Proti takovému způsobu volby se ovšem ozývají hlasy hned z několika stran a z různých důvodů. Proti elektronické volbě stojí například herní vývojář Daniel Vávra z důvodů, že by to šlo proti prinicpům voleb. Popsal, jak se bavil se zastáncem elektronické volby a vysvětloval mu, proč je volební místnost bezpečnější, co se týče falšování výsledků.
„Před zraky několika lidí, se nám vysmál, že ‚u nich, se dějí teda úplně jiné věci‘! Poté, co jsem se ho zeptal, proč trestný čin maření voleb nenahlásil a stal se tak jeho spolupachatelem a hrozí mu vězení od šesti měsíců do tří let, všechno smazal,“ svěřil se Vávra.
„Elektronické volby jsou zcela nekontrolovatelné zlo. Leda že by nebyly anonymní. Pak by to šlo. Jenže to jaksi nejde.
A ano. Jakékoliv neanonymní on-line transakce, kde si jednotlivec může ověřit, že se uskutečnily, jsou bezpečné. Bohužel u voleb je potřeba ověřit, nejen jak jsem volil já, ale jak volilo několik milionů lidí. A ti volili anonymně. Takže to prostě nejde. Zatímco výsledky na papírech lze přepočítat a každý vhozený papír je ověřený zraky několika lidí a přítomností voliče ve volební místnosti.
Udělat systém, který bude ukazovat každému voliči jeho skutečnou volbu, ale sečte si, jaký výsledek chce, není zdaleka nemožné. A několik zpackaných voleb na dálku, nebo on-line ve světě ukazuje, že tudy cesta nevede,“ míní herní vývojář a zakladatel Společnosti na obranu svobody projevu.
Elektronickou volbu ještě krátce zhodnotil řečnickou otázkou: „Co je těžší? Fyzicky padělat 5 milionů hlasovacích lístků, u každého z nichž je údaj kdy, kde a kdo ho vhodil, a to před svědky, nebo změnit 5 milionů položek v Excelu do kterého připlula anonymní data z internetu?“
Rozdíly mezi elektronickou volbou a papírovou do přehledné tabulky zpracoval někdejší náměstek primátora Brna, Robert Kotzian. Rozdíl tkví hlavně v tom, že papírové volby jsou decentralizované, tedy se dají ovlivnit pouze lokálně, jsou snadno přezkoumatelné, nehrozí, že je ovlivní hackeři, tajnost volby je zaručena, stejně jako identita voliče.
Stejně tak uvažuje i právník a expert na zdravotnictví Ondřej Dostál. „Za plentou ve volební místnosti je volič chráněn proti nátlaku. Někde u počítače nikoliv. Prezident možná pamatuje, když se volilo manifestačně s garmoškou a volič za plentou byl podezřelý. Tyto časy zpět nechceme,“ vzkázal Petru Pavlovi. Vzpomenul na kampaň Jiřího Mádla a Marthy Issové „Přemluv bábu“ a tuší, že přesně takto by na voliče bylo tlačeno v případě elektronických voleb. Tlak na voliče, který někteří lidé vyvíjejí, je koneckonců zdokumentován z minulých voleb.
Proč jsou elektronické volby špatně? Protože by v rodinách jelo "Přemluv bábu, přemluv dědu" (nebo: "Babi, dej mi občanku, já to naklikám".)
— Ondřej Dostál (@dostalondrej) July 22, 2023
A to video s Issovou a Mádlem si dejte: https://t.co/FNeLaARHQ2
Totální neúcta. Jo a je to z 2010, takže ta kýžená "pravice" byla Nečas??>? https://t.co/JEUMtjjsLN pic.twitter.com/EPl3WC8Ggv
Jsou ale i jiné důvody, proč se někteří do elektronických voleb nehrnou. „Elektronická volba by prý mohla zvednout volební účast. To je přesně důvod, proč ji odmítnout. Třetina lidi dlouhodobě nevolí. Bylo by podezřelé, kdyby po zavedení elektronické volby jo. USA jsou dodnes rozděleny poté, co v posledních volbách náhle volilo o 27 milionů lidí víc,“ vyjádřil se komentátor Info.cz Martin Schmarcz.
