Sněmovna po volbách? Podle politologa rozpolcená a rozhádaná. A to se bude hodit prezidentovi

12.10.2013 12:50

POLITOLOGOVÉ Dva možné napodobující směry české demokracie nastínil francouzský politolog Jacques Rupnik v sobotní MfD, avšak někteří čeští politici i politologové míní, že náš národ si namíchá koktejl zcela originální, nebo bude následovat linii zcela jiného státu, než predikuje historik a profesor politologie. Co to znamená?

Sněmovna po volbách? Podle politologa rozpolcená a rozhádaná. A to se bude hodit prezidentovi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Teď musí ještě rozpuštění podepsat prezident Zeman
reklama

V podstatě stabilitu v nestabilitě a vedle roztříštěnosti politické scény zřejmě i vznik frakcí uvnitř těch tradičních. To se může hodit prezidentovi.

Buď skluz do poloautoritářského národovectví spolu s růstem nespokojenosti a populisticko-radikálních směrů jako v Maďarsku, nebo varianta Polska, jemuž se podařilo překonat národovecký a antievropský styl bratří Kaczynských a nyní je silným evropským hráčem. Tak vidí po volbách dva možné scénáře české demokracie francouzský politolog Jacques Rupnik, někdejší poradce prezidenta Václava Havla. Jak ParlamentníListy.cz zjistily, v politologické kotlině se s jeho názory o tom, po kom se budeme „opičit“, v mnoha aspektech očividně mnozí ale úplně neshodnou.

Namícháme si koktejl populismu? Bude to odvar

Například podle bojovníka za demokratické principy a proti korupci zejména v dotační kauze ROP Severozápad, iniciátora krajského referenda „Platit musí viníci“ Leo Steinera (lídr KDU-ČSL v Ústeckém kraji), mají Češi v povaze hledat si vlastní cesty a řešení, ale vesměs řešení komplikovaná, že se v nich leckdy ztratí. „Rovněž jsou málo odvážná a dokonce, i když není třeba, tak jsme papežštější než papež. Takže se vydáme cestou průměrnosti a šedosti, tedy namícháme si koktejl populismu, extrémismu a nacionalismu. Nikdy ne ovšem tak silný, abychom se z toho opili a znemožnili,“ popisuje metaforicky Leo Steiner, který uznává, že takový koktejl ovšem není úplně špatný. „Bývá celkem úspěšný.  Ovšem nikdy není vynikající,“ upozorňuje.

Prezident bude zvýhodněn

Politolog Jan Kubáček se s tím, že Česká republika opět půjde cestou následovnictví, s francouzským kolegou ztotožňuje. Ale rozhodně to podle něj nebude po vzoru Maďarska či Polska, ale spíše Rakouska.

Fotogalerie: - Sbohem sněmovno

Poslanci si dnes odhlasovali rozpuštění sněmovny
Jako první dorazil do zasedacího sálu poslanec Sko...
Jiní poslanci byli zaneprázdněni svými posledními ...
Jiní poslanci byli zaneprázdněni svými posledními ...
Všude panovala spíše uvolněnější atmosféra
Všude panovala spíše uvolněnější atmosféra

„Zůstanou vedle sebe koexistující strany, řekněme kamenné, které se vždycky dohodnou a jsou schopny k sobě nalézt toleranci ve vládě. A potom ty roztříštěné, vzájemně se nenávidějící populistické směry. I v Rakousku mají dva až tři proudy a odpovídá to situaci u nás,“ srovnává. Radikalismus se nevytratí z politiky - nikoli, že by se v ní přímo stabilizoval, ale bude pro voliče atraktivní, v podstatě souhlasí i s koktejlem dle názoru Lea Steinera. „Voliči budou ochotni tyto nové strany podporovat a budou tak ve volbách činit standardně. Navíc je to vždy nový typ lídra, kterému jsou ochotni naslouchat. K tomu zůstávají postmoderní a ekologické strany jako piráti a zelení či nějaké menší alternativy, což je patrné i v Rakousku,“ prognostikuje Kubáček. „Krizi demokracie nevidím fatálně, spíše jak v Rakousku a částečně Itálii. Jde v podstatě o stabilitu v nestabilitě. Veřejnost bude zklamaná a bude řada voleb, v nichž bude vyvažovat,“ míní.

Do toho se podle něj objeví občas silný a občas slabý prezident, což rovněž vidíme v rakouském modelu. „Sněmovna bude velmi rozpolcená a rozhádaná, což bude výhodné pro prezidenta. Jeho aktivistická role bude veřejností mnohem více akceptována,“ dodává, co bude logickým vyústěním směrem k pozici hlavy státu.

Čeká nás další štěpení stran a další ikonizace?

Podle Jana Kubáčka se rovněž dá očekávat, že uvnitř politických stran budou vznikat frakce, i dvě a tři. Přirovnává to mimo jiné k izraelskému knesetu, kde působí několikanásobně více stran a ty jsou navíc uvnitř rozdělené na frakce. Vidí to tak téměř u všech stran, vyjma komunistické, které dnes mají šanci se do sněmovny dostat. „Vedle toho budou existovat jednotlivé individuality. Stejně, jako jsme to zažili na přelomu let 2011 a 2012, tedy v druhé polovině předchozího volebního mandátu,“ připomíná Jan Kubáček.

O takzvané ikonizaci jako fenoménu soudobé politické scény, kdy prim hrají místo programu spíše konkrétní osobnosti, na začátku října teoretizoval mimo jiné i Karel Hvížďala. Do této skupiny řadil zemanovce, hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, ANO Andreje Babiše i Hlavu vzhůru! Jany Bobošíkové.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ben Kuras: V USA za týden stihli, co Gottwald za rok. Bude z toho katastrofa pro celý svět

8:14 Ben Kuras: V USA za týden stihli, co Gottwald za rok. Bude z toho katastrofa pro celý svět

OBZOR BENJAMINA KURASE Poté, co Donald Trump úspěšně tlumil progresivismus v USA, mu svou chybou, kt…