To byla schválnost. Zbořil vážně po projevu Fialy

„Byl to první programový projev pana předsedy vlády na veřejnosti, a tak bychom mohli i jemu dopřát pověstných sto dnů hájení. I když někteří jeho kolegové tak v jiných případech nečinili,“ předesílá k proslovu premiéra Petra Fialy na Nový rok politolog Zdeněk Zbořil. „Spíš by se mohla stydět Česká televize za to podivné aranžmá scény, případně režie, která zřejmě poradila panu Fialovi dělat rozmáchlá gesta neodpovídající umírněné figuře premiéra. To, že se paralelně vysílal na ČT 2 slavný americký Podraz, neberme jen jako schválnost, ale spíše jen jako jedno z mnoha přehlédnutí, kterých v poslední době v podobných vysíláních, doufejme, že zbytečně, přibývá,“ dodává.

Anketa

Počíná si premiér Fiala ve své funkci dobře?

Ano

91%

Ještě je brzy na hodnocení

hlasovalo: 29837 lidí

Ke svému proslovu se vrátil Fiala i v rozhovoru v neděli na Primě. „Na Primě to bylo naopak zbytečně agresivní, a přitom nešlo o nic jiného, než co už řekli prezident a předseda Senátu. Snad jenom ta výzva obou, pánů Vystrčila a Fialy, abychom se k sobě chovali slušně a ohleduplně, zněla až příliš pokrytecky po těch letech a zejména posledních měsících projevování nenávisti vůči nejvyššímu ústavnímu činiteli a hlavě státu,“ uvedl politolog. Podle Zbořila bylo na jedné straně příjemné poslouchat projev politika s humanitním vzděláním, na straně druhé bylo obtížné uvěřit, že od Nového roku jeho kolegové v okolí Prahy a zlobou se dusící veřejnosti známé neosobnosti budou přicházet s mírovou ratolestí. „A třeba s panem prezidentem budou ochotni bavit se jen o problémech státního rozpočtu, brždění tempa ekonomického vývoje a snížení objemu investic. Takže bych si dovolil citovat z cimrmanovského žargonu, že ani pan Fiala není v jádru zlý, ale když chce, uměl ukázat zuby,“ komentuje politolog.

Krysími stezkami do Bruselu?

„Ze Zeleného údělu prostě nejde vystoupit. Pokud se to nelíbilo panu prezidentovi, tak měl žádat předchozího premiéra, aby s tím nesouhlasil,“ připomněl také na Primě Fiala. „Této věty si všimlo hned několik prvních komentářů projevu pana premiéra a připomněly mu, že jeho strana, a vlastně celá ta nesourodá opozice, v posledních letech varovala před zadáváním úkolů předsedovi vlády z Hradu,“ uvedl politolog. „V jejich řadách byli i takoví, kteří chtěli hlavu státu od vlády izolovat, aby byl jenom úřadem na schvalování a razítkování jejích rozhodnutí a do Bruselu jezdil jen na předem dohodnuté šumění na summitech. Dokonce si dovoluji tvrdit, že kdyby prezident Zeman o něco podobného předsedu vlády Babiše požádal, jednalo by se v Poslanecké sněmovně a v Senátu několik dní o pověstném čl. 66 ústavy, o tom, jak prezidenta zbavit úřadu a kdyby to nevyšlo, alespoň se vypravit krysími stezkami do Bruselu a prosit, aby někdo pomohl,“ dodal.

Co přešel Vystrčil mlčením

1. ledna vystoupil i předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Pro pana Vystrčila, který v těchto dnech už opatrně upozornil, že by také mohl kandidovat na prezidenta, a že by dokonce mohl být zvolen, zřejmě, věren dědictví Václava Havla, kterého ve svém projevu zmínil, není lehké rozhodnout se mezi jeho Rozjímáním a Odcházením, to nebylo snadné. Připomněl, nám nevědoucím a informačně chudobným, jihomoravské tornádo, ‚tak nějak‘ se omluvil prezidentovi republiky, že jej chtěl nejen zbavit funkce a částečně za něho suplovat, ale také a snad, že se svými mocichtivými kolegy čekal na jeho poslední hodinku,“ komentuje Zbořil. „Ani slovem nezmínil svůj podíl na zahraniční politice České republiky, který definoval jako schopnost odolat ‚čínským grošíkům‘,“ dodal.