Elektronická volba by prý mohla zvednout volební účast.
— Martin Schmarcz (@mschmarcz) July 24, 2023
To je přesně důvod, proč ji odmítnout. Třetina lidi dlouhodobě nevolí. Bylo by podezřelé, kdyby po zavedení elektronické volby jo.
USA jsou dodnes rozděleny poté, co v posledních volbách náhle volilo o 27 milionů lidí víc.
A také marketér Jakub Horák, který dříve elektronickou volbu prosazoval. „V roce 2021 v parlamentních volbách volilo 65,43 % oprávněných voličů. To znamená, že tu máme 34 procent voličů, kteří mohli jít k volbám a nešli. To je zhruba stejný počet, jaký dnes volí nejsilnější stranu (ANO 35,5 %) nebo v součtu tři další v pořadí (ODS 14, Piráti 11, SPD 10),“ vysvětluje.
A dodává, že se nedávno zajímal o to, jak by tito lidé volili, kdyby museli. „Ředitel jedné z největších agentur výzkumu veřejného mínění byl k jejich možné politické orientaci značně skeptický. Velká část z nich podle něj budou zcela antisystémově nastavení lidé (Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali), kteří považují řízení státu za takový podvod (korporace, Brusel, EU), že jim nestojí za to absolvovat výlet k volební urně,“ uvádí.
Horák má za to, že to se může změnit, pokud budou volby klikací. „Vzhledem k výše uvedenému lze očekávat, že po nástupu sociálních sítí bude volební systém náchylný k impulzivním volbám – ideálním příkladem je rozšíření nějaké citlivé informace, dezinformace nebo kompra v den voleb, doprovázené apelem, aby voliči vše změnili ‚jediným kliknutím‘,“ soudí.
„Z hlediska svobody a zjednodušení věcí je to naprosto v pořádku, v tom žádná polemika. Podobně jako je z hlediska svobody naprosto v pořádku neomezené držení zbraní. Má to však určité možné efekty, které v případě neomezeného držení zbraní vidíme například na poměru střeleckých incidentů mezi USA a Kanadou,“ uvažuje marketér a dodává, že u sociálních sítí je také vidět, co možnost zapojit se do veřejné debaty pro každého přinesla. „Do hry se tak může vložit dosud nečinná politická síla, schopná naprosto překopat politickou mapu,“ varuje.
A pak jsou zde technické námitky, které velice lapidárně jeden uživatel shrnul jako: „Hlavní překážkou zavedení elektronických voleb v ČR bude nutné zřízení Úřadu pro elektronické volby a následujících 27 let trvající výběrové řízení na dodavatele systému zakončené mezinárodní arbitráží a vítězstvím Metrostavu.“
Hlavní překážkou zavedení elektronických voleb v ČR bude nutné zřízení Úřadu pro elektronické volby a následujících 27 let trvající výběrové řízení na dodavatele systému zakončené mezinárodní arbitráží a vítězstvím Metrostavu.
— Chovatel (@chovatel) July 25, 2023
Že by snaha o zavedení elektronických voleb dopadla katastrofou, si myslí kyberbezpečnostní analytik Jakub Onderka. „Nemáme odborníky, co by to byli schopni zvládnout. Až (pokud) se to změní, můžeme o tom začít uvažovat. Jsem příznivec elektronické volby. Dá se udělat dobře. Jen se to musí umět a to jak po technické stránce, organizační, tak komunikační. Organizační bychom zvládli, technickou a komunikační bohužel ne,“ tvrdí.
Jsem příznivec elektronické volby. Dá se udělat dobře. Jen se to musí umět a to jak po technické stránce, organizační, tak komunikační.
— Jakub Onderka (@JakubOnderka) July 22, 2023
Organizační bychom zvládli, technickou a komunikační bohužel ne.
Objevil se názor, že technickou část by bylo možné zvládnout. Ale Onderka ho vyvrací. „Nezvládli bychom ani tu technickou. Stát by udělal výběrko na nejnižší cenu, vyhrál by to jeden z obvyklých dodavatelů státu a těm na kvalitě technického řešení obvykle nezáleží – nemají důvod se snažit, když zadavatel tomu nerozumí,“ reagoval.
