Oranžový Ježíšek už nese vyšší dávky a bohatší život. Čtěte, co šéf ČSSD neuslyší rád

09.09.2013 16:15

POLITOLOGOVÉ Sociální demokracie láká voliče na bohatou nadílku: Slibuje vyšší důchody, porodné, nemocenskou v prvních třech dnech nemoci, místa ve školkách, chce zavést i progresivní zdanění. Podle politologů se ale tyto sliby rozpustí v momentě uzavření koaliční smlouvy. Naplnit by se je totiž podařilo jen v případě sestavení menšinové, jednobarevné vlády. Ale i to má svůj háček...

Oranžový Ježíšek už nese vyšší dávky a bohatší život. Čtěte, co šéf ČSSD neuslyší rád
Foto: Daniela Černá
Popisek: Vedení sociální demokracie

Je toho dost, co hodlají sociální demokraté změnit, pokud vyhrají volby a budou sestavovat vládu. Ve svém programu mají třeba příslib dostatku míst ve školkách, žádné školné ani zápisné pro vysokoškoláky, důchodcům prý zvýší důchody, nemocenská bude placená hned od prvního dne. K tomu všemu plánují i zavedení progresivního zdanění, chtějí zvýšit daně velkým firmám a pro podnikatele přibude povinnost mít registrační pokladny.

Přestože ale o svých plánech hovoří ČSSD již dlouhodobě, stále nemá přesnou kalkulaci toho, o kolik by se realizací všech slibů zvýšily státní výdaje. Neví to prý ani šéf strany Bohuslav Sobotka. "Žádné souhrnné číslo neexistuje," přiznal Sobotka nejnověji pro deník MF Dnes.

Logickou se tak zdá otázka, zda není těch slibů na jednu stranu přespříliš.

Lidé sliby nevnímají dohromady

„Většina voličů nevidí ony sliby najednou, ale vybere si z toho, co je zajímavé pro jejich vlastní sociální nebo cílovou skupinu a podle toho se potom může rozhodovat. To znamená, že když důchodci někdo slíbí valorizaci důchodů, která se bude řídit inflací, tak je nabíledni, že onu stranu bude onen důchodce také volit,“ odvětil na to ParlamentnímListům.cz politolog a šéf CEVRO institutu Ladislav Mrklas.

Podle politologa Zdeňka Zbořila jde o vcelku běžnou věc, že politické strany slibují, ale nakonec všechny sliby málokdy splní. Důvodem jsou prý koaliční partneři.

„Po volbách to převážně shodí ze stolu koaliční partneři. Programy stran totiž mizí jak pára nad hrncem v okamžiku, když se začne sestavovat koaliční kabinet. Známe to i z minulosti, kdy se sestavovala koaliční vláda, v níž dominovala ODS či ČSSD. Tehdy téměř vždy přišli ostatní partneři s novými tématy, o kterých se dříve v programech vůbec nemluvilo,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz Zbořil.

V programu nebylo rozdělení Československa a ani restituce

„Před rokem 1992 neměla žádná politická strana ve svém programu rozdělení Československa. Před rokem 2010 neměla žádná politická strana ve svém programu církevní restituce. Taková témata se vždy objevovala až po volbách, proto si musíme uvědomit, že jde o jakousi zvyklost, že politické strany něco slibují a pak dělají úplně něco jiného. Možná, že i ČSSD nás po volbách překvapí jiným programem a jeho úprava bude vysvětlena tím, že museli udělat ústupky svým koaličním partnerům,“ zmínil dále Zbořil.

To, co ale nyní sociální demokracie dopředu „linkuje“, tak to je podle jeho odhadu spíše prezentace na osm let dopředu.

Zbořil: Asi to mají na osm let dopředu

„To ale není na škodu, když sociální demokracie narýsuje program zhruba na dva volební termíny. Ale problém je, že my víme, že sociální demokracie vydržela ve vládě zhruba jenom osm let, a to ještě čtyři roky z toho díky opoziční smlouvě uzavřené Milošem Zemanem s Václavem Klausem. Ty další čtyři roky byly v duchu neustálých změn ve vedení vlády, krizí a rozporů uvnitř sociálně demokratické strany, které vedly k propadu její popularity a k pozdějšímu neúspěchu ve volbách a výměně třech předsedů vlád během čtyř let, což je dost zvláštní situace pro to, aby politická strana mohla realizovat ambiciózní program,“ upozornil.

Všechny plány by prý mohla ČSSD uskutečnit jedině v případě, kdy by sestavila menšinovou, jednobarevnou vládu.