Zbořil si všímá i toho, že ve dnech debat o čínském stop stavu zahraniční výměny zboží s Litvou, která je z velké části obchodem mezi německými a čínskými firmami, které si do svých „svobodných“ tržních vztahů nenechají mluvit ani diletanty z Evropské unie, a celou tuto epizodu, u které ještě ani my neumíme odhadnout, kolik nás bude stát, přešel tajemným mlčením. „Snad nejsmutnější bylo, jak nás po několika letech výzev k nenávisti, prosil, abychom se milovali. Mohl dodat z odkazu Mistra Jana, že bychom mohli také každý každému pravdy přát, ale to by bylo, i pro budoucího kandidáta na funkci prezidenta ČR, až příliš intelektuálně náročné. Kdo u TV nevydržel a na chvilku vypnul zvuk, mohl si všimnout, že pan senátor je unavený a že je toho na něho v poslední době moc,“ dodává politolog.

Rychetského efekt a referendum o Babišovi

A novoroční vystoupení expremiéra Andreje Babiše? „Pan expremiér vlastně opakoval to, co v poslední dobře řekl už několikrát. Neobrací se tím ke svým příznivcům a obdivovatelům, ale jde mu o ten milion poztrácených hlasů v posledních volbách do PS PČR. Předpokládá, že v komunálních, regionálních a dokonce i ve volbách do Senátu půjde o hlasy těch, kteří jednak nevolili, jednak byli postaveni do autu tzv. Rychetského efektem, jak se o překvapivé změně volebního zákona několik měsíců před volbami mluví na sítích, v chýších i palácích,“ říká politolog. „Je si vědom, že ‚referendum o Babišovi‘ se na nižších úrovních může opakovat, a proto se bude snažit vysvětlit svým potenciálním voličům, jak něčemu podobnému zabránit. Dokonce předpokládám, že jeho volební štáb bude vysvětlovat i význam voleb do Senátu, které většina občanů ČR považuje za nadbytečné, nechodí k nim, a tím volí reprezentanty podivných pospolitostí, kterým stačí několik tisíc hlasů k tomu, aby ovládly ústavní instituci, která může umrtvit výkon funkce hlavy státu. Nevím, jak Andrej Babiš uvažuje o svém dalším působení v české politice, ale na mezinárodní úrovni se v poslední době pohyboval dost obratně, aby mohl uvažovat o své kariéře i na tomto poli,“ dodal.

Bývalý premiér Andrej Babiš hodlá začít objíždět republiku v obytném voze. „To je věc pro sociology, politiky a různé marketéry. Zemanův autobus se sice jednou osvědčil, ale tehdy to bylo něco nového a nikomu se, pokud se nemýlím, nepodařilo tento úspěch opakovat,“ uvedl Zbořil. „Tentokrát, protože se volí na úrovni, která je více členitá lokálně a sociálně, je to pro mne otázka, kterou neumím zodpovědět. Pokud ale opravdu uvažuje o kandidatuře na prezidenta, snad by tento trochu americký způsob kampaně mohl vyjít. Přece jenom popularitu, kterou mu dělal ‚Antibabiš program‘ v posledních šesti letech, má jistý sexappeal a ‚vidět živého Babiše u nás doma‘ může být pro mnoho lidí zajímavé,“ dodal.

Rok bude těžký. Kdo se chce zbavit odpovědnosti…

Že je před námi náročný rok asi málokdo zpochybní. Ale jak se s tím český občan vypořádá, když podle projekcí ekonomů rok 2022 nepřinese nic dobrého? Kde by měla být vláda vstřícná k sociálním potřebám a kde by měla naopak škrtat a šetřit? „Také na tuto otázku, která v sobě obsahuje velký počet neznámých, si nedovolím stručně odpovědět. Jednak nastupující vláda se mi zdá příliš nezkušená, až dětinská, a to znamená, že se bude rozhodovat s pomocí nebo dokonce podle příkazů z finanční a ekonomické sféry, kterou nedokážeme z našeho miniaturního evropského prostoru dohlédnout. A to nebereme vážně, že mapy různých částí světa leží na stolech vojenských stratégů a podobných dobrodruhů,“ uvedl politolog. „Za klíčovou otázku ale považuji státní rozpočet a už ty první kritiky a odvolávání se na tzv. vysokou zadluženost vyvolávají obavy, že ten nový, upravený, bude spíše motivován ideologií. Zatím jsem nezaznamenal, až asi na dvě výjimky, vystoupení autoritativních profesionálů, kteří by na podobnou otázku, kterou mi zde kladete, dokázali dát srozumitelnou odpověď. Dokonce i ti tzv. televizní panditi jsou potichu. A prohlášení, že příští rok bude těžký, si snad dokáže vymyslet každý, kdo se chce zbavit odpovědnosti za své příští nezdary,“ dodal.

