Zemřel hudebník a skladatel Ladislav Štaidl. Jeho jméno bylo po dlouhá desetiletí spojeno nejen s Ivetou Bartošovou, ale především s Karlem Gottem. Ve svých 75 letech podlehl komplikacím spojeným s koronavirem. Patřil do ohrožené skupiny nejen kvůli svému věku, ale také s ohledem na předešlé onkologické problémy.
Chcete Prymulu zpět coby ministra zdravotnictví?Anketa
„Zprávu o odchodu Ladislava Štaidla jsem zaznamenal v neděli dopoledne. Víc nevím než to, co se objevilo v nedělním bulváru. Samozřejmě jsem zaznamenal, jak se po roce 1989 jeho osudy zabývali povolaní i nepovolaní a jak neopomněli poukazovat na to, že se lidem okolo kapely pana Štaidla před rokem 1989 dobře dařilo. Tito zpěváci, muzikanti, textaři a produkční – Karel Gott, bratři Jiří a Ladislav Štaidlovi, Iveta Bartošová a další, podle mého názoru dobří reprezentanti československé a české pop-music, spoluvytvářeli hudební kulturu chráněnou lehkou múzou víc a lépe než mnozí dnešní ‚účinkující‘. Ti závidějí a budou závidět i po smrti. Jak napsal dávno už tomu dávno Jan Neruda o naší zemi – buď svatý rád, když není bit,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil.
„Znal jsem z nevelké dálky jen Rudolfa Rokla, vynikajícího klavíristu Štaidlova orchestru, který předčasně zemřel na podobnou zrádnou nemoc, která dostihla i Ladislava. V prostředí, které jsem příležitostně navštěvoval, se dlouho vzpomínalo na Ladislavova bratra Jiřího, vynikajícího textaře a básníka. Ten odešel příliš brzy, ale jistě ještě dnes žijí lidé, kteří na bratry Štaidlovy budou vzpomínat – a lépe, než bych dovedl já,“ dodal.
Reakce umělců přinesl také expres.cz. „Je mi to strašně líto, zrovna před týdnem jsem mu přál, aby se z toho dostal, ale bohužel to nezvládl. Hodně jsme spolu v minulosti pracovali, měl jsem ho rád i lidsky. Neměli bychom tu nemoc zlehčovat, ale začít ji brát konečně vážně,“ věnoval vzpomínku oblíbený hitmaker Michal David. Zpráva, která v neděli zasypala zpravodajské servery, obsadila první příčku ve vyhledávačích, přinesla stovky a stovky reakcí. Lítost nad Štaidlovým úmrtím vyjádřil mimo jiné premiér Andrej Babiš. „Další známá osobnost, která se stala obětí covidu,“ poznamenal Babiš na twitteru.
„Snad bychom si nemuseli v souvislosti se smrtí kohokoliv připomínat, že za to může covid. Stačilo by, kdybychom vzpomněli na slova římského císaře Marka Aurelia, který, velký reprezentant filozofického stoicismu, když mu oznámili smrt jeho syna, odpověděl: Ano, já vím! Lidé se rodí smrtelní,“ komentuje politolog.
Když se má válčit v restauracích, jídelnách a na sjezdovkách…
Debatovalo se o rozvolnění a přišla studená sprcha. Vláda minulý týden ještě zpřísnila. „Omezili jsme i provoz lyžařských vleků a lanových drah. Ubytovací služby na horách se budou moci poskytnout pouze jedné osobě na služební cestě, která bude muset mít potvrzení od zaměstnavatele o služební cestě, případně mít objednávku od objednavatele,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček. V případě, že se situace ještě zhorší, je podle Hamáčka možné, že bude regulován pohyb obyvatel v rámci krajů či okresů.
„V neděli se prý v Praze zase protestovalo. Až může někoho napadnout, ať se všechna ta opatření zruší a ať si příroda vybere sama. Pan rektor UK Zima také věřil na ‚chřipečku‘ a dnes prý leží na JIP v některé pražské nemocnici. Je sice pravda, že jakákoli věda, včetně té lékařské, dávno opustila metodu pokus–omyl, ale když se kvůli tomu má válčit v restauracích, jídelnách a na sjezdovkách, proč bychom neměli dovolit i virům, řídit se podle pirátského hesla ‚Pusťte nás na ně!‘ Třeba se sníží mandatorní výdaje státu a bude trochu víc muziky na hřbitovech a v krematoriích. Ale snad bychom se mohli ještě jednou porozhlédnout, jak se to dělá jinde. Není to velká legrace ani tam,“ říká politolog.
Provozovatelé lyžařských areálů jsou na pokraji sil. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Proti uzavření skiareálů podali prostřednictvím 19 senátorů v čele se senátorem Jaroslavem Zemanem ústavní stížnost. Má dojít i na demonstrace.
„Naštěstí letos je na horách hodně sněhu. Škoda že páni senátoři nechtěli měnit ústavu, když nebylo sněhu zdaleka tolik jako letos. Mohli by se také lépe připravit na dobu, až bude hodně pršet, padat kroupy, bude sucho, lesy napadne kůrovec anebo lidi nebudou chtít chodit do divadla a do biografu. A až budou docházet síly lesníkům, rolníkům, rybářům, hercům, kulisákům…“ uvedl Zbořil.
„Snad by v Senátu mohl dokonce vzniknout fond sbírka na hotely a restaurace ve Špindlu, kam české celebrity tak rády jezdí a kupují si tam byty a domy. Jistě by to chudí hoteliéři i restauratéři přivítali a bylo by to k většímu prospěchu než platit absentující parléry v celém Parlamentu. Pokud nevědí, jak to s těmi fondy udělat, ať se zeptají třeba Michala Kocába, ten v poslední době často mluví na veřejnosti, snad by nějak poradil,“ dodal.
Lidem už opravdu dochází trpělivost. Demonstrují, nadávají a kvůli opatřením roste agresivita. Terčem útoků jsou i ti, kteří o jejich dodržování chtějí něco napsat. Dokladem je napadení štábu TV Nova, který se poptával na sjezdovce na Orlickoústecku, proč spustili lyžařský vlek. „Sejmi ho, toho kameramana.“ „Co tady budeš dělat senzace, vole.“ Kameraman málem skončil na zemi. Zaznělo i vyhrožování typu: Dostaneš přes držku.
„Dovolil bych si tvrdit, že v tomto případě nešlo ani tak o covid, jako o TV Nova. Mnozí lidé v médiích a okolo nich si nechtějí přiznat, že jejich popularita není tak velká, jak si myslí, a že na ty ‚flákance‘ nemusí docházet jen na Ostravsku nebo v Poslanecké sněmovně. Příspěvek všech možných médií k vytváření atmosféry, a dnes dokonce i kultury strachu, je neopominutelný. ‚Šmírování‘ na sjezdovkách a u klíčových dírek je mnoha lidem tak odporné, že to mohou odnést i ti, kteří si o sobě myslí, že jsou nevinní. Bohužel nejsou a čím dřív si to uvědomí, tím bude pro ně lépe,“ říká politolog.
Psali jsme:
„Vypadá to, že v ČT si o sobě myslí, že jsou delfská věštírna“
V nedělních Otázkách Václava Moravce zaznělo, že by mohlo dojít k další výměně na křesle ministra zdravotnictví. „Podle informací Otázek ověřených ze dvou na sobě nezávislých zdrojů by mělo do dvou týdnů dojít k další změně na ministerstvu zdravotnictví – měl by odejít současný ministr zdravotnictví Jan Blatný. S tím, že se uvažuje o tom, že by řízení resortu zdravotnictví převzal buď Andrej Babiš, nebo Roman Prymula,“ poznamenal moderátor.