Ozval se také Michal Bláha, ředitel organizace Hlídač státu, podle kterého část společnosti nemá dostatečné zkušenosti ani důvěru k elektronické komunikaci se státem.
Ani dostatecna část společnosti nemá zkušenost a důvěru v Elektronické komunikaci se statem. Volby jsou nejvyšší level, my jsme dost pod ním (technicky méně, komunikačně, prozakaznicky a mentálně více)
— Michal Bláha (@michalblaha) July 22, 2023
Podle politologa Lukáše Jelínka se elektronické formě voleb nakonec stejně nevyhneme, avšak varuje před tím, že by změna byla prováděna na sílu a bez předchozí společenské a odborné debaty a shody.
„O tomto tématu by se mělo začít vážně debatovat, ale když říkám vážně, myslím na základě faktů, konkrétních údajů a nejenom nějakých zbožných přání, protože toto téma v sobě skrývá spoustu rozporů, především souvisejících se zachováním tajnosti voleb. Víme, že téma štěpí veřejné mínění ať už kvůli volebnímu procesu, anebo kvůli tomu, že lidé mají pocit, že každý volič by si měl svou voličskou povinnost splnit osobním dostavením se k hlasovací urně. Budí to silné vášně v české společnosti. Doporučuji, aby se nad tématem, než se začnou předkládat konkrétní návrhy a stane se to součástí politického boje, vedla debata právníků, politologů, sociologů a teprve poté by se mohli přidat politici. Pokud se najde většinová vůle proměnit formu českých voleb, tak proč ne. Dříve nebo později tomu stejně neunikneme, ale kroky se musí dělat postupně,“ upozorňuje politolog pro ParlamentníListy.cz
V žádném případě by podle jeho slov elektronickou formu voleb neměla vládní koalice bez předchozího společenského konsenzu protlačit na sílu legislativním procesem. „To by mohlo v očích části voličů samotný volební proces delegitimizovat a ještě zpochybnit důvěru v demokratický právní stát. Je to velice citlivá věc a byl bych rád, aby se o ní debata vedla, ale rozhodně ne způsobem, že někdo začne na sílu válcovat konkrétní legislativní návrh,“ dodal Jelínek.
Novinář a komentátor Petr Holec pro PL připomíná, že výrok prezidenta Pavla o elektronických volbách padl na festivalu Colours of Ostrava. „Tam je pochopitelně mladší publikum a ten člověk řekne cokoli, aby naběhl svým potenciálním voličům. Byl tam pro ně jako rocková hvězda, což je s jeho minulostí nepochopitelné, ale je to tak, oni tohle neřeší. Proto těmto lidem vychází vstříc, protože ví, že tam bude získávat popularitu a hlasy a stejně tak i vládní koalice, jejímž je prezidentem, která ho podporovala ve volbách. Vzájemně si pomáhají, a proto toto téma prezident zvednul,“ má jasno.
„Je to pokus, jak ovlivnit volby na svoji stranu. Možnosti podvodů u elektronických voleb jsou nejrůznější. Víme, že se tady manipulují různé volby, kdy se za „správné“ hlasování platí různým lidem, ale je to daleko složitější, když s volebním lístkem musíte fyzicky do volební místnosti, kde sedí komise a dohlíží na to. Pokud by na to nikdo nedohlížel, dá se skupinově odvolit, jak někdo potřebuje. Nejde jen například o seniory, víme, že v některých firmách šéfové a podnikatelé lidem pořád říkají, jak mají volit. Dokážu si představit, jak si to budou chtít takové firmy pohlídat, aby jejich zaměstnanci odvolili tzv. správně. Z volebních systémů, které známe, je zcela určitě ten náš současný nejbezpečnější. Směřováním k digitalizaci voleb bychom mohli u voleb zažívat to samé, co se děje na sociálních sítích. Je to krok mimo transparentnost a bezpečnost voleb,“ konstatuje Petr Holec v komentáři pro naši redakci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
antares.h
