Zdeněk Zbořil: 380 tisíc občanů ČSR! Nezapomeneme, Němci. Babišova vláda? Všechno jinak. „Putinovi agenti“ a EU, to je tak...

21.05.2018 4:42 | Zprávy

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Nemůžeme žít v historicky věčné nenávisti, ani se jen jednoduše řídit Gottwaldovým a třídním ‚Není Němec, jako Němec!‘, ale trochu více empatie nejen jedné strany historického dialogu by neškodilo.“ Politolog Zdeněk Zbořil reaguje na vyjádření státního tajemníka německého ministerstva vnitra o tom, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy, i doporučením návštěvy německých hřbitovů. V dnešním Rozjezdu vysvětlil i to, proč mu nevadilo mediální běsnění kolem královské svatby prince Harryho. A klíčové referendum v ČSSD? Nezáleží na něm. „Snad už i Andrej Babiš tuší, že spolupráce s ČSSD na vládní úrovni je cesta k permanentní vládní krizi,“ říká Zbořil.

Zdeněk Zbořil: 380 tisíc občanů ČSR! Nezapomeneme, Němci. Babišova vláda? Všechno jinak. „Putinovi agenti“ a EU, to je tak...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Takzvané Benešovy dekrety nepatří podle státního tajemníka německého ministerstva vnitra do dnešní Evropy. „Jsem pevně přesvědčen, je to můj osobní názor, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové dekrety,“ prohlásil Stephan Mayer v bavorském Augsburgu na sjezdu sudetských Němců. Je přesvědčen, že dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci po druhé světové války zbaveni občanství i majetku, odporují mezinárodnímu právu. „Dekrety prezidenta ČSR (dejme pozor na znevažování jména Edvarda Beneše) byly jen součástí poválečného řešení mírového uspořádání garantovaného Spojenci. Postupně byly schvalovány Národním shromážděním ČSR a staly se součástí ústavního pořádku definitivně určeného tzv. Ústavou 9. května z roku 1948. Pokud nepatří do dnešní Evropy, je to stejné jako s kmenovými základy ústavních dokumentů SRN, resp. země Bavorů, vycházející z německé tradice Blood und Boden (krev a země),“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil.

„Také záměrná manipulace s označováním německy mluvících obyvatel Evropy patří k „velkoněmecké“ tradici  a nerozlišuje např. mezi Němci a Rakušany. Někteří moji příbuzní, kteří mluvili velmi dobře německy, se nikdy nepovažovali za ‚Němce‘, protože odcházeli do Vídně, Korutan a Štýrska a hanlivě mluvili o ‚Pémácích‘ (Bémácích, resp. o Deutschböhmen). Za ‚Sudeťáky‘ považovali členy Henleinovy Sudetendeutsche Heimatsfront založené až v roce 1933. Pan Stephan Mayer nemá pravdu, když tvrdí, že ‚dekrety prezidenta Beneše‘ z let války a krátce  po válce odporují  mezinárodnímu právu, protože to není věčné, trvalé a neměnné,“ dodal. Pak také Zbořil doplnil: „Pokud mluví o nespravedlnosti vůči těm, kteří byli zbaveni občanství a majetku, mýlí se také. Tzv. Sudeťáci se hlásili od podzimu 1938 k říšskému občanství, tedy v době, kdy ještě netušili, že budou muset bojovat a umírat za vlast a Vůdce na východní a západní frontě, na mořích a dokonce i v Africe. A neměl by zapomínat, že 380 tis. občanů ČSR přišlo nejen o občanství a majetky, ale také o životy své a svých příbuzných. Samozřejmě, generace by neměly  žít v nenávisti, chtějí-li se stýkat a spolupracovat, ale to ještě neznamená, že musíme zapomínat a tuto zapomnětlivost Sudetoněmeckých zemských družin financovat ze státního rozpočtu.“