„Vypadá to, že v ČT si o sobě myslí, že jsou delfská věštírna. A jejich moderátor vtělením boha Apollóna, který pomáhal věštkyni Pýthii. Dva na sobě nezávislé, avšak tajné prameny, mohou být také dva zdroje poplašných zpráv. Když už ty změny má provádět Andrej Babiš, bylo by asi nejlepší zeptat se jeho a ne někoho odněkud. Takto by si někdo mohl myslet, že je to šíření poplašné zprávy a v Bruselu by mohli začít mluvit dokonce i o dezinformacích,“ komentuje Zbořil.
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček informace odmítl. „Kromě nějakých drbů nemám žádné indicie, že by k tomu mělo dojít,“ uvedl. Premiér serveru Seznam Zprávy řekl, že o výměně Blatného neuvažuje. „Celé je to spekulace antibabiš pořadu Otázky Václava Moravce. Předpokládám, že se snažil zviditelnit svůj pořad, o kterém se už moc nemluví,“ uvedl Babiš.
„A je to venku! Nebo snad tím ‚zdrojem‘ může být nějaký ‚tajný‘ nebo dokonce ‚tajný tajný‘ (Bis a spol.). A Bože chraň, co když to v ČT vědí od nějakého čínského vyzvědače, kterými se to podle ‚našich ověřených zdrojů‘ v Praze jen hemží,“ směje se politolog.
Mgr. Radek Vondráček
Nově založený profil úřadu vlády na sociální síti TikTok vyvolal velkou pozornost. Objevily se pochybnosti kolem financování kampaně kvůli vyvracení dezinformací o očkování. Celkem měl totiž úřad za propagaci na TikToku, YouTube a Instagramu zaplatit 500 tisíc. Do kampaně obsadil influencery Annu Šulcovou a Jakuba Gulaba.
„Neumím odpovědět. Když nevíme, kdo ti ‚influenceři‘ jsou, předpokládám, že podle laického překladu jde o lidi vlivné, jakýsi nový druh homo sapiens, a když nevím, co jsou a nejsou dezinformace, dovolím si jen tvrdit, že to je, zase jak se běžně říká v žargonu a mezi ‚expertními experty‘ jen nějaká ‚vyplácečka‘,“ komentuje politolog.
Ústavní kutilství. Budeme přepřahat v kopci?
Kuloáry se šíří informace, že se Ústavní soud chystá vyhlásit zásadní změnu podoby voleb do Poslanecké sněmovny. Mělo by se rozhodovat o ústavní stížnosti skupiny senátorů, kteří napadají kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. V rozhovoru pro Týdeník Echo, který má vyjít tento týden, to nepopřel ani předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Návrh je prý zařazen na úterní jednání pléna ÚS.
„Ústavní kutilství je velkým nešvarem české politiky od ledna 1993. A vlastně bylo i v letech předcházejících, od listopadu 1989. Je většinou motivováno sněním o změně volebního systému tak, aby to příště lépe dopadlo než minule. Hledám v paměti, kdy tomu tak skutečně bylo a snad se nemýlím, když řeknu, že se to nepovedlo nikdy,“ uvedl Zbořil.
„Ale jinak proč ne! Jen by se mohl schvalovat zákon nebo úprava Ústavy v běžícím volebním termínu, ale až pro ten příští. Nikoliv pro ten, který právě běží a navíc se chýlí ke konci. Dělá se to tak v zemích, které jsme ještě donedávna považovali za rozvojové, a které už dávno přišly na to, že, jak říkal klasik, ‚přepřahat v kopci není snadné‘,“ dodal.
Stížnost senátorů za STAN napadá dvě pravidla, která podle nich ve volbách diskriminují malé strany. A to přepočítávání hlasů D'Hondtovou metodou ve 14 odlišně lidnatých krajích a sčítání kvóra pro koalice. Věc leží u Ústavního soudu už od podzimu 2017.
„U Ústavních soudů České i Slovenské republiky (abychom se vzájemně nepomlouvali) je možné i nemožné. Proč by se nemohla schválit i tato změna? Ale aby to nevypadalo tak, že STAN se obává o svůj volební výsledek, a proto chce, aby Ústavní soud k jejich úspěchu nějak přispěl... Přece jen by bylo lepší, kdyby to ÚS schválil, ale s platností až pro přespříští volební období,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
