O co přichází Česká republika úmrtím předsedy Senátu a občanského demokrata Jaroslava Kubery?

Přichází o politika, který se dokázal udržet v politice – ať už komunální nebo celostátní – celých třicet let, aniž za ním zůstala nějaká aféra, kauza nebo skandál. Navíc přichází o politika, který se vypracoval skoro učebnicově od píky – od komunální politiky, kdy byl tajemníkem teplické radnice, pak teplickým starostou a primátorem, až do funkce předsedy Senátu, což je vzorová politická kariéra, kterou mohou Kuberovi jeho kolegové jen závidět.

Přichází o něco Česká republika z pohledu jeho politických názorů?

U Kubery bylo zajímavé, že nikdy nepojímal politické diskuse konfrontačně. Nikdy neviděl v člověku na druhém konci stolu nepřítele, ale viděl v něm někoho, s kým si chce vyměnit své názory, přesvědčit ho o své pravdě, případně si něco vzít od druhé strany. Navíc dokázal i při těch vrcholných politických jednáních s humorem a nadhledem odlehčit i mnohá velmi vážná témata.

Druhá věc je, že s ním člověk ne vždy musel souhlasit, protože často dokázal v několika málo větách pokrýt několik témat, několik pravd, polopravd i nepravd. Ale to už k politice patří. Jen je možná smůla, že na jednu takovou nepravdu bohužel Jaroslav Kubera doplatil životem, když se nás snažil přesvědčovat, že lze vyžít jen z cigaret a kávy.