Menšinová vláda může mít ve vládě odborníky

„To by bylo zajímavé. V České republice už jednou takový pokus vyšel, ale to bylo za cenu zmiňovaného uzavření opoziční smlouvy. Taková vláda by ovšem mohla přivést do země i větší stabilitu; menšinová vláda si totiž může dovolit i ten luxus pozvat si do kabinetu nestraníky a to přitom ani nemusí zmenšit vliv strany, když budou loajální. Mohou tam sedět za svou odbornost a nemusí tak kupříkladu anesteziolog dělat ministra průmyslu a obchodu a zubař ministra kultury,“ připomněl Zbořil úskalí koaliční vlády.

„Menšinová vláda to ale na druhou stranu nemá navěky. Musí třeba vyjednávat o každém usnesení, které učiní Poslanecká sněmovna znovu a znovu. Ale je pravdou – jak to říkal i Miloš Zeman – že taková vláda je mnohem poctivější než vláda velké koalice. Navíc tady má potom i obrovské pole ke kritice opozice, která na všem může vydělávat enormně,“ poznamenal Zbořil.

Politolog Josef Mlejnek je ale jiného mínění.

Mlejnek: Musejí ale mít spojence v Parlamentu

„Menšinová vláda? Tady je velký problém! I tu totiž musí někdo podpořit v Parlamentu, musí tam mít nějaké spojence, se kterými dá dohromady nadpoloviční většinu, aby mohla vůbec prosazovat zákony. Nevýhoda je i v tom, že by odpovědnost padala jen na jednu stranu a to stále,“ zdůraznil pro ParlamentníListy.cz Mlejnek.

Výhodu vidí pouze v tom, že jednobarevný kabinet by měl všechna ministerstva obsazená svými lidmi, ovšem musel by se v Parlamentu na jištění domlouvat doslova ze dne na den, z měsíce na měsíc. „Podle mne je tak lepší udělat normální vládní koalici,“ podotkl Mlejnek.

„Já si myslím, že Bohuslav Sobotka dobře ví, že splnění všech slibů zároveň znamená zvýšení schodku státního rozpočtu. Ale protože to říci na plnou pusu nemůže, tak říká, že se to číslo nedá určit. ČSSD sice argumentuje tím, že je vše nutné k rozhýbání ekonomického růstu, čímž prý do státního rozpočtu přijde i víc peněz, ale pokud chce zvýšit zdanění, tak i ekonomové říkají, že tím mohou hospodářský růst spíše utlumit," pronesl dále Mlejnek.

"Uvědomme si ale, že je to jen volební kampaň. Tam se vždy slibuje a po volbách se většina uskuteční jen v omezené míře. Pak se ovšem může nesplnění programu svést na koaliční partnery, ty koneckonců od toho také jsou,“ dodal Mlejnek ke kritice „oranžového“ programu.

Jeho kolega Zbořil se ovšem sociální demokracie zastal.

Ani Kalousek by to nespočítal!

„Kde se na to vezmou peníze? To je taková oblíbená otázka kritiků politických programů, neboť chtějí na korunu přesně vědět, kolik co bude stát, aby pak mohli říci, že ti druzí něco slibují a nemají na to. Taková otázka je ale z říše snů, z říše Cimrmanova inspektora Trachty, neboť takovou věc stejně nikdo nemůže vědět. Dá se tady udělat jen nějaký odhad,“ zdůraznil Zbořil s tím, že podle jeho soudu by nyní jakýkoliv propočet nemohl provést ani bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

„Ani Kalousek by to nemohl spočítat na korunu... Rozpočtovat můžete jen od jednotkové ceny nějakého zboží, nějakého produktu, nebo můžete rozpočtovat tak, že stanovíte limity shora, které se již nedají překročit,“ dodal k tomu Zbořil.

...lhali od rána až do noci

Podle šéfa CEVRO Institutu Mrklase je ovšem logické, že chce nyní ČSSD maximalizovat zisk a proto slibuje a slibuje, aby získala co největší procentní číslo ve volbách. Je to prý proto, aby si mohli "oranžoví" být jistí tím, že stane v čele vlády právě Sobotka a že nebude vystřídán v povolebních jednáních a manévrech prezidenta někým jiným, a to i v rámci sociální demokracie

„Je potřeba si uvědomit, že je to stále jen volební kampaň, a že sociální demokracie je po těch osmi letech v opozici dost výrazně vyhládlá a tudíž udělá všechno možné pro to, aby volby vyhrála. Nelze proto vyloučit, že po volbách skutečně bude vše jinak. Koneckonců dosti známý je výrok maďarského premiéra Durcsanyho po vyhraných volbách v Maďarsku, kdy přiznal, že lhali od rána až do noci, neboť si byli vědomi, že nic z toho nemohou splnit,“ poznamenal Mrklas a dodal:

„Je ale pravda, že některé sliby a jejich přílišná vyhrocenost by nakonec mohly vést k určitému znechucení voličů, kteří mají spíše tendenci nedůvěřovat politikům."

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…