Prezident Petr Pavel přednesl dnes hned po složení slibu na společném setkání obou parlamentních komor ve Vladislavském sále Pražského hradu první projev ve funkci prezidenta. Pane doktore, váš dojem a komentář?
Nechci říkat, že jsem inaugurační projev pana prezidenta vnímal jinak, než byl zamýšlen, a jinak, než byl koncipován i z hlediska symbolického. Proto se mi zdá, že kromě tohoto předpokládaného státně-právního úkonu je třeba jej vnímat i v souvislosti s jeho „lidštějším“ vyjádřením jeho představ o funkci hlavy státu, které přednesl z prezidentského balkónu na třetím nádvoří Pražského hradu.
Jeho důraz na změnu politiky a chování hlavy státu měl podobu i v navrácení kdysi ukradené prezidentské vlajky, ale zejména v apelu nejen na své voliče, ale i na ty druhé, aby se společně pokusili o změnu poměrů a zlepšení vnímání této změny doma i v zahraničí. Zda mu všichni přítomní ve Vladislavském sálu a na hradním nádvoří rozuměli tak, jak si nový prezident přál, není dnes ještě jisté, ale za chvályhodné zaujetí tohoto postoje je třeba si ho vážit. Třeba se to nepovede, ale za pokus to stojí.
Podařilo se novému prezidentovi dobře začít?
Myslím, že ano, i když na konkrétní činy a skutky teprve dojde. Pro jeho začátek bylo sympatické, že se vzdal stodenní lhůty svého „hájení“ a vyzval nejen ke společné práci pro blaho obce, ale ke kritice jeho chyb a omylů, kterých by se mohl dopustit. Konečně tomu odpovídá i jeho civilní, chceme-li občanské angažmá jeho paní ve výkonu prezidentské funkce, a bude jistě zajímavé sledovat, jak se s touto výzvou dokážou oba vyrovnat, protože taková tradice je v dějinách českých a československých prezidentů neobvyklá a mohla jí dát jinou symboliku a společenský rozměr.
Nový prezident vcházel za potlesku celého Vladislavského sálu a po složení slibu následoval poměrně dlouhý potlesk. Je to obvyklé?
Je to zdvořilé, ale trochu neobvyklé. Vzhledem k pozvaným reprezentantům, většinou členům a příznivcům vládní koalice, se to dalo předpokládat, ale i při úctě k symbolům a rituálům v politice to byl aplaus spíše decentní než frenetický.
Pravda podle prezidenta Petra Pavla znovu zvítězila. Zaujaly vás některé výroky prezidenta?
Jednak to bylo několikeré podprahové odsouzení části české politiky a jejích představitelů, rituál „objevení“ prezidentské standardy, prezidentův komentář, ze kterého bylo jasné, že tento čin schvaloval a stále ještě považuje za úctyhodný. Zda se podaří tomuto poslání a jeho tradici dostát, ale to, že zmínil jeho původ v náboženské tradici Mistra Jana Husa, je také hodné pozornosti.
Psali jsme:
Podle prezidenta Petra Pavla se umíme spojit za jeden cíl. Jen potřebujeme jiskru, že to má smysl. Společnost podle něj není rozdělená, spíš málo mluvíme o tom, co nás spojuje. Jak to vidíte vy?
Je to samozřejmě skoro pravda, ale je třeba přemýšlet i o tom, kdo tu první jiskru zažehne. Snad nezpůsobí nějaký nepředpokládaný požár.
Jednotný středoevropský hlas bude, jak uvedl prezident, důležitý. Zdůraznil také záměr pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Tím pomáháme i sami sobě,“ dodal. Chtěl by pozvednout renomé republiky v zahraničí. Váš komentář?
Pokud tím pan prezident myslel na odkaz Václava Havla a jeho nástupců, jehož cílem byla spolupráce středo- a východoevropských zemí v rámci Visegrádské skupiny, ale je to opět jen předsevzetí a doufejme, že nebude mít tolik nepřátel, jako v posledních letech měli jeho předchůdci dokonce i mezi významnými českými politiky.
Prezident kritizoval, že dřív dostávali příležitost populisté, kteří svůj úspěch opírají o zneužívání strachu. Jak to vidíte vy?
Ano, já si to myslím také, ale jsem přesvědčený, že si oba myslíme pod pojmem „populisté“ něco jiného. Ale nemocí naší politické diskuse jsou generalizace a nedostatek rozlišování mezi tím, co je to vědění a mínění.
Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové začíná období s aktivním prezidentem, který bude otevírat společensky důležitá témata a ctít ústavu. Váš komentář?
Myslím si, že paní předsedkyně Poslanecké sněmovny má tentokrát pravdu. Jen si nejsem jistý, zda se jí to bude vždy líbit.
Marcel Kolaja, první místopředseda Pirátů, europoslanec a kvestor Evropského parlamentu, konstatoval, že posledních deset let seděl na Pražském hradě prezident, který rozděloval společnost a podporoval nedemokratické režimy. „Troufám si říci, že zcela pošlapal pověst úřadu.“ Od nového prezidenta Petra Pavla si slibuje především to, že funkci navrátí důstojnost. Jaký je váš názor?
Je to trochu komické, když toto říká představitel politické strany, která vstupovala do „soutěže politických stran“, jak jej předpokládá Ústava ČR, s heslem „Pusťte nás na ně!“ Tak snad se panu prezidentovi podaří „vrátit důstojnost“ i tzv. Pirátům, i když předpokládám, že mu to dá dost práce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
