Politolog natřel Nečasovu ODS: Výprask ve volbách. Už patří do opozice

Politický komentátor Bohumil Pečinka souhlasí: „K regeneraci politických stran dochází jen v opozici,“ řekl ParlamentnímListům.cz. A Občanská demokratická strana je podle odborníků po dvou volebních obdobích už zralá na opozici.

Podle politologa Tomáše Lebedy je logické, že po dvou volebních obdobích, kdy ODS vládla, dokonce ve druhém období i poté, co volby prohrála, by v opozici být měla. „Nejen proto, že to potřebuje k vnitřní sebereflexi, ale i proto, aby byla nějaká alternace,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz.

Občanští demokraté věří v zázrak

I když už mnoho po sobě jdoucích průzkumů popularity politických stran potvrdilo, že ODS se s necelými deseti procenty podpory zařadila v žebříčku na čtvrté místo za ČSSD, TOP 09 a KSČM, většina představitelů ODS si odmítá realitu připustit. Podle šéfa poslaneckého klubu ODS Marka Bendy se pravicový volič vrátí, když se podaří straně prodat to, co už udělala. „Musíme říci, že jsme se chovali vždycky tak, jak jsme slibovali. Stačí říci: když se podíváte na ty kroky, které vláda udělala, tak to byly zodpovědné kroky. A pravicový volič se vrátí, protože zapomene na ty drobné hádanice, které bohužel každou vteřinu naše vládnutí provázely,“ ujišťoval ParlamentníListy.cz.

Nepřehlédněte obsáhlý archiv výzkumů: CVVM , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research

Příčiny současných problémů jsou hlubší

Místopředseda strany Jiří Pospíšil si však dobře uvědomuje, že příčiny současných problémů ODS jsou hlubší než jen to, že strana neumí dostatečně vysvětlit svoji politiku. „Je fakt, že mnoho věcí se podařilo prosadit a nejsme schopni ty konkrétní kroky zdůvodnit. Ale to je jen jedna věc. Je taky třeba si uvědomit, že naši důvěryhodnost poškodila řada skandálů a problémů našich členů, to si musíme otevřeně přiznat, ne to zatajovat. A také si musíme říci, že mnoho věcí, které jsme chtěli prosadit, se nám kvůli koaličním kompromisům prosadit nepodařilo,“ přiznal ParlamentnímListům.cz.

ODS v poslední době jen prohrávala

I když někteří politici ODS se uklidňují tím, že průzkumy veřejného mínění není možné brát vážně, protože se často tragicky mýlily, jedno se přehlédnout nedá: ve všech posledních volbách – sněmovních, krajských, senátních i prezidentských – občanští demokraté dostali na frak. A není ani nepodstatné, že straně přestávají věřit i její řadoví členové, necelé čtyři tisíce jich řady ODS opustilo. „Já bych odliv členů nedával do spojitosti s obecným oslabováním strany. Síla strany se neměří podle toho, kolik má členů, ale kolik má voličů,“ sdělil ParlamentnímListům.cz politolog Petr Just. Ztráta členů může být ale pro stranu nepříjemná, třeba pro stranickou kasu kvůli ztrátě členských příspěvků, nebo pro výběr kandidátů do voleb, protože se zužuje pole pro sestavení kandidátních listin. „Ale nikdy velikost členské základny nebyla rozhodující pro to, jestli strana má úspěch u voličů. Největší strany získávají kolem 700 až 800 tisíc voličů, ale členů je u největších stran zhruba 24 až 25 tisíc,“ vysvětlil politolog.

Není třeba dělat z odchodu členů problém, důležitá je podpora voličů

Velikost členské základny podle Petra Justa žádnou revoluci v preferencích neudělá. Důležité je, aby se strana zaměřila na podporu voličů a nedělala z odchodu členů větší problém, protože by tím ukázala, že se zabývá dvacetitisícovou komunitou a stranou nechává komunitu osmi set tisíc hlasů, kterou by měla oslovovat. „Voliči nejsou členové strany, ale lidé, kteří si k ní vybudovali vztah, kterým se líbí její program nebo věří jejím lídrům,“ prohlásil Petr Just. Občanští demokraté by tedy měli pracovat na tom, jak podchytit těch osm set tisíc voličů, a ne jak podchytit dvacet tisíc členů.

Agenda 2014 nevzbudila velkou pozornost veřejnosti

Předsedkyně Poslanecké sněmovny za ODS Miroslava Němcová prohlásila, že strana má šanci ještě něco pro volební úspěch udělat. „Abychom přesvědčili své bývalé voliče, představili jsme Agendu 2014 a v ní kroky, které chceme ještě v tomto volebním období dokončit. Je slušným návrhem, co se ještě dá racionálně zvládnout,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Ale odborníci jsou rozpačití. „Nemám žádné aktuální údaje, které by reflektovaly dopad Agendy 2014, ale pozornost, jakou vzbudila u voličů, byla poměrně malá,“ míní sociolog Jan Hartl. A dodává, že se kroky „straně nedaří moc komunikovat“.

