Zdeněk Zbořil má zajímavost o uprchlících nacpaných před tunelem. Účtuje se Zdeňkem Bakalou a vidí souvislost s Ukrajinou: Ti lidé z USA, co jezdí do Evropy za byznysem...

10.08.2015 7:06

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Prezident Miloš Zeman si svým postojem k migrantům a potřebě ochraně našich hranic policií i armádou vysloužil u svých oponentů všelijaká označení od neinformovaného hlupáka až po zlého burana. Politolog Zdeněk Zbořil však ve svém pravidelném ohlédnutí za politickými událostmi uplynulého týdne upozorňuje, že podnikatelská bezohlednost Zdeňka Bakaly je vážnější záležitost než migranti u nás. Nedodržení slibu o prodeji bytů nájemníkům totiž považuje za podvod na občanech.

Zdeněk Zbořil má zajímavost o uprchlících nacpaných před tunelem. Účtuje se Zdeňkem Bakalou a vidí souvislost s Ukrajinou: Ti lidé z USA, co jezdí do Evropy za byznysem...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil
reklama

Nejfrekventovanějším mediálním tématem u nás zůstávají i nadále migranti a vztahovala se k němu i většina otázek, na něž čtenářům serveru ParlamentníListy.cz odpovídal v uplynulém týdnu prezident Miloš Zeman. Autora jedné z nich zajímalo, když vláda ani poslanci nehájí dostatečně zájmy většiny občanů, zda lze pomoc před islamizací země očekávat alespoň od hlavy státu. „Společným jmenovatelem vašich obav je riziko vysokého nárůstu islámských imigrantů, kteří se nedokáží v České republice asimilovat. České republice ale nic nebrání tomu, aby střežila svoje hranice jak za pomoci policie, tak za pomoci armády, a aby vyhošťovala nelegální ekonomické imigranty,“ prohlásil prezident Miloš Zeman.

Jeho rázný výrok vnímá politolog Zdeněk Zbořil jako důsledek přímé volby hlavy státu, protože pak se prezident víc ohlíží na hlasy svých potenciálních voličů než na názory, které jsou běžné v parlamentu nebo ve vládě. „To, co řekl, je ale velké zjednodušení. Z hlediska evropského práva, které má přednost před právem národním, nám ale opravdu nic nebrání. Brání nám v tom však politický konsensus členských států Evropské unie, o němž sice víme, že je oslaben, nicméně existuje. A bez ohledu na to, co říká pan prezident, stále u nás platí Ústava a Listina základních práv a svobod,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

Ve veřejném mínění převládá ve vztahu k uprchlíkům princip kolektivní viny

Upozorňuje rovněž na to, že vyhoštění může Česká republika provést, pokud se v každém jednotlivém případě prokáže, že konkrétní člověk nesplňuje důvody pro to, aby mu byl udělen status uprchlíka nebo mu byl poskytnut politický azyl. „Ale ta antiimigrantská kampaň má, bohužel, povahu připisování kolektivní viny prakticky všem, kteří sem přijdou. Tím to trošku zjednodušuji, ale ten princip kolektivní viny je ve veřejném mínění frekventovanější než zjišťování viny či hodnoty toho kterého člověka. A ne každý, kdo sem přichází, je viníkem něčeho. Většina lidí to, co v této souvislosti prezident řekl, ráda uslyší, ale myslím, že to není správné,“ míní politolog.

Totéž si myslí i v případě dalšího vyjádření, kdy byl prezident konfrontován s dotazem, když už nemůže legislativně zabránit dovozu muslimských uprchlíků, zda nemůže alespoň apelovat na vládu k přehodnocení tohoto rozhodnutí. Na Zemanově odpovědi „Na vládu jsem v tomto směru apeloval, a to především ve smyslu nepřijímání ilegálních imigrantů z islámských zemí“ mu vadí, že se dá vykládat i tak, že proti nelegálním imigrantům z jiných zemí nic nemá. „To klíčové slovo je ‚ilegální‘. Pokud se sem dostávají protiprávně, tak existuje celá řada instrumentů státu, která tomu může zabránit, popřípadě je pak vysídlit nebo transferovat,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.

