Mít koule. Ale taky... Proboha?! Írán proti USA: Tereza Spencerová už nemůže mlčet, vše je prý trochu jinak

09.01.2020 8:27

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Trump chce ukázat, že má koule na válku, ale přitom do ní zároveň nejde. Válčení proti Rusku? Surrealistické, komentuje analytička Tereza Spencerová poslední dění stran zabití Kásima Sulejmáního a všeho, co s tím souvisí. V rámci pravidelného shrnutí týdenních událostí na ParlamentníchListech.cz sděluje, že íránská „odveta“ byla „mírná“ ze zřejmých důvodů.

Mít koule. Ale taky... Proboha?! Írán proti USA: Tereza Spencerová už nemůže mlčet, vše je prý trochu jinak
Foto: White house
Popisek: Donald Trump

Tak nám ten rok začal zostra: Už pár dní se „bavíme“ zabitím íránského generála Kásima Sulejmáního. A hádáme, proč to Trump nařídil. Z dlouhé chvíle? Jako „úlitbu jestřábům“? Aby přebil téma impeachmentu? Aby schválně vyvolal napětí v americko-iráckých vztazích, kvůli kterému bude moct vycouvat z Iráku? Kam se s odstupem ubírá vaše osobní „trumpologie“?

Anketa

Prospěla existence TOP 09 české demokracii?

4%
96%
hlasovalo: 20964 lidí

Fakt netuším, proč Trump doopravdy nechal zabít generála Sulejmáního a další šíitské velitele. Samozřejmě, nejlogičtějším vysvětlením se jeví snaha udělat radost židovské lobby, která Trumpa ve volbách sponzorovala. Už uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, přiznal Izraeli anektované syrské Golanské výšiny a teď ještě zabil „největšího nepřítele“ Izraele a „vojensky tím oslabil“ Írán. Ono sice zabití jednoho člověka nic moc na íránských vojenských kapacitách nezmění, ale v pojetí americké politiky, kdy se nepřátelé vždy personifikují do jednoho veleobřího zloducha, to asi funguje. A pro sebe, tedy pro domácí voliče, si získal na pohled i nějaké ty „válečnické ostruhy“ – být hlavou Spojených států s jejich tradicí agresivních válek a držet se přitom stále jaksi stranou od rozpoutání války nové je svým způsobem frajeřina. Zabitím Sulejmáního tak možná chtěl aspoň ukázat, že má na válku „koule“ a přitom do ní zase nejít… A ani nemuset, protože poslední průzkumy naznačují, že většina Američanů beztak válku proti Íránu odmítá. 

Pokud jde o válku v Sýrii, tak jsme již probírali roli íránských milicí v ní. Je podstatná. Dá se říci, že je nějak osobně „koučoval“ zrovna Sulejmání, tudíž teď jejich výkon na straně vítězícího Asada poklesne?

Sulejmání byl sice ikona, ale nežil ve vakuu. Určitě měl kolem sebe spousty stejně dobrých důstojníků, kteří ho zastoupí. A konkrétně ve válce v Sýrii se role íránských milicí v posledním roce v zásadě „smrskla“ pomalu až k nule. V tomto ohledu bych žádnou změnu nečekala. Spíš byl Sulejmání hlavním „nástrojem“ teheránského politického vlivu v Sýrii a měl prý blízko i k Bašáru Asadovi, ale i v této roli může být případně někým zastoupen.  

Když to řekneme opravdu hrubě: Platí, že „kdo si hraje, nezlobí“, takže bychom vlastně měli být rádi, že si Trump vybral za svou činnost kočkování s Íránem na území Iráku, místo aby buď přímo válčil s Ruskem, nebo pečoval o Ukrajinu? Je pravda, že nejen ve směru „impeachmentové kauzy“ ho ukrajinská otázka moc nezajímá, což mrzí mnohé naše americké nohsledy...

Platí totéž, co jsem už řekla: Trump se do válčení nehrne, a to ani do takového, které by mohly USA vyhrát. Proto je představa války proti Íránu těžko akceptovatelná a vize války s Ruskem rovnou surrealistická. A Ukrajina pro něj představuje cosi „pod rozlišovací schopností“, jak říkával Václav Klaus sr. 

