„Co dělat? Pojďme do ulic,“ uved před časem režisér Jan Hřebejk v časopise Revue Forum. Jeho slova připomíná i jejich nový kalendář pro rok 2019. Vybrány byly také citáty dalších umělců, například zpěváka Tomáše Kluse: „Společnost ovládá strach. Postavme se mu!“ Další osobností, kterou v kalendáři uvidíme, je Ondřej Trojan, bratr herce Ivana, který vzkazuje, že na minulost bychom neměli zapomínat. „Pan režisér Hřebejk tentokrát už nemluví jako ‚nezávislý‘, na volné noze působící, řekněme, intelektuál, ale také jako občany jedné pražské části zvolený zastupitel. Zdá se ale, že ani jeho zvolení do zastupitelského tělesa jej neuspokojuje a že touží po nějaké vyšší metě. Snad by si mohl vzpomenout, že ne vždy se na ulicích vyhrává. Dokonce by se nemuselo ani zapomínat na minulost, jak říká Ondřej Trojan, a vzpomenout si, kolikrát už se na ulicích prohrálo,“ uvedl k tomu Zbořil.
Fotogalerie: - Pěstí do Putina
Volili byste v příštích prezidentských volbách Václava Klause staršího?Anketa
„Tomáš Klus tvrdí, že společnost ovládá strach, ale měl by říci, zda celou společnost, nebo její části, a pokud ví, která část společnosti to je. V Praze, Brně, Ostravě, anebo někde jinde? Není to třeba tam, kde žijí a podnikají tisíce lidí s několika pasy a ti by se mohli vylekat. Okolo mého bydliště v Praze 6 dost často slyším ruštinu a objevují se tu lidé, kteří mají peníze a nemají vkus. Bojím se jich. Mají strach jen někteří, nebo všichni? Ti zvolení, nebo ti, kteří si myslí, že jsou vyvolení? Ze kterých máme mít větší strach, opravdu nevím,“ pokračoval v komentáři.
„Že se na ‚minulost nemá zapomínat‘, jak upozorňuje pan Trojan, také není tak jednoduché, jak si to ti, kteří to tak často říkají, myslí. Především se minulost nemá nově a ledabyle tvořit, jak předvádějí v posledních letech mnozí autoři špatných českých filmů a TV seriálů. Dějiny se mají vykládat, a nikoli používat jako hůl na ty, kteří s námi a s naším výkladem historie nesouhlasí. A jako historik si dovolím upozornit, že to není lehké a že nestačí jen dějiny ‚opisovat‘, jako se to prý dělalo na Ústavu mezinárodních vztahů na FF UK posledních patnáct let, ale také jim porozumět a pochopit je. A navíc – kritické skepse není nikdy dost,“ dodává.
Zbořil také přidává svůj postřeh k tomu, co je dnes vlastně výzva. „Můj starodávný a dnes už nebohý přítel, básník a textař Pavel Vrba, mi jednou říkal, že byl překvapen při návštěvě okolí váženého prezidenta republiky Havla, že tam bylo ‚výzvou‘ i hledání cesty na toaletu. Proto bych nevyzýval, protože to stejně nemá cenu, ale přál bych lidem, aby o věcech víc přemýšleli a nechtěli měnit svět jedním kliknutím na svém počítači. Je to až příliš snadné, a jak víme od nejvyšších tajných z nedávné doby, mohli by toho zneužít i v Číně.“
Zase o něco pater výš než rozhovory s jinými politiky…
Do nedělního letošního prvního vydání pořadu Partie na FTV Prima přijal pozvání bývalý prezident Václav Klaus. Promluvil o tom, co může být třicet let po revoluci hrozbou, zda se nevracejí znovu pokusy o totalitně angažovanou manipulaci s veřejností. Nevyloučil ani možnost, že by kandidoval znovu na post prezidenta: „Možnost tady je, ale je to spíš úkol pro příští generace.“ Poznamenal, že do této funkce se ale člověk musí vyprofilovat a nepřicházet tam jako bezbarvá osoba bez názoru typu Jiří Drahoš. „Ten rozhovor Václava Klause jsem náhodou slyšel a bylo to zase o několik pater výš než rozhovory s jinými politiky. To sice nesvědčí jen o způsobilosti pana exprezidenta, spíše podle mého názoru o nezpůsobilosti možných kandidátů, jejichž nepřesvědčivé prezentace jsme viděli v posledních prezidentských volbách,“ uvedl politolog. „Je také zajímavé, jak protikandidáti Miloše Zemana ztratili hned po volbách zájem o politiku, i když zájem o nějaké funkce u nich přetrvává. Mohu-li si dovolit prezentovat svoje proroctví, když je to dnes, doufám, že jen dočasně, tak populární, předpokládám, že Václav Klaus kandidovat nebude, ale bude se snažit pomáhat najít někoho, kdo by mu byl jako osobnost podobný a kdo by mohl hájit zájmy podobných skupin občanů ČR jako hájil on. Popravdě se ale obávám, že v té pustině politické beznaděje, která nás obklopuje, takové osobnosti, muže nebo ženu, až na jednu dvě výjimky nalézt nelze,“ dodal.
Naději by v boji o Hrad viděl Václav Klaus v osobnosti svého syna. „Vyprofilovává své názory dobře. Rád čtu i jeho komentáře. Dotýká se témat mnohem šířeji než kdokoli jiný v naší zemi. Má odvahu foukat proti větru. I on si to ale musel vypěstovat a vybojovat,“ řekl s tím, že jeho syn již má jistou odolnost vůči vymezování se proti němu. Otázka je, zda by měl i schopnost přátelské komunikace s miliony voličů. „Myslím si, že pan Klaus jr. byl dobrý učitel, ale dnes je až nadmíru aktivní poslanec. Už napětí mezi ním a ‚rodnou‘ ODS svědčí o tom, že by se politice měl někde učit. Nemusí mu být učitelem jeho otec, ale třeba hned předseda ODS Petr Fiala, který působí mnohem odpovědněji. A umím si představit, že by se třeba na Fialově prezidentské kandidatuře mohli shodnout nejen v ODS. A pokud se panu Fialovi podaří dostat ODS z vleklé krize, a zdá se, že je to možné, domnívám se, že by jeho naděje mohly být větší než Klause jr., a to dokonce i proti takovému soupeři, jakým by mohl být již jednou navrhovaný Vladimír Dlouhý,“ uvedl Zbořil.
Ministerstvo dopravy? Minové pole
Hostem Otázek Václava Moravce z nového studia v České televizi byl premiér Andrej Babiš. Úvodem hovořil o svém ministru dopravy Danu Ťokovi. „Vůči panu ministrovi vnímám některé věci jako nespravedlivé,“ poznamenal k útokům na Ťoka ohledně problémů se zprovozňováním nových úseků dálnic. „Nikdy v historii České republiky se tolik nestavělo a neinvestovalo jako za naší vlády,“ trval na svém Babiš. Moravec však oponoval čísly Nejvyššího kontrolního úřadu. „Nedovolil bych si mluvit o vládním resortu dopravy, kdybych nevěděl, jaké to bylo v minulosti minové pole pro hned několik ministrů, kteří měli velkou oporu v politických stranách, které je do funkcí navrhovaly. Ale je to ministerstvo, které pracuje s velkými penězi a okolo kterého se jako vlčí smečka prohánějí finančně vysoce zainteresované osobnosti,“ reagoval Zbořil.
„Také kritika pana ministra Ťoka mi připadá účelová a ti ‚zuřiví‘, kteří požadovali jeho demisi, když napadl na Vysočině sníh a kamiony tam jezdily ‚Rally letní gumy‘, byla průhledná. Snad by si ti bývalí mohli vzpomenout, jak bojovali víc než dvacet let s ‚farmářkou‘ Havránkovou a jak její spor o několik polí okolo Hradce Králové zdržel a změnil výstavbu dálniční sítě na Moravě. A jaké to nastaly řetězové reakce. K jakému to vedlo přetížení D1, která se koncepčně vztahuje k minulému století. Nevím, jak je pan Moravec vzdělán v plánování, zakládání, výstavbě a uvádění do provozu inženýrských staveb a dálničních sítí, ale je to obor, který nestojí a nepadá s vůlí a činy jednoho člověka. Pokud si ale myslí, že odvolání pana Ťoka a jeho nahrazení jeho současnými temperamentními kritiky vše vyřeší, dovoluji si konstatovat, že se osudově mýlí,“ dodal.
Problém na D1 premiér nezpochybňuje. O způsobu soutěžení firmy na opravu dálnice bude dnes jednat s ministrem Ťokem. „Nezapomínejme, že problémy D1 existují už od doby, kdy se stavěla v podmínkách socialistického plánování, které ale mělo tu výhodu, že se nemuselo dostávat do konfliktů s majiteli privatizovaných pozemků, kteří náhle, v letech divoké i kontrolované privatizace dostali příležitost k životnímu zbohatnutí. A to bez ohledu na veřejný nebo státní a strategický zájem,“ uvedl Zbořil. „Zdá se mi, že při nedostatku programu opozičních politických stran bude Ministerstvo dopravy středem zájmu až do okamžiku, než se najde nějaký atraktivnější případ, ze kterého je možné odvozovat důvody k pádu vlády. Jak víme, i nyní přece nejde o D1 a současného ministra dopravy, ale o celou vládu a vládní koalici. A bude-li třeba, přidá se k tomu i kritika prezidenta republiky,“ dodal.
Psali jsme:
Starobiblické střídání sedmi hubených a tučných let?
Ministerstvo financí a také premiér informovali o hospodaření státu. Skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Podle MF tak jde o druhý nejlepší výsledek od roku 1996. Schválený rozpočet na loňský rok přitom počítal se schodkem 50 miliard korun. Zatímco Andrej Babiš je nadmíru spokojen, podle opozice se měl hospodářský růst využít lépe a vláda nemyslí na investice a reformy. „Jakmile se ukázalo, že vláda, respektive vlády hospodařily relativně lépe než jejich předchůdci, začali všichni, kteří vytvářeli antibabišovské katastrofické scénáře, upozorňovat na téměř starobiblické střídání sedmi hubených a tučných let. Tedy na ekonomické cykly, se kterými má moudrý faraonův národohospodář počítat,“ uvedl politolog. „Obraz tučných a hubených krav má svůj půvab národohospodářské naivity, ale mnohokrát v historii se ukázalo, že místo krav někdy může jít i o voly. Názor opozice, že by se mělo reformovat a investovat, je zajímavý, zejména když je slyšet od reprezentantů politických stran, které si představovaly reformy jako zašantročení národního bohatství prostřednictvím kompradorů do bližšího a vzdálenějšího zahraničního bankovního světa a podsvětí,“ dodal.
Výsledek kritizoval na Facebooku také senátor Tomáš Goláň, který tvrdí, že letos vláda rozpustila rezervu na důchody. „Vládní koalice totiž schválila zákon, který rozpustil z Fondu privatizace (dříve Fond národního majetku) do státního rozpočtu rezervu ve výši cca 30 mld. Kč. Na tuto rezervu, která sloužila především na krytí schodku salda důchodového pojištění, nesáhly vlády ani v roce 2009, tedy v době největší krize!“ říká. „Tento krok vláda zdůvodnila tím, že již druhým rokem je saldo důchodového pojištění v přebytku, takže rezerva není zapotřebí. Pokud bude v budoucnu potřeba krýt některé z výdajů, vláda prý na ně přesune peníze z rozpočtu. Logika, kterou poslanci asi nepochopili. Až brzy nastane krize a nebude v rozpočtu na důchody, tak vláda přesune peníze z rozpočtu do rezervy z jiných kapitol a pak z této rezervy vyplatí důchody? Takže ubereme školství, dopravě, zdravotnictví, protože rezerva už nebude,“ varuje senátor. „Zřejmě je pan senátor ovlivněn tím, že si pamatuje, jak se ‚ubíralo‘ školství, dopravě, zdravotnictví, ale i armádě, policii, hasičům a co všechno se prohospodařilo ve zdravotnictví. Možná že si už nevzpomíná na to, jak se ‚přidávalo‘ a ‚odkláněno‘ na soukromé účty pokud možno někde v nedohlednu. A abychom hned po Novém roce pana senátora nestrašili, jako on straší nás, můžeme mu doporučit, aby se podíval na některý z alternativních webů, protože z tzv. mainstreamu na něho tyto statistiky nevypadnou,“ uvedl Zbořil. „Nic, samozřejmě, proto tomu, že nás a vládu varuje, ale ať to nedělá stylem a la Kalousek, podle kterého jsme měli už dnes žít, s výjimkou několika jemu podobných, pod hranicí bídy. A možná že by mohl jít příkladem a jako pan předseda vlády dávat plat na nějaké bohulibé účely, a ne na plané mudrování ve Valdštejnské ulici,“ dodal.
Vzpomínka na marxistickou poučku o změně kvantity v kvalitu
K tématu maďarských protestů proti tzv. otrockému zákonu byli do Událostí, komentářů tentokrát pozváni dva hosté, politolog Petr Sokol a Adrien Beauduin, student Středoevropské univerzity, kterou založil a financuje George Soros. Svůj život Beauduin označuje za aktivistický, zúčastnil se protestů nejen v Maďarsku, ale i v Kanadě, Polsku, Německu a v Česku. „Tady jsem protestoval proti vlivu Babiše na média nebo jsem také protestoval za Kliniku, protože si myslím, že ten projekt má smysl v mnoha ohledech, a proti zbytečné šikaně.“ Též protestoval za sociální bydlení. Že by časté protestování devalvovalo hodnotu protestu, si nemyslí. Uvedl, že mnoho lidí, např. ti, kteří potřebují sociální bydlení, nemají čas protestovat, a on jako privilegovaný může něco udělat pro ně. „To, že si pan Adrien myslí, že nejde vzhledem k četnosti jeho protestů o jejich devalvaci, vypadá tak trochu jako vzpomínka na základní marxistickou poučku o změně kvantity v kvalitu. A jak víme, mnozí stoupenci marxismu, marx-leninismu se později svého přesvědčení zřekli a mnozí se za něj i styděli,“ reagoval politolog. „Možná se ho mohli tazatelé během onoho rozhovoru také zeptat, zda v Budapešti protestoval proti ‚otrokářskému zákonu‘ 400 hodin přesčasů ročně a zda se nechystá protestovat také v Bruselu, který nám nařizuje 416–420 otrockých hodin ročně. Pokud se mýlím, protože ne všemu, co přichází z EU, se dá na první přečtení věřit, rád se mu omluvím,“ dodal.
V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Ivan Vyskočil uvedl, že když se rozneslo, že dostane vyznamenání od prezidenta, byl mu nabídnut milion korun, když „to na Hradě před kamerami“ odmítne. Na Vyskočilova slova ovšem zareagoval ten, kdo mu onen milion nabídl. Byl to Josef Kudláček, bývalý vydavatel novin Český deník. Reagoval přes Forum24, na kterém byl také uveřejněn jeho otevřený dopis herci Ivanu Vyskočilovi. Vyskočilovi vyčítá, že používá plurál „nabídli mi“: „Proč lžeš? Ten nabídnutý milion, o kterém se ve svém interview zmiňuješ, nebyl od jakéhosi spikleneckého politického ‚deblbloku‘, ale od (jednoho) tvého mnoholetého kámoše, který tě měl dříve rád. Kterému tě bylo líto a kterému se udělalo z tebe špatně od žaludku, jak jsi dopadl. Proč jsi to tam nenapsal? Věř, chlapče… Osud ti to jednou, v té či oné formě, tam někde nahoře spočítá…,“ vzkazuje herci jeho možná již bývalý kamarád. „Myslím si, že je to zbytečně zveřejňovaná diskuse, alespoň jednoho ‚mnohaletého kámoše‘. Když už si pan Kudláček potřeboval s panem Vyskočilem dopisovat, mohl tak učinit intimnější formou. Ale zřejmě mu šlo o sebeprezentaci, která některé z nás tak přitahuje,“ uvedl politolog. „Snad nás nemusí zajímat, zda ještě chce být, nebo nebýt s panem Vyskočilem pan Kudláček ‚kámoš‘. Je to spíše téma pro nějakou Malostranskou povídku a můžeme si ji jednou přečíst, až jí někdo dá zajímavou literární podobu,“ dodal.
Trump a Sýrie? „Jsem dlouhodobě opatrný.“
Donald Trump opět avizoval koncem roku odchod amerických jednotek ze Sýrie. Schválený postup se ale zdrží. Na to, že odchodu nejdřív musí předcházet úplná porážka Islámského státu, upozornil v neděli poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton. „Jsem dlouhodobě opatrný ke všemu, co pan prezident Trump, kterého si na rozdíl od mnoha jeho českých kritiků vážím, píše a říká. Jeho zahraniční politika je politikou jeho zpráv pouštěných do světa na Twitteru, na tiskových konferencích během jeho cestování do všech možných koutů světa, ale také politikou, která je výsledkem složitých jednání v Bílém domě, Pentagonu, zkrátka ve všech kruzích, jejichž součtem je to, co bychom mohli nazvat americkou zahraniční politikou,“ uvedl Zbořil. „Jednou je někdo rakeťák, podruhé celkem milý mladý muž. Jednou odcházíme ze Sýrie, ze které měl odejít nejdříve její prezident, potom turečtí nebo ruští vojáci, teď už tam nemusíme být, protože Islámský stát je poražen. Tomu ale, zdá se, nevěří ani český generál Petr Pavel, a to je muž dokonce dělající politiku sice ve výslužbě, ale stále ještě v uniformě,“ dodal.
V minulých dnech zaujala zpráva o průvodu ke 110. výročí narození Stepana Bandery na Ukrajině. Země se také chystá na prezidentské volby a v preferencích vede Julia Tymošenková. A co se zájmem sleduje v souvislosti s Ukrajinou Zdeněk Zbořil? „Někdy to vypadá, ale může nás ovlivňovat zpravodajství našich zpravodajů a politika našich politiků, že Ukrajina se zmítá v chaosu, který je obdobný krizím středoevropských a východoevropských států po rozpadu Sovětského svazu. A protože je to velká země, tak také její problémy jsou větší než ty, které známe z České republiky nebo ze Slovenska. Kdo nezapomněl ani krize, které byly důsledkem první a druhé světové války, nebude asi příliš překvapen ani osobnostmi, které Ukrajina postavila jako své hrdiny v zájmu své politické, ekonomické a kulturní emancipace,“ reagoval Zbořil. „To, že čeští politici jezdili v době Majdanu na Ukrajinu, doufejme, nesouvisí s nenávistí vůči Židům, která se dnes nevyhýbá ani tradičním stereotypům. Ale přece jen mne trochu zajímá, proč různé židovské organizace k tomuto oživlému evropskému fenoménu mlčí, i když je nechci obviňovat z toho, že vítaly současnou „zrádkyni‘ ukrajinské věci Savčenko. Když tak činil MZV Schwarzenberg nebo europoslanec Svoboda, to nás nezajímá. Jsou to političtí oportunisté, ale Židům, a nejen na Ukrajině, třeba i u nás, to nemusí být za několik let příjemné,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