Jde o to, jestli neobcházejí naše zákony, ne z jaké země přicházejí

Na pováženou je podle něj už přívlastek „islámský“, protože některé osoby z tzv. islámských zemí nebo ze zemí, kde převládajícím náboženstvím je islám, vídáme docela rádi nebo do jejich zemí – jako třeba do Dubaje – jezdíme rádi na dovolenou. „O výroku pana prezidenta se dá také pochybovat v souvislosti s lidmi, kteří by sem přicházeli třeba z Maroka, z Indonésie nebo ze severní Číny, tedy Ujgurové, kteří jsou muslimy a kterým všichni velice fandíme. Nebo také pokud to jsou muslimové z Kosova, z Černé Hory, popřípadě z Makedonie, tak ten přívlastek islámský či muslimský není správně. To důležité je, zda se tím, že sem ti lidé přicházejí, nesnaží obejít nějaké zákony, nebo jestli ten jejich příchod nemá povahu nějakého pokusu o ilegální pobyt,“ vysvětluje politický analytik.

Publicista Daniel Veselý sepsal pro ParlamentníListy.cz komentář s názvem „Zeman je neinformovaný hlupák“, v němž kritizuje prezidenta za jeho postoje týkající se problematiky uprchlíků. Vytýká mu výrok „Nikdo vás sem nezval“ na adresu uprchlíků a srovnává to s tím, že naše vojáky také do Afghánistánu místní nezvali a oni bojovali po boku okupanta, který zde způsobil smrt a vysídlení statisíců lidí. Poukázal na nedávnou Zemanovu kritiku Saúdské Arábie za nepřijímání muslimských uprchlíků, přičemž rekordní prodej zbraní z České republiky v hodnotě 1,9 miliardy korun za rok 2014 do této feudální tyranie nechal prezident bez povšimnutí. Stejně jako to, že Saúdská Arábie nejenže utlačuje tamní ženy, šíitskou menšinu, ale vyzbrojuje také džihádistické elementy v Sýrii, kteří tamní poměry destabilizují.

Čeští vojáci jsou v Afghánistánu vnímáni jako vetřelci a nepřátelé

„Já bych si samozřejmě netroufl nadávat prezidentovi České republiky do hlupáků. Ale jeho výroky jsou velmi často zjednodušující, i když se dobře poslouchají. Námitka pana Veselého je oprávněná, protože je úplně absurdní, když posíláme vojáky do Afghánistánu nebo do Mali a ještě se přitom dovoláváme nikoli rozhodnutí Rady bezpečnosti nebo Valného shromáždění OSN, ale ustanovení o společné obraně, které je součástí statutu Severoatlantického paktu. Nejen čeští vojáci, ale i vojáci dalších evropských zemí jsou vnímáni v Afghánistánu jako vetřelci a nepřátelé. A tamní lidé hledají způsob, jak se nám pomstít. Zatím to dělají jenom nohama, že sem někteří z nich přicházejí s nekalými úmysly, ale možná se i vinou některých výroků pana prezidenta dočkáme toho, že se tu objeví ten tzv. islámský terorismus,“ myslí si Zdeněk Zbořil.

Kritika na Zemanovu hlavu za postoj k migrantům se snesla i poté, co slovenský prezident Andrej Kiska po referendu v Gabčíkovu, jehož obyvatelé jasnou většinou odmítli umístění uprchlíků v tamních jinak opuštěných objektech, prohlásil, že navzdory náladám, které jsou ostře proti uprchlíkům, on podporuje vládu v plnění spojeneckých závazků vůči Evropské unii. O uprchlících řekl, že jsou v těžké situaci a že jsou to lidé, kterým je třeba pomoci. „Kiska se zachoval jako chlap. Takhle se chová státník. A je jedno, jak je ta země malá. Protože ve skutečnosti je s takovým prezidentem velká. Zároveň je o to lépe vidět, jaký je Zeman zlý buran,“ komentoval to na svém facebookovém profilu šéfredaktor Svobodného fóra Pavel Šafr, jenž se prý jako občan ČR cítí zahanben srovnáním postojů obou prezidentů.

Kiska si v postoji k přijímání uprchlíků počíná diplomatičtěji než Zeman

I když se Zdeněk Zbořil zahanben necítí a Šafrovy nadávky prezidentovi podle něj nejsou namístě, tak vnímá to, že výroky českého prezidenta jsou až příliš jednoznačné. „Pan Kiska se vyjádřil velmi diplomaticky, odehrál to na jinou úroveň, protože si je vědom toho, že kdyby se měly realizovat některé razantní výroky našeho prezidenta nebo některých politických skupin u nás, a dokonce i některých poslanců a senátorů, pak bychom museli přinejmenším rezignovat na Lisabonskou smlouvu, vystoupit z Evropské unie a změnit zákonodárství. Protože tam možnost přijímat uprchlíky je a je to součást Charty Organizace spojených národů. Pan Šafr se nemusí tak rozčilovat, ale kritika Miloše Zemana je namístě, protože se opravdu nezachoval jako státník, ale jako politik, který té události přikládá výrazně politický výklad. A navíc velmi subjektivní,“ hodnotí politolog.

