10. srpna Federální bezpečností služba (FSB) Ruské federace oznámila, že v rámci bezpečnostní akce zajala několik ukrajinských a ruských občanů, kteří na poloostrově připravovali diverzní akce. Přitom došlo v noci mezi 7. a 8. srpnem k přestřelce a pokusu ukrajinských diverzantů dostat se na území Krymu, při které byl zabit jeden voják RF, a to v důsledku ostřelování z ukrajinské strany. Den předtím měla FSB překazit akci ukrajinské rozvědky, která měla za cíl zaútočit na krymskou infrastrukturu. Při akci byl zabit jeden příslušník FSB.
Později FSB upřesnila, že mezi zatčenými se nachází Jevgenij Panov, který byl ukrajinským dobrovolníkem a vojákem v ukrajinské operaci na Donbasu (ATO). Ruská strana tvrdí, že měl jako diverzant spolupracovat s ukrajinskou GUR (Hlavní oddělení rozvědky), Kyjev to popírá a tvrdí, že Panov je jenom „ukrajinský patriot“.
Ukrajinská strana všechna ruská obvinění odmítá a považuje je za ruskou provokaci nebo fantazie, které mají směřovat k další destabilizaci země a její diskreditaci v zahraničí. Oleksandr Turčynov dokonce v pátek nabídl zcela nové vidění situace. Ruská strana prý zfalšovala všechny důkazy o údajné agresivitě Ukrajiny, aby přikryla to, že došlo k přestřelce mezi opilými ruskými vojáky. Jeho slova o dvě hodiny později „potvrdila“ ukrajinská rozvědka.
Dále podle ukrajinské strany Rusové rozvinuli podél hranice s Ukrajinou nové bojové jednotky, umístili tam také Grad a „chystají rozsáhlé provokace“ proti Ukrajině. Generální štáb Ukrajiny navýšil zase počet svých jednotek na hranici s Krymem. Celkově to znamená, že na obou stranách hranice se stupňuje napětí.
Události z posledních dnů doprovází především zostřená politická rétorika znějící z Kyjeva a také z Moskvy. Naposledy dokonce premiér Medveděv připustil možnost přerušení diplomatických vztahů s Ukrajinou jako poslední variantu vlivu na řešení. Ukrajina zase slovy ministra zahraničí oznámila úvahy zavést vízovou povinnost pro ruské občany.
Kyjev podal návrh, aby otázka krymských incidentů byla projednána v Radě bezpečnosti OSN, jejíž je Ukrajina nestálým členem. Kyjev se tak snaží celou kauzu internacionalizovat a vyložit ve svůj prospěch.
Z Moskvy také zazněla silná slova. Prezident Putin řekl na tiskové konferenci s arménským protějškem Seržem Sarkisjanem, že ukrajinská strana namísto hledání kompromisu přešla k praxi teroru, což je poměrně vážné obvinění, které navíc Putin adresoval americkým a evropským spojencům Kyjeva. Svolal expresní jednání Rady bezpečnosti RF a nařídil posílit bezpečnostní protiteroristická opatření na poloostrově.
Nejpodstatnější je na celém dění ale to, že Rusko znovu odmítlo jednání v normandském formátu. Putin to označil na výše zmíněné konferenci s arménským prezidentem za „nesmyslné“ v podmínkách, kdy ukrajinská strana sahá k metodám teroru. Původně se plánovalo, že schůzka by se mohla konat během summitu G20 na začátku září v Číně.
Vlivný politický technolog a politolog Gleb Pavlovsky řekl, že pozice Moskvy nesvědčí o snaze bojkotovat minský proces, ale jedná se o „řízené zostření situace v odpovědi na ukrajinské provokace na východě“. Není to nicméně demontáž mírového procesu, ale jeho nová stimulace ze strany Moskvy, byť podle Pavlovského je minský proces sám o sobě mrtvolou.
Redakční komentář Gazety.ru si všiml toho, že situace, která vznikla, nabízí možnosti pro Moskvu i pro Kyjev nehledě na to, co se ve skutečnosti stalo. Vladimir Putin dal svými slovy najevo, že čeká obnovené jednání se Západem a Kyjevem. Přitom rétorika kolem krymského incidentu pomáhá odvádět pozornost od domácích problémů v Rusku, ale také v Kyjevě. Cílem ukrajinské politiky není, píše Gazeta.ru, vrátit Krym a dokonce Donbas na Ukrajinu, ale udržet zbytek země. Prostředkem k tomu byla vlastenecká mobilizace v roce 2014 a válka na Donbase, protože „jinými prostředky se to nedaří“.
Naopak ukrajinští experti obviňují Moskvu z toho, že se chce z agresora tímto způsobem dostat do pozice oběti. Ukrajinští experti míní, že Rusku jde o to vytvořit si nové a výhodnější podmínky pro vyjednání. Putin měl pochopit, podle slov Dmitrije Tymčuka, že je izolovaný, a zkouší pomocí provokace na Krymu a zostření situace na Donbase, kde byla prý spatřena další bojová kolona, tuto situaci změnit. Moskvě se nepodařilo aktivizovat svoje proruské síly v Evropě a sankce nebyly zrušeny, což představuje pro ekonomiku Ruska problém. Likvidaci normandského formátu a utvoření lepších podmínek pro vyjednávací pozici Ruska vidí za těmito snahami ruská politoložka Lilija Ševcova.
Ukrajinský diplomat Vladimir Ogryzko označil poslední dění na Krymu za typickou ruskou taktiku: zastrašování a vydírání. Evropská unie mezitím vyzvala obě strany k tomu, aby nezvyšovaly napětí kolem Krymu a krizi řešily mírově. Rada bezpečnosti OSN už plánuje zvláštní jednání ke krizi mezi Ruskem a Ukrajinou.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Veronika Sušová-Salminen