Jak se vyhrotil vztah blízkovýchodních zemí vůči nám? Írán je perská země a navíc šíitská země. Zbytek Blízkého východu je většinou sunnitský. Bude s výjimkou Saúdů, kteří jsou soupeři Íránu, solidárně s Íránem o něco víc nemít ráda Západ tato většina sunnitských zemí, popřípadě jejich obyvatelstvo?

No, upřímně, vyrazte si třeba do Káhiry nebo Bejrútu, a to ani nemluvím o takovém Damašku, kterému jsme na víc než osm let vnutili válku, a zkuste se tam lidí na ulicích ptát, jestli mají rádi Západ. V politickém smyslu slova byste někoho s kladnou odpovědí hledali fakt dlouho. Mohli byste si sice takového člověka koupit bakšišem, aby vám odkýval, co budete chtít, ale za rohem si pak jen odplivne. Čili, že by nás zrovna teď začal mít někdo na Blízkém východě ještě míň rád, to mi snad ani nepřijde. Není už mnoho prostoru, kam ještě padat… 

Zaznívala dramatická slova o dopadech současných událostí na téma Islámského státu. Že prý i Islámský stát nás za vraždu Sulejmáního potrestá – což zní divně, protože Sulejmání proti Daeši bojoval. A zadruhé, že po jeho smrti bude boj s Daešem ochromen, což tedy souvisí s tím jeho jedinečným osobním přínosem, o kterém jsme mluvili...

Proboha, o čem to mluvíte? Vždyť USA už přinejmenším 16krát vyhlásily konečné vítězství nad Daešem, tak jaké pak ochromení dalšího boje? No dobře, vážně. Není bez zajímavosti, že generál Sulejmání velel íránským jednotkám, které po boku těch amerických bojovaly v roce 2001 proti tálibům v Afghánistánu. A třeba americký Newsweek svého času přiznával, že bez Sulejmáního by USA neporazily Daeš v Iráku, protože bez jeho velení a jednotek by nebyly některé americké ofenzívy vůbec proveditelné… A tak jsme ho za to zabili, teroristu jednoho! A Daeš samozřejmě v Iráku nebo Sýrii nebo nověji v Afghánistánu dál působí, ale nepřipadá mi, že by měl ve finále triumfovat jen proto, že už proti němu nestojí Sulejmání… 

Ne že bychom si snad přáli ještě víc napětí, ale nepřipadá vám dosavadní íránská vojenská odpověď, tedy útok na dvě americké základny v Iráku, jako trochu „málo“ v porovnání s těmi vášnivými hrozbami?

„Málo“ je slabé slovo. Teherán o svém raketovém útoku na americké základny v Iráku předem informoval švýcarskou ambasádu, která zastupuje americké zájmy v Teheránu, a k tomu i iráckou vládu. A následně se hodně snažil mířit rakety tak, aby nezabily jediného Američana. Přesto to je pořád ještě vlastně unikátní útok svrchovaného státu na základny USA čili Írán ukázal, že sice nechce situaci eskalovat až na hranu války, ale současně že se nebojí. 

Trump svým středečním prohlášením takové „řešení“ očividně akceptoval. Média sice z jeho slov, bůh ví proč ,vyzdvihují další protiíránské sankce a podobný „nudný folklor“, ale důležitější je, že hovořil o nutnosti nové jaderné dohody s Íránem. Upřímně, sice jsem takový vývoj předpokládala, ale rozhodně ne tak brzy. O to víc mám zvláštní, neodbytný pocit, že jsme v posledních dnech sledovali ze všeho nejvíc jen podivné divadlo… Ale faktem zůstává, že Trump před blížícími se volbami potřebuje nějaký významný zahraničněpolitický konstruktivní triumf, takže uvidíme, jak se nyní ta dohoda bude odvíjet. Je jasné, že čas před volbami v USA kvapí, je jasné, že se nová dohoda bude muset lišit od té obrovské, aby si Trump mohl uchovat tvář, a je jasné, že bude pro Írán alespoň v některých sférách výhodnější, aby „do ní vůbec šel“, protože Trump už ví, že prostou silou Teherán k ničemu nedonutí. 

Nicméně, alespoň tím vším skončila „oficiální“ íránská odveta za Sulejmáního zabití, ale nutno vzít do úvahy, že Teherán má vlastní „harmonogramy“ a že další, asymetrické a mnohem méně nápadné odvety teprve mohou přijít. A na 99 procent také přijdou, jen se neví kde, kdy, co bude jejich terčem, jakou budou mít podobu nebo kdo je vlastně provede, protože odhodlaných proíránských sil je v regionu a vlastně i po celém světě dostatek. 

