Napsala jste, že se v poslední době hodně, opravdu hodně lže. Myslela jste to jen v bezprostřední souvislosti se slovy ministra zahraničí USA Mikea Pompea, nebo i pokud jde o jiné věci? Ostatně, lhaní je součástí politiky, i té mezinárodní.

Jistě, že politici lžou zcela běžně, třeba v rámci svých předvolebních slibů, svých vazeb na oligarchy a špinavé peníze nebo například zatloukají a lžou, když se na ně něco „ošklivého“ provalí. To je běžné a koneckonců, jsou to taky „jen lidi“, i když pan profesor Koukolík je ve svých knihách vykresluje mnohem brutálněji. 

Nicméně, poslední rok je svým způsobem převratný v tom, že už to nejsou jen lži kryjící nějaké hanebnosti, ale které usilují rovnou o eskalaci napětí, na jehož konci by mohla být „třetí světová“ proti Rusku nebo Číně nebo oběma. V týdnu přitom uplynul rok od chvíle, kdy v Americe zahájili „vyšetřování“ údajných Trumpových vazeb na Rusko. Za tu dobu se sice nic moc průkazného nenašlo, zato se ale zjistilo, že FBI i NSA nasadily do Trumpova štábu své „krtky“, aby donášeli štábu Clintonové. Čili že bezpečnostní složky demokratického státu vstoupily do vnitropolitického vývoje na straně jednoho z kandidátů. To je průšvih jak mraky. A k tomu se v posledních dnech ukazuje, že pokud někdo volby ovlivňoval haldami peněz, byli to Saúdové a Emiráty, o Izraeli a židovské lobby nemluvě. Takže co? Takže nic. Tak slez…