Elity EU tvrdí, že omezení se ve spotřebě energií, masa a příklon k dražší elektromobilitě jsou nutné k tomu, aby byla planeta zachráněna. „Nejezdím sice na ‚zelené summity‘, ale projezdil jsem velkou část evropského i neevropského světa a dovolím si tvrdit, že podobná prohlášení a tvrzení jsou kolosální blbost. Dokonce tvrdím, že taková ideologií inspirovaná tvrzení a podle nich činěná rozhodnutí budou přispívat k další devastaci přírody a přírodních zdrojů, k degradaci života lidí na planetě Země a k ohrožení postupně se proměňující civilizace a kultury,“ říká Zbořil. „Je sice pravda, že ‚v naší zemi‘ je i toto neobhajitelné, ale neumím si představit, jak tomu zabránit. Stačí jeden příklad hádání se okolo povrchového dolu za českými hranicemi v Polsku, a celá slavná EU je se svými programy, nápady a dobře placenými hodnostáři se svoji slávou tam, kam by ji neposlal snad ani dobrý voják Švejk,“ dodává.

Raději, ať nedělají nic!

Příští rok nás čeká předsednictví v Evropské unii. A co by vláda měla prosazovat, aby zastoupila průměrného českého občana? „Snad to není moc cynické, ale radil bych vládě, aby nedělala vůbec nic a ty ušetřené miliardy věnovala na pomoc těm, kteří se stali oběťmi eurounijní spekulace na energetických trzích. Konečně ‚vláda pětiprsťáků‘, jak už se jí pomalu začíná nadávat, má ve svém programu úspory, tak ať to zkusí začít od redukce finančních prostředků vydávaných na placení zbytečností,“ komentuje Zbořil.

Zatímco Evropa se „plácá“ v covidu, Čína se dál rozvíjí. Mezi Západem a Čínou doutná spor v Jihočínském moři. Čína též investuje v Africe či v arabském světě. Probíhá spor o Tchaj-wan. „I když to vypadá, že Čínu a Číňany moc nezajímáme, mnozí, dokonce i někteří naši sinologové, by byli překvapení, co o nás vědí, co si o nás myslí. A jak námi bez ohledu na úsměvy pohrdají,“ říká politolog. „Možná někoho potěší, že Číňané spíš obchodují a neválčí, ale do takové situace se můžeme dostat i na základě rad našich severoatlantických přátel, kteří by rádi válčili v Jihočínském moři. Možná, ale nepřeceňuji to, pomůže, když na ZOH nepojede do ČLR česká diplomatická reprezentace a zúčastní se jen velké sportovní zastoupení. Doufejme, že se tam členové této výpravy budou chovat lépe, než když letěli na LOH do Tokia a že mezi nimi nebudou účastníci a účastnice protestující na náměstích proti anticovidovým opatřením,“ dodává s tím, že pokud nám bude Čínu symbolizovat jen portrét Mao Ce-tunga a nebudeme nic vědět o čínské kultuře a civilizaci, a jejich významu pro dějiny lidstva, nebude na našem chování vůči Číně nikomu záležet.

Stále se hovoří o konfliktu s Ruskem. Jak ale zpětně vnímat „kauzu Vrbětice“, která naše vztahy s východní velmocí prakticky resetovala? „Podle předvolebních vyjádření celé pětikoalice musíme očekávat, že budeme bojující stranou a naše země součástí bojiště, jako ostatně celá střední a východní Evropa. Jakou roli v tom budou hrát Vrbětice, kauza Novičok, redakce časopisu Respekt, ale také stále trvající zájem turistů z RF, nebo dokonce i adaptace na českou politiku takových osobností, jako je Alexander Mitrofanov nebo Džamila Stehlíková, pak předpokládám, že ‚rusifikace‘, možná dokonce i ‚sovětizace‘ českého prostředí bude pokračovat. Paní komisařku Jourovou to asi nepotěší, ale pro popularizaci tohoto trendu už všichni jmenovaní udělali a jistě ještě udělají dost,“ komentuje politolog.

Rozjezd Zdeňka Zbořila patří k pravidelným článkům na stránkách Parlamentních Listů vždy v pondělí ráno. Redakce děkuje doktorovi Zbořilovi za čas, který nám věnoval v uplynulém roce. „Přeji, aby vaši čtenáři četli, psali, dávali si pozor na český pravopis, diskutovali a nechovali se k sobě vulgárně. Od toho máme filmové režiséry, herce a herečky, výtvarníky a všechny, kteří si říkají nezávislí novináři, publicisté a ‚umělci‘. Děkuji všem, kteří mne čtou, a někdy i pochválí. Dobrých slov bylo zejména v poslední době málo a mnoho z nás už jim přestává rozumět,“ zahajuje Rozjezdy roku 2022 politolog Zdeněk Zbořil.