Ale hlavně, největší íránskou odvetou bude, když dotlačí Bagdád k tomu, aby s konečnou platností vyhnal ze země západní jednotky. To bude pro Teherán triumf jako žádný jiný. A pokud západní vojáci nepůjdou dobrovolně, na základě oficiální irácké žádosti, začnou se domů vracet v rakvích. 

Za této situace je samozřejmě pro USA výhodnější vojáky stáhnout. Trump by v tom měl aktuálně podporu i Demokratické strany, která ve svém antitrumpismu vynáší nebožtíka Sulejmáního málem do nebes a výrazně se protiválečně aktivizuje. A je lepší odejít dobrovolně, v rámci nějakého vzletného gesta, než být vyhnán nebo kvůli ješitnosti rozpoutat třetí světovou. Tipnu si, že odsun z Iráku, tím spíš, že o něm sám Trump mluvil už ve své předvolební kampani, je na dohled. 

Mezinárodní právo, musí se dodržovat mezinárodní právo, opakovalo se poté, co Rusko zabralo Krym. Tak jak je na tom to mezinárodní právo teď? Mimochodem, jak si vysvětlit, že Karel Schwarzenberg vždy podporoval americkou aktivní politiku, nicméně teď se mu do toho nechce?

Mezinárodní právo je už hafo let v podstatě vytunelované, slouží obvykle Západu jen jako klacek na „neposlušné“ státy, zatímco v praxi už dávno rozhodují zákony džungle a právo silnějšího, a to se všemi nebezpečnými důsledky, které z takového přístupu vyplývají. Přitom přece dál platí staré moudré „nedělej nikomu nic, co nechceš, aby on dělal tobě“. A Američané se nyní tváří, jako by směli zabíjet kohokoli, kdo je napadne, a ostatní se nesmějí ani ušklíbnout, natož naštvat, nebo snad dokonce zabít recipročně taky. Jasně, s názorem Karla Schwarzenberga naprosto souhlasím. A ano, sice často podporoval americkou politiku, ale nikoli vždy. Vzpomeňte třeba na zachování našeho velvyslanectví v Sýrii…

Když se ještě podíváme na Rusko, nedá se říci, že by nějak ohnivě protestovalo proti současnému vývoji. Co si z toho všeho odnáší Putinova říše?

Bylo zvláštní, že se v úterý v Damašku zjevil Putin, provázený ministrem obrany i náčelníkem generálního štábu. Zatím se neví, o čem se s Asadem a dalšími bavili, a není jasné, zda to byla cesta plánovaná dlouhodobě, nebo zda to byl náhlý impuls vyvolaný zabitím Sulejmáního. Nicméně, jak už řečeno, Sulejmání byl jednou z hlavních „pák“ Íránu v Sýrii, s dosahem až k Asadovi. A poté, co ho Američané zabili a s Íránem se od té chvíle drží v šachu vzájemnými pohrůžkami, je očividné, že Rusko může rychle vyplnit vakuum, které po Sulejmáním vzniklo, a posílit své pozice v Sýrii na úkor Teheránu. A stejně důležité je i to, že zabitím Sulejmáního Američané jako by vyhecovali k akci i Čínu, která – očividně v sázce na západní odsun z Iráku – nabídla tamní vládě vojenskou pomoc. A pokud se ukáže, že je to pravda, tak se vsadím, že se Peking pustí i do rekonstrukce Sýrie, aniž by dál bral ohledy na americké sankce. Prostě, Američané porušili poslední pravidla jakýchkoli vztahů, tak co s nimi?

Pokud se tedy nestane něco nečekaného, tak co bychom v příštích dnech měli sledovat?

Nevím, jak vy, ale já budu sledovat Blízký východ…

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jaroslav Polanský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jsme kolonie? Urážka Čechů? Jde i o Němce. Martin Koller ostře k „Vondrově“ základně. A už to lítá

20:01 Jsme kolonie? Urážka Čechů? Jde i o Němce. Martin Koller ostře k „Vondrově“ základně. A už to lítá

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Bezpečnostní analytik Martin Koller se tentokrát pro ParlamentníList…