Zbořil: Buď budou držet pohromadě, nebo viset každý zvlášť. Zlé tajemství vlády

16.10.2023 10:11 | Komentář

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Nacházíme se ve stavu, pro který si můžeme vypůjčit dnes zapomenuté jméno ‚tekutá nenávist‘ anebo ‚tekutá nespokojenost‘. Ta má podle politologa z hlediska politické třídy nebezpečnou vlastnost, že je totiž téměř neviditelná, bezbarvá, ale všech se dotýkající.“ Zdeněk Zbořil tentokrát ve svém komentáři věnuje zásadní část dění v Izraeli, polským volbám i českým protestům ve školách i Parlamentu.

Zbořil: Buď budou držet pohromadě, nebo viset každý zvlášť. Zlé tajemství vlády
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

„Nelze nezmínit až archetypální ‚vraždění neviňátek‘ v Gaze a na území státu Izrael od severu k jihu. Toto biblické slovní spojení používám záměně proto, že chci poukázat na zejména v Evropě pravzor chování národů odvolávajících se na ‚západní hodnoty‘,“ začal svůj dnešní komentář politolog. „Dnes k tomu můžeme přidat výraz genocidní chování různých civilizací, mezi kterými ta ‚západní‘ nezaujímá místo poslední. Historici mají ve svém popisu činů dehumanizovaných kultur a civilizací data už od roku 387 n.l. Od let pozdního a rozpadajícího se imperiálního Říma až po konec druhé světové války. Nesměle k tomu připomínají i vraždění Židů v roce 1946 v polských Kielcích,“ dodal.

Anketa

Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?

97%
hlasovalo: 29497 lidí


Nemůžeme se ale orientovat jen na dějiny. „Nejde jen o historická data a konstatování, zda první organizované vraždění, později nazývané pogromy, bylo v 11. stol. v západní Evropě nebo v téměř stejné době na Kyjevské Rusi, ale o to, že je to nekonečný řetěz krutostí a nenávistí, se kterými si nedokázalo poradit křesťanství, humanismus, renesance a osvícenství stejně jako liberalismus a demokracie s jakýmikoliv přívlastky. Evropa a ‚západní arogance‘ nejsou jediným místem na světě a v dějinách lidstva, ale přece jenom obrazy malované v dobách našeho nedotknutelného Otce vlasti Karla IV., křesťanských panovníků Ferdinanda a Isabely španělských, přes monumentální obrazy hrůzy Williama Shakespeara a ‚obrázky‘ Francisca Goyi, jsou mementem, které bychom i v současné době mohli mít na paměti,“ říká politolog. „Nejsou o nic méně hrůzostrašné než pohledy na vrahy a jejich oběti v Gaze a o nic méně otřesné než obrazy likvidačních táborů za druhé světové války na území Velkoněmecké říše, ve vietnamském Son-my (My-lai) nebo kobercovými nálety pokrytém a ‚humanizovaném‘ Iráku,“ doplnil.

„Dnes už víme nebo alespoň tušíme, jak to začalo, hledáme trestněprávní odpovědnost těch, kteří to způsobili, nejsme si jistí odpovědností politickou a snažíme se nemyslet na vinu morální. A když už jsme si dovolili vypůjčit ‚otázku viny‘ z dnes už zase připomínané přednášky Karla Jasperse roku 1946, neměli bychom zapomenout na jeho upozornění na vinu metafyzickou, kterou bychom i dnes se měli naučit definovat, soudit a odsuzovat. Je jím myšlena vina existenciální a tu musíme, chceme-li existovat, zvládnout. Wir schafenn das, jak by mohla říct Angela Merkelová, kdyby uvažovala nikoliv v politických heslech, ale i v tezích nedehumanizovaných,“ uvedl.

Sčítání výsledků voleb v Polsku

Samozřejmě že si ještě nějakou dobu počkáme na výsledky hlasování v Polsku. „Volební kampaň v Polsku byla temperamentní až neurvalá, alespoň podle mediálního zpravodajství v Evropě, Velké Británii, Kanadě a ve Spojených státech. Tak jako už skoro tradičně, pokud si na ‚Západě‘ všímají střední a východní Evropy, většina analýz, která měla své autory a jejich přání produkována za hranicemi Rzeczy pospolite Polskej, vše bylo zjednodušeno na pro a proti těm, kteří byli považováni za hlavní reprezentanty onoho tak dnes oblíbeného ‚buď, anebo‘. Nesmíme zapomínat ani na to, jak jsme se poučili při odhadech výsledků voleb na Slovensku, že se výzkumníci, pokud nevycházejí z širšího sociálního kontextu, také často mýlí. Odhadnout ale samozřejmě už můžeme, že těmito volbami se bude celá polská společnost zabývat i po volbách a že ani jeden z předpokládaných výsledků neznamená, že po volbách nastane spolupráce celé obce k jejímu prospěchu. Ačkoli slibů, že tomu tak bude, jsme slyšeli před volbami nepočítaně,“ dodal.

Co se týká ČR, možná by se dalo něco usoudit z rozdělování…

Koalice SPOLU totiž začala tvrdě ve svých prohlášeních oddělovat PirSTAN. Ostatně kabinetu věří ještě čtvrtina lidí, do voleb daleko a prezident bude získávat stále více a více důvěry. O „ozdravném balíčku“ všichni věděli a příští týden nás čeká hlasování o důvěře v kombinaci se stávkou části vysokých škol. A o čem to svědčí?

