Připravují vás na válku u nás. To nemůže skončit dobře. Byl by zázrak, kdyby to někdo nezmáčkl, obává se Zdeněk Zbořil kvůli Ukrajině

17.08.2015 6:56

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Hodně udiven je politolog Zdeněk Zbořil tím, že premiér Bohuslav Sobotka svolal Bezpečnostní radu státu kvůli poště, jako by šlo o státní převrat. Při hodnocení první poloviny mandátu Miloše Zemana na Hradě míní, že prezident prohloubil nepřátelství s těmi, co ho nevolili. V souvislosti s děním na Ukrajině si všímá psychologických operací, které mají připravit občany na válku, jejímž hlavním bojištěm má být střední a východní Evropa.

Připravují vás na válku u nás. To nemůže skončit dobře. Byl by zázrak, kdyby to někdo nezmáčkl, obává se Zdeněk Zbořil kvůli Ukrajině
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Překvapivé pokračování bude mít kauza, v níž zazněl požadavek na třímilionový úplatek pro ČSSD a jejího ministra vnitra Milana Chovance. Právě na jeho žádost totiž premiér Bohuslav Sobotka svolal schůzku předsednictva Bezpečnostní rady státu. Případ se objevil poté, co Nadační fond proti korupci podal trestní oznámení s tím, že podnikatele Lukáše Čadka oslovil člen ČSSD Kamil Choc a nabídl mu, že vyřeší Čadkův spor s Českou poštou za třímilionový úplatek pro sociální demokracii i samotného Chovance. Podnikatel poštu zažaloval o 24 milionů korun za to, že od ní získal zakázku, nakoupil zboží, ale pošta od smlouvy odstoupila. Šéf vnitra Chovanec odmítl, že by s tím měl něco společného, a také podal trestní oznámení.

V neděli Ministerstvo vnitra ve společném prohlášení s Českou poštou znovu nařčení odmítlo a Milan Chovanec případ považuje za „pokus o mediálně-politický atentát s ekonomickým cílem.“  Podle politologa Zdeňka Zbořila může kauza představovat ohrožení dalšího fungování vlády. „Ještě před několika dny říkal pan Chovanec, na koho podá trestní oznámení, a přitom se tvářil velmi rozhodně, až mě to překvapilo. Jako kdyby to bylo všechno jasné a že nemá na svou obranu nic jiného než se dovolávat podání trestního oznámení na nějakého neznámého pachatele, protože se neví, kdo to na něj mohl vymyslet. Nebo jestli tím jen vyhrožoval těm, co to zveřejnili,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Svolat kvůli poště Bezpečnostní radu státu je silné kafe

Postoj Milana Chovance od prvního dne, kdy byl případ zveřejněn a kdy na něj začaly chodit první opatrné ohlasy, mu připadal až přespříliš rozhodný. „Tak jsem čekal, co se z toho vyvine, a musím říci, že mě překvapilo, jak to tak brzy dostává vyšší obrátky. Protože svolávat Bezpečnostní radu státu, jak v neděli učinil premiér Sobotka, tak to mi v případě, pokud by se mělo jednat o poštu, a ne třeba o obsazení státních hranic, připadá poněkud nepřiměřené. Takže pokud je to tak, že by se Bezpečnostní rada státu měla zabývat tím, že je někdo podezřelý z možného trestného činu, tak to se mi zdá silné kafe. To je, jako kdyby se jednalo o státní převrat,“ poznamenává politický analytik.

Pro koaliční vládu může být nepříjemná i kauza, v níž jsou obviněni manažeři společnosti Agrotec pro manipulaci s veřejnými zakázkami České pošty. Šéf poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek byl předsedou představenstva společnosti Agrotec v době, kdy měla páchat trestnou činnost. A stoprocentním vlastníkem firmy je ministr financí Andrej Babiš. „I tady mě překvapilo, že v prvním vyjádření byl pan Faltýnek nezvratně přesvědčen o tom, že jde o bouři ve sklenici vody a jednoznačně se od toho distancoval. Přitom vždy, kdy se objeví takový případ, tak bývá ta první informace neúplná a teprve časem nabývá na objemu. A jít na komára s kanónem jako v případě pana Chovance a trochu i v souvislosti s panem Faltýnkem je jistě trochu podezřelé,“ myslí si Zdeněk Zbořil.

