Takzvané Benešovy dekrety nepatří podle státního tajemníka německého ministerstva vnitra do dnešní Evropy. „Jsem pevně přesvědčen, je to můj osobní názor, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové dekrety,“ prohlásil Stephan Mayer v bavorském Augsburgu na sjezdu sudetských Němců. Je přesvědčen, že dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci po druhé světové války zbaveni občanství i majetku, odporují mezinárodnímu právu. „Dekrety prezidenta ČSR (dejme pozor na znevažování jména Edvarda Beneše) byly jen součástí poválečného řešení mírového uspořádání garantovaného Spojenci. Postupně byly schvalovány Národním shromážděním ČSR a staly se součástí ústavního pořádku definitivně určeného tzv. Ústavou 9. května z roku 1948. Pokud nepatří do dnešní Evropy, je to stejné jako s kmenovými základy ústavních dokumentů SRN, resp. země Bavorů, vycházející z německé tradice Blood und Boden (krev a země),“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil.
Jak odhadujete výsledek referenda o vstupu do vlády, které se koná v ČSSD?Anketa
„Také záměrná manipulace s označováním německy mluvících obyvatel Evropy patří k „velkoněmecké“ tradici a nerozlišuje např. mezi Němci a Rakušany. Někteří moji příbuzní, kteří mluvili velmi dobře německy, se nikdy nepovažovali za ‚Němce‘, protože odcházeli do Vídně, Korutan a Štýrska a hanlivě mluvili o ‚Pémácích‘ (Bémácích, resp. o Deutschböhmen). Za ‚Sudeťáky‘ považovali členy Henleinovy Sudetendeutsche Heimatsfront založené až v roce 1933. Pan Stephan Mayer nemá pravdu, když tvrdí, že ‚dekrety prezidenta Beneše‘ z let války a krátce po válce odporují mezinárodnímu právu, protože to není věčné, trvalé a neměnné,“ dodal. Pak také Zbořil doplnil: „Pokud mluví o nespravedlnosti vůči těm, kteří byli zbaveni občanství a majetku, mýlí se také. Tzv. Sudeťáci se hlásili od podzimu 1938 k říšskému občanství, tedy v době, kdy ještě netušili, že budou muset bojovat a umírat za vlast a Vůdce na východní a západní frontě, na mořích a dokonce i v Africe. A neměl by zapomínat, že 380 tis. občanů ČSR přišlo nejen o občanství a majetky, ale také o životy své a svých příbuzných. Samozřejmě, generace by neměly žít v nenávisti, chtějí-li se stýkat a spolupracovat, ale to ještě neznamená, že musíme zapomínat a tuto zapomnětlivost Sudetoněmeckých zemských družin financovat ze státního rozpočtu.“
Bývalý poslanec za ČSSD Michal Hašek v reakci na prohlášení Mayera napsal na sociální síti: „To neděláš dobře, Jaromíre, s těma sirkama ... pan německý státní tajemník za CSU evidentně nezná českou filmovou klasiku... Od roku 1997 platí česko-německá deklarace, a to pro obě strany. Jinak mu doporučuji navštívit třeba Lidice, Ležáky, Ploštinu, Prlov, Terezín a další místa v ČR a podebatovat s občany na toto téma,může vzít i pana Posselta a každopádně svíčky a květiny na hroby obětí německých nacistů s sebou....“ Zbořil k tomu uvedl: „Možná by stačilo oběma pánům navštívit jen několik německých hřbitovů a podívat se, kdo je na památníčcích označován za oběť (Opfer) a kdo za hrdinu (Helde) nebo se seznámit s tím, co to byly plány na ‚konečné řešení‘ nejen ‚židovské otázky‘ a ‚romský holocaust‘, ale i systematické vraždění české inteligence a ‚poněmčování středoevropského prostoru‘. Ještě jednou opakuji, nemůžeme žít v historicky věčné nenávisti, ani se jen jednoduše řídit Gottwaldovým a třídním ‚Není Němec, jako Němec!‘, ale trochu více empatie nejen jedné strany historického dialogu by neškodilo.“
Víme, kolik nepřátelství vyvolalo rozhodnutí maďarské vlády…
Předseda Strany zelených Petr Štěpánek v Augsburgu na sněmu sudetských Němců představil návrh novely zákona o státním občanství, která by jako symbolický akt smíření umožnila získat občanství potomkům českých krajanů, kteří museli Československo po válce opustit. O prosazení této novely se budou Zelení do budoucna zasazovat, aby přispěli k dalšímu sblížení a porozumění mezi Čechy, jejich bývalými krajany a jejich potomky. Informují o tom Zelení na svém webu. „Dodnes české pohraničí nese tragické plody tohoto fatálního kroku – tedy odsunu více než 3 milionu lidí, kteří často po celá staletí žili a hospodařili na našem území. Kdyby se české vyrovnání s nacistickými zločiny omezilo na skutečné pachatele a neuplatnil se princip kolektivní viny, jistě bychom se dnes nepotýkali ve vysídlených oblastech s tak velkými socioekonomickými problémy, jakým zde čelíme dnes,“ uvedl Petr Štěpánek.
