Prezident Petr Pavel přednesl dnes hned po složení slibu na společném setkání obou parlamentních komor ve Vladislavském sále Pražského hradu první projev ve funkci prezidenta. Pane doktore, váš dojem a komentář?

Nechci říkat, že jsem inaugurační projev pana prezidenta vnímal jinak, než byl zamýšlen, a jinak, než byl koncipován i z hlediska symbolického. Proto se mi zdá, že kromě tohoto předpokládaného státně-právního úkonu je třeba jej vnímat i v souvislosti s jeho „lidštějším“ vyjádřením jeho představ o funkci hlavy státu, které přednesl z prezidentského balkónu na třetím nádvoří Pražského hradu.

Jeho důraz na změnu politiky a chování hlavy státu měl podobu i v navrácení kdysi ukradené prezidentské vlajky, ale zejména v apelu nejen na své voliče, ale i na ty druhé, aby se společně pokusili o změnu poměrů a zlepšení vnímání této změny doma i v zahraničí. Zda mu všichni přítomní ve Vladislavském sálu a na hradním nádvoří rozuměli tak, jak si nový prezident přál, není dnes ještě jisté, ale za chvályhodné zaujetí tohoto postoje je třeba si ho vážit. Třeba se to nepovede, ale za pokus to stojí.