Tak kdy bude ten „slavný“ chemický útok v Sýrii, o kterém se pořád mluví? Že prý se něco inscenuje, přesouvá se zbrojní materiál... Je možné, že Asad bude chtít „dorazit“ občanskou válku v Sýrii nějakým drtivým chemickým úderem? Jiné vysvětlení pro ta prohlášení západních zemí asi nenajdeme.
Nevím, kdy k němu dojde nebo jestli vůbec. V první řadě by to ale asi chtělo, aby „Asad“ zahájil ofenzivu a začal ten Idlíb bombardovat, aby tam mohl vůbec „shodit“ nějakou tu „chemickou látku“, protože bez tohoto předpokladu by „Asadův chemický útok“ kulhal fakt moc. Dokud tedy ofenzíva proti Idlíbu nezačala, nedá se předpokládat, že Bílé přilby „odpálí“ svou píárovou nálož. A co víc, Rusové i arabské sociální sítě prakticky v přímém přenosu oznamují, kde se konvoj s nádržemi chlóru zrovna nachází nebo ze které vesnice či města zrovna míří do města jiného. Idlíbem brouzdají syrští špioni a na internet vystavují čím dál víc záběrů z ulic tamních měst, čímž očividně chtějí znejistit a znervóznit al-Káidu a další džihádisty, kteří region ovládají, i ty Bílé přilby. Za těchto okolností se z toho „Asadova chemického útoku“ vlastně stává neuvěřitelná reality show…
Fotogalerie: - Výročí protifašistické demonstrace
No, já bych vysvětlení „Asadova chemického útoku“, jímž Západ hrozí, měla a vcelku normální, neboť politické. Na tom, jak se nakonec vyřeší „otázka Idlíbu“, totiž bude do značné míry záviset rozložení sil i budoucí schopnost vnějších hráčů ovlivňovat situaci v Sýrii. Rusko s Tureckem a Íránem kvůli tomu vedou už skoro každodenní konzultace a chystají i summit, USA se snaží uchovat si alespoň jakýs takýs vliv a zcela nevypadávat z procesu, i když se zdá, že pod pojmem „USA“ je v tomto kontextu třeba vnímat spíš Pentagon a CIA než Donalda Trumpa, který nepokrytě dává najevo, že ho Sýrie nezajímá a je třeba odtud odejít. Otázkou zkrátka je, jakou bude Sýrie po „posledním výstřelu“. Je jasné, že se vše nevrátí do předválečných kolejí, že dnes už tamní společnost naléhavě vnímá potřebu určité decentralizace a změny fungování institucí. Nemluvě o tom, že se změnil i svět kolem – stačí se rozhlédnout a uvidíte, že už je zcela jinde než řekněme v roce 2011, kdy propukly první revolty v rámci takzvaného arabského jara. Takže každý, kdo se nějak „zaháčkuje“ – a Západ to dál realizuje hlavně prostřednictvím síly a podpory džihádu, protože významnější „nástroj“ jen tak nenajde – bude mít nějaké to slovo. A když nyní Západ uchrání al-Káidu v Idlíbu, třebas i za cenu „Asadova chemického útoku“ a následného mohutného „trestného“ útoku proti Sýrii, tak na jedné straně prodloužením války alespoň oddálí oficiální uznání své porážky, a na straně druhé mu to vyznavači radikální sunnitské verze islámu nezapomenou. Možná. Osobně bych si tedy na jejich vděčnost nevsadila ani zlámanou grešli…
Fotogalerie: - Paráda pro Kursk
Pokud se vše obejde bez chemického útoku, tak k čemu směřuje situace v provincii Idlíb? Džihádisté, prozápadní opozičníci, Turci... Co se tam nakonec může semlít?
