Který blb tohle dovolil? Zdeněk Zbořil o Babišovi a o tom, co se v ČT nedozvíte

Jste „zkorumpovaná pakáž“! Vicepremiér Andrej Babiš se v uplynulém týdnu opět pěkně naštval na média. Adrenalin mu zvedla konkrétně veřejnoprávní televize a její pořady 168 hodin a Reportéři ČT. Redaktoři se totiž zajímali o nejasnosti v rámci nákupu jednokorunových dluhopisů Agrofertu. Babiš kromě rázného vyjádření nesouhlasu podal stížnost na Radu ČT i na RRTV, novináři naopak žádají, ať se omluví on. „ČT systematicky a většinou neoprávněně kritizuje, podobně jako předseda vlády Sobotka, Andreje Babiše kvůli všem možným i nemožným podezřením z trestných činů. Zřejmě si tento tandem neuvědomuje, že kritika kohokoli z úst dlouhodobě nedůvěryhodných osob a institucí se jim vrací jako bumerang. Proto dnes, kdyby Babišovi kritici měli dokonce i pravdu, o čemž se dá pochybovat, málokdo jim uvěří. Snad ještě část vedení ČSSD a většina většinou mlčenlivé Rady ČT,“ reaguje na vyhrocenou situaci mezi vicepremiérem a novináři politolog Zdeněk Zbořil. „Vždy se zpožděním se dovíme, že to bylo trochu jinak. Dovídají se o tom dokonce i ti, kdo se ještě vydrží dívat na ČT24. Ale ti, kteří si v ČT myslí, že ji v roce 2001 dostali darem navěky, se možná trochu mýlí,“ dodal.

K danému tématu přidává doktor Zbořil i další postřeh: „Jak píše jedna z diskutujících na téma ČT: ‚Proč neslyším z TV, co mě skutečně zajímá a štve: proč mi vyjde kubík vody na 182,- Kč, tzn. vodné, stočné plus jakýsi paušál 1960,- za loňský rok... Prý je to proto, že zdroje a distribuci vody vlastní zahraniční firma... Chci tímto sdělením poděkovat naší veřejnoprávní TV a hlavně ČT24. Sice se nedozvím, který blb dovolil prodat takovou strategickou surovinu, jako je voda, zahraničním firmám, ale zato jsem skoro denně informována o tom, co dělá Kim Čong-un.‘ Pokud si redaktoři v ČT myslí, že Babišova kritika jejich práce ‚nemá obdoby‘, pak ať se zamyslí nad tím, zda také jejich práce má obdobu. Dokonce se mi zdá, že už to všichni vědí, jenom ne ti, kteří za vysílání ČT odpovídají. A že si mnoho lidí, ať už Andreji Babišovi fandí, nebo ho nemají rádi, si o vysílání ČT myslí něco hodně podobného jako paní dopisovatelka.“

Oběma přátelům z ČSSD se podařilo dotknout se cti hned dvou osob

Anketa

Kdo má v tuto chvíli nejvíc vaší důvěry? (hlasování od 5.2.2017)

81%

11%

hlasovalo: 12728 lidí

V daném kontextu se do debaty zapojil slovy o tom, že Babiš „důkladně ojebal český stát“ také premiér Bohuslav Sobotka. Na svém facebooku uvedl přesně toto: „Řečeno jednoduchým trumpovským jazykem: Korunové dluhopisy byla cesta, kterou využil miliardář A. Babiš k tomu, aby důkladně ojebal český stát. Říká, že to bylo chvíli legální. Já říkám, že je to velké pokrytectví, když inkasuje peníze z Agrofertu, aniž by je zdanil, a současně se tváří, jak bojuje s daňovými úniky. Tohle je šaškárna!“ K jeho zjevně nové rétorice se přidal i ministr pro lidská práva Jan Chvojka, když o Babišovi prohlásil v Otázkách Václava Moravce: „Ojeb je jeho druhé jméno.“ „Pan Sobotka a jeho kolega Chvojka zapomněli, co udělá z cizího slova překlad do češtiny. Jednou se ho dopustil prezident republiky a „pékáčko“ z toho žilo tři měsíce. Navíc se oběma „přátelům“ z ČSSD podařilo dotknout se cti hned dvou osob – ministra koaliční vlády (svého kolegy) a prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Toho to sice dnes nebolí, ale jistě se oba páni brzy dozvědí, dokonce bych řekl, že při první příležitosti, zda se americký prezident na ně zlobí, či nikoli. Řekl bych, že je mu to dnes jedno, ale jistě nezapomene na ‚trumpovský jazyk‘ dvou nevychovanců od nás,“ uvedl k reakcím ministrů Zbořil.
A co se bude podle analytika odehrávat dál? „Pokud jde o Andreje Babiše, snad si on, a jeho straničtí kolegové, konečně uvědomí, kdo proti nim stojí a jak nečisté způsoby je ochoten zatím jen v politické diskusi používat. A také to, že až dojde na lámání chleba před volbami, bude to ještě horší.“

