Ukrajina: Lámou se ledy, přichází zvrat? Máme pro vás porci zpráv, kterou vám jinde nedají

30.01.2015 17:13

Z východní Ukrajiny zatím přichází protiřečící si zprávy o posledním dění. Boje se v tomto týdnu soustředily především na oblast kolem města Dělbacevo, které je od léta pod kontrolou ukrajinských vojsk a které představitelé neuznaných republik chápou jako strategickou oblast pro "uzavření" a sjednocení svého území a zároveň tak ochrání před dalším ostřelováním oblasti Gorlovky, Šachtěrsku a dalších měst DLR, analyzuje pro ParlamentníListy.cz politoložka Veronika Sušová-Salminen.

Ukrajina: Lámou se ledy, přichází zvrat? Máme pro vás porci zpráv, kterou vám jinde nedají
Foto: ČTK, AP
Popisek: Šéf povstalců Zacharčenko

Informace o skromnějších bojích a ostřelování ale přicházejí také z oblasti Mariupolu. V pátek odpoledne se potom objevily (http://www.interfax.ru/world/421125) zprávy o dalších dělostřeleckých útocích na město Doněck. Při jednom z nich zemřelo asi 5 lidí při výdeji humanitární pomoci. U druhého šlo o další útok na trolejbus, kde se oběti podle zpráv odhadují na 12 lidí.

Představitelé DLR ráno prohlašovali, že se jim podařilo kotel "prakticky“ uzavřít a že z východu se k oblasti blíží jednotky Prizrak z LLR, které by měly kotel uzavřít zcela. Lídr DLR v ruské televizi vyzval asi 10 tisíc ukrajinských vojáků, aby se vzdali, nechali zbraně na místě a odešli domů, přičemž bude garantována jejich bezpečnost. V páteční poledne potom ruské noviny Gazeta.ru citovaly (http://www.gazeta.ru/social/2015/01/30/6393093.shtml) Zacharčenkova slova o tom, že kotel byl uzavřen.

Naproti tomu kyjevská strana stejnou situaci popsala jinak. Velitel jednotky Donbas S. Semčenko řekl (http://zn.ua/UKRAINE/semenchenko-uglegorsk-chastichno-pereshel-pod-kontrol-terroristov-165496_.html), že "situace je napjatá, ale je pod plnou kontrolou. Máme dost sil i prostředků k tomu, abychom na protivníka udeřili. Bojový duch je vysoký.“ Existenci kotle, tedy obklíčení, popřel, ale přiznal, že v daný moment v Dělbacevu působí diversantská skupina "teroristů“, která útočí na jednotky ATO a že město Uglogorsk je už pod kontrolou nepřítele.

Tuto informaci ale popřel (http://zn.ua/UKRAINE/geraschenko-utverzhdaet-chto-boevikov-ostanovili-na-okraine-uglegorska-165499_.html) o půl hodiny později poradce ministra vnitra Anton Herašenko s tím, že ukrajinská armáda město stále drží a že boje probíhají na okrajích města. Podle ukrajinské strany je daná situace složitá, ale žádný kotel u Děbalceva nevzniknul a armáda má situaci pod kontrolou. Odpoledne Kyjev svolal (http://ria.ru/world/20150130/1045064139.html ) mimořádné zasedání rady bezpečnosti státu, z iniciativy premiéra Jaceňuka. Má se týkat "otázek obrany vlasti“.

Ukrajinská televizní stanice Hromadska.tv ve čtvrtek přinesla zprávy (http://www.hromadske.tv/society/debaltseve-v-izolyatsiyi-nemaye-tepla-svitla-i-vod/) o tom, že v samotném městě Děbalcevo je dnes kolem 6 až 8 tisíc lidí, kteří tam přežívají ve strašných podmínkách, bez tepla a bez vody a za prakticky stálého ostřelování ukrajinskou armádou. Hromadska.tv také sdělila, že většina obyvatel nechce z města odejít a naopak požaduje odchod ukrajinské armády a ukončení ostřelování města. Za situaci viní kyjevskou vládu a osobně prezidenta Porošenka, jak informuje server.