Zaorálek a spol. jako by kvůli vládnutí na Moravskoslezský kraj zapomněli

Velice aktivní při první zmíněné kauze je deník MF Dnes, patřící do mediálního impéria šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, až to vypadá jako pokus o odpoutání pozornosti od kauzy Agrotec. „Všiml jsem si toho a zaujalo mě to právě tím, že je okurková sezona, všude horko na všech stranách, všechno bez pohybu a najednou to vypadá na konflikt mezi lidmi, kteří podporují koaliční vládu, ale jsou i významnými postavami svých politických stran. Ale označovat tu kauzu za ohrožení bezpečnosti státu je, jako kdyby se střílelo na policii nebo na nějakou důležitou instituci z rezortu spravedlnosti nebo na něco významnějšího, než je to, na co indicie, které známe, ukazují. A navíc ještě v létě, kdy se nic neděje a najednou taková rána jak z Tlusté Berty,“ přirovnává politolog efekt k pověstnému kanónu z Kruppových závodů.

Podobně jako kauzy kolem České pošty se bitevním polem mezi ČSSD a hnutím ANO může stát Moravskoslezský kraj kvůli prodeji bytů na Ostravsku miliardářem Zdeňkem Bakalou. „Odhadnout, kolik na tom ČSSD ztratí a naopak hnutí ANO, případně KSČM, získá, by bylo příliš velkým věštěním z křišťálové koule. Ale ukáže se, zda se postavy z ČSSD, počínaje panem Zaorálkem, až příliš nevěnovaly vysoké státní politice a nezapomněly na svůj rajón. Protože nikdo z nich nevyužil té příležitosti okolo rozprodání bytů k tomu, aby alespoň upozornil na to, že o tom ČSSD už dávno mluvila. Chovají se, jako kdyby se jich ten Moravskoslezský kraj téměř netýkal, alespoň poslední týden to tak vypadalo. Ale možná že to bylo ovlivněno tím, že se všichni byli koupat a teprve teď přijde ta pravá bouře,“ míní politický analytik.

Soud Peroutkovy vnučky a prezidenta může rozhodnout jen o velikosti ostudy

Uprostřed týdne se nepodařilo na schůzce právníků vnučky Ferdinanda Peroutky a prezidentské kanceláře dohodnout smír ve věci výroků Miloše Zemana na adresu jednoho z největších českých novinářů. O věci tak nejspíš rozhodne soud, u něhož se Peroutkova vnučka Terezie Kaslová domáhá omluvy hlavy státu. „Pokud to skončí soudem, tak to bude skutečně na pováženou,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Pozastavuje se také nad tím, že se pořád zapomíná, že případ Ferdinanda Peroutky velmi dobře popsal historik Jan Rataj, jenž se zabývá právě roky 1938 a 39 a zejména předprotektorátní a protektorátní publicistikou. „Toho si pan Ovčáček, popřípadě prezident Zeman, zřejmě ve své bohorovnosti nevšimli a stále hledají článek, který zřejmě neexistuje, nebo si jeho název pan prezident popletl. Ale i když to dojde až k soudu, tak ten o žádné vině prezidenta republiky nemůže rozhodnout. Může rozhodnout pouze o velikosti jeho ostudy, protože prezident je trestně-právně nepostižitelný. Připadá mi to jako drobnost, která začala hýbat celostátní politikou, nebo se jeví jako útok na nejvyšší instituci státu,“ konstatuje politolog.

