„Třicet dva let je dost dlouhá doba na to, abych se mohl nejen ptát, zda to stálo za to,“ začíná analýzu k výročí 17. listopadu 1989 politolog Zdeněk Zbořil. „Zejména v posledních dnech je dobré o tom, co všechno se doma i ve světě děje, moc nepřemýšlet. Mravy jsou zkažené (ve starém Římě se tomu říkalo corruptio) a i zkušení lidé začínají blbnout,“ dodává s tím, že za to nemůže ani covid, ani rusko-čínská budoucnost, ani naši jediní spravedliví. „Je to, jak říkali francouzští existencialisté, peklo, nikoli okolo, ale v nás,“ komentuje politolog.
Co soudíte o think-tanku Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty?Anketa
„A když se dívám na už druhou generaci, kterou jsme si vychovali, a která si nechce uvědomit, že už také odchází, nechci na listopad 1989 vzpomínat zrovna jako na dobu sváteční,“ říká Zbořil.
Už zase se vrací atmosféra strachu a podezírání kde koho z čehokoliv. Listopad prožíváme při nedostatku moudrosti těch, které jsme si vybrali, aby nám pomáhali porozumět světu a jeho trápením. „Navíc v době, kdy si jeden milion lidí myslí, že volili zbytečně, druhý milion, že je zase někdo podvedl, a statisíce si připomínají u účtů za plyn a elektřinu, co to je neviditelná ruka trhu,“ uvedl Zbořil. „Ještě že nás někteří politici ujistili, že jde také o naši bezpečnost a za tu, jak napsal v LN Zbyněk Petráček, si holt musíme připlatit,“ dodal.
A do jaké míry bude 17. listopad 2021 jiný než ostatní? „Lavička se jistě zase nějaká objeví, ale podle zpravodajství TV někde daleko od Prahy. Ale spíš budeme přemýšlet o tom, zda už skutečně zloba a zášť pominuly, nebo zda Marta Kubišová bude muset ještě jednou přidat na hlasu,“ říká politolog. „K čemu nám bude relativní blahobyt, když nás stále někdo jen straší? A je jedno, zda jsou to čtyři bájní jezdci z Apokalypsy sv. Jana, nebo nějací potřeštění politici, kteří nevědí, komu zvoní hrana,“ dodává.
Vypadá to, že se zase bude přikládat pod kotlem nenávisti
V Praze opět připravují festival svobody, koncert pro budoucnost, vzpomínat se jistě bude i v regionech. Některé iniciativy si právě 17. listopad vyberou k vyjádření nesouhlasu např. s platností protiepidemických opatření. „Vypadá to, že se zase bude přikládat do ohně pod kotlem nenávisti. Zatím se o to starají hlavně různí mediokraté, ale ona se k nim ‚ulice‘ jistě přidá. Jen nebudeme vědět, na čí stranu,“ uvedl Zbořil.
„Možná vulgárnost chování politiků a občanů nemá už odkud brát své nové nadšení, ale nepodceňujme vynalézavost různých mocí posedlých individuí, která mohou 17. listopad využít k odstartování své předvolební kampaně v zájmu tažení na Hrad,“ dodal. Že se moc nebude vzpomínat na smrt medika Opletala, uzavření českých vysokých škol, postřílení vybraných studentských reprezentantů a deportace studentů do koncentračních táborů, natož pak založení Mezinárodní organizace studentů v Londýně 1942, v tom podle Zbořila bude hrát jen malou roli.
Koho zajímá, jestli budou Piráti ve vládě?
Vládu budeme mít, jak vyplývá z vyjádření představitelů koalice Spolu, do Vánoc. Tento týden se také dozvíme, zda budou součástí Piráti, nebo ne. „To bude hezké nadělení, ausgerechnet pod stromeček! Zda to bude s Piráty, nebo bez nich, dnes zajímá jen těch několik podvedených a uražených kandidátů, kteří ani v době, kdy je jejich voliči ‚Pustili na ně!‘ a oni pak vysedávali celé čtyři roky v Poslanecké sněmovně PČR, nepochopili, jak se u nás doma dělá ‚demokratická politika bez demokracie‘,“ říká politolog. „Jinak si nejsem jistý, zda pirátská účast ve vládě někoho zajímá nebo nezajímá. Snad jedině pravdu kázající televizní pop-politology, z nichž někteří ale, jak dobře víme, neoplývají pravdomluvností a někdy ani charakterem,“ dodává.
