Nechutná u nás uprchlíkům, kteří se bouří? Ať si zaplatí kuchaře. Zdeněk Zbořil obsáhle rozebral uprchlický problém a nemohl pominout včerejší show Miloše Zemana

03.08.2015 7:35

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Problémy s nelegálními migranty na našem území se daly čekat, a tak by neměly být překvapením ani pro ministra vnitra Milana Chovance, jemuž možná otevřely oči nepokoje v Bělé pod Bezdězem. Politolog Zdeněk Zbořil si ve svém pravidelném ohlédnutí za uplynulým týdnem všímá sporu o uprchlíky, který vzplál mezi prezidentem a premiérem. Nevylučuje přitom, že od Miloše Zemana, jenž čelí masívním mediálním pomluvám jako žádný jiný politik, může jít o začátek volební kampaně.

Nechutná u nás uprchlíkům, kteří se bouří? Ať si zaplatí kuchaře. Zdeněk Zbořil obsáhle rozebral uprchlický problém a nemohl pominout včerejší show Miloše Zemana
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Anketa

Která z následujících osobností veřejného života by dle vás měla býti příštím prezidentem republiky ? (poznámka: Jde o čistě orientační anketu)

hlasovalo: 24310 lidí

Debatu o běžencích na českém území v posledních dnech rozvířily jak události v detenčním zařízení v Bělé pod Bezdězem, tak i zadržení další půldruhé stovky nelegálních migrantů během pouhých dvou dnů. V Bělé pod Bezdězem jsou dočasně ubytováni cizinci, jimž cizinecká policie vydala rozhodnutí o správním vyhoštění ze země. Ve čtvrtek a v pátek se ve velkém počtu pokusili ze zařízení utéct, což se neobešlo bez potyček s policií a demolice vybavení. Obyvatelé zařízení, jimiž jsou především Afghánci, Syřané a Iráčané, při svých protestech požadovali okamžité propuštění, možnost odjezdu do Německa, navrácení mobilních telefonů a peněz, ale stěžovali si i na místní stravu.

Objekt proto navštívil v doprovodu policejního prezidenta i ministr vnitra Milan Chovanec, který požadavky běženců odmítl s poukazem na to, že musí dodržovat zákony České republiky. „To vše se dalo čekat, počítat s tím měla i vláda a pan Chovanec zřejmě není dobrý vyjednávač. Konec konců tam nemusel chodit sám, ale poslat místo sebe někoho schopnějšího. Bělá pod Bezdězem nejsou Lány, ale na druhé straně těm vzbouřencům nic jiného říci nemohl. Jsme svázáni natolik pravidly Evropské unie a jejími nařízeními, že český ministr vnitra není suverénem ani v České republice,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

Obhajovat vládní politiku v otázce migrace nebude teď jednoduché

Bez komentáře nemůže nechat ani požadavky migrantů, kteří se v detenčním zařízení kvůli jejich nesplnění bouřili. „To, že emigrantům nechutná, je sice pozoruhodné, ale pokud chtějí konzumovat národní jídla, pak jim někde musí říci, že je pod Bezdězem vařit neumíme a že si svého kuchaře musí zaplatit. Jednání nezačíná diskusí o stravě a mobilních telefonech, ale od udělení práva na azyl, nebo povolení vycestovat do Německa; k tomu se však musí vyjádřit ještě německá strana. Tak i pan ministr vnitra si zkusil, co to je ‚střet civilizací‘, kterému nikdy, pokud si vzpomínám, neodporoval,“ poznamenává politolog.

Horlivým tuzemským zastáncům přijímání migrantů z nejrůznějších koutů světa na českém území události v Bělé příliš nenahrály. Vždyť ještě před nepokoji v utečeneckém táboře uvedlo v průzkumu společnosti SANEP 70,8 procenta respondentů, že by Česká republika neměla přijímat žádné uprchlíky z Afriky a Blízkého východu. A dokonce 79,6 procenta oslovených souhlasí v souvislosti s řešením problému migrace s obnovením kontrol na hranicích států Evropské unie. „Opravdu nebude jednoduché obhajovat vládní politiku v otázce migrace, když už i naši nejvyšší představitelé se vyjadřují rozporuplně a každou chvíli jinak,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Na zamýšlení se nad hraničními kontrolami je trochu pozdě

