„Vlastně bychom mohli říct, že se nic zvláštního, natož pak převratného nestalo,“ hodnotí uplynulé měsíce politolog Zdeněk Zbořil. „Občané ČR ve své většině vytrvali ve svém přesvědčení, že hodnotami režimu, který zde byl do roku 1989, lze pohrdat, ale že nový režim, ať již se vydával za pravicový nebo levicový, příliš o své ohleduplnosti nepřesvědčil. Snad jen tím, že umožnil malé části společnosti zbohatnout a druhé žít na dluh,“ dodal. Zbořil také podotýká: „A tak, jak prý už dávno říkal Egypťan Sinuhet, vše zůstalo OK: bohatí bohatli, chudí chudli, lháři lhali, zloději kradli a ti ostatní se kvůli tomu na sebe zlobili. Když si do tohoto vzorce, modelu, paradigmatu dosadíme jakoukoli část vaší otázky – prezident, vláda, politické strany a hlavně zdivočelý Parlament, vyjde to nastejno. Jako by to všechno vymyslel externí přispěvatel dosud seriózního německého časopisu Der Spiegel.“
A jak jsme na tom po roce s jednotou národa? „Kromě výše uvedeného si také nedokážu vzpomenout, kdy vlastně jsme byli sjednocení. Na Moravském poli to nebylo, v ‚bitvě‘ u Lipan také ne, a to nemluvím o Bílé hoře a celé třicetileté válce. A budeme-li upřímní, ani v tom dvacátém století, natož v dnešní době, to nebylo lepší. Jak říká klasik (Ibsen), jen chvíle vzrušení, nebo ‚potemnělé smysly, ale mrzkost v lásce i nenávisti‘,“ říká Zbořil.
Pokud jde o prezidentské volby, názor na kandidáty na prezidenta ani po čase politolog nezměnil. Jména Jiří Drahoš a Miloš Zeman jsou pro něj nesouměřitelná. „Projevuje se to i tím, že pan Drahoš sice usedl do Senátu, ale tím také z očí veřejnosti, obávám se tvrdit, že navěky, zmizel. Podobně na tom jsou i ostatní prezidentští kandidáti. Snad jedině Michal Horáček, ačkoli jej opustila přízeň části médií, čas od času něco komentuje a je vidět, že se o politiku dále zajímá. Ale i tento příklad ukazuje, že ti, kteří svou kampaň postavili na ‚antizemanovštině‘, dopadli tak, jak se ukazuje i na ‚antibabišáctví‘. Horáček nebyl tak ‚upřílišněný‘ jako ostatní, a možná bude proto ještě v nadcházejících letech zajímavější,“ uvedl Zbořil.
Ti „zběsilí“ se na ně vrhají jako hladoví psi…
Ing. Miloš Zeman
Ve výroční zprávě BIS jsme se dočetli, že „dezinformační weby“ jsou v drtivé většině provozovány českými provozovateli, kteří upřímně věří, že je nutné vystoupit z NATO a EU, a nejsou placeni Ruskem. Podle průzkumu Medianu si ohledně zahraniční politiky 23 % Čechů myslí, že agresivnější jsou Američané, 26 % soudí, že agresivnější jsou Rusové, a 51 % tvrdí, že obě velmoci jsou agresivní stejně. „Domnívám se, že určitá část národa se nechá ovlivňovat nepřátelskou propagandou, ale obvykle tou, která chce vysát z miniaturní české ekonomiky zbývající ‚mléko a strdí‘. Bohužel je to právě ta část, která se podílí na šíření lží o české vnitřní i zahraniční politice. A ta je možná ještě negramotnější, než si myslí o té části druhé, anebo je tak zkorumpovaná, že za ‚vlčí halíř‘ tvrdí, že americká vojska nejsou v Sýrii (snad kromě neznámých a neidentifikovatelných poradců), a během jednoho dne změní názor a informují nás o tom, že se americký prezident rozhodl stáhnout americké vojáky ze země, kde údajně nikdy nebyli,“ reagoval Zbořil s tím, abychom brali hru s procenty jen jako hru. „Docela je zajímavá otázka, zda jsme my negramotní ‚zklamáni Západem‘, ačkoli nás neplatí rublovými šeky, protože si nejsem jist, zda ten Západ je před Rýnem nebo za Rýnem, pod nebo nad Dunajem a zda jako militantní členové NATO nemáme svůj Západ rafinovaně ukrytý i v Turecku. Tvrdit o národu, který více než půl století nebyl ovlivněn ‚nepřátelskou propagandou‘ natolik, aby se z jejího objetí nepokusil nejméně třikrát vyklouznout, je spíše odvážné než moudré,“ dodal.