Prezident v prvním poločase prohloubil nepřátelství s těmi, co ho nevolili

Miloš Zeman se už přiblížil poločasu svého prezidentského úřadování, a tak je namístě zamyslet se nad tím, zda dva a půl roku na Pražském hradě lze hodnotit jako úspěšné působení. „Tím bych si nebyl tak jistý. U svých voličů si buď udržel, nebo i zvýšil popularitu, ale na druhou stranu zase prohloubil nepřátelství s těmi, kteří ho nevolili. A přitom důvody, proč k tomu docházelo, nebyly nijak zvlášť podstatné. Protože prezidentovy útoky proti islámu i jeho vysvětlování imigrační vlny nešly po podstatě. Snažil se v tom hodnocení a zaujímání stanoviska zalíbit větší části svých voličů, ale nikoli těm ostatním. Takže to považuji za jistý neúspěch,“ přiznává Zdeněk Zbořil.

Připomíná i to, že se Miloš Zeman také rozhádal s akademickou obcí, když odmítl podepsat jmenování profesorů navržených akademickou obcí v případě docentů Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. „Ke všemu si to ti lidé – alespoň mně se to zdá, protože dva z nich znám – určitě nezasloužili. Navíc Jan Eichler byl vůči prezidentu Zemanovi i k jeho politické minulosti vždy velmi tolerantní. Takže prezidentův neúspěch u akademické obce, ať už si o něm myslíme cokoli, je přece jenom až na hranici vykopání válečné sekyry. K hodnocení první poloviny jeho mandátu je třeba připočítat také vyšší míru populismu,“ podotýká politický analytik.

Když se člověk dostane k politické funkci, tak ho to zpravidla nějak promění

Vyšší míru populismu v podání Miloše Zemana si vysvětloval tím, že to je první zkouška politika ve funkci prezidenta státu, který byl zvolen v přímé volbě. „Ale některé příčiny toho rozladění a kritik prezidenta republiky jsou podle mého názoru až malicherné. Nemyslím tím na takové běžné novinářské nadávání prezidentovi, to se nic neděje, ale to, že se už podruhé dostal do konfliktu s akademickou obcí a že je v některých těch maličkostech zatvrzelý. To, že odmítá přijmout nějaký jiný názor, viz třeba o Ferdinandu Peroutkovi a dalších, se mi zdá být varováním před pozitivním hodnocením prezidentova vladařského výkonu,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Netroufá si ale posoudit, v čem jiná by byla Česká republika, kdyby ve druhém kole přímé volby zvítězil začátkem roku 2013 Karel Schwarzenberg. „Ukazuje se totiž, že člověk, když je zvolen a pak ustanoven do funkce, tak se chová trošku jinak, než jak sliboval. A to neříkám nijak zle, ale zřejmě když se člověk k té politické funkci dostane, tak ho to trochu promění. A možná by se Karel Schwarzenberg také choval jinak, kdyby byl zvolen prezidentem, než se choval v předvolební kampani, nebo než se choval dokonce i jako kancléř a než se chová jako představitel významné strany. Takže ten i onen by se chovali většinou jinak, než by od něj voliči očekávali,“ domnívá se politolog.

Zavřené dveře na Hrad pro velvyslance USA byly zbytečně siláckým výrokem

Velice aktivně si Miloš Zeman počínal na poli zahraniční politiky. Kritizoval sankce proti Rusku, navštívil Moskvu a metropole dalších postsovětských států, cestoval i do Číny. Za svou „východní“ politiku sklízel kritiku, že upřednostňuje byznys před tradičním pojetím lidských práv. „Zanedbávání lidských práv bych mu nevyčítal, z nich se stejně stal jen takový fetiš některých českých politiků. Ale horší je, že pan prezident nevystupuje v naprostém souladu s vládní politikou a že čas od času dochází k nějakému napětí, viz cesta do Moskvy na oslavy konce druhé světové války, což část veřejnosti velmi obtížně dokázala vstřebávat,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Někdy také dost dlouho trvá, než prezident své kroky v zahraniční politice dostane do souladu s vládou a ministerstvem zahraničních věcí. „A velká část jeho zahraničně-politických rozhodnutí bývá vysvětlována docela dobře nikoli jím, ale panem Kmoníčkem. Tím nechci říkat, že pan Kmoníček vystupuje jako hasič problémů, které si Miloš Zeman způsobil. Ale zdá se mi, že by bylo lépe, kdyby se pan prezident někdy nevyjadřoval tak jednoznačně k některým mezinárodně-politickým záležitostem. Tím myslím i veřejné oznámení, že americký velvyslanec v Praze má dveře na Hrad zavřené. To je naprosto zbytečné siláctví a nic by se nezměnilo na vztahu prezidenta k americkému velvyslanci, kdyby to neříkal tak nahlas,“ tvrdí politický analytik.

