„Protože vím, že to, co ve svém komentáři pan prezident řekl, si nemyslí jen on sám, bylo jen otázkou času, kdy se přidá k předpokládanému většinovému názoru svých potenciálních voličů,“ reaguje doktor Zdeněk Zbořil na slova prezidenta republiky v TV Barrandov. Ten totiž v souvislosti s žádostí o vydání Andreje Babiše sdělil, že by „nemluvil o policejních akcích, ale o policejních provokacích.“ Za obhajobu Babiše ale Zbořil tato slova nepokládá.
„Nemluvil bych o „obhajobě Babiše“, ale spíš o tom, že prezident pochopil, že se může stát obětí podobných praktik před prezidentskými volbami. Nebude to jistě nic podobného jako Čapí hnízdo, které už vešlo do dějin, ale spíše nějaké ostouzení, kterého se už dočkal pan Drahoš. Samozřejmě za tichého přihlížení celého bezpečnostního aparátu státu nebo dokonce za pomoci některých jeho jednotlivců,“ předpokládá Zbořil.
Ministr Chovanec v reakci doporučil Zemanovi, aby se obrátil na kontrarozvědku, aby podezření prověřila a učinila jasné závěry. Dodal, že prezident také může požádat o svolání Bezpečnostní rady státu, kterou může seznámit s důkazy a uložit členům jejich prověření. „Pokud ale pan prezident bezdůvodně zpochybňuje trestní řízení, narušuje tím důvěru občanů ve stát i v politiky,“ zhodnotil. „Pan Chovanec se domnívá, že je zde jeho příležitost zaplést se do nějaké zákulisní politiky. Tak, jako vždy, „přispěchal“. Možná, že i pro něho, i celou ČSSD je ale trochu pozdě,“ komentuje Zbořil.
Politolog se také vrátil, ke svému příměru z Rozjezdu uplynulých dnů, kdy zmiňoval, že Zeman „sedlá koně“ a na otázku, zda už prezident „cválá,“ odpověděl. „Pokud jde o toho cválajícího koně, podle mého názoru je tomu tak a pánové z ČSSD Zemana do toho symbolického sedla sami posadili. Možná na jeho slova skutečně dojde, ale pravděpodobně ne dřív než po parlamentních volbách. Možná se pan MV Chovanec mýlí v tom, že stát, kterého je reprezentantem, a politici, kterým i on je, mají důvěru občanů. Jeho problémem je, že si to myslí jen on a stále více občanů má jiný názor,“ dodává Zbořil.
Kde to všechno je? Voda je odnesla. A kde je ta voda? Voli jí vypili…
Zeman pronesl pro Blesk i tuto větu: „Chci věřit, že za tím nestojí Milan Chovanec, ale že je za tím nějaký příliš pilný úředník.“ A jak ji čte doktor Zbořil? „Snad jen jako mně nesrozumitelnou vzpomínku na Lánský puč a také trochu na prezidentské zastání se MV ve dnech likvidace plk. Šlachty a jeho odboru. Říká se, že v politice, stejně jako v diplomacii, ano, znamená snad a snad ne. V tomto případě je tomu tak trochu naopak, ale ať si každý vybere tu správnou variantu. Není to jen deziluze pana prezidenta, a netýká se jen Miloše Zemana, ale možná i někoho v jeho nejbližším okolí,“ popsal politolog.
Zeman připomněl, že „policejních provokací“, jak popsal jednání strážců zákona, bylo v minulosti víc. Stačí si vzpomenout na tzv. Kubiceho zprávu, která měla v roce 2006 poškodit ČSSD, anebo na monstrózní akci, jak prezident nazval policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013. Tehdy se mluvilo o korupční chobotnici, o zabavených penězích, a dokonce i o zabaveném zlatu. „Kde to sakra dnes všechno je?“ ptal se v pořadu na Barrandově Zeman. „Já sebekriticky uznávám, že jsem tomu tehdy uvěřil, ale v každém případě to byla také policejní provokace. A ještě vám řeknu třetí případ, kauzu Budišov. Šlo tam o obvinění z dotačního podvodu. Mimo jiné i Věra Jourová se ocitla na nějaký čas ve vazbě, ale později byla propuštěna, policie se musela omluvit, no a dnes je Věra Jourová eurokomisařkou. Nezdá se vám, že je těch policejních provokací trošku moc?“ ptal se prezident moderátora. Podle doktora Zbořila je prezident příliš skromný a připomenul, že na Parlamentních listech Jiří Svoboda nedávno udělal přehled těch nejdůležitějších afér s podobným rukopisem jako je ta Babišova už od roku 1990. „Mohl ještě přidat Klausovu vilu ve Švýcarsku a jeho tajné konto. Pamatujeme si ještě akci „bratři Helbigovi a Pražský Hrad“ za asistence MV Rumla? A co Vlasta Parkanová a Alexander Vondra? Ten seznam je příliš dlouhý, abychom ještě mohli mít důvěru ve „stát a politiky“, kterým, doufejme, ještě věří pan MