Rusko nechce škodit. Generál otevřeně o naší obraně, Šlechtové a Trumpovi

31.05.2018 11:56

ROZHOVOR Exministru obrany a bývalému velvyslanci Česka v Rusku Miroslavu Kostelkovi bude líto, pokud Karla Šlechtová nebude v příští vládě ministryní obrany, protože jí od počátku fandil. „Myslím, že na Ministerstvo obrany nastoupila dobře, jak znám poměry na ministerstvu a generálním štábu, je tam potřeba udělat řadu věcí. Podle mne je chtěla udělat. Nevím, jestli teď mohu říci, že jí fandím, protože si nedovedu představit premiéra, teď nemluvím o panu Babišovi, kterého já osobně nemusím, který by překousl takové hádky ve vládě,“ prohlásil generál Kostelka. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří i o politice Donalda Trumpa i o problémech při sestavování vlády Andreje Babiše.

Rusko nechce škodit. Generál otevřeně o naší obraně, Šlechtové a Trumpovi
Foto: army.cz
Popisek: Generál Miroslav Kostelka v době jmenování ministrem obrany

Americký prezident Donald Trump nejdříve odvolal plánovanou schůzku a vůdcem KLDR, pak ji opět potvrdil. Co takovým politickým a diplomatickým kotrmelcům jako někdejší politik, diplomat a voják říkáte?

Já jsem Donaldu Trumpovi fandil, když se stal prezidentem, protože jeho program, který vyhlásil, mi byl sympatický. Ale v poslední době mám pocit, že občas je to takový kovboj, který vystřelí a pak neví, co s tím. Podle mne je schůzka s vůdcem KLDR velmi důležitá, mají na tom zájem nejen Spojené státy americké, protože by byly ohroženy jadernými zbraněmi, ale má na tom zájem samozřejmě i Kim, protože hospodářská situace v Severní Koreji asi není zrovna nejrůžovější. Trochu v tom zřejmě překáží rozhodnutí Trumpa odstoupit od dohody s Íránem, protože to musí Kima trochu znejistit z hlediska důvěryhodnosti nějakých smluv uzavíraných se Spojenými státy americkými. Uvidíme. Každopádně pro svět by bylo dobré, kdyby k nějaké dohodě došlo. Ale nemyslím, že by došlo k odstranění jaderných zbraní na Korejském poloostrově.

Anketa

Stydíte se za prezidenta Miloše Zemana?

11%
89%
hlasovalo: 18812 lidí

Může mít odstoupení Spojených států amerických od protijaderné dohody s Íránem negativní vliv nejen na možné uzavírání smluv této velmoci se Severní Koreou, případně dalšími státy, ale i na vztah Spojených států amerických s Evropskou unií, protože víme, jak západoevropští státníci v čele s Macronem marně žádali Donalda Trumpa, aby od dohody neustupoval?

Zcela jistě. Je to nebezpečná situace z hlediska euroatlantických vztahů. Ale z hlediska Trumpa je to i pochopitelné, protože on prostě zastává politiku, kterou před svým zvolením ve volební kampani prosazoval: Amerika first, tedy Amerika v první řadě. A dál to používá, ovšem mám pocit, že situace už není taková jako před dvaceti třiceti lety, kdy si Amerika mohla dovolit všechno, dnes je situace poněkud jiná a Evropa se dostává do situace, bohužel nebo možná bohudík, kdy bude muset trochu víc pracovat na své samostatnosti a na politice, která bude znít: Evropa first.

Možná to Evropě prospěje, když se vymaní z pozice mladšího bratra, který ve všem spoléhá na toho většího, například v Severoatlantické alianci. O tom svědčí fakt, že většina evropských zemí neplnila své finanční závazky vůči NATO, takže bezpečnost Evropy závisela především na Spojených státech amerických. A samozřejmě měly pak Spojené státy větší vliv, protože je jasné, že „kdo platí, ten velí“.

Samozřejmě. Podle mého názoru by každému státu mělo záležet na jeho vlastních zájmech. Tomu, co dělá Trump, se z hlediska amerických zájmů nedá nic vytknout. Tak by se měly jednotlivé státy starat o to, co je pro ně životně důležité. Myslím, že doba, kdy jsme byli přisátí na ten struk Spojených států z hlediska bezpečnosti, bude pomalu končit a budeme se sami muset starat o vlastní evropskou bezpečnost.

Co jste říkal na žádost Poláků, kteří jsou ochotni platit za to, aby na jejich území byla umístěna americká armáda?

Četl jsem to, ale nevím, jestli je to zcela pravda. Ale Poláci se z hlediska své historické zkušenosti nikdy nevázali příliš na Rusko ani Německo, ale vždycky se víc navazovali na Spojené státy americké, které představovaly jejich záruku bezpečnosti. Jestli to tak je, tak pokračují v politice, kterou prosazují už dlouho. Ale já se domnívám, že Spojené státy tam žádnou velkou základnu nezřídí.

Rusové už proti tomu protestovali, což se dalo očekávat, protože s Polskem mají společnou hranici.

Samozřejmě, bodejť by neprotestovali.

Myslíte, že by to ještě víc poškodilo vztahy mezi Spojenými státy a Ruskou federací?

Zcela jistě.

Komentátoři tvrdí, že rozkol mezi Spojenými státy americkými a Evropou je výhodný pro Rusko a že se pomocí propagandy Rusko aktivně snaží tyto vazby narušit. Souhlasíte s tímto názorem? Je rozvolňování vztahů pro Rusko výhodné.

Rusové vždycky považovali za hlavního protivníka, neříkám nepřítele, Spojené státy americké. Mám dojem, že Rusové mají zájem o spolupráci s Evropou, protože v Evropě skutečně jsou, a že jim nejde o to, aby rozeštvávali evropské státy proti sobě. Ale oni vždycky prosazovali politiku bilaterálnosti, protože se jim líp jedná s jednotlivými státy než s Evropskou unií jako celkem. Ale nemyslím, že chtějí rozeštvat Evropskou unii, spíš se chtějí dostat do Evropy jako takové.

Mají teď šanci? Některé události... například kauza Novičok ukázala, že i když většina států EU „držela basu“ s Velkou Británií, nebyly to všechny. Postoj k Rusku se i mezi členy EU liší a nejde jen o postkomunistické země.

Rusy musí brát v úvahu i velké evropské státy. O tom svědčí návštěva Angely Merkelové a Emanuela Macrona. Evropské státy si uvědomují, že s Ruskem je potřeba jednat. K tomu trochu přispívá i ten rozkol mezi Spojenými státy a Evropou. I kdyby toho nebylo, Evropané si uvědomují, že s Ruskem musí počítat. A nikomu z evropských států se nechce být zavlečen do nějakého i třeba vojenského konfliktu s Ruskem náhradou za síly Spojených států.

Jako bývalý voják a exministr obrany sledujete pozorně i to, co se děje v resortu obrany u nás doma. Netajil jste se tím, že fandíte ministryni obrany v demisi Karle Šlechtové. Jak vnímáte kritiku jejího chování, například pořízení fotky jejího psa na hrobu Neznámého vojína na Vítkově, které zřejmě s dalšími jejími výstřelky povede k jejímu konci v křesle ministryně obrany? Zdá se, že premiér v demisi a její stranický šéf Andrej Babiš už s ní v příští vládě nepočítá.

Myslím, že to, že se s ní nepočítá, je škoda. Ale podle mne si to způsobila i sama, protože ten snímek na Vítkově byla rána vojákům, zejména veteránům. Asi si neuvědomila dopad, který ta fotografie způsobí. Kdyby dávala méně fotografií na sociální sítě, nehleděla tolik na svůj veřejný píár, ale spíš se věnovala resortu a potichu pracovala, udělala by líp. To ale nebude zřejmě její problém, to bude problém jejích poradců, kteří si myslí, že když budou zveřejňovat fotky, kde se dá, že jí vzroste nějaká popularita a bude ještě větší jednička. Myslím, že na Ministerstvo obrany nastoupila dobře, jak znám poměry na ministerstvu a generálním štábu, je tam potřeba udělat řadu věcí. Podle mne je chtěla udělat. Nevím, jestli teď mohu říci, že jí fandím, protože si nedovedu představit premiéra, teď nemluvím o panu Babišovi, kterého já osobně nemusím, který by překousl takové hádky ve vládě. I když si možná kritiku bývalý ministr zaslouží.

Narážíte na spor bývalého ministra obrany Martina Stropnického a současné ministryně obrany Karly Šlechtové, který se rozhořel po kritice Šlechtové na adresu jejího předchůdce ze stejného hnutí ANO?

Ano. Takhle se věci dělat nemají, mají se řešit v rámci vlády, prostřednictvím premiéra. Tohle paní Šlechtová nedocenila a je to škoda, na obraně mohla mnohé dokázat. A možná ještě dokáže, záleží na prezidentovi.

Dalším problémem, které se týká naší bezpečnosti, je postoj komunistů. Andrej Babiš je potřebuje k podpoře své budoucí vlády, ať už bude s ČSSD nebo SPD, aby získala konečně důvěru Sněmovny, ale komunisté začali vydírat. Vždycky protestovali proti našemu členství v NATO, tak teď alespoň požadují, aby vláda neplnila závazky, které z členství plynou, a nenavyšovala počty českých vojáků v zahraničních misích, především v Pobaltí. A Babiš na to kývl. Jak se díváte na zapojení komunistů na moci i na jejich požadavky?

Jako pragmatik musím respektovat výsledky voleb. Prostě voliči rozhodli tak, jak rozhodli, a rozhodili karty, jak rozhodili. Jestliže parlamentní strany, zejména pravicové, řekly, že s premiérem Babišem do vlády nepůjdou, jestliže vítězné hnutí ANO řeklo, že bez Babiše vládu nesestaví, pak jsou varianty, jaké jsou. Taková je situace. Prostě musím si vybrat mezi variantou, že komunisté podporují vládu, jsou dvě možnosti, nebo je tady bezvládí, které této republice škodí. Pokud hnutí ANO trvá na tom, že premiérem bude Babiš, a ostatní strany nezmění své stanovisko, což by také mohly, protože podle mne obvinění ještě neznamená odsouzení. I když si myslím, že kauza Čapí hnízdo je ostudná věc, ale z hlediska pragmatismu a v zájmu sestavení vlády by ODS mohla z toho požadavku „ne Babišově vládě“ trochu couvnout.

Záleží na typu voličů té které strany. ODS nechce ze svého požadavku na odchod trestně stíhaného premiéra z vlády slevit, protože pravicový volič by jí porušení předvolebního slibu neodpustil. A strana, která po propadu jde opět nahoru, si ztrátu důvěry nemůže dovolit.

Volič je volič a řídí se momentální situací. I volič dokáže hodně odpustit, když se mu zdá, že je to dobře řešení. Nejsem si jistý, že zrovna tohle by volbu ODS příliš ovlivnilo.

Ale politici odstupovali kvůli mnohem menším prohřeškům, které nebyly ani trestné, například kvůli odklonění vlastních peněz před rozvodem. Navíc Andrej Babiš odmítá, že by odstoupil i v případě nepravomocného odsouzení v kauze Čapí hnízdo. Není to vážný důvod nebýt s ním ve vládě?

Jako realista musím říci, že hnutí ANO je v podstatě  jeho hnutí, dostalo skoro třicet procent hlasů a s tím je třeba počítat. Tak si, vážení občané, musíte příště volit jinak, ne tak, jak jste volili.

Ale necelých třicet procent, kteří dali hnutí ANO hlas ve sněmovních volbách, přece není většina voličů.

Příště dostane určitě víc než třicet procent.

 Prezident Miloš Zeman už dnes jedná, jako kdyby Andrej Babiš většinu voličů za sebou měl. Jak vnímáte, že prezident teď prohlásil, že ho jmenuje premiérem ještě před ukončením vnitrostranického referenda v ČSSD?

Já to osobně vnímám jako tlak na ČSSD. Ale zároveň si myslím, že pokud sociální demokracie do vlády nepůjde, nebude mít ani těch sedm procent, co měla. Prostě skončí. Neprosadí vůbec nic. Zásadovost je sice pěkná věc, ale pragmatismus je lepší. Je smutné, co říkám, ale je to tak. Ve vládě mají šanci zcela jistě prosadit víc než v opozici. Proč myslíte, že komunisté budou podporovat Babišovu vládu? Jenom proto, že něco získají. To je politika.

Komunisté získají podíl na moci, ale nebudou mít takovou zodpovědnost za vládu jako sociální demokraté, pokud v ní budou přímo sedět.

Ta situace je pro komunisty samozřejmě výhodná.

reklama

autor: Libuše Frantová

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Demokracie

Přijde vám demokratické někoho vyloučit ze strany a rozhodovat o tom bez toho, aniž by byl dotyčný na jednání pozván a měl možnost se hájit? A opravdu si myslíte, že to jak se vyjadřuje Svoboda je důvod, proč vám klesají preference? Já teda nevím, ale mě jste zklamali tím, jak nás necháváte na holi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…