Semlít se tam může samozřejmě cokoli, přičemž nejhorší variantou by bylo přelití konfliktu na turecké území nebo úprk oněch asi 50 tisíc džihádistů přes Turecko do Evropy, s nimiž by před boji stejným směrem utíkaly i davy civilistů. Nezapomínejme přitom, že v Idlíbu podle většiny odhadů žije asi 2,5 milionu lidí, přičemž drtivá většina těch, jimž se zajídala středověká forma islámu v podání al-Káidy, už dávno odešla a zůstali vesměs jen „vousatí“ a „zahalené“. Taková migrační vlna by Evropou fakt zamávala. A to ani nemluvím o asi třech milionech uprchlíků, kteří už v Turecku jsou a Ankara je zadržuje před cestou dál. V případě zhroucení tureckého státu – a pokud by se válka z Idlíbu do Turecka opravdu přelila, měla by Ankara najednou šílený problém – by se ale stavidla otevřela… Ale to je krajní varianta a nepřipadá mi nijak pravděpodobná. Nicméně, jak jsem říkala, o Idlíbu se nyní aktivně diskutuje, tak si počkejme ještě pár dní a uvidíme, co bude. Ideálem pro Ankaru zdá se být aktuálně představa, že se Turecku podaří oddělit „své“ takzvaně umírněné džihádisty od al-Káidy, ty první pak odzbrojit a ty druhé společně s Ruskem a svými džihádisty a syrskou armádou zničit. Ale zatím naráží na letitý problém, jehož existenci Západ pravidelně popírá – a je jím otázka, jak odlišit „umírněného“ džihádistu od „neumírněného“. A taky se v plné nahotě ukazuje, že i když Turecko společně s USA a Katarem al-Káidu po většinu syrské války prakticky „páslo“, jakmile po ní nyní něco chce na oplátku, naráží na „nezájem“. Je to jako s tím úslovím o ohni coby dobrém služebníkovi, ale zlém pánovi. Ty hrátky s džihádem se nám jednou fakt hodně vymstí…
Fotogalerie: - Dopis Angele Merkelové
Nějak se to vymklo z ruky ve východním Německu, kde ve městě Chemnitz dle policejních informací arabští migranti zabili Němce ruského původu. A lidé vyšli do ulic. Jak vnímáte kritiku mediálního pokrytí události, které dle některých označilo protestující paušálně za pravicové extremisty? Jedná se dle vás o událost, která nám naznačuje, jak zlým společenským rozvratem by to mohlo skončit v Evropě?
Jistě, odhlédněte od Saské Kamenice a podívejte se do Francie, Itálie nebo Británie, do Švédska... Začíná to tu jaksi „houstnout“ obecně. A Evropská unie mezitím nesouhlasí s ruským a syrským tvrzením, že se syrští uprchlíci mohou vracet do vlasti. Prý to není bezpečné, dokud Asad nepředá moc opozici nebo se s ní alespoň o moc nerozdělí. Samozřejmě, je tím míněna opozice, kterou Syřanům určíme my tady na Západě. Nepodařilo se svrhnout tamní režim válkou, a tak je budeme snad „trestat“ tím, že tu budeme držet syrské migranty násilím a bránit jim v návratu domů, dokud Asada „nezlomíme“? Je to svým způsobem neuvěřitelné. Myslím tím, že je neuvěřitelné, co všechno unijní politici považují za důležitější, než je fungování jejich vlastních společností doma v Evropě.
Rusko v každém případě tvrdí, že rekonstrukce Sýrie pokračuje a vrátit se může hned teď milion lidí. Ale to my ne! A tak bude Saských Kamenic jen přibývat a každé ucho se jednou utrhne, jak je obecně známo.
Andrej Babiš se zajel podívat do Itálie, kde místnímu premiérovi zopakoval, že my nepřijmeme ani jednoho migranta, neb je to symbolický krok. Lze s takovým postupem souhlasit? Jinak, Babiš míní přesvědčovat Evropu, aby uzavřela s Marokem, Alžírskem, Tuniskem či Libyí podobnou dohodu jako s Tureckem, čímž by se zajistilo, že migrace nebude. Je to správný krok?
V zásadě má Babiš asi pravdu, že je pro Evropu nejvýhodnější odsunout migrační problém z našeho kontinentu na jiný. Ale při současném stavu věcí by ani dohody s těmi vyjmenovanými státy, z nichž Libye navíc fakticky ani neexistuje, nic moc nevyřešily, protože by vznikaly jen hráze, na něž by tlačil stále mohutnější migrační tlak, až by ty hráze stejně povolily. Problémy jsou hlouběji v Africe, v tamní ekonomické i sociální situaci, a samozřejmě i na „trase“, na níž se migrace stává neuvěřitelným zdrojem peněz pro spousty různých mafií. A k tomu přičtěme změny klimatu, které začíná být nesnesitelné i pro lidi, kteří byli někde v subsaharské Africe na vedra zvyklí. A s přibývajícími vedry bude dál ubývat vody. A lidi se prostě vydají na pochod. Takže je velkou otázkou, zda lze migraci vůbec zvládnout, aniž bychom se uchýlili ke skutečně drastickým „opatřením“. Říkejme tomu zatím takhle hezky eufemisticky. Lidstvo v dějinách zažilo – a přežilo – mnoho migračních vln, které zahubily nebo výrazně pozměnily „cílové“ společnosti. Ale dnes má ta bohatší a šťastnější část lidstva k ruce zbraně hromadného ničení, kupříkladu…
Turecku se hroutí měna, Erdogan míní hledat záchranu mimo jiné v Německu. Lze se radovat, že když má Erdogan problémy, bude povolnější partner? Nebo se spíš máme bát se smyslu rčení „Turecko je příliš malé na to, aby bylo velmoc, ale příliš velké, aby mohlo ostatním kazit jejich politiku“? Mimochodem, v Německu byla odhalena socha Erdogana, jakožto další důkaz, že Erdogan má vůči Západu mocnou zbraň v podobě své páté kolony.