„Pan Štěpánek se dopouští osudové chyby, které se na Pražské univerzitě už v 17. stol. říkalo ‚hádání z výsledku‘. Fatálním krokem bylo rozpoutání první a druhé světové války. Chce-li být ještě důkladnější, bylo jím i vytvoření ambiciózní Druhé Velkoněmecké říše a uplatňování kolektivní viny vůči Židům (často i německy mluvícím), Polákům, Čechům a nakonec i „Rusům“, což byli často jen občané SSSR,“ reagoval politolog. „Víme, kolik nepřátelství vyvolalo rozhodnutí maďarské vlády o dvojím občanství, a doufám, že nás nenapadne, jako pana Štěpánka, žádat české občanství pro dnes poněmčené Srby z Horní a Dolní Lužice, obyvatele Kladska nebo Vitorazka. To bychom mohli skončit u Svantovítova chrámu na Rujaně nebo dokonce v tom poněmčeném, ale etnicky složitém Bavorsku,“ dodal.
Spojené království má za sebou velkou událost. Princ Harry se oženil s americkou herečkou Meghan Markleovou. Obřad proběhl v kapli svatého Jiří na hradě Windsor. U nás se debatovalo mimo jiné i o tom, jak velkou pozornost události věnovala česká média. „Mně běsnění okolo svatby Harryho a Meghan nevadilo, mám na TV přijímači knoflíky on a off. Ale přece jen, když nám nadšený zpravodaj sdělil, že Meghan měla na sobě šaty za 6,5 mil. Kč, napadlo mne, zda se o tom neměli informovat děti v Iráku, Sýrii nebo v Libyi, nebo dokonce v dalekém Kašmíru, který velmocná ruka britské monarchie rozdělila po druhé světové válce mezi muslimy a hinduisty, kteří tam dodnes mezi sebou válčí, pokud se nerozhodli osídlit Britské ostrovy,“ uvedl Zbořil. „Samozřejmě bych královské rodině nepřál osud některých anglických a skotských králů a jejich žen, na které svatební hosté už nevzpomínají tak intenzivně, protože už dávno nejsou mezi námi,“ dodal.
Na facebooku ČT24 zveřejnili svatbu v číslech a nechyběl ani údaj o tom, kolik za to všechno. A tak se rozhořela na sociální síti široká debata o tom, proč svatba stála téměř miliardu. „Na světě na druhé straně je mnoho bídy, nemocných a podvyživených dětí. Myslím, že tento luxus by se dal využít jinak. Jsme na této planetě přeci všichni stejní, tak moc nechápu tohle počínání.“ V jiných komentářích navrhovali lidé věnovat peníze raději na recyklaci plastů a ptali se, zda jsou v dortech mleté diamanty. Těm, kdo tvrdili, že by se za tyto peníze mohly najíst chudé děti v Africe, oponovala další skupina těch, co zdůrazňovali tradici a přáli novomanželům třeba i takto: „Krásný pár a nádherná svatba, takový pár mít u nás na Hradě místo Zemana, to by bylo.“ Zbořil k této debatě podotýká: „Touha potěšit sebevědomí alespoň vizuální a duchovní sounáležitostí s reprezentanty nějaké aristokracie (tj. vlády těch nejlepších) je, zdá se, nezměrná. I když to zrovna není hlava Velké Británie a Severního Irska, tak se alespoň někteří z nás dívají s úctou do Španělska, Švédska, Belgie, Monaka a dalších asi deseti zemí, které jsou našimi spoluobčany nebo poddanými v EU. O obnovu monarchie se nedávno pokusili i v Bulharsku a doufejme, že nedojde na ruského cara. To by snad někteří naši europoslanci nepřežili. Ale i touha po rovnosti rovných je opium, které, jak říká klasik, není o nic lepší než ‚vyčichlé aristokratické šampaňské‘.“
„Co soudíte o britské královské rodině?“ zněla otázka v anketě na stránkách ParlamentníchListů.cz. Z 1119 lidí, (počet hlasování v neděli ve 23 hodin) se 25 procent vyslovilo pro odpověď ‚Důležitá tradiční instituce, která Británii prospívá‘, 5 procent zaškrtlo odpověď ‚Vážím si královny Alžběty II., ale o zbytku si moc dobrého nemyslím‘ a 70 procent hlasovalo pro ‚Jsou to vyžírkové, zrušil(a) bych je‘. A jak výsledek tohoto hlasování vysvětlit? „Snad jen tím, že v dobách různých politických změn a lidského utrpení byla česky mluvící a píšící aristokracie vyhnána do emigrace, a dokonce nejen symbolicky vražděna, a nahrazována aristokracií, včetně aristokracie ducha, z dovozu. Pavel Stránský ze Zapské Stránky to popsal ve své Kronice české s ohledem na dobu pobělohorskou, ale podobných ‚morových ran‘ zažili lidé na území Čech, Moravy a Slezska několik. A Píseň práce si přece nezpívali jen komunisté,“ uvedl Zbořil. „Étos práce má velkou tradici i z let národního obrození a politického probuzení. To brutální ‚zrušit je‘ má tradici spíše v selských povstáních a bouřích v celé Evropě, a nezapomínejme ani na francouzské Rovnost, Volnost, Bratrství! a jeho orgie na Place de la Concorde,“ dodal.