Pochybnosti jsou o tom, zda Piráti budou mít případně ve vládě možnost něco ovlivnit nebo je čeká osud ČSSD. „Je to ještě horší, protože ČSSD mohla menšinovou vládu ve svůj prospěch alespoň vydírat, řeknu-li to věcně. Piráti nebudou moci dělat ani to. Ale zdá se mi, že ještě ani dnes, v pondělí ráno, tomu nechtějí věřit,“ uvedl Zbořil.
Psali jsme:
Rozhodnutí suverénního státu před začátkem lyžařské sezóny
Rakousko vyhlásilo lockdown pro neočkované. „Nejsem lékař a dovolte mi, abych se držel svého kopyta. Je to rozhodnutí suverénního státu, který tak činí před začátkem lyžařské sezóny. Neměli bychom jim posílat knížecí rady, ale připravit se na to. A až pojedeme lyžovat, zařídit se podle toho,“ uvedl politolog. „Anebo do Rakouska nejezdit, na naše české protestanty jistě nebudou mírnější než na davy z Německa. Tam se ostatně také přitvrzuje, stejně jako ve Francii, i když v každé zemi jinak. Dokonce bych doporučoval nefixlovat, jak se už u nás někdo pokoušel, a počítat s tím pověstným ‚Češi nekrást tady!‘ i když jde ‚jen‘ o potvrzení o očkování,“ dodal.
U nás se debatuje o tom, zda omezit antigenní testy, jenže u PCR testů prý výsledky chodí později. Navíc už je testování zpoplatněno. „Je to přece jen produkt zdravotnické administrativy, a protože do toho mluví kdejaký soudce, novinář, herec a herečka, a vlastně každý, kdo si myslí, že k tomu musí něco říct, tak to nechám na těch, kteří si myslí, že mají větší hlavu,“ uvedl politolog. „Zařídil jsem se podle svého a doufám, že se o nic podobného nebudu muset starat,“ dodal.
„Nemusí se opakovat něco podobného jako rozbombardování Srbska“
Polsko, Litva a Lotyšsko čelí přílivu migrantů. Polsko chce, aby do problémů zasáhlo NATO. „Mám ruskou a běloruskou televizi, několik evropských a viděl jsem tři půlhodinové relace Al Jazeera. Situace je tam, i když předpokládám, že všechny tyto TV informují v zájmu svých chlebodárců, hrůzná. To, co vidíme v ČT, je selanka,“ popisuje politolog. „Tisíce lidí u ohýnků, pod horolezeckými stany, strkanice kdo se dostane k rozhazovaným balíčkům s jídlem, nebo jen k vodě, rodiny s dětmi v bahně… To všechno je otřesné,“ dodal. Radost z toho může mít podle Zbořila jen někdo, kdo si přeje vyvolat na této čáře konflikt, a kdo umí rozlišovat, kdy je oplocení evropských hodnot humánní, a kdy nehumánní. „A kdy je třeba Turecku platit za to, aby neposílalo běžence do Řecka, a kdy na ně stříkat slzný plyn, aby do naší EU, která se to už nějakou dobu ‚chystá zvládnout‘, jen tak nedostali,“ komentuje
Varšava, Vilnius a Riga obviňují Minsk, že migranty používá jako nástroj v hybridní válce proti Evropské unii v odvetě za sankce, které EU přijala kvůli porušování lidských práv při potlačování protestů proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Píše ČTK.
„Asi mají všechny tři země pravdu. Ale vždyť o ty sankce žádali celou Evropu a přáli si, aby vedly ke svržení zvoleného prezidenta, jehož volbu neuznávají. Lukašenko zase neuznává jejich protesty a obě strany spolu nechtějí mluvit,“ popisuje politolog. „Navíc ta naše, evropská, žádá o pomoc NATO a aktivaci čtvrtého článku smlouvy NATO vzájemné pomoci. To známe z let balkánské krize. Nemusí se opakovat něco podobného jako rozbombardování Srbska, ale nejsem si jistý, zda si uvědomujeme, že k tomu je opravdu blízko,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