Bývalý poslanec za ČSSD Michal Hašek v reakci na prohlášení Mayera napsal na sociální síti: „To neděláš dobře, Jaromíre, s těma sirkama ... pan německý státní tajemník za CSU evidentně nezná českou filmovou klasiku... Od roku 1997 platí česko-německá deklarace, a to pro obě strany. Jinak mu doporučuji navštívit třeba Lidice, Ležáky, Ploštinu, Prlov, Terezín a další místa v ČR a podebatovat s občany na toto téma,může vzít i pana Posselta a každopádně svíčky a květiny na hroby obětí německých nacistů s sebou....“ Zbořil k tomu uvedl: „Možná by stačilo oběma pánům navštívit jen několik německých hřbitovů a podívat se, kdo je na památníčcích označován za oběť (Opfer) a kdo za hrdinu (Helde) nebo se seznámit s tím, co to byly plány na ‚konečné řešení‘ nejen ‚židovské otázky‘ a ‚romský holocaust‘, ale i systematické vraždění české inteligence a ‚poněmčování středoevropského prostoru‘. Ještě jednou opakuji, nemůžeme žít v historicky věčné nenávisti, ani se jen jednoduše řídit Gottwaldovým a třídním ‚Není Němec, jako Němec!‘, ale trochu více empatie nejen jedné strany historického dialogu by neškodilo.“

Víme, kolik nepřátelství vyvolalo rozhodnutí maďarské vlády…

Předseda Strany zelených Petr Štěpánek v Augsburgu na sněmu sudetských Němců představil návrh novely zákona o státním občanství, která by jako symbolický akt smíření umožnila získat občanství potomkům českých krajanů, kteří museli Československo po válce opustit. O prosazení této novely se budou Zelení do budoucna zasazovat, aby přispěli k dalšímu sblížení a porozumění mezi Čechy, jejich bývalými krajany a jejich potomky. Informují o tom Zelení na svém webu. „Dodnes české pohraničí nese tragické plody tohoto fatálního kroku – tedy odsunu více než 3 milionu lidí, kteří často po celá staletí žili a hospodařili na našem území. Kdyby se české vyrovnání s nacistickými zločiny omezilo na skutečné pachatele a neuplatnil se princip kolektivní viny, jistě bychom se dnes nepotýkali ve vysídlených oblastech s tak velkými socioekonomickými problémy, jakým zde čelíme dnes,“ uvedl Petr Štěpánek.

„Pan Štěpánek se dopouští osudové chyby, které se na Pražské univerzitě už v 17. stol. říkalo ‚hádání z výsledku‘. Fatálním krokem bylo rozpoutání první a druhé světové války. Chce-li být ještě důkladnější, bylo jím i vytvoření ambiciózní Druhé Velkoněmecké říše a uplatňování kolektivní viny vůči Židům (často i německy mluvícím), Polákům, Čechům a nakonec i „Rusům“, což byli často jen občané SSSR,“ reagoval politolog. „Víme, kolik nepřátelství vyvolalo rozhodnutí maďarské vlády o dvojím občanství, a doufám, že nás nenapadne, jako pana Štěpánka, žádat české občanství pro dnes poněmčené Srby z Horní a Dolní Lužice, obyvatele Kladska nebo Vitorazka. To bychom mohli skončit u Svantovítova chrámu na Rujaně nebo dokonce v tom poněmčeném, ale etnicky složitém Bavorsku,“ dodal.

Spojené království má za sebou velkou událost. Princ Harry se oženil s americkou herečkou Meghan Markleovou. Obřad proběhl v kapli svatého Jiří na hradě Windsor. U nás se debatovalo mimo jiné i o tom, jak velkou pozornost události věnovala česká média. „Mně  běsnění okolo svatby Harryho a Meghan nevadilo, mám na TV přijímači knoflíky on a off. Ale přece jen, když nám nadšený zpravodaj sdělil, že Meghan měla na sobě šaty za 6,5 mil. Kč, napadlo mne, zda se o tom neměli informovat děti v Iráku, Sýrii nebo v Libyi, nebo dokonce v dalekém Kašmíru, který velmocná ruka britské monarchie rozdělila po druhé světové válce mezi muslimy a hinduisty, kteří tam dodnes mezi sebou válčí, pokud se nerozhodli osídlit Britské ostrovy,“ uvedl Zbořil. „Samozřejmě bych královské rodině nepřál osud některých anglických a skotských králů a jejich žen, na které svatební hosté už nevzpomínají tak intenzivně, protože už dávno nejsou mezi námi,“ dodal.