Psali jsme:
Co můžeš urvat urvi, a co nemůžeš…
Dnes startuje vnitrostranické referendum ČSSD o vstupu do vlády s ANO, kterou bude tolerovat KSČM. Výsledky budou známé 15. června. „Jistě se to dalo zvládnout rychleji, ale podmínkou toho by bylo, kdyby se po volbách usilovalo o jakýkoli konsensus. K tomu nedošlo a zvítězila politika ‚co můžeš urvat urvi, a co nemůžeš...‘ (nenapadá mne slušné slovo, které by se zde rýmovalo). Chování a jednání ČSSD se přesto zdá nepochopitelné a nedává nikomu jistotu, že může dosáhnout úspěchu, kromě těch, kteří chtějí tento stav utajeného chaosu prodlužovat,“ uvedl politolog. „Až komické je, jakou důležitost přikládají antizemanovské strany úloze a vážnosti prezidenta republiky. Z délky trvaní referenda nelze podle mého názoru usuzovat na nic. Víme, že už jednou si ČSSD uspořádala referendum k volbě prezidenta a na jeho výsledek mimořádně rychle zapomněla,“ dodal.
Politolog reagoval také na otázku, zda by doporučil ČSSD jít do vlády, nebo ne, a jaký předpokládá další scénář, pokud by členové ČSSD v referendu nesouhlasili se vznikem menšinového kabinetu s ANO. „Dovolíte-li mi trochu spekulovat, myslím si, že na ochotě ČSSD souhlasit nebo nesouhlasit s menšinovou vládou s podporou KSČM, už dnes vůbec nezáleží. Snad už i Andrej Babiš tuší, že spolupráce s ČSSD na vládní úrovni je cesta k permanentní vládní krizi, a že se bude o vládě jiné než jím původně předpokládané koalice rozhodovat na Hradčanech. Spíše za zavřenými dveřmi, než veřejně v Poslanecké sněmovně a Strakově akademii. Natož pak v Lidovém domě,“ uvedl Zbořil.
Předseda Senátu Milan Štěch odmítá spolupráci s hnutím ANO v budoucí vládě. Upozorňuje na to, že současný premiér v demisi Andrej Babiš může být zákeřný. „Podaná ruka u něj neplatí, řekne sorry a je to jinak,“ podotkl Štěch v rozhovoru pro server DVtv.cz. Koalici odmítl i v interview ČT24, kde uvedl, že nevidí vůbec nic špatného na tom, pokud by sociální demokracie v opozici zůstala. „Mnoho stran v opozici posiluje,“ uvedl Štěch, který prý vidí hlavní problém v tom, že ve vládě figuruje trestně stíhaná osoba, která je navíc v podobě premiéra. „Ono když to zkusíte, tak umožníte legitimizaci Andreje Babiše na premiéra,“ odpověděl na otázku, jestli by nestálo za to variantu vstupu do vlády alespoň vyzkoušet. Podobně se vyjadřují i další známí politici ČSSD. „Pan předseda Senátu se už skoro dva roky snaží vystupovat na veřejnosti jako aristotelský hybatel české politiky. Zatím má za sebou jen neúspěch s odhadem významu postavení Bohuslava Sobotky, ve snaze definovat duševní zdraví a způsobilost Miloše Zemana pro funkci prezidenta. Dnes se dokonce přidává k těm, kteří chtějí prezidenta soudit a odsoudit kvůli vyzrazení státního tajemství. Také na něj nezapomíná ani jako na ‚Putinova agenta‘. Už jen tyto chybné úsudky svědčí o jeho politickém rozhledu, ale také o tom, že ČSSD, jako koaliční partner ANO 2011, je stále víc nedůvěryhodná,“ uvedl Zbořil. „Někdy to dokonce vypadá, že pan předseda Senátu si není vědom významu instituce, které předsedá, anebo je tajným spolupracovníkem Miloše Zemana a rafinovaně mu pomáhá upevnit jeho vliv na exekutivu,“ dodal.