S opačným pohledem na věc přišel někdejší poradce Mirka Topolánka Martin Schmarcz na Echo24, když s odkazem na sci-fi povídku Svět je les zmínil, že když člověk poslouchá Andreje Kisku či další, kteří chtějí „otevírat ploty“, nemůže se ubránit dojmu jisté neuměřenosti. Tak velmi se zabývají čistotou vlastního svědomí, že jaksi zapomínají na důsledky, které by doslovné naplnění jejich proklamací mohlo mít na jejich bližní. „I v tom je obsažen určitý prvek rasismu a xenofobie, který počítá s tím, že ve světě existují rozdílné kultury nebo civilizace, a ty že jsou definovány teritoriálně nebo nábožensky jako u Huntingtona. Mohly by být také definovány barvou pleti a zemí původu. A ty jednotlivé civilizace nějakým způsobem definované z nějaké pracovny či zákristie vedou skutečně ke konfliktům,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Výrok o genech v ohrožení nebezpečně inklinuje k pojetí hanobení rasy

Při sobotní demonstraci proti migrantům byl v Praze během svého projevu zadržen slovenský nacionalista Marián Magát, jehož policie obvinila z podněcování k nenávisti vůči skupině osob. V souvislosti s důvodem jeho zadržení je nejčastěji spojován výrok „plánovaná imigrace bude ničit naše geny“. „Máme dva paragrafy, které umožňují toto trestně stíhat. Ten, co by se na tohle asi vztahoval, je buď 354, nebo 355 o šíření zášti a nenávisti z politických, náboženských, rasových a dalších důvodů. Když se mluví o tom, že jsou naše geny v ohrožení, tak to velmi nebezpečně evokuje názor inklinující k hanobení rasy nebo šíření zášti a nenávisti,“ upozorňuje politický analytik s tím, že zadržení bylo bezpochyby dílem spolupráce policií obou zemí, a ta česká dostala od nějaké autority pokyn, že se má tímto případem zabývat.

Všiml si, že na Slovensku vyšla nákladem Policie Slovenské republiky velmi zajímavá práce o kořenech rasismu a xenofobie. „Je v ní celá řada názorů, dokonce už opřených o trestní zákon, které umožňují tento typ trestního stíhání. U nás to je v podstatě také tak, jenomže jsme toho nedbali, jen jsme pořád sledovali, jestli někdo nemá nějakou nášivku na rukávě, nebo jestli neřve Čechy a Čechům a Nic než národ,“ poznamenává Zdeněk Zbořil, jemuž vadí ministerské řeči o tom, že se migrantům má pomáhat na místech, odkud přicházejí. „To je úplný blábol, protože to bychom museli vybudovat znovu Libyi, Sýrii nebo Irák a angažovat se v těch zemích, na což tedy síly opravdu nemáme,“ poukazuje politolog.

Angličané utíkají na důchod před imigranty i na Srí Lanku

Podobně odmítavě jako český prezident se k uprchlíkům vyjádřil šéf britské diplomacie Philip Hammond, podle něhož znamenají miliony migrantů z Afriky, kteří se snaží dostat do Evropy, ohrožení pro životní úroveň a sociální strukturu Británie i celého kontinentu. „V Anglii to je skutečně problém. Mimochodem já jsem se setkal na Srí Lance s Angličany, kteří utíkali z těchto důvodů z Anglie a zakoupili si tam nějaký starý dům na plantáži a chtěli tam dožít v pokoji svůj život. Zda se jim to podařilo, zda nešlápli z bláta do louže, to nevím. Ale Velká Británie má opravdu zvláštní migrační politiku, která je pro migranty velmi výhodná. Konec konců se ji pokoušeli zneužít také naši Romové, než zjistili, že všude je chleba o dvou kůrkách,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Britský ministr zahraničí rovněž apeloval na spolupráci s francouzskými kolegy v souvislosti s děním v přístavu Calais. „Francouzi to Britům dost dlouho přáli. Sice by to nikdo z oficiálních reprezentantů státní moci ve Francii neřekl nahlas, ale nevadilo jim, když se lidé snažili dostat z Francie do Velké Británie. Začalo jim to vadit, když se ti lidé tunelem nemohli dostat a začali tábořit u Calais. Teď je třeba zabránit tomu, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti v tunelu. Stačí si představit, že by ho někdo zablokoval hořícím autem a lidé, nejen běženci, by v hrůze vyskákali a snažili se urazit třicet kilometrů v podzemním tunelu. Pak nepůjde jen o nějaký maglajs na francouzském nebo britském pobřeží, ale o ohrožení bezpečnosti, kdy se ti lidé mohou ušlapat nebo udusit,“ varuje politický analytik.

