„Samozřejmě jsem nemohl přehlédnout to trochu mediálně teatralizované vojensko-politické představení na Rusi. Napadlo mne, zda jméno Prigožin není významově blízké něčemu jako připraven, přihotoven nebo ‚kdykoliv použitelný‘. Žijeme bohužel v době, kdy je všechno možné, a jak jsem už několikrát lomil rukama, je to tak blbé, že to asi bude pravda,“ předesílá na počátku dnešního Rozjezdu politolog Zdeněk Zbořil.
Bude Vladimir Putin příští rok opět zvolen prezidentem Ruské federace?Anketa
Vzpomněl si na britskou předsedkyni vlády Liz Trussovou, která v roce 2022 sdělila světu, že se „Voroněže nikdy nevzdáme“. „Původně byla dokonce MZV vlády Borise Johnsona, potom stála v čele vlády Británie a Severního Irska. Všichni se jí smáli, Sergej Lavrov ji nazval důrou a český TV překladatel nánou. Dnes to vypadá, že se jí tehdy do rukou dostalo něco, co nemělo, a prozradila to dřív, než měla. Jak tvrdí někteří britští vojenští historici, v souvislosti s vyloděním Spojenců v roce 1944 v Normandii, války se vyhrávají lstí, oklamáním nepřítele, a s ohledem na britskou stopu v událostech na Ukrajině bychom si mohli připustit, že co bylo jednou myšleno, může být jindy provedeno,“ uvedl Zbořil.
„Vše ostatní včetně tragédie turistické ponorky Titan společnosti OceanGate, která nám byla prezentována jako světodějná událost, se ztrácelo na horizontu majitele Prigožinových wagnerovců, který měl ohlas jako pokus o státní převrat v Ruské federaci. Dnes se zdá, že vše skončilo nějakým ‚finančním vyrovnáním‘, dohodou těch podivných osob, jež spolu stále ještě mluví, a snad se brzy dozvíme, o čem a proč,“ dodal.
Svým způsobem byly podle Zbořila v uplynulých dnech také zajímavé události okolo nápadů vlády ČR, pana prezidenta a jejich veřejných vystupování. „Jistě bude ještě příležitost někde o tom hovořit. Stejně jako o prohlášení paní Zuzany Čaputové, že ji její prezidentování na Slovensku už nebude v příštích volbách zajímat a že, jak si to vysvětlujeme, má už všeho dost. Ale na zkoumání, že je tomu skutečně tak, budeme mít ještě rok času a třeba se ještě o změnách či nezměnách budeme bavit déle než po jedné tiskové konferenci paní prezidentky ve světlech televizních studií,“ komentuje politolog.
Konec občanské války v Rusku? Události stále v pohybu
Zatím se vývoj na ukrajinské frontě dá těžko hodnotit, natož pak předpovídat budoucnost. „Události jsou stále v pohybu a při vysoké míře mediální prolhanosti a hereckých schopnostech politiků všeho druhu se obávám, že co řekneme dnes, nemusí být zítra pravda. A jak víme, myslím, že už od Marka Twaina, nic není staršího než včerejší noviny a žádná ostuda netrvá déle než týden,“ vzkazuje.
„Kdybychom se nechali inspirovat historií, třeba tažením generálů Judeniče a Wrangela ochránit cara, byť to chtěl učinit každý jinak, nebo z letopisů ruských revolucí dodaného hejtmana Pavlo Skoropadského, Baťky Machna a vojsk vedených bolševickými komisaři v zájmu světové revoluce nebo rodícího se sovětského impéria, jistě bychom objevili několik dat něco nám připomínajících i dnes. Konečně by nám podobně mohl posloužit i Šolochovovův Tichý Don nebo Pasternakův Doktor Živago,“ konstatuje Zbořil.
Jenže analogie podle Zbořila obvykle nejsou zdrojem poznání a moudrosti. „Dokonce bych se bál používat slovní spojení jako občanská válka nebo revoluce. Dokonce si ani nemyslím, že šlo o útok na hlavu státu nebo o podobný pokus změny poměrů, k jakému došlo po odstranění Michaila Gorbačova a jeho nahrazení Borisem Jelcinem,“ uvedl politolog. „Doporučoval bych proto ještě několik dnů nebo týdnů trpělivosti a nepodléhat hodnocením stavu věcí z úst českých politiků a političek, které se zdají být něco jako rozsudky rychlých polních soudů parodovaných už Jaroslavem Haškem blahé paměti,“ dodal.
Psali jsme:
I u nás se mnozí „zasvěcení“ domnívají, že může dojít k pozměnění charakteru opotřebovávací války. „Ale já si myslím, že je to problém vedení války, která může připomínat válku bezmála třicetiletou tím, že v ní jde trochu o ideje (stát x národ), bohatství rozdělované zejména vnějšími autoritami pomocí domácích kompradorů (nadnárodní korporace a místní oligarchie nebo plutokracie) a také, možná nikoliv na posledním místě, o privátní zájmy žoldnéřů, ať už přicházejí odkudkoliv a mluví jakýmikoliv jazyky,“ vysvětlil politolog.
