komentovat vážně situaci, kdy poslanci sami nedodržují zákon, který schválili.

Různé mediální spekulace dávají dohromady načasování Zemanova úkolu pro BIS s debatami kolem vypsání tendru na dostavbu Dukovan, kdy BIS doporučuje vyloučení ruských a čínských firem a prezident naopak míní, že vylučovat se nemá nikdo, protože jen tak můžeme dospět k nejlepší nabídce. Jak tohle vidíte?

BIS má podle zákona chránit významné ekonomické zájmy země, nikoliv vystupovat jako ochotnická ideologická avantgarda. Dostavba jaderné elektrárny patří k nejvýznamnějším ekonomickým zájmům státu, proto musí být posouzena především z hlediska ekonomického a potom hned provozně-bezpečnostního. Ideologie zde nemá co dělat, protože by mohla působit proti skutečným zájmům státu a znamenat v neposlední řadě i zvýšené bezpečnostní riziko pro občany.

Navíc ideologie, kterou BIS nesmyslně konfrontačně pointuje proti Rusku, zcela pomíjí skutečnost, že Rusové nám celá desetiletí spolehlivě dodávají jaderné palivo, i když jsme ze spojeneckého vojenského bloku mezitím přeběhli ke spolku nepřátelskému. Takže kde je jaký důvod pro vyloučení ruského uchazeče? Tedy kromě ryze obchodního, kdy je BIS – zcela v rozporu se svou zákonnou působností – zneužívána k vyšachování velmi kvalifikovaného konkurenta?

Pokud rozhodnutí dostavět jadernou elektrárnu přijme za své budoucí kabinet, jemuž k rozhodování tuto otázku velmi moudře přenechal premiér Babiš, pak je státním zájmem použít osvědčenou, bezpečnou technologii, za jejíž provoz bude dodavatel ručit. Vyloučit by se hned v prvním kole měl tedy uchazeč, který není výrobcem a hodlá případnou dostavbu realizovat z různých subdodávek.

Finálně obecnější otázka. Jak v posledních letech a měsících hodnotíte zvnějšku činnost BIS? Měl by její ředitel pokračovat i v rámci dalšího mandátu? Může kvůli vypjatým vztahům služby s Hradem trpět některý segment její činnosti?

Služba nemůže trpět tím, že ji někdo úkoluje a kontroluje. Naopak, po kvalifikovaném řízení celého zpravodajského systému inteligentní a zodpovědná část zpravodajské komunity volá už celá desetiletí. Jenže zde hraje roli jedna z nevýhod demokracie – po volbách přijdou noví politici a na zpravodajské záležitosti koukají jak zjara. To se ovšem některým funkcionářům zpravodajských služeb líbí, protože za ty roky si již osvojili techniku, kterou bychom mohli nazvat „Ano, pane ministře/premiére“. Totéž s poslanci – s nimi si někteří zpravodajští funkcionáři pohrávají jako s jojem. A co teprve s poslankyněmi, které si své členství v různých komisích dají na navštívenky a pak blaženě naříkají, že prý je mají v databázi nějací Číňané?!

Pokud jde o ředitele Koudelku, nezačínal špatně, ale jeho současné spektakulární aktivity celé zpravodajské komunitě škodí. Premiér by již nyní měl začít jednat s prezidentem, ale co je důležité, též s opozicí, aby vybrali nového ředitele služby. Proč?

V polovině devadesátých let tehdejší izraelský premiér Jicchak Rabin dospěl k rozhodnutí vyměnit ředitele jedné zpravodajské služby. Sešel se s šéfem opozice, jímž byl tehdy Bibi Netanjahu, a jméno nového ředitele s ním konzultoval. Netanjahu na to dal svůj palec – a zpravodajci mohli sloužit státu, volby – nevolby.

Koncem devadesátých let podobná konzultace proběhla i u nás, vím to, byl jsem u toho – takže se ptám, proč by současní ústavní činitelé nemohli překročit svůj stín a vzepnout se k podobnému výkonu?

A k tomu bych dal jednu drobnou radu – neměli by vybírat toho, kdo se jim líbí. Ideální by bylo, kdyby se jim povedlo vybrat někoho, kdo je všechny přibližně stejně štve. To by znamenalo, že má též koule na to, aby mohl být dobrým ředitelem. Zasloužili bychom si to konečně už nebo ne?

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Radim Panenka

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Je to kampaň. Ředitel Dvořák se může smát. O Haně Lipovské, benzínu, sirkách a pohřbu s Bobošíkovou

16:56 Je to kampaň. Ředitel Dvořák se může smát. O Haně Lipovské, benzínu, sirkách a pohřbu s Bobošíkovou

VHLED MICHALA BOKA Dříve dělala pražským kavárníkům na těle husí kůži. Mnozí si od ní slibovali velk…