Bakalova podnikatelská bezohlednost je vážnější záležitost než migranti u nás

Poněkud ve stínu neustálého proudu informací o migrantech zůstala zpráva, že sto procent firmy RPG Byty, která vlastní více než 43 tisíc bývalých bytů OKD a v níž má podíl podnikatel Zdeněk Bakala, kupuje mezinárodní investiční společnost Round Hill Capital. První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek k tomu uvedl, že Zdeněk Bakala má stejnou podnikatelskou morálku jako Viktor Kožený, tedy žraločí. Miliardářův krok kritizovali i premiér Bohuslav Sobotka a vicepremiér Andrej Babiš. Zdeněk Bakala si až dosud zajišťoval příznivý mediální obraz vlastnickými podíly ať už v časopise Respekt nebo vydavatelské firmě Economia, ale i podporou Knihovny Václava Havla nebo sponzorskými dary jak politickým stranám, tak Karlu Schwarzenbergovi v prezidentské volbě.

„Případ pana Bakaly považuji za mnohem závažnější než celou záležitost migrantů u nás. A prochází to kupodivu ve velké tichosti, přestože jde o zvláštní typ podnikatelské bezohlednosti, na níž se však nepodílí jenom pan Bakala. Ten využil možnosti, které mu poskytli politici. Nechci jmenovat všechny, ale začíná to přece už u Vladimíra Dlouhého, pokračuje za vlády Miloše Zemana, pak je na tom samozřejmě podepsaný bývalý ministr financí Sobotka a další. A odůvodnění z úst politiků, proč k tomu došlo, že pan Bakala něco slíbil a slib nedodržel, to je přece podvod na občanech Moravskoslezského kraje,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Levné byty měly být i kompenzací za útlumový program na Ostravsku

Spatřuje ho v tom, že nájemníci oněch bytů byli ujišťováni, že jim Zdeněk Bakala za pro ně výhodnou cenu byty prodá. Ale protože tak neučinil, pak to ve smlouvě zřejmě tímto způsobem definováno nebylo. „Mimochodem jednalo se o smlouvu, která politicky souvisela s útlumovými programy na Ostravsku, a proto jednou z kompenzací za růst nezaměstnanosti bylo, že se ti lidé stanou majiteli bytů. Sice ne honosných vil jako ti přes noc se rodící podnikatelé, ale že jim alespoň trochu stát vypomůže. Teď se naopak může stát, že ten žralok, co to koupí, zvýší nájemné; a pokud na to ti lidé nebudou mít, tak jim stát bude ještě vyplácet příspěvek na bydlení. Vždyť ten, kdo to kupuje, to nekupuje proto, aby do toho investoval a lidem opravoval byty nebo snižoval nájemné,“ poznamenává politolog.

Očekává, že Bakalův prodej bytů se stane mimořádně důležitou politickou událostí, která ovlivní už krajské volby v příštím roce. „Protože málo platné, když je to přes čtyřicet tisíc bytů, což je odhadem sto tisíc osob ve věku, kdy mohou volit, tak těch sto tisíc může pociťovat přinejmenším nějakou nejistotu. Pan Zaorálek se svého času dostal k soudu, když pana Bakalu označil za gaunera. Ale i když prohrál, tak to neznamená, že by se k té rétorice nemohli všichni vrátit. Pokud vím, tak pan Bakala už obšťastňuje Švýcarskou konfederaci svým pobytem a tady se svých aktivit zbavuje. Určitě se ty byty dostanou do kampaně všech možných politických stran. Jen záleží na tom, kdo to bude umět obratněji využít. Nedělám si iluze, že úmysly v předvolební propagandě budou jen ty nejčistší,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

Nový Úsvit trochu připomíná ministranu LIDEM  

Zdeňku Bakalovi ale nahrává to, že svůj fígl s byty uskutečnil na Ostravsku a odtamtud je to do Prahy daleko. „Kdyby se to odehrálo v Praze na nějakém velkém sídlišti, tak se tomu budou lidé více věnovat i přesto, že v minulosti dostávaly od pana Bakaly některé politické strany milionové částky podpory na volební kampaň a že platil kdejaké noviny počínaje Respektem. Nechci těm novinářům nasazovat psí hlavu, ale zdá se mi, že se tomu problému věnuje malá pozornost. Ale dá se předpokládat, že třeba KSČM, která je tradičně na Ostravsku silná, toho využije. Samozřejmě že se s ní budou snažit svézt i další strany, které budou vyprávět o tom, jak myslí na ty zubožené horníky,“ domnívá se politický analytik.