Psali jsme:
Andrej Babiš získal důvěru Sněmovny, ale důvěru většiny národa nemá. V průběhu roku proti němu protestovaly různé skupiny lidí. „Nevím, jaká jsou procenta důvěry a nedůvěry ministerského předsedy, ale obávám se, že lidé, kteří se podíleli na ,loterijní morálce‘ posledního čtvrtletí, která těm šťastnějším umožňovala zbavit se výčitek svědomí, že bohatli na účet jiných, jistě nemohou přijít Andreji Babišovi na jméno a vymýšlejí, jak vyklouznout, snad jako jediní v Evropě, z EET, jak neplatit daně, protože to je český národní sport, a také nezapomínejme i na podnikatelskou ‚negramotnost‘ někoho připravit o majetek, který je větší než ten můj,“ uvedl Zbořil. „Soukromé vlastnictví je nedotknutelné, jak nás učili restituční revolucionáři a extremisté a revolucionáři, ale jen když jde o ‚naše‘. Když jde o Babišovo, tak je expropriace povolena. Snad jedině kdyby se s Agrofertem odstěhoval na Kypr jako majitel Seznamu.cz, na Floridu nebo třeba k panu Bakalovi do Švýcarska, pak by mohl být vzat na milost. Své minulosti se Andrej Babiš zbavit samozřejmě nemůže, ale snad už je také doba, kdy bychom se mohli ptát po minulosti těch ostatních. To by měli v BIS práce až nad hlavu a možná by si mohli najmout i Amnesty International,“ dodal.
„Kdyby ‚nerozhazoval a nekorumpoval‘, hystrióni by zase křičeli, že vykořisťuje a zbídačuje.“
Zlevněné jízdné pro důchodce a studenty, zvýšení důchodů, obědy zdarma pro školní děti. To vše prosazuje vláda Andreje Babiše. A tak se nabízí otázka, zda rozhazuje a korumpuje voliče, nebo zjednává sociální spravedlnost? „Kdyby ‚nerozhazoval a nekorumpoval‘, histrióni by zase křičeli, že vykořisťuje a zbídačuje. Mnozí z nás jsou přeborníci ve vylévání špíny na hlavu svých obětí zpoza rohu. Důležité je to zpoza rohu. Já si prostě jen myslím, že Andrej Babiš spravuje Českou republiku, jak nejlépe dovede, a že tak činí lépe než jeho mnozí předchůdci, kteří to neuměli, ale hlavně tvrdili, že to myslí upřímně,“ uvedl Zbořil. „Současní reprezentanti Strany pirátů, kteří chtěli, abychom je na ně pustili, jsou dnes přesvědčení, že vyhrají příští volby. To je mužné slovo dokonce i od jejich žen. Tak proč bychom se jich už dnes nemohli ptát, jak si představují tu svou koncepci ‚stát jako pošta‘ a zda už není čas neposmívat se jim kvůli dredům pana Bartoše, ale bavit se s nimi, jak to s tím naším státem bude vypadat, až ‚nad nimi‘ zvítězí. Zatím kromě toho, že víme, že si rádi hrají na Poslaneckou sněmovnu a že je mají rádi v České televizi, mnoho nevíme,“ dodal.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Andrej Babiš se chlubí, že s Viktorem Orbánem mluvil o politice navýšení porodnosti. Prozatím jsou z toho ty obědy pro děti zdarma. Co nám tedy v ČR reálně chybí k tomu, aby náš populační růst nemuseli dorovnávat migranti? „Dovolte jen stručně, chybí nejen populační politika, ale hlavně ochrana rodiny a rodinné pospolitosti. Ale to nejsou problémy jednoho volebního období, ale je to otázka spíše několika generací a nejde jen o finanční podporu, ale i o morální odpovědnost. Tedy jde o dlouhodobý proces, který dnešní Evropany nezajímá,“ uvedl Zbořil. „Dovážet lidi z Afriky nebo z východní Evropy a zanechat tento problém dalším generacím, protože my už to nějak přežijeme, je mnohem jednodušší. Viktor Orbán je jeden z mála evropských politiků, který o tomto problému mluví, a jsou na něho pořádány hony. Dokonce když zvýší limit na přesčasy na 400 hod. ročně, je označen za otrokáře, aniž se připomíná, že ‚otrokářský limit‘ v EU je, pokud se nemýlím, 416 hodin. Tak poděkujme, že se o tom alespoň někde mluví, když už se toho moc nedělá,“ dodal.