Komunisté hrozí, že pokud bude programové prohlášení obsahovat posílení účasti v zahraničních misích, vládu nepodpoří. „Zatím se KSČM chovala, jako kdyby chtěla s vládou Andreje Babiše spolupracovat, ale samozřejmě musela vědět, že české účasti v zahraničních misích nemůže zabránit. Možná to ale komunisté myslí vážně a riskují druhý pokus sestavení vlády z vůle Miloše Zemana,“ komentuje Zbořil. „Je otázkou, zda se domnívají, že mohou v dohledné době, alespoň do příštích voleb do Poslanecké sněmovny, uskutečnit svůj plán vystoupení ČR z NATO. Možná, že v tomto ohledu přeceňují své síly a nemuseli by dopadnout v příštích volbách, jak si představují. Ale domnívám se, že, jak jim doporučil ve včerejších OVM Jan Kavan, budou muset hledat nějakou ‚vhodnou formulaci‘, aby si to svoje povolební zmrtvýchvstání nepokazili,“ dodal.
Ministryni Karle Šlechtové se v uplynulých dnech příliš nedaří. Nefiguruje mezi kandidáty na ministerské posty a ještě se omlouvala za foto svého psa „Rambohafíka“, kterého posadila za věnec na Vítkově a snímek zveřejnila na sociální síti. I novináři z Mafry pak psali o využívání VIP salonku. Objevují se hlasy, že Babiš používá své noviny k odstraňování kolegů, které už nepotřebuje, nebo srovnání s normalizací, kdy se soudruzi dozvídali z Rudého práva, že upadli v nemilost. „Skutečně to vypadá jako kompro na Karlu Šlechtovou, ale přece jen musela vědět, že fotografie svého pejska, kterou sama zveřejnila, zaujme nejen veřejnost, ale zejména mediální lovce senzací. Možná jde také o to, komu se na MO ještě líbí nebo kdo ji chce odstranit. Nemusí to být dokonce ani Andrej Babiš nebo prezident. Nemusela by proto dávat argumenty těm, kteří tvrdí, že ‚jsme v rukou dětí‘. A nemyslíme tím Piráty nebo některé členy TOP 09,“ reagoval Zbořil.
Předseda vlády Andrej Babiš se v Bratislavě zúčastnil bezpečnostní konference GLOBSEC. „Koncept dvourychlostní Evropy nás rozděluje do dvou kategorií. To je nebezpečné zvláště v době, kdy vnímání různých kategorií členskými státy a tím i různé kategorie občanů a zákazníků je stále realitou. Pokud hovoříme o společné budoucnosti, musíme ji formovat společně,“ uvedl Babiš. Jeho vyjádření označil Zbořil za „bezpečnostní standard“. „Důležité je, o čem se v Bratislavě mluvilo v kuloárech, a na informaci o tom si budeme muset asi ještě počkat. Teprve ‚nikoli podle slov, ale podle skutků poznáme je‘,“ dodal.
V současné se zvedá podpora pro členství v EU, nicméně jsou tu záležitosti jako je Dublin IV a také přicházejí informace o tom, že peněz bude méně. „V letech 2014 až 2020 máme nasmlouváno z Bruselu 606 miliard korun. V dalším období, po roce 2020, odhaduji, že hlavně kvůli brexitu Česko může ztratit 15 až 20 procent,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová pro idnes.cz s tím, že by to znamenalo pokles příjmů na zhruba 500 miliard korun. Peněz bude o něco méně i proto, že Unie chce pod tíhou aktuálního dění dávat více ze svého rozpočtu na obranu a bezpečnost. Změnit by se mohly i vzorce, podle kterých se balík dotací (na dohánění ekonomicky vyspělejších zemí Unie) rozděluje. A zda se nižší příjmy odrazí do nálad směrem k EU? „To je příliš složitá otázka a nemá jen jednu odpověď. A hlavně je to konstatování stavu, který pokud odpovídá skutečnosti, nemáme možnost změnit. Jak říká klasik, můžeme o tom mluvit, snad to i kritizovat, ale to je tak všechno, co s tím můžeme udělat,“ reagoval politolog.