V Praze se konala volební konference nejmenší parlamentní strany, která si změnila název na Úsvit – Národní koalice a za předsedu si zvolila válečného veterána Miroslava Lidinského. „Vzpomínám si, když uspěly ve volbách v roce 2010 Věci veřejné, jak Václav Klaus s lehkou ironií říkal, že teď budeme jen sledovat, kdo vytuneluje Věci veřejné, že to je osud malých stran. Takže ty odstředivé tendence jsou běžné, ale jsou o to silnější, když politika Úsvitu byla zaštítěna pouze jedinou osobností – panem Okamurou a jeho popularitou. Takže si myslím, že akce páně Černochova je trošku podobná LIDEM paní Peake. A nevím, jestli ti lidé, kteří se postavili do čela odtržené frakce, jsou natolik atraktivní, aby dokázali nahradit deficit popularity, kterou přinášel Úsvitu pan Okamura,“ říká Zdeněk Zbořil.

Označit herce Depardieua za bezpečnostní riziko pro Ukrajinu byl úlet

Pohled do zahraničí směřuje na Ukrajinu. Při úterním zasedání tamní vlády vyjádřil premiér Arsenij Jaceňuk „znepokojení“, že už se o Ukrajině ve světě přestává mluvit. A pokud ano, tak už prý jen špatně a ani západní média už „nechápou“, jak správně na Jaceňukovu a Porošenkovu Ukrajinu hledět. Nařídil proto ministrovi propagandy Stecovi, aby připravil pro vysílání na CNN reklamní video o Ukrajině, které vše napraví. „Pokud to je pravda, tak to lze jenom přiřadit k těm mnoha nešťastným výrokům pana Jaceňuka. Ale on se mýlí, o Ukrajině se mluví v souvislosti s označením francouzského herce Depardieua za riziko pro bezpečnost Ukrajiny. To je sice jeden z mnoha nesmyslných výroků pronesených na Ukrajině, ale má v Evropě velký ohlas; a je tak nešťastný, že překryl všechny události, které by bylo více záhodno v souvislosti s Ukrajinou sledovat,“ upozorňuje politolog.

Bývalý evropský komisař Günter Verheugen přišel s varováním, že pro Ukrajinu se vbrzku větší hrozbou než válka stane hlad a zima. Se začátkem zimy podle něj přejde krize na Ukrajině plíživě do akutní fáze, protože bude docházet k přerušování dodávek elektřiny a tepla. Už teď roste cena plynu a na obyvatelstvo ještě víc dopadne, až budou subvence pro ceny energií, plynu a elektřiny zrušeny. „Pan Verheugen vždy byl velmi opatrným kritikem překotného rozšiřování Evropské unie. Má jistou zkušenost a i u nás, když k nám často a rád jezdil, před tím kolikrát varoval, ale nebyl vyslyšen. Takže teď upozorňuje na jednu z mnoha věcí, která je pro Ukrajinu nebezpečná,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

O rozkvět ukrajinské ekonomiky investorům ze zahraničí asi nepůjde

Šancí je velké nerostné a agrární bohatství Ukrajiny. A pokud by tam Američané, kteří si vykoupili velkou část černozemě, nebo Číňané začali podnikat, mohla by se ekonomika postavit na nohy. „Problém je v tom, jestli generace oligarchů nebude nahrazena novou a neobjeví se tam žraloci, jako je zmiňovaný pan Bakala a jeho generace. A zda budou chtít na úpadku Ukrajiny vydělat jen sami pro sebe, nebo ten úpadek využít k restartu ukrajinské ekonomiky. Obojí je možné, ale vyžaduje to investice ze zahraničí. A pan Verheugen je jedním z těch, kdo si umí velmi dobře spočítat, jak velké musí být takové investice a kdo to zaplatí. A proto je tak opatrný, protože ví, že ti lidé, kteří přicházejí ze zámoří do Evropy podnikat, jsou velmi bezskrupulózní a o nějaký rozkvět ukrajinské ekonomiky jim nejde. Jde jim spíše o to z toho vyždímat, co se dá,“ uzavírá politický analytik.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vyšší dobro... Cenzoři se teď překonali. Rakovina, která rozežírá Západ, vlezla do Česka

16:06 Vyšší dobro... Cenzoři se teď překonali. Rakovina, která rozežírá Západ, vlezla do Česka

VHLED MICHALA BOKA Aliance pro rodinu se zařadila do skupiny těch, kteří byli Facebookem omezeni. Po…