„To ‚stávkování‘ spíš než o skutečných náladách ve společnosti a ve školách svědčí o napětí a hysterické nespokojenosti než třeba emocemi, ale i racionalitou odůvodněnými politickými postoji. A mj. je to i napětí, které vzrůstá díky přibližování se termínu evropských voleb.
Vládní koalice byla a je ideově nesourodá, ale na ničem jiném než na obavách z Andreje Babiše se dohodnout nedokážou,“ uvedl politolog. „Je to opakování stále stejné teze politické galerky a podsvětí – buď budeme držet pohromadě, nebo budeme viset každý zvlášť! Média navíc tuto atmosféru živí stále stejnými odhady volebních preferencí, o kterých všichni občané, právě jen s výjimkou politické elity, vědí, že jsou cinknuté. Tzv. stávka vysokých škol, podle dosavadních informací pouze několika filozofických fakult a VŠ humanitního směru, bude mít jistě obtíže s tím, aby jí občané uvěřili, že je důvěryhodná. Žádná Letná z toho nebude, a dokonce si myslím, že toto úsilí povede ještě k větší degradaci vysokého školství, než o kterou usiluje současná vláda a s ní spojené ostrovy negativní diskriminace,“ dodal.

V mainstreamu už pouze neradostné zprávy?

Vláda ušetřila letos 98 mld. a v příštím roce ušetří asi dvakrát tolik. Čili tím se bude málokdo zabývat, protože všichni víme, kdo to vlastně zaplatí. „Nezdá se mi, že všechny ty všemožné i nemožné agentury zkoumající, někdy i na žádost politických struktur, dokázaly změřit míru nespokojenosti občanů. A to nikoliv jen s vládou, Parlamentem, prezidentem, ale dokonce i s opozicí. Nacházíme se ve stavu, pro který si můžeme vypůjčit dnes zapomenuté jméno ‚tekutá nenávist‘ anebo ‚tekutá nespokojenost‘, která má z hlediska politické třídy nebezpečnou vlastnost, že je totiž téměř neviditelná, bezbarvá, ale všech se dotýkající. Alois Rašín mohl být nenáviděný jako významný představitel politické moci a finančník. Co ale představuje současný popletený ministr financí Stanjura nebo někteří jeho další kolegové. Jak by řekl klasik – jen mlhu, mlhu a šeď, šeď,“ říká politolog.

„O to nebezpečnější je jejich budoucnost. Možná že si jednou budou vyčítat, proč se neporadili, třeba hned u dvou bývalých prezidentů a ekonomů, co si počít. Když se vláda Spojených států může radit se stoletým Henry Kissingerem, proč by to nemohli naši ministři udělat i s našimi mladými – Klausem a Zemanem,“ dodal.

Propalestinskou demonstraci hlídaly v neděli večer desítky policistů

Co se týká útoku na Izrael, slyšeli jsme i o tom, že plán evakuace Pásma Gazy je nerealizovatelný.
„Současný stav dění v Gaze, ve Státu Izrael, v regionu a ve světě má svoje důvody, následky, bude mít i důsledky. Počáteční šok z hrůzy neočekávaného pogromu je, doufejme, za všemi jeho aktéry. Dnes jsme ve stadiu zabránit tomu, aby se něco podobného okamžitě neopakovalo, a teprve potom se budou všichni snažit vyčíslit škody materiální a morální. Teprve potom je možné hledat viníky a pohnat je k odpovědnosti.
To všechno je dlouhá cesta, na které je mnoho překážek a zastavení. Od těch nejvyšších – Organizace spojených národů, Evropské unie – a samozřejmě i spory, řevnivost a nenávist světových velmocí. Asi se nikdy nezjistí, co bylo za ďábelským plánem Velké Británie a jejích politiků vytvořit Stát Izrael tam, kde se už v době druhé světové války setkávalo několik náboženství se svými denominacemi, několik kultur a civilizací a nekonečné množství materiálních velmocenských zájmů,“ uvedl.

„A ptáte-li se na možnosti a odpovědnost Evropské unie nebo raději celé Evropy za životy lidí, kteří byli po staletí součástí ‚evropských‘ kulturních vzorců, pak se obávám, že zatím ještě nevelké demonstrace ve Velké Británii, Německu, Francii a kdovíkde ještě jsou natolik spojeny s přicházející bezvýznamností tohoto kontinentu a jeho reprezentantů, že budou činěna velká nesmyslná gesta, stěhování ambasád do Jeruzaléma zakryje potřebu pomáhat skutečně humanitárně, nikoliv po havlovsku, ale účinně. A konečně, a nikoliv na posledním místě, nalézat ‚trvale udržitelný politický systém‘, protože samotné toto hledání bude mírou velikosti a hodnoty dosaženého výsledku. Toho by se naše země mohla zúčastnit a doufejme, že to nebude mít jako obvykle příliš velké zpoždění,“ uzavřel.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Máme příliš mnoho "vzdělaných" humanitních "takyvědců", Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseLadislaw , 16.10.2023 11:55:17
a málo lidí na tvořivou práci. Snadná cesta k blahobytu v ČR je : Vystuduj humanitní obor , to lze levou zadní, drž se dlouho maminky, pak se zaměstnej v politické neziskovce nebo běž do politiky či k novinářům. Dostatečně shrbený hřbet, správná politická orientace a bezpracný život je na obzoru.

|  16 |  0

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…