Co takhle rozpustit Poslaneckou sněmovnu? Šéf KSČM má stejný názor jako Andrej Babiš

Jenže nejde jen o vyjasňování názorových postojů Andreje Babiše vůči politikům a novinářům ČT v souvislosti s jeho podnikáním, omluvu po něm žádá hned celá Poslanecká sněmovna pro změnu kvůli jeho výrokům o výsměchu či šaškárně. Ta pronesl, když zhlédl závěry sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie. Veškeré dohady už dopálily šéfa KSČM natolik, že dospěl k závěru, že by bylo lepší Sněmovnu snad raději rozpustit. Zdeněk Zbořil k situaci říká: „To, že Vojtěch Filip, starý parlamentní koryfej, došel k názoru, že by bylo dobré Polaneckou sněmovnu rozpustit, svědčí o tom, že i on si myslí totéž, co Andrej Babiš. Říká to jinak, ale to není důležité. Mnozí, kteří nejsou slyšet, si myslí totéž, co Andrej Babiš, jak dokazuje jeho popularita. Jen ještě nevolají to Cromwellovo: Jděte pryč, jděte pryč! Sedíte tady příliš dlouho, než abyste mohli udělat něco dobrého!“

JUDr. Vojtěch Filip

KSČM

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Zbořil: Mnozí si myslí, že spory v koalici jim přinesou popularitu

Jisté je, že vicepremiér Andrej Babiš má za sebou další poměrně rušný týden. Přijde díky popsaným událostem o příznivce, nebo je naopak získá? A nabízí se i otázka: v čí prospěch? „Samozřejmě si mnozí myslí, že spory uvnitř koalice jim mohou přinést v nadcházející předvolební kampani nějakou větší popularitu. Zatím jsou ale zde jen dva aktivní hráči, Miroslav Kalousek se svou ‚koalicí demokratických stran‘ (myšleno ‚všech proti Babišovi‘) a Bohuslav Sobotka, který před volebním sjezdem ČSSD trochu ‚ztrácí glanc‘. Ale ten valí před sebou, kromě jiných kamínků, také balvan OKD. Ví sice, že osamocený Babiš může v případě volebního vítězství vytvořit jen menšinovou vládu (s tichou podporou třeba KSČM), ale to ještě neznamená, že by mu druhé místo ČSSD zajišťovalo křeslo premiéra. Loajalita a dodržování dohod nepatří k charakteristickým rysům české politiky. Běžnější je naopak porušování daného slova a povolební triky okolo ‚prázdných dohod‘,“ říká Zbořil.

„Snad trochu klidnější mohou být v KDU-ČSL a STAN, kteří by se do Parlamentu mohli dostat, pokud si pořádně spočítají, jak na tom vlastně jsou. A do jaké míry jim účast pana Hermana na kandidátní listině bude ku prospěchu, nebo naopak se stane přítěží,“ dodal.

Pozor na Piráty, to nejsou jen „trochu chaoti s dredy“

Zatímco premiér si s vicepremiérem Babišem vyměňují rázná slova, druhý vicepremiér Pavel Bělobrádek se těší, že si konečně už zahraje „první ligu“. Toho chce dosáhnout, když do voleb půjde ruku v ruce se STAN v dvojkoalici. Šéf STAN Petr Gazdík odvážné rozhodnutí vítá. Mají šanci? I to byla otázka pro politologa Zbořila: „Myslím, že pánové Pavel Bělobrádek i Petr Gazdík, postupují s ohledem na jejich skutečnou popularitu a možný volební úspěch uvážlivě. ‚Neříkají tak ani tak, ale na jejich slova dojde.‘ Zda jim volby umožní stát se ‚třetí silou‘ je ale ještě pod velkým otazníkem. Spousta voličů různých politických stran je nespokojena s celkovou politickou atmosférou v zemi a může se stát, že mezi ty ‚pětiprocentní‘ parlamentní strany se dostanou jiní, se kterými oba předsedové dosud nepočítali,“ analyzuje předpoklady úspěchu dvojkoalice politolog. „Nemluvíme jen o stoupencích pana Okamury, ale neměli by se ve STAN a KDU zabývat také např. Piráty? A tím, kdo jsou jejich potenciální voliči? A pokud si myslí, že jsou to jen jacísi ‚trochu chaoti s dredy‘, pak si je dovolím ujistit, že tomu tak vůbec není. A to, že mají omezený přístup do velkých médií neznamená, že neumějí mezi sebou a s jinými ‚mimo sebe“ komunikovat,“ dodal.

I když názorově nejsou k záměru dvojkoalice lidovci zcela jednotní, žádný rozkol mezi nimi podle Zbořila nehrozí: „To by opravdu muselo dojít k zemětřesení, a tomu tak nebude, ani kdyby se vyměnil z nějakých dosud nám neznámých důvodů předseda strany,“ poznamenal.

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.

Piráti

Místopředseda vlády pro digitalizaci

místopředseda vlády

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

„Hynek Kmoníček má nejen kvalitní informace, ale je i zkušený diplomat.“

V uplynulém týdnu zaujal také dosavadní ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, který se pravděpodobně stane příštím velvyslancem v USA. V rozhovoru pro echo24.cz totiž přednesl úvahu o tom, že velvyslanec potřebuje silné téma, kterým zaujme Donalda Trumpa. A tím tématem prý bude Miloš Zeman. „Protože se jedná o jediného prezidenta, který má v této chvíli komunikaci s prezidentem čínským, ruským a, doufejme, brzy i s americkým,“ uvedl ve zmiňovaném rozhovoru. Navíc právě Česko může sehrát významnou roli v řešení krize v Sýrii a současně v řešení krize na Ukrajině. V Sýrii si totiž jako už jediná země NATO držíme diplomatické zastoupení, což nám v očích USA i Ruska dává jistou cenu. Ve vyřešení krize na Ukrajině máme také svůj zájem. Ukrajinská menšina u nás kvůli boji na východě Ukrajiny neustále roste. „Pan Hynek Kmoníček má vždy nejen kvalitní informace, ale je i zkušený diplomat. Má také rozsáhlé znalosti celé oblasti Předního východu. Je vybaven mj. vynikajícími jazykovými znalostmi a samozřejmě také zná historii celé oblasti od Balkánu po Indii. Studoval arabštinu a hebrejštinu, není mu cizí orientace v turečtině a dokonce si myslím, ačkoli on to nikde neuvádí, že prošel okolo perštiny (fársí). V postgraduálu studoval hebrejštinu. Jeho zkušenosti v diplomacii jsou od OSN a Austrálie až po Pražský hrad. On to byl (společně s Karlem Schwarzenbergem), kdo uhájil před zdivočelou Poslaneckou sněmovnou Evu Fillipi na místě velvyslankyně v Damašku,“ uvedl Zdeněk Zbořil.¨

„Jeho představy o tom, co bude jako velvyslanec ČR ve Washingtonu dělat, se mi nezdají nijak nereálné. Jistě bude pracovat na otevření vztahu mezi českým a americkým prezidentem a také jeho zájem o Sýrii bude odpovídat reálným možnostem českého velvyslance. Střízlivě upozorňuje na diplomatické možnosti ve vztahu ke krizi na Ukrajině a snad jako jeden z prvních upozornil na ukrajinskou přistěhovaleckou vlnu, o které naši politici téměř mlčí. Doma, stejně jako při jednáních v EU. Dokonce ani toto Kmoníčkovo upozornění není bezvýznamné a někteří členové vlády, včetně jejího předsedy, by mohli této skutečnosti věnovat větší pozornost,“ upozorňuje politolog.

S marxistickým očekáváním světové revoluce v USA bych byl opatrnější…

Jenže ne všichni vnímají nástup nového amerického prezidenta stejně jako česká hlava státu. Středeční protesty, které vypukly v kalifornském městě Berkeley, způsobily škody v univerzitním kampusu ve výši více než 100 tisíc dolarů. Více než 150 maskovaných agitátorů tady protestovalo proti vystoupení pravicového komentátora Mila Yiannopoulose. Informovala o tom CNN. Po protestech studentů pak bylo jeho vystoupení zrušeno a škola uzamčena. Kam až nechuť vůči Trumpovi může zajít, když už teď jsou ve hře dělobuchy, ohně a barikády? A jak si to vysvětlit? „Připomeňme si, že po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách vznikla na západním pobřeží Spojených států iniciativa za odtržení a sebeurčení na prostoru od Kalifornie po Washington (Stát Washington, nikoli Washington D.C.). Je to ovšem část Spojených států, kde se potkává okázalé bohatství s chudobou. Los Angeles je megapolis, která se řadí mezi pět největších světových velkoměst s největší zločinností. V této oblasti jsou desítky univerzit, mezi kterými je Berkeleyská největší. Pamatuji si ještě studentské bouře na začátku šedesátých let 20. století, se kterými nás v Evropě seznamovala revolucionářka Angela Davisová. Byly tak rozsáhlé, že tehdejší guvernér Kalifornie Ronald Reagan proti nim poslal Národní gardu. Vysvětlovalo se to velkou mobilitou mladých lidí, kontrastem volnějšího životního stylu studentů a naopak prudérností nábožensky bigotní starší generace na severu západního pobřeží,“ uvedl Zbořil.

„Takže pokud se lekáme ohňů a barikád, je to jen proto, že jsme byli v posledních málokdy informováni o situaci v univerzitních campusech a na předměstí velkých měst během nějakého black-outu. Existují tam také jakési „no-go-zones“ – jedny, do kterých se příchozí bojí vstoupit, druhé, do kterých jej místní nepustí. Byl jsem tam naposledy v letech 1998-1999 a přestože si myslím, že se tam hodně změnilo, základní příčiny konfliktů jsou stejné – politické, sociální, kulturní,“ pokračoval politolog dál ve svém posouzení situace. Zároveň také Zbořil doplňuje: „Nezapomínejme ani na hispánskou migraci, které se Trumpovy restrikce dotýkají podobně jako na východě na Floridě nebo v okolí Mexického zálivu.

Zatím ty počty demonstrujících nejsou velké, ale už to maskování svědčí o tom, že demonstranti mají nějakou organizaci. V minulosti se tomu říkalo městská guerilla, ale i s tou mají ve Spojených státech své zkušenosti. A tak bych byl s tím marxistickým očekáváním začátku světové revoluce v USA zatím ještě opatrnější, než někteří naši ‚zběsilí‘.“

Zbořil ke Kuberovi bez ironie: „Oblíbený kouřící maskot Parlamentu.“

Na závěr ještě připomeňme jako vždy výrazné vystoupení senátora Jaroslava Kubery, tentokrát v nedělních Otázkách Václava Moravce. Padl od něj nejen nápad „rozkouřit Prahu“, tedy uspořádat pochod kuřáků, ale zazněly i obavy z války, kdy se Kubera obává, že konflikt vypukne kvůli záporným úrokům. Navíc má senátor pocit, že Zeman nedá pokoj, dokud Sobotku nezničí. „Pan senátor Kubera je, říkám bez jakékoli ironie, oblíbený kouřící maskot Parlamentu ČR. Oblíbený nejen tam mezi svými, ale u veřejností. Je v tom svém boji za šíření rakoviny plic někomu nepříjemný, jiným naopak mluví z duše. Nevím, jak dlouho ještě vydrží, ale v té televizi nevypadal zdravě. Má sice trochu pravdy, když tvrdí, že kdo chce kam, pomozme mu tam, ale přece jenom se mi zdá, že nás někdy nadbytečně zahlcuje svými starostmi. Ale asi to do české politiky patří. Miloš Zeman a Václav Havel, jak říká prostý lid, do určité chvíle ‚hulili jako kamna‘. Pak chtěli přestat, ale už to nebylo třeba,“ říká Zbořil. „A s kouřením je to jako s těmi zápornými úroky, Je to jen tak půl pravdy, ale pan senátor se velmi často trefí do nějakého problému, o který se lidé opravdu zajímají,“ uzavírá Zbořil svůj dnešní Rozjezd.