Antikomunistická karta už netáhne

Ale ani další témata, kterých se ODS chytá, větší podporu straně zřejmě nezajistí. Jedním z nich je současný konflikt kolem Ústavu pro studium totalitních režimů, kdy předseda ODS a premiér Petr Nečas varoval před snahou levice ovládnout archivy bývalého režimu. Budou na tuto „antikomunistickou kartu“ voliči slyšet? „Situace v Ústavu pro studium totalitních režimů není tím, co by hýbalo českou veřejností. V mnoha krajích vznikly protesty proti spolupráci ČSSD a KSČM na krajské úrovni, ale celostátní preference ČSSD to nijak nepoškodilo. A i z pravicových voličů protestují jen úzké skupiny,“ upozornil ParlamentníListy.cz sociolog Jan Hartl.

Politolog Petr Just s tímto názorem souhlasí: „Přesně to si myslím, že to není dobře zvolené téma. Je pravděpodobné, že ODS ho zvolila jako jedno z témat, kterými se budou profilovat, že opět zvednou antikomunistickou vlajku. Ale myslím, že v současné době už to významný vliv na preference nebo rozhodování voličů nemá,“ soudí Just. ODS prý toto téma příliš přeceňuje, velký vliv na voliče podle něj nemělo ani v minulosti.

SLEDUJEME téma: ÚSTR

Hlavním soupeřem ODS není levice, ale TOP 09

Bojovat proti levici nemá pro ODS podle politologa Tomáše Lebedy valný význam. „Hlavním soupeřem ODS není levice, jsou to jiné pravicové strany, zejména TOP 09,“ konstatoval. ODS se může vymezovat vůči levici, může to sloužit k mobilizaci určitých pravicových voličů, ale určitě to podle něj není přímý souboj o voliče, o přetažení voličů levice. Podle Lebedy s největší pravděpodobností dojde po volbách k vítězství levice. „Spíš by bylo překvapující, kdyby tomu tak nebylo,“ uvedl politolog.

Podle sociologa občanští demokraté určitou šanci mají

Ale sociolog Jan Hartl nevyloučil, že určitou šanci alespoň zvýšit volební preference ODS má. „Sněmovní volby jsou za víc než rok. Po sarajevském atentátu byly preference ODS ještě nižší, a pak dopadla ve volbách velmi dobře. Ale předpokládalo by to velké změny ve způsobu komunikace, a je otázka, jestli by to nechtělo i nějaké nové tváře. Když ne do vedení strany, tak alespoň na kandidátky v jednotlivých krajích. Ale rozhodně bych neřekl, že je to vyloučená věc,“ míní.

Vládní straně se budou body nahánět jen těžko

Politolog Petr Just odmítá srovnávat dnešní situaci ODS s obdobím po tzv. Sarajevu, ze kterého se strana dostala nahoru. „Zapomíná se na to, že po Sarajevu se občanští demokraté ocitli v opozici. Za půlrok, který tehdy zbýval do sněmovních voleb, mohli fungovat jako opoziční strana a nabírat hlasy. Zatímco dnes jsou na stejné úrovni podpory, ale jsou vládní stranou, a to se jim budou body nahánět těžko,“ upozorňuje na rozdíly.

Sociolog očekává nízkou volební účast v parlamentních volbách

Hodně bude záležet na tom, jak se zachovají nespokojení pravicoví voliči, zda hodí hlas ODS nebo jiné pravicové straně, aby volili „menší zlo“, nebo zda raději zůstanou doma. „Můžou přijít k volbám, ale nemám signál, že by se to chystali udělat. Spíš si myslím, že bude nízká volební účast, někde kolem 50 procent,“ předpovídá sociolog Hartl.

Politolog Tomáš Lebeda je přesvědčen, že ODS by nejvíce prospěl „pořádný výprask“. „Pokud neúspěch přijde, ale bude relativně snesitelný, tak se obávám, že se v ODS nic zásadního nezmění. Maximálně se provedou nějaké personální změny, ale to, co voličům dlouhodobě vadí, nebude odstraněno,“ obává se. Strana by měla dostat od voličů jasný signál, že něco dělá hodně špatně. „Pokud nebude ten signál dostatečně jasný, obávám se, že ODS není z těch stran, které by si to dokázaly dostatečně vyhodnotit a přijmout z toho dostatečné závěry,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz politolog Tomáš Lebeda.