Je správné, že v čele státu nemáme podpisového panáka a kladeče věnců

Nevidí ovšem ani nejmenší důvod k tomu, aby se kvůli prezidentským pravomocem měnila Ústava. „Její změnu kvůli tomu, aby se ovlivnilo chování jednoho prezidenta, beru jako velice nebezpečný precedens. To bychom mohli také dojít k tomu, že budeme Ústavu upravovat pokaždé, když bude v přímé volbě zvolen někdo, s kým jakoby ta Ústava nepočítá. Přitom problémem je výklad Ústavy. Protože nikdy se nedá napsat tak, aby pokrývala všechny možnosti prezidenta republiky při pokusu o její subjektivní výklad. Václav Havel, Václav Klaus i Miloš Zeman se pokusili vykládat si Ústavu ve svůj prospěch a do jisté míry považuji za významné a správné, že prezident nechce být podpisovým panákem a kladečem věnců. Ale obával bych se, kdyby se toto mělo řešit změnou několika paragrafů,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Nad děním kolem uprchlíků se tentokrát zamýšlí z pohledu toho, jaký je rozdíl v integraci těch, kteří přicházeli do Francie už před více než půlstoletím, a těch, co do země, kterou sám často navštěvuje, zamířili až v posledních letech. „Francie je trošku specifický příklad. Ti lidé, kteří přicházeli z kolonií, se často stali obyvateli jakýchsi volně prostupných ghett, například v jižní Francii okolo Marseille a dalších měst. Integrace se nepovedla proto, že vytvořili, a to zřejmě bude i osud těch současných imigrantů, ve velkých městech jakýsi lumpenproletariát. Když se mluví o tom, že se policie bojí v noci vstoupit na předměstí Paříže, tak to není dáno tím, že ti lidé jsou z Afriky nebo že to jsou muslimové, ale je to dáno tím, že ta velká města produkují tu svoji zločinnost metropolí,“ vysvětluje politolog.

Migrace je ekonomický problém, které evropské země zneužívají proti sobě

Připomíná, že žebříček velkých měst ve světě, kde bují zločinnost, vede Los Angeles, kde by se také dalo v této souvislosti mluvit o barevném obyvatelstvu. „Ale není to dáno jeho barvou pleti. Je to dáno tím, že to město je veliké a jinak řízené. Někde daleko vzadu je Soul a další města v Asii, dokonce i v Číně, což se vysvětluje tím, že to je ovlivněno politickým terorem. Ale já si myslím, že důležité je, jakým způsobem ty světové megapole rostou a organizují se. Problém je tam spíše sociální než rasový, ten dokonce ani náhodou. A toto je problém i Francie. Podle mě je migrace, která už dnes vyvolává jakési národnostní a rasové napětí, především problémem ekonomickým a že ho dokonce evropské země začaly zneužívat proti sobě,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Znovu se začíná dramatizovat situace na Ukrajině. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier varoval, že situace hrozí výbuchem. Vyzval obě znepřátelené strany usednout za jednací stůl, aby předešly dalšímu stupňování násilí. Podle separatistů je situace v Donbasu „krok od obnovení bojů v plném rozsahu“. Podle analýzy ukrajinské Národní bezpečnostní a obranné rady je na Ukrajině téměř devět tisíc příslušníků ruských federálních ozbrojených sil. Mark Galeotti, profesor globálních studií na Newyorské univerzitě, uvedl, že z důkazů vyplývá, že se Rusko připravuje k možné obnovené ofenzívě. Varoval, že kdyby se ruská armáda a proruští separatisté pokusili provést invazi na další, západnější území Ukrajiny, potenciálně by to mohlo znamenat třetí světovou válku.