Navíc se poslední události s uprchlíky stávají v okurkové sezóně mediální atrakcí, takže se o nich dozví prakticky každý. „Dá se čekat, že se opět budou přes noc rodit vulgární geopolitici a kulturologové a zase budeme mít téma, které znovu rozdělí společnost. Převládající názory ze zmíněného průzkumu jsou hezké, ale to by znamenalo změnit Ústavu, Listinu základních práv a svobod a vyvázat se z EU. Pozoruhodný je názor na obnovení kontroly na hranicích, jen nevím, komu ti kontroloři zabrání, aby se neobnovila ‚zelená hranice‘. Zdá se, že těch 80 procent lidí se nad problémem svobodného pohybu osob, zboží a kapitálu zamýšlí trochu se zpožděním a i bez znalosti toho, co by taková kontrola znamenala. Obnovení Pohraniční stráže jako vojska Ministerstva vnitra a podobně,“ připomíná politický analytik.

Ale našli se i tací, kteří pro počínání běženců v Bělé pod Bezdězem projevili pochopení. Apelovali proto na to, abychom s uprchlíky zacházeli jako s bližními a nebyly nám zcela lhostejné pocity nešťastníků, kteří jsou internováni jako vězni, a to s chmurnou vyhlídkou na vrácení do země, z níž přišli. „I když se nejedná o vězeňský režim, je přece jenom nutné na místech, kde se shromáždí větší počet osob, které jsou navíc plny jen nějakého očekávání, dodržovat polovojenský pořádek. Budíček, večerku, úklid a třeba i povolování vycházek. A samozřejmě něco jako ‚adaptační kurzy‘, aby ti ‚zadržení‘ vůbec věděli, kde jsou a jakými pravidly se mají řídit,“ uznává Zdeněk Zbořil nutnost nekompromisních opatření vůči zadrženým migrantům.

Stěhování národů přes Česko vyjde mnohem dráž než pomoc Klokánkům

Uprchlíci se stali jablkem sváru i mezi prezidentem Milošem Zemanem a předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Hlava státu vyjádřila lítost nad tím, že se nepodařilo nalézt 30 milionů korun na provoz Klokánků, které pečují o české děti, ačkoli částka na pomoc imigrantům bude řádově vyšší. „Myslím, že státník Zemanova formátu nemá důvod podbízet se těm nejhorším pudům a nahrávat šíření nevraživosti vůči uprchlíkům,“ zareagoval premiér s tím, že problém Klokánků nijak nesouvisí se solidárním českým podílem na zvládání nejhorší uprchlické krize od konce druhé světové války a že jím vedená vláda bude při řešení všech současných vážných problémů jednat realisticky, nikoli populisticky.   

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

„Je pravda pravdoucí, že prezident trochu střílí od boku. Ale peníze, které to stěhování národů přes Českou republiku bude stát, dosáhnou rozhodně vyšší částky než těch zmiňovaných třicet milionů pro Klokánky. Ale to by si opravdu vláda a pan prezident měli vyřídit s chladnou hlavou mezi sebou a nevyvolávat paniku,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil. Miloš Zeman se ale tématu migrantů držel i v nedělním vysílání pořadu S prezidentem v Lánech v Blesk TV. Uprchlíkům by se podle něj měly zmínit tři věty. Tou první by měla být věta: „Nikdo vás sem nezval.“ Tou druhou: „Když už tady jste, tak musíte respektovat naše pravidla, stejně jako my respektujeme pravidla, když přijedeme do vaší země.“ A tou třetí je výzva: „Když se vám to nelíbí, běžte pryč.“

Prezident má image solitéra, premiér je ztělesněním politické korektnosti

K těmto větám přidal prezident i komentář, který byl poměrně jasným vzkazem a odpovědí předsedovi vlády na jeho poklonkování před Bruselem. „Možná že tyto tři věty bude někdo považovat za apel na nejnižší lidské pudy. Ale já si myslím, že je to stejný postoj, jako mají Maďaři, když staví svůj plot proti Srbsku, jako má David Cameron, když chce něco podobného udělat v Británii. A konec konců jako mají Američané, kteří postavili dva tisíce kilometrů dlouhý plot na hranicích s Mexikem, přičemž Mexičané by se ve Spojených státech dokázali asimilovat daleko snadněji než zejména uprchlíci z islámských zemí u nás,“ uvedl Miloš Zeman.