EU se dostala do stavu, který si neuměli představit ani „Putinovi agenti“
Liga Severu a Hnutí pěti hvězd sestavily společnou vládní platformu. „Itálie si může své požadavky na Bruselu začít brutálně vynucovat, bude přece stačit její veto třeba na prodloužení sankcí proti Rusku, a veškeré to snažení půjde do kytek,“ poznamenala Tereza Spencerová pro ParlamentníListy.cz. A do jaké míry může být nová koalice v Itálii problém pro EU? „U nás doma se o tom příliš nechce mluvit. Dodnes se vlastně mlčí o silně proti současnému EU establishmentu orientované vládě v Itálii. Stejně se mlčí o postojích nové vlády v Rakousku, ale už se otevřeně spílá úspěchu Viktora Orbána v Maďarsku. Problémů v EU, respektive v Evropské komisi přibývá a svědčí to jen o nedorozumění, které začalo přistěhovaleckou krizí, kterou jsme ‚nezvládli‘, a dnes se to projevuje třeba i oslabením euro-atlantického spojenectví, které se zdá být obětováno Trumpovu America First!“, popisuje politolog. „EU se jistě nerozpadne, ale dostala se do stavu, který si pověstní ‚Putinovi agenti‘ neuměli představit ani ve svých nejoptimističtějších snech,“ dodal.
Britské listy v souvislosti s výsledkem voleb v Itálii zveřejnily i tento text https://blisty.cz/art/91073-nova-italska-ultrapravicova-vlada-chce-presunout-pul-milionu-lidi-do-koncentracnich-taboru.html . Nabízí se otázka, zda je třeba se obávat nové migrační politiky Itálie a jaké může mít následky. „Obavy jsou namístě. Itálii a částečně i Francii nebylo povoleno zabývat se na úrovni EU nikoli Středomořím, ale Středozemím a nedůvěra k Itálii a italská nedůvěra k EU mají zřejmě tendenci posilovat. Nemám k dispozici informace, jako mají autoři BL, ale umím si představit, že obavy před další přistěhovaleckou vlnou mají nejen v Itálii, ale snad již i v SRN. Ačkoli nezapomínáme, že je to stále, jak jsme v PL psali asi před třemi lety, pro někoho docela dobrý kšeft. Morální i materiální,“ říká Zbořil.
Nejen publicista Jan Ziegler popisuje často, jak chatrné má Rusko hospodářství. O tom, jak špatně se podniká právě na Krymu, psal před pár dny: „Z Krymu zmizely směnárny, protože výměnu peněz mohou provádět jen vybrané banky, směnárníci však nezmizeli a působí načerno. Inu, jako u nás za socialismu. Není tedy divu, že kvůli byrokratické šikaně ročně utíkají tisíce podnikatelů, nejen z Krymu.“ Aktuálně byl slavnostně otevřen most na Krym a první se po něm projel prezident Vladimir Putin. Je tedy stavba mostu ukázka Putinovy akceschopnosti, nebo jen propagandistický trik? „Byl jsem na Krymu, v Simferopolu, ještě na začátku devadesátých let a zdá se mi, že umím trochu posoudit změny, ke kterým v této autonomní republice docházelo a snad i dochází. Tvrdit, že ruské hospodářství je ‚chatrné‘, se mi zdá dost odvážné. Nedochází tam sice k tak prudkému růstu prosperity jako v čínských státech a oblastech, ale stále se tato země mění nejen kvůli Putinově propagandě,“ uvedl Zbořil.
„Mimochodem ten most na Krym je dlouhý 19 km a stavěl se tři roky. Ve srovnání s pražským tunelem Blanka nebo opravami na D1 je to tempo téměř závratné. Za propagandu se považovalo uspořádání OH v Soči, výstavba zimních stadionů v Moskvě, úžasná rekonstrukce Putinova rodného Petrohradu a brzy asi dojde i na ‚chatrnost‘ MS v kopané. Ekonomika RF je jinak strukturovaná než v Lucembursku odkud se RF dostává knížecích rad, ale česká rodačka, která to dotáhla až na MZV Spojených států, tvrdila, že RF má takové bohatství zdrojů, že si to zaslouží být k dispozici i jiným zemím. Zřejmě ještě ‚chatrnějším‘,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