Už běží psychologické operace, které mají připravit občany na válku

V podobném duchu informovala i některá západní média s tím, že plánovaná vojenská cvičení Ruska a NATO už jsou přípravou na vzájemný konflikt. „Mám pocit, že ti vojáci a vůbec ti muži v zeleném už neposlouchají své politiky. To, že ve Spojených státech o válce proti terorismu de facto rozhoduje šest lidí z Pentagonu a šest lidí ze CIA, a prezident do toho nemá co mluvit, svědčí o tom, že tu existuje skupina s přístupem ke zbraním hromadného ničení, která se domnívá, že rozhoduje o tom, kde se jaký konflikt povede. Nevíme takto detailně, jak to vypadá v Ruské federaci, ale vůbec si nedělám iluze, že to tam není podobné. A že ve chvíli, kdy se ukáže, že Západ vsadil na vojenské konflikty, tak se v Rusku objeví téměř vlna vojensky uvažujících osob, kterým ta válka pomůže dostat se k politické moci,“ usuzuje Zdeněk Zbořil.

Za příznačné přitom považuje, že zejména v USA existují skupiny válkychtivých nejen politiků, ale i jiných osob. „To nemůže skončit dobře. A dokonce je příznačné i chování Poláků, kteří chtějí, aby se jejich země stala základnou Severoatlantického paktu, v němž také sedí ti největší evropští jestřábi. Nebo militarizace občanské kultury, kterou můžeme sledovat v televizích, v nichž se neustále ukazují nějaké války, pokud možno představující Západ jako vítěze. Stejně jako programy, které předvádějí, jak jsou cvičeny ty zabijácké jednotky SEALs ve Spojených státech, nebo jak bylo snadné dobýt pozemní armádou Rusko za druhé světové války. Tak to je také důkazem toho, že už běží psychologické operace, které mají připravit občany na válku,“ myslí si politický analytik.

Válečnická mentalita politiků bobtná a škrtnutí sirkou může přijít kdykoli

Všímá si také toho, jaký význam je přikládán skutečnosti, že při cvičení NATO řídí vojáky český důstojník. „Od husitských spanilých jízd to je, myslím, první vstup českého vojáka na půdu Bavorska. To je také jedna z psychologických příprav na nějaký konflikt. Když je k dispozici tolik zbraní a s takovou ničivou silou a tolik válkychtivých politiků, tak to by byl zázrak, aby jednou někdo ten pomyslný knoflík nezmáčkl. A ještě se mi zdá, že se v americké vojenské strategii objevuje prvek, o kterém se téměř nemluví, přestože tady máme spoustu lidových i oficiálních geopolitiků. A to je ten, že za tohoto stavu věcí a za předpokladu, že budou použity zbraně hromadného ničení v masovém měřítku, tak jedním z hlavních bojišť může být střední a východní Evropa,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

V tom mají Poláci pravdu, že se může také jednat o jejich budoucnost jako země, která měla vždy nepevné hranice. „A byla i obětí všech možných válek od prusko-rakousko-ruských přes druhou světovou až po obavy, které dnes sdílejí, že mohou být obětí konfliktu na Ukrajině. Ale asi si neuvědomují, že ten konflikt nebude jejich konfliktem, že do něj budou vtaženi. A ta jednoduchá až hloupá snaha polského prezidenta Dudy být účastni jednání jakéhosi dalšího minského kola o Ukrajině svědčí, že se polští politici jen přiznávají k tomu, že byli na začátku rozdmýchání konfliktu na Ukrajině, a že se jim zdá, že o něm už příliš nerozhodují, ale jsou už jen ve vleku událostí. Vypadá to, že válečnická mentalita politiků bobtná a mohutní, takže to škrtnutí sirkou se může odehrát už kdykoli a za jakýchkoli okolností,“ varuje politolog.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbořil: Milion chvilek vyzval ke státnímu převratu? ČT je součást protistátní akce

11:34 Zbořil: Milion chvilek vyzval ke státnímu převratu? ČT je součást protistátní akce

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Jsou lidé, kteří si myslí, že 17. listopad patří jen jim, jiní, že patří StB…