Co ukazuje dění o válečné strategii Ruské federace a Západu
„Snad bych si mohl dovolit jako historik a nikoliv ve vojenské vědě vzdělaný pozorovatel, že tomu, čemu se už v carském Rusku říkalo hloubková obrana a slavilo takové úspěchy ve druhé světové válce, není dílem geniálních nebo brutálních vojevůdců, ale je dáno povahou území, vzdáleností a dopravní infrastruktury na zemi, ve vzduchu a nyní i v kyberprostoru,“ upozorňuje Zbořil. Setkáváme se s něčím, co těžko zprostředkujeme: „Pro mnohé z nás až neuvěřitelné vzdálenosti, změny terénu ovlivňované počasím a zejména nároky na týlové zabezpečení, jak se dnes říká logistice, což je termín, pod kterým si nelze představit operační prostory nejen na Ukrajině, ale v evropské části Ruska. A jistě je i pro některé vojensky vzdělané persony nesnadné pochopit velitelské struktury vojenských částí, které definují jejich mobilitu a prostorový vektor operací.“
Německo dodá do konce roku Ukrajině dalších 45 samohybných protivzdušných systémů Gepard. A co k tomu říci? „O tom se obávám mluvit, je to pro mne příliš těžká otázka. Sloužil jsem sice u protivzdušné obrany státu (PVOS), ale to bylo ještě v dobách vojenského pravěku, kdy největší událostí bylo sestřelení amerického špionážního letounu U2. Předpokládám, že bych se dnes nemohl okolo nějakých gepardů ani projít ve vojenském muzeu. Ale z hlediska mezinárodněpolitického je to vůči Ruské federaci nepřátelský akt, na který bude tato země reagovat. Že se tato zpráva objevuje právě ve dnech vzpomínání na zahájení nevyhlášené války Sovětskému svazu v roce 1941 a že nám zpravodajové ukazují německé zbraně označené německým válečným křížem, je pak už více než pozoruhodné,“ připomíná.
Válka graduje, krize graduje a mezitím chystáme dovolenou
„Miloš Václav Kratochvíl napsal a Otakar Vávra zfilmoval knihu o cestě evropských dynastií k hrůzám první světové války. Jmenovala se Evropa tančila valčík. Evropa se chystala na svou dnes pomalu zapomínanou hrůzu světové války, aristokratická elita se scházela na svých dvorech až do prvních dnů války. Titanic se potápěl, ale na jeho palubách se tančilo.
Na začátku kterékoliv evropské války, v jejích prvních dnech, se lidé hlásili dobrovolně a s radostí na frontu a chtěli táhnout na Bělehrad. Kavárny v Paříži, a vlastně i v Praze, za té druhé světové byly plné, na Barrandově se prý pilo šampaňské. Poznání a katarze se dostavily později. Touha účastnit se něčeho velkého je opium,“ uvedl politolog.
V době mezinárodního napětí se i Češi chystají na dovolenou. A řeší ceny v Chorvatsku.
„Nejsem si jistý, ale zkušení turisté vědí, že v Chorvatsku se dá žít nejen v luxusních hotelech. Ale hlavně, myslím si, je to také útěk od starostí z pohledu na potácející se vládu doma. Jakési Horatiovo carpe diem made 2023, které je dnes vlastní hned třem generacím. A jsou lidé, kteří umějí na hospodářském úpadku, nebo dokonce krizi profitovat,“ dodal.
Česká Sněmovna bude projednávat obrannou smlouvu
Očekávat lze podle Zbořila snad nějakou obstrukci. „Ale ani si netroufnu říkat, od koho. Jinak stoosmička, nebo ještě něco většího, je jasná, odpovědnost mlhavá a na Jaspersovu Otázku viny se nikdo nezeptá. Dokonce si myslím, že většina současných poslanců a poslankyň ani neví, o čem v ní Karl Jaspers hned po druhé světové válce psal,“ uvedl.
V souvislosti s nápadem na referendum Radka Vondráčka z hnutí ANO, který jsme sledovali v neděli na Primě, Zbořil podotýká: „Je to nápad z říše snů. Nevím, kde pan poslanec Vondráček žije a zda špatně nečte ty pro ANO optimistické odhady popularity, ale legitimita této vlády je dána sympatiemi a přesvědčením občanů, že je ze všech nejlepší. Pětikoalice je pevná jako skála a ti ostatní, jak vtipně říká paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Adamová Pekarová, mají mlčet a šoupat nohama. A i ty preference nejsou jednoznačné. Když dáme dohromady odhady celé koalice, ona na tom zase není tak špatně, jak si někdo myslí. Nápad uspořádat referendum je něco podobného. Všechny dosavadní pokusy plnit ústavní možnost uspořádání referenda se nepodařilo uskutečnit a při nízké politické kultuře v ČR se to ani nepodaří. Stačí jeden ústavní soudce, nebo dokonce jeden vysoký státní zástupce, a je po legraci a hraní si na demokracii.“
Co očekávat? Třeba fiasko při sestavování státního rozpočtu
„Považuji za nejdůležitější ze všech možných událostí, které se dají očekávat, že to bude fiasko při sestavování státního rozpočtu a hledání vhodných osobností, které by mohly o současných národohospodářských problémech hovořit. Nikoli tlachat v televizních debatách, ale vést diskuse nejen odborníků placených státem, ale i odborníků občanů, kterých se zmatená rozhodnutí některých reprezentantů koaliční vlády dotýkají. A kteří mají nápady a odvahu s tím vším něco udělat,“ uvedl politolog.
„Debata o sestavení a povaze státního rozpočtu nemůže být jen mediální exhibicí někdy osob až neuvěřitelně nekompetentních, ale i těch, kteří za sebou mají nějakou práci, a nikoliv jen proplouvání chladnými vodami státní byrokracie. Proti tomu jsou všechny nápady MNO a MZV pěna dní. I když hrozba válkou, vyvolávání strachu z kohokoliv v Číně nebo v ulicích českých měst je voda na mlýn těch nejméně nadaných z nenadaných…,“ uzavírá dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