V pátek kolem poledne došlo (http://ria.ru/world/20150130/1045028806.html) k protestu batalionu Ajdar před kyjevským ministerstvem obrany, kde bojovníci zablokovali dopravu na celé ulici a požadovali rozhovor s náčelníkem generálního štábu ohledně zpráv o tom, že by měl být jejich batalion rozpuštěn. Batalion, do kterého se rekrutovali někteří radikálové z Majdanu a také členové Pravého sektoru, byl sponzorován dněpropetrovským oligarchou Ihorem Kolomajským, který má blízko i k dnešnímu pomajdanskému establishmentu.

Lámou se ledy?

Po Huffington Post se objevil dnes text amerického analytického webu časopisu National Interest, který sleduje (http://nationalinterest.org/feature/ukraine-exposed-kievs-authoritarianism-12151) sílící autoritářské tendence kyjevské vlády a ptá se otevřeně, jak dlouho budou Spojené státy tyto "znepokojivé“ tendence přehlížet.

Generální tajemník organizace NATO Jens Stoltenberg dnes oznámil celkem tři věci. Za prvé, podle něj NATO nemá (http://www.gazeta.ru/politics/news/2015/01/30/n_6875129.shtml) možnosti, jak by mohlo lidové republiky zařadit do spisku teroristických organizací. V rámci prohlášení o nich mluvil stále jako o separatistech. Slovník NATO kontrolovaného USA a kyjevské vlády, která tento týden obě neuznané republiky prohlásila za "teroristy", se rozešel. Za druhé, Stoltenberg řekl, že je připraven jednat na bezpečnostní konferenci s ministrem Lavrovem, a za třetí, že NATO má zájem (http://www.gazeta.ru/politics/news/2015/01/30/n_6875197.shtml) na vojenském dialogu s Ruskem. Je samozřejmě otázka, zda a jak se podobná prohlášení mohou v danou situaci materializovat, nebo jestli jde jenom o diplomatický žargon, který nikam nepovede.

Citelnou ranou pro informační válku, ale i důvěryhodnost Kyjeva jsou očividné trhliny v posledních prohlášeních kyjevských politiků. Analytici americké nadace Carnegie si všimli (http://carnegie.ru/eurasiaoutlook/?fa=58816) toho, že v rámci minských dohod mělo letiště v Doněcku připadnout zřejmě separatistům, což budí otazníky kolem skutečných cílů ukrajinských vládních sil i prezidenta Porošenka, na které by měl Kyjev odpovědět. Analýza vidí souvislost mezi Porošenkovou snahou udržet tlak "strany války" Jaceňuka a prezidentovými výzvami udržet letiště navzdory minským dohodám a jejich dodržení. Upozornila také na to, že kanál Ukraine Today přinesl 20. ledna (https://www.youtube.com/watch?v=wz5qHK3o8hQ) zprávu o tom, že ruská televize ukázala jednoho vojáka, který měl insignie ruských ozbrojených sil a měl bojovat na Donbasu.

Prohlášení Kyjeva o tom, že při nové eskalaci konfliktu bojuje na Donbasu několikatisícová invazní armáda Ruské federace, byla zpochybněna samotným Kyjevem, a to slovy (http://zn.ua/UKRAINE/u-genshtaba-est-dokazatelstvami-prisutstviya-rossiyskih-voennyh-v-donbasse-165424_.html) náčelníka generálního štábu Viktora Muženka. Ten řekl, že spolu se separatisty bojují také ruští vojáci, ale že nejsou informace, že by šlo o pravidelné vojenské síly RF. Ministerstvo obrany Ukrajiny dnes mělo potřebu Muženkova slova "vysvětlit“ (http://zn.ua/UKRAINE/v-minoborony-razyasnili-slova-muzhenko-o-tom-chto-ukraincy-ne-voyuyut-s-regulyarnymi-podrazdeleniyami-rf-165469_.html) s tím, že pravidelná ruská armáda na Donbasu je, ale vyskytuje se v "druhém sledu“ a žurnalisté včera nemohli slyšet, jak náčelník generálního štábu potvrdil účast pravidelné armády RF v bojích: "Ano, jsou tam jednotliví vojáci ozbrojených sil RF – oni řídí operace, korigují dělostřeleckou střelu, zajišťují komunikaci a rozvědku. Nejsou to pravidelné části, ale poradci, instruktoři, to znamená 'hrající trenéři'. Pak už na uzavřené části setkání náčelník generálního štábu řekl a byla provedena prezentace náčelníka vojenské rozvědky, že v druhé linii jsou oddíly regulérních vojsk RF a také oddíly dělostřelecké podpory.“

Sankce pokračují

Evropská unie i USA v této situaci stále považují za nutné pokračovat v sankčním tlaku na ruskou ekonomiku jako nástroje, jak Rusko potrestat za porušení mezinárodního práva a vměšování se na Ukrajině, jak zopakovalo během včerejška i dneška několik evropských a amerických činitelů. Včera na jednání ministrů zahraničních věcí EU došlo k prodloužení už zavedených sankcí o 6 měsíců a rozhodnutí o jejich dalším rozšíření, které má být učiněno do jednoho týdne. K prodloužení došlo i přes spekulace o tom, že Řecko jim bude stát v cestě. K tomu nedošlo, i když Atény daly (https://euobserver.com/foreign/127427) najevo, že očekávají, že menší země dostanou svůj prostor ve vytváření zahraniční politiky EU v rámci přípravných jednání a že Řecko nesouhlasí s tím, aby sankce zašly příliš daleko a Rusko "zničily“.

Z výroků německého ministra zahraničí Steinmeiera ale vyplývá, že podpora Atén pro budoucí sankce (hlavně jejich posílení, které navrhují některé členské země jako Velká Británie, Polsko, Pobaltí, Rumunsko a Švédsko) není jistá.  Moskva na prodloužení sankcí reagovala (http://www.mid.ru/brp_4.nsf/newsline/9E2A84CBA34AC3AF43257DDD0030E2BA) poměrně lakonicky s tím, že je "zklamána“ z takového vývoje a že EU pokračuje v "dalším zostřování“ vztahů. Mezitím Z. Brzezinski, bývalý poradce amerického prezidenta Cartera, řekl (http://wpolityce.pl/swiat/231798-brzezinski-chwali-sankcje-wobec-rosji) polskému tisku, že nebýt sankcí, tak Rusko by "zabralo celou Ukrajinu“. Efektivní důsledky sankcí na Rusko si už předtím chválil také Bílý dům. Zdá se, že Západ se zatím utvrzuje v tom, že ekonomické sankce a s tím spojený tlak na Rusko jsou dobrá cesta, která přinese výsledky a především mír na Ukrajině a že EU si je ve své ruské strategii zcela jistá i přes dosavadní nevalné výsledky faktické situace na Donbasu. Ruské ministerstvo zahraničí naopak naznačilo, že z ruského pohledu se tímto postupem EU zbavuje možnosti být nestranným mediátorem v konfliktu.

Jednat se (asi) nebude

V nejbližší době se měla uskutečnit jednání kontaktní skupiny v Minsku. Představitelé lidových republik vyjádřili (http://ria.ru/world/20150130/1045083198.html) dnes podporu příměří, ale pouze na linii dnešní fronty. Jinými slovy, republiky považují za novou fixaci hranice, která se dnes značně liší od té v září. Navíc ale zaznělo celkem jasné varování – pokud dojde k narušení procesu dohod, budou separatisté pokračovat v ofenzívě i za hranice Doněcké a Luhanské oblasti. Zdá se, že opolčenci jdou na jednání v silové pozici a budou se snažit získat od Kyjeva kompromis.

Podle vyjádření Kyjeva je ministerstvo zahraničí připravené jednat kdykoliv (http://zn.ua/POLITICS/kontaktnaya-gruppa-v-minske-gotovit-novyy-dokument-ob-otvode-tyazheloy-tehniki-v-donbasse-165528_.html) a skupina by měla dojednat vyplnění minských dohod v bodu týkajícího se odchodu těžké vojenské techniky z oblasti konfliktní linie. Následně se ale objevila další zpráva (http://vesti-ukr.com/strana/86983-pushilin-zajavil-ob-otmene-minskih-peregovorov), která naznačuje, že kyjevská strana jednat v Minsku nebude a požaduje jednat pouze s A. Zacharčenkem a Plotnickým.

Příměří, natož mír, jsou na Ukrajině bohužel v nedohlednu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Veronika Sušová-Salminen

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sýrie: Zločiny USA, o kterých se mlčí. V EU vládnou nuly. Kurdové? Mám své informace, svědčí Martin Koller

10:44 Sýrie: Zločiny USA, o kterých se mlčí. V EU vládnou nuly. Kurdové? Mám své informace, svědčí Martin Koller

Turecký vojenský útok proti kurdským enklávám v Sýrii opět ilustrativně ukázal, že německá euromarxi…