Valné shromáždění OSN většinou 152 hlasů potvrdilo globální pakt o migraci. Proti hlasovalo pět zemí, byly to Česko, Maďarsko, Izrael, Polsko a USA. Dalších 12 zemí se zdrželo. Minulé pondělí VS OSN drtivou většinou přijalo globální pakt o uprchlících, který rozšiřuje současný mezinárodní právní rámec o běžencích. Proti hlasovaly pouze Spojené státy a Maďarsko, Česká republika právně nezávazný dokument podporující mezinárodní spolupráci podpořila. „Já už těm hrám okolo OSN nerozumím. Skoro čtvrt století se u nás a u našich přátel „na Západě“ na OSN nadávalo, někdo ji chtěl reformovat, někteří, i ti světově nejproslulejší, ji chtěli zrušit. Teď jsme ve stavu, kdy se její dokumenty prezentují jako osudové a jako program pro lidstvo celého znesvářeného světa na budoucí tisíciletí. Ve starověkém Římu se říkalo, že „příliš mnoho zákonů ruší zákonnost“. Dnes bychom snad s ironií mohli konstatovat, že příliš mnoho makulatury, ruší politiku, i když chce vypadat jako celosvětová,“ uvedl Zbořil.
„Babišova vláda je jednou z nejúspěšnějších“
Politolog hodnotí Babišovu vládu zatím jako jednu z nejúspěšnějších. „Kdyby nebyla, nebylo by okolo ní tolik křiku. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek nás vždy rád strašil. Kdysi třeba složenkami, které posílal do každé rodiny (předpokládejme, že za své), dnes má zase obavy o naši budoucnost. Kdybych si mohl dovolit připomenout mu, ač věrnému synu katolické církve, moudrost starého rabína, řekl bych – a kdo se má bát naší budoucnosti, když ne my? A těm, kteří zaťali sekeru dluhové pasti: nemluvte o spořivosti, mluvíte o provazu v domě oběšencově,“ podotýká Zbořil.
ODS, TOP 09, SPD, Piráti, STAN či KDU-ČSL jsou v opozici vůči vládě Andreje Babiše. Bojují tak mnohdy o stejného voliče. A jak hodnotit po roce situaci opozičních politických stran? „Právě proto, že si udělaly společný program z ‚Antibabiše‘, v lepších případech stagnují, v těch horších to s nimi jde od deseti k pěti. Nyní si vymyslely, že když to nešlo doma, půjde to v Bruselu. A zase na stejné téma. Nechci prorokovat, ale pokud na to půjdou se stejnou chytrostí jako v České republice, může se jim stát, že sice z kritiky vlády udělají volební téma, ale mohou dopadnout jako při volbách do Poslanecké sněmovny. Někteří to už tuší, a tak dochází na opouštění lodí,“ reagoval Zbořil. „Doufejme jenom, že se nedostali do pasti nějakých nových hackerů, kterých dnes podezřele přibývá. Podle posledních zpráv jsou už nejen z Ruské federace a ČLR, ale také z Íránu. A tak by se někteří ‚Západu oddaní‘ měli začít bát. Přesto se mi ale nezdá, že by perští mulláhové útočili na české voliče kvůli Andreji Babišovi. To se spíše ‚popirátsku‘ otevřeně pohádají demokratičtí nekonstruktivní opozičníci mezi sebou,“ dodal.
ČSSD je ve vládě, ale vnitřní problémy evidentně nevyřešila. „Už si to neumím vysvětlit. Snad jen tak, že tajemný duch pana Pocheho vede jako historický pištec členy ČSSD do neznámé země, ve které houf jemu věřících chce najít zemi zaslíbenou,“ glosuje politolog.
Předvánoční čas poznamenalo důlní neštěstí v dole ČSM na Karvinsku. Při výbuchu metanu ve čtvrtek 20. prosince zemřelo 13 horníků. Na místo přijeli český i polský premiér. „Jeden z mých strýců fáral asi čtyřicet let na Příbramsku na šachtě sv. Anny. Dokonce v té největší hloubce na 37.–38. patru. Kromě dvou let, kdy pracoval v Belgii, se celý život obával, aby nemusel ‚jít na uhlí‘. Proto vím, že i zkušení horníci, dokonce i v letech ideologicky nejkontrolovanějších, se zdravili Zdař Bůh! Na Březových horách, městysi s několika tisíci obyvatel, byly tři kostely. Dva katolické, jeden československý. Ti, kteří do nich chodili, věděli, že jejich životy jsou v rukách božích, a tak se proto k sobě chovali jinak než jejich sousedé,“ popisuje politolog. „Ve svém Largu z Novosvětské symfonie nám jednu takovou vzpomínku zanechal i Antonín Dvořák. Také na Ostravsku je to podobné a radit horníkům odjinud není slušné. Oni věděli, do čeho jdou a co je může potkat. Dokonce ani lítost nad jejich ztracenými životy neumíme důstojně vyjádřit. A vůbec není důležité, jak se domnívají v České TV, kdo byl Čech a kdo Polák a kolik jich bylo ‚odněkud‘. Možná sehrála svou roli i dlouholetá existenční nejistota na Ostravsku. Ale to, že to víme, jim životy nevrátí. Tak jim zachovejme úctu a nabídněme pomoc jejich pozůstalým,“ dodal.
Na závěr svátečního Rozjezdu politolog přidává i tato slova: „Kromě toho, že nás všichni přesvědčují, jak jsme rozhádaní, a vyprávějí, kdo nás všechny ‚nesjednocuje‘, má snad každý z nás nějaké tajemství, ke kterému lze snadno proniknout. Zejména když si uvědomíme, že cestou a branou k němu jsme my sami a naše víra, že můžeme pochopit ty druhé, i když po nás házejí zlými slovy. Čtenářům a přispěvatelům ParlamentníchListů.cz bych přál pod stromeček odvahu neskrývat se za nepravými, falešnými jmény a dbát českého pravopisu. A když už mají potřebu se s někým pohádat, nechť tak činí s humorem a vynalézavostí. Dokonce bych, bez naléhavosti, protože vím, že příklady netáhnou, doporučoval nebrat si příklad z hovorové češtiny a zejména z pokleslého pražského argotu, který mnozí považujeme za lidovost. Je to snad ještě horší neřest než rusismy běžné mezi českými politiky, anglickými výpůjčkami doprovázenými hlukem, kterému někteří mladí i starší říkají hudba, a stylistickými neobratnostmi, které šíří žvanivé televize a pokleslá filmová nedíla české provenience.
Snad to není příliš ambiciózní, ale podle mého skromného názoru za pokus by to stálo.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