Ivan Hoffman v komentáři pro ČRo Plus konstatoval, že zatímco prezident je v této kauze podezřelý z populismu, z podbízení se nízkým pudům, premiér je podezřelý z arogance moci, která nebere ohled na názor občanů, které považuje za nekompetentní. „Prezident vsadil na image solitéra, rebela, který je prostořece svůj, premiér se naopak prezentuje jako týmový hráč, je ztělesněním mainstreamové politické korektnosti,“ zhodnotil pozice obou politiků Ivan Hoffman. „Samozřejmě, podbízení se ‚náladám lidu‘ neboli populismus, vypadá v této souvislosti jako začátek prezidentské volební kampaně. Ale do voleb je daleko a paměť těch, kteří dnes prezidentovi fandí, nemusí být stálá. Jejím hlavním znakem je vrtkavost,“ zamýšlí se Zdeněk Zbořil nad výroky hlavy státu.

Tak masívní mediální shodě v pomluvách jiný politik než Zeman nečelil

Miloš Zeman je takřka v polovině svého funkčního období a během dvou a půl roku na Hradě čelí neustálému tlaku sdělovacích prostředků, novináři se předhánějí v tom, kdo na jeho adresu vypálí hrubější urážku. Jestli ho to odradí od příští přímé prezidentské volby, je ale v tuto chvíli ve hvězdách. „Pan prezident je ve válce s převážnou částí médií dlouhá léta, a sice od okamžiků, kdy je označil za hnůj a stoku. A nevynechá ani dnes jedinou příležitost, aby jim svá dávná slova nepřipomněl. V této válce mu ale nikdo nepomůže, ani zakladatelé strany jeho přátel. Bude si ji muset vyhrát nebo prohrát sám a zřejmě se mu postoj ‚stát osamělý mezi davem osamělých‘ líbí. To je životní postoj a nikdo jej nepřinutí jej změnit,“ tvrdí politický analytik.

Podle nejnovějšího průzkumu agentury Phoenix research se prezident Miloš Zeman navzdory mediální štvanici těší nadpoloviční podpoře veřejnosti, konkrétně mu důvěru vyslovilo 54,2 procenta respondentů. „Nevybavuji si, že by někdo z tak vysokých politiků čelil něčemu podobnému. V České republice jsou aktivní někteří novináři, kteří pomlouvají při jakékoli příležitosti Baracka Obamu už od jeho zvolení. Ale je to takové ‚při zdi‘. Vděčným terčem se stal pro většinu českých novinářů Vladimir Putin. Ale v zahraničí si vzpomínám jenom na kampaně, které byly vedeny účelově a hrazeny z černých fondů konkurentů nebo tajných služeb. Ale na tak masivní shodu nikoli v kritice, ale přímo v pomluvách prezidenta České republiky si nemohu vzpomenout,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Evropská unie a její komisaři se chovají podle partikulárních zájmů

Prezident v pořadu Blesk TV také prozradil, že se sešel s náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem, který ho informoval, že armáda je připravena poslat na hranice asi patnáct set vojáků. „To nevypovídá o ničem jiném, než na co mnozí politici a političtí komentátoři upozorňovali třeba v souvislosti s Řeckem. Evropská unie a její komisaři se chovají podle partikulárních zájmů a kašlou na věcnost svých rozhodnutí. Dokonce je na pováženou, jak ta jejich rozhodnutí vznikají a zda ten připomínaný ‚demokratický deficit‘ je skutečností, která je jen zastírána velkými, ale prázdnými slovy o svobodě a demokracii.“ A schengenský systém má možnost, že budou popřeny jeho zásady, jak se dnes ukazuje, na kterých byl založen. Takto glosuje Zdeněk Zbořil posun od jásotu nad Evropou bez hranic k přání jejich obnovení.

Sám sledoval v uplynulých více než dvou týdnech politické dění z Francie, o níž se v poslední době u nás nejčastěji mluví a píše v souvislosti s přístavním městem Calais, v němž má údajně zuřit válka mezi uprchlíky a policisty. „Ačkoli se zde ve Francii o uprchlících a migrantech příliš mnoho nehovoří, události v Calais jsou v každých zprávách. Jejich výklad je ovšem takový, že za to mohou ve Velké Británii, která je podle většiny Francouzů hlavním cíle migrace. Není to sice pravda, ale veřejné mínění se zdá být nakloněno tomuto tvrzení. A samozřejmě je to také vítaná příležitost kritizovat stále více neoblíbeného prezidenta Hollanda a jeho socialisty,“ vysvětluje politolog.