Na facebooku ČT24 zveřejnili svatbu v číslech a nechyběl ani údaj o tom, kolik za to všechno. A tak se rozhořela na sociální síti široká debata o tom, proč svatba stála téměř miliardu. „Na světě na druhé straně je mnoho bídy, nemocných a podvyživených dětí. Myslím, že tento luxus by se dal využít jinak. Jsme na této planetě přeci všichni stejní, tak moc nechápu tohle počínání.“ V jiných komentářích navrhovali lidé věnovat peníze raději na recyklaci plastů a ptali se, zda jsou v dortech mleté diamanty. Těm, kdo tvrdili, že by se za tyto peníze mohly najíst chudé děti v Africe, oponovala další skupina těch, co zdůrazňovali tradici a přáli novomanželům třeba i takto: „Krásný pár a nádherná svatba, takový pár mít u nás na Hradě místo Zemana, to by bylo.“ Zbořil k této debatě podotýká: „Touha potěšit sebevědomí alespoň vizuální a duchovní sounáležitostí s reprezentanty nějaké aristokracie (tj. vlády těch nejlepších) je, zdá se, nezměrná. I když to zrovna není hlava Velké Británie a Severního Irska, tak se alespoň někteří z nás dívají s úctou do Španělska, Švédska, Belgie, Monaka a dalších asi deseti zemí, které jsou našimi spoluobčany nebo poddanými v EU. O obnovu monarchie se nedávno pokusili i v Bulharsku a doufejme, že nedojde na ruského cara. To by snad někteří naši europoslanci nepřežili. Ale i touha po rovnosti rovných je opium, které, jak říká klasik, není o nic lepší než ‚vyčichlé aristokratické šampaňské‘.“

„Co soudíte o britské královské rodině?“ zněla otázka v anketě na stránkách ParlamentníchListů.cz. Z 1119 lidí, (počet hlasování v neděli ve 23 hodin) se 25 procent vyslovilo pro odpověď ‚Důležitá tradiční instituce, která Británii prospívá‘, 5 procent zaškrtlo odpověď ‚Vážím si královny Alžběty II., ale o zbytku si moc dobrého nemyslím‘ a 70 procent hlasovalo pro ‚Jsou to vyžírkové, zrušil(a) bych je‘. A jak výsledek tohoto hlasování vysvětlit? „Snad jen tím, že v dobách různých politických změn a lidského utrpení byla česky mluvící a píšící aristokracie vyhnána  do emigrace, a dokonce nejen symbolicky vražděna, a nahrazována aristokracií, včetně aristokracie ducha, z dovozu. Pavel Stránský ze Zapské Stránky to popsal ve své Kronice české s ohledem na dobu pobělohorskou, ale podobných ‚morových ran‘ zažili lidé na území Čech, Moravy a Slezska několik. A Píseň práce si přece nezpívali jen komunisté,“ uvedl Zbořil. „Étos práce má velkou tradici i z let národního obrození a politického probuzení. To brutální ‚zrušit je‘ má tradici spíše v selských povstáních a bouřích v celé Evropě, a nezapomínejme ani na francouzské Rovnost, Volnost, Bratrství! a jeho orgie na Place de la Concorde,“ dodal.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Kalousek

Dobrý den, vy na jednu stranu děkujete Kalouskovi, že stranu vybudoval, ale na druhou stranu ho odmítáte dát na kandidátku. Není to od vás tak trochu pokrytecké a neuctivé vůči němu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbořil: Válka? Dějí se věci, o nichž nám neříkají. Ale připravují nás

13:24 Zbořil: Válka? Dějí se věci, o nichž nám neříkají. Ale připravují nás

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA V posledních dnech se v globálních rozměrech děje něco, o čem nejsme dobře in…