Hosty včerejšího pořadu, kde se diskutovalo nejen o Rusku a Západu, ale například i o cestě prezidenta Miloše Zemana do Moskvy, byli mimo jiných europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, akademik Tomáš Klvaňa, bývalý agent BIS Vladimír Hučín a organizátor demonstrací na podporu Ruska Zdeněk Kratochvíl. „Vyjadřovat dějiny dnešníma očima s tím, že v roce 1945 přišla totalita, je skutečně ohýbání a zkreslování dějin,“ říká hned na úvod pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Bureš.
Překvapivý názor paní z lidu
Vysvětluje, že ho nejen ve včerejším pořadu překvapilo, že je v lidech vyvolávaný pocit, že v roce 1945 začala nová okupace, nová totalita. „Z pohledu tehdejších obyvatel šlo přece jednoznačně o osvobození z šestileté okupace nacisty, která byla velmi tvrdá nejen pro vojáky, ale i pro civilisty,“ říká Bureš s tím, že šlo o ukončení války, vyhnání okupantů a nastolení míru.
Politologa tak prý zarazil názor jedné ženy z publika, která uvedla, že pro ni není rok 1945 osvobozením, že skutečným osvobozením je až rok 1989. „Přece kdyby ta paní žila v roce 1945, tak ten příchod Rudé armády, ukončení války a zbavení se okupace ze strany nacistů bude tehdy jednoznačně vnímat jako osvobození. Nikdo nemohl vědět, že přijdou k moci komunisté, že tady bude Gottwald, že tady budou nějaké popravy, politické procesy. Já jsem skutečně přesvědčený, že to nemohli tehdy vědět ani ti čeští komunisti. Že i oni si představovali tu budoucnost trochu jinak, než jak se pak vyvíjela,“ vysvětluje Jan Bureš.
Říká, že dnešní lidé vědí, jak to bylo dál, že přišel totalitní režim, a proto pak někteří mají tendenci si situace interpretovat tak, že to všechno začalo už v roce 1945. „To tak ale skutečně jednoznačné nebylo. I historik Pavel Mücke se snažil ve včerejším pořadu tomuto oponovat, ale byl víceméně překřičen,“ říká ParlamentnímListům.cz Bureš s tím, že právě názor „paní z lidu“ byl pro něj na celém pořadu zřejmě nejpřekvapivější.
Nesměšujme dění na Ukrajině a konce války
O tom, že sovětská armáda Českoskovensko v roce 1945 nejen osvobodila, ale zároveň i dobyla, se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil před časem akademik Tomáš Klvaňa. Politici nepřekvapili „Na těch postojích, které tam zaujali politici, ať už Vondra, nebo Ransdorf, nebylo nic překvapivého, to jsou názory, které mají dlouhodobě, jsou jimi známí,“ uvažuje Jan Bureš. Podle něj se diskuze odehrávala víceméně v podobě překřikování se různých hesel a klišé, které dlouhodobě známe.
Je podle něho i chybou směšování situace, která se dnes děje na Ukrajině a toho, co se odehrálo na konci války „To by se mělo důsledně oddělovat,“ vysvětluje politolog s tím, že na druhou stranu není ale možné obhajovat to angažmá Rusů na Ukrajině, na Krymu. „Je to porušení mezinárodního práva a v tomto smyslu je třeba připomínat, že není možné měnit státní hranice suverénní země bez jejího souhlasu. A to se stalo prostě na Krymu a provedli to Rusové. To je neobhajitelné. Je ale pravda, že ani ten Miloslav Ransdorf to nějak ostře nehájil. Raději k podstatě tohoto problému mlčel,“ říká Jan Bureš.
Vondrovo přehánění
Politologa nepřekvapily ani názory Alexandra Vondry ohledně Ameriky. „Alexandr Vondra je člověk, který přehání v těch věcech, pokud jde o pohled na Ameriku. Nedokáže se udržet v nějaké racionalitě v té debatě. Takže jeho postoje potom přechází v naprosto nekritickou obhajobu Západu,“ hodnotí odborník s tím, že v roce 1945 šlo o osvobození, na kterém se v drtivé většině podíleli vojáci Sovětského svazu. „Podíl Američanů byl nezanedbatelný, ale byl mnohem menší. Ale byl to podíl, který vyšel z dohody mezi západem a východem, která byla uzavřena už během války,“ dodal Bureš. Ten je také přesvědčen, že je naprosto zbytečné současné problémy vtahovat do debaty o roce 1945. Proč jede prezident do Moskvy? „Nechápu, proč prezident Zeman do Moskvy na oslavy konce války jede, když celá západní a střední Evropa odmítla do Moskvy jet,“ říká dále Jan Bureš pro ParlamentníListy.cz.
Podle něj jde uctít památku sovětských vojáků, kteří osvobozovali Československo, zcela jiným způsobem. „Třeba tady doma se mohla udělat nějaká velká akce na Olšanech, kde je hlavní památník a největší množství hrobů sovětských vojáků. Mohl tam být pozván třeba ruský velvyslanec a další,“ uvažuje politolog. Dodává, že v situaci, kdy se celá západní Evropa dokázala dohodnout na tom, že vzhledem k roli Ruska v tom, co se odehrává na Ukrajině, což je z pohledu mezinárodního práva nepřijatelné, si myslí, že prezidentova cesta je chybou.
„Nepřispívá to k čitelnosti zahraniční politiky ze strany Západu, to znamená těch hlavních našich spojenců Evropské unie, NATO… Na druhé straně se tou cestou nic zásadního nestane, není to žádná katastrofa, ale minimálně si myslím, že je to zbytečná demonstrace nějakého odlišného postoje od postojů našich hlavních spojenců. To myslím, že není dobře,“ říká politolog.
Proti cestě prezidenta do Moskvy byli i někteří hosté pořadu, napadali ji i někteří volající diváci. Na druhou stranu byla ale i celá řada těch, kteří se vyjadřovali v tom smyslu, že se prezident Zeman nemá nechat zastrašit a jednat podle svého uvážení.
Psali jsme:
 modified.jpg&id=14770)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