Jestli máte na mysli tu čtyřmetrovou sochu Recepa Erdogana ve Wiesbadenu, tak ta měla gestem se vztyčenou pravicí evokovat tu slavnou obří sochu Saddáma Husajna, kterou nechali svrhnout američtí vojáci po dobytí Bagdádu – zaplatili si tenkrát místní kompars a zbourání sochy pak v televizích celého světa „prodávali“ divákům jako „Iráčané slaví svržení diktátora“. A Erdogan se nyní ve Wiesbadenu ocitl navíc v rámci tamního uměleckého bienále, takže bych za tím vším žádnou pátou kolonu fakt nehledala. Právě naopak. A co víc, beztak ji už nechala radnice odstranit, protože kdosi ten skvost v noci poškodil, doplnil nápisy „Turecký Hitler“ a ve městě prý „zavládla lehce agresivní nálada“.
A nevím ani, jestli Erdogan opravdu hledá záchranu v Německu, spíš bych si tipla, že kolem sebe „navyšuje sázky“. Je na kordy s EU i s Amerikou, oběma víceméně hrozí, že jednou provždy přestoupí „do klubu“ k Číně a k Rusku, a čeká, co z nich „vypadne“. Z Ameriky přitom asi nic moc nevypadne, protože Trump má svou vidinu „nového světa“ a v něm klidně Turecko „hodí pod vlak“, ale riziko, že se Ankara znovu sblíží s EU, zase může něco zaručit od Číňanů a Rusů. Prostě, Erdogan rozehrává své hry a je si s Trumpem podobný přinejmenším v tom, že také razí „svou vlast především“. A za jakoukoli cenu. Samozřejmě, už Krakonoš varoval Trautenberka, že „kdo přebírá, přebere“. Nevím, jak se to řekne turecky, ale uvidíme, jestli Erdogan nepřeceňuje své síly. Na druhou stranu, zeměpis je neúprosný a nelze s ním hnout. A díky němu je z Turecka veledůležitý stát, prakticky pro všechny mocné, kteří se zajímají o vliv na stejně veledůležitém Blízkém východě. Takže má v rukou spousty trumfů, a pokud to zahraje dobře...
Jatka v Jemenu dosáhla už takové míry, že o nich začala informovat i česká média. OSN vyzvala ke „zpřesnění leteckých úderů“. O co vlastně v Jemenu jde a proč by nás to mělo zajímat?
OSN dokonce opatrně naznačila, že se Saúdové v Jemenu dopouštějí válečných zločinů, ale hned se tak vylekala své odvahy a vidiny ztráty saúdských finančních příspěvků, že obratem ruky dodala, že válečné zločiny páchají i jemenští rebelové. Aby nikomu snad nenadržovala. Nicméně, saúdský korunní princ, který fakticky vládne a je také i hlavním strůjcem ilegální agrese proti Jemenu, uspořádal poradu se svými vysokými důstojníky, prý aby si mezinárodní kritiky saúdských náletů v Jemenu nevšímali. Do médií dokonce unikl princův citát: „Chceme silně ovlivnit vědomí budoucích generací Jemenců. Chceme, aby se tamní děti a ženy stejně jako muži zachvěli hrůzou pokaždé, když uslyší o Saúdské Arábii.“ Je to jen pár dní, kdy saúdské nálety zmasakrovaly přes 40 dětí ve školním autobusu a další desítky dětí v uprchlickém táboře u přístavu Hodejdá... Vlastně je nejzajímavější otázka, jestli nahrávku z oné porady vynesl někdo, kdo má princových šíleností už dost, nebo jestli to nezařídil on sám, aby „světu“ ukázal, že na něj zvysoka kašle, neb je psychopat. Je přitom příznačné, že po boku Saúdů v Jemenu nebojuje jen al-Káida, ale i Spojené státy, Británie a Francie. A o těchto státech se zpráva OSN o válečných zločinech cudně nezmiňuje. A americký ministr obrany vzápětí potvrdil, že z jeho pohledu žádné důkazy o válečných zločinech neexistují, a tak budou USA Saúdy podporovat v jejich agresi dál...
A o co v Jemenu jde? To je prosté. Korunní princ nesnesl představu, že u něj „na zadním dvorku“ nevládne jeho loutka, ale rebelové, kteří se mu odmítli podřídit a razili silně nezávislou politiku. Obětí jeho zvůle už je přes padesát tisíc, tedy těch, kteří byli zabiti třebas při saúdských náletech. K tomu je nutné přičíst další tisíce lidí, kteří umřeli při epidemii cholery nebo na jinak léčitelné nemoci, pro něž ale v Jemenu kvůli saúdské a emirátské blokádě nejsou léky...
Co bychom v příštích dnech měli sledovat?
Že by třeba přípravy na volby ve Švédsku?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský
_profil_top.jpg)