Pro francouzské obhájce EU se Cameron i Helmer stali snadnými terči

Na krizi kolem podmořského tunelu, jímž se každou noc snaží dostat z Calais do Spojeného království až dva tisíce uprchlíků, zareagoval i britský ministerský předseda David Cameron. Varoval migranty přicházející do Evropy, že pro ně Británie není „přístavem bezpečí“ a ve svém vyjádření mluvil mimo jiné o „rojích lidí přicházejících přes Středozemní moře za lepším životem“. Za použití výrazu roj, který prý migranty „odlidšťuje“, se dočkal ostré kritiky ze strany nevládní organizace Uprchlická rada. „Měl by si uvědomit, že mluví o lidských bytostech, ne o hmyzu,“ ozvala se rovněž úřadující šéfka Labouristické strany Harriet Harmanová. Za užitý výraz premiéra Camerona zkritizoval i předseda euroskeptické strany UKIP Nigel Farage.

Na Ostrovech sílí názor, že Francie nestačí čelit migrantům, kteří se chtějí do Velké Británie dostat z táborů v Calais. Aby se zabránilo dalšímu zhoršení situace, navrhnul britský poslanec Roger Helmer převzetí města Calais Velkou Británií, které jí patřilo do roku 1558. „Možná je už načase, abychom si toto město opět vzali pod svou ochranu,“ napsal na svém twitteru britský politik. „To jsou události ve Francii hojně citované, zejména obhájci Evropské unie, pro které se Cameron i Roger Helmer stali snadnými terči. Ale jsme teprve na začátku a jistě se z toho něco vyvine, jakmile se politici vrátí z dovolených,“ nepochybuje Zdeněk Zbořil.

Štětina s nacisty nepotěšil ani TOP 09, která mu do europarlamentu pomohla

Závěr ohlédnutí za politickým děním uplynulého týdne věnuje Ukrajině. O rozruch se totiž postaral europoslanec Jaromír Štětina, jenž pozval do Evropského parlamentu velitele ukrajinského dobrovolnického praporu Azov, který loni v červnu prohlásila americká Sněmovna reprezentantů za neonacistický. „Myslím, že percentuálně máme v parlamentu více nacistů, než mají azovští ve svém středu,“ hájil europoslanec zvolený na kandidátce TOP 09 svůj krok. „Některé názory pana Štětiny opravdu nestojí za komentář. Toto je zrovna jeden z nich. Myslím, že už se mu dostalo přiměřené odpovědi na všech možných informačních serverech a že pan europoslanec nepotěšil ani politickou stranu, která jej do voleb nominovala. Obávám se říci, že nepotěšil ani svou ‚rodnou stranu‘, protože nevím, která to vlastně je,“ podotýká politolog s neskrývanou ironií.

Samotné dění na Ukrajině, které podle německého deníku Die Welt kvůli vojenské porážce na východu země, hospodářské krizi, korupci a rostoucím radikálním silám drasticky změnilo obraz prezidenta Porošenka, nelze prý nyní příliš komentovat. „Situace je tak nepřehledná, že se něco může přihodit hned zítra, anebo třeba za rok. Ukrajinu už neřídí Ukrajinci, jak si všichni naši přitakávači přáli, a vlastně ani nevíme, kdo se chystá bohatství Ukrajiny vysávat. Ze zahraničí se hlásí věřitelé, přicházejí a odcházejí investoři, a tak prapor naděje drží snad už jen Evropská unie, a to zdaleka ne celá. A kdo bude prezidentem, je vlastně docela jedno. Zase to bude někdo z dovozu,“ dodává Zdeněk Zbořil.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Expert: Neřeknou, že vraždili muslimové! Bránili byste se. Feri měl říct: „Chlapi, co blbnete?“ Nekvičte kvůli Emmě Smetaně

11:00 Expert: Neřeknou, že vraždili muslimové! Bránili byste se. Feri měl říct: „Chlapi, co blbnete?“ Nekvičte kvůli Emmě Smetaně

„Je nutno, aby se křesťansko-židovská civilizace začala aktivně bránit, nikoliv ustupovat. Teď nesmí…