Ivan Langer je někdy považován za jednoho ze studentských vůdců v listopadu 1989, i když byl tehdy méně viditelný než třeba Martin Mejstřík a Šimon Pánek. Nicméně z této skupiny lidí se právě on asi nejvíce prosadil v politice. Je to tak?

Z těch studentských lídrů – pokud ho tam můžeme zařadit, protože opravdu nebyl prominentní – se prosadil opravdu asi nejvíce.

Dá se charakterizovat v pozitivním smyslu jako velice inteligentní člověk a talentovaný politik?

Určitě. Talentovaným politikem byl po celou dobu svého působení v ní. Uměl v tom takříkajíc chodit. Ale bohužel mu uškodilo to co ostatním korunním princům politických stran, kteří byli druzí za otci zakladateli. Šlo o takové muže na špinavou práci. Museli se starat o provoz svých stran a kryli záda lídrům svých stran. Což je samozřejmě poškozovalo, protože se zaplétali do různých vztahů. Pro svou stranu neustále sháněli finance. Což nebyla lehká práce pro nikoho, ať už to byl Ivan Langer, Vlastimil Tlustý, Stanislav Gross nebo Pavel Bém. Nikdo z těchto mladých politiků, kteří se o tyto věci ve svých stranách starali, to neměl úplně jednoduché. A všichni skončili špatně.

Ještě si vzpomínám, že mezi tyto mladé nadějné politiky byl tehdy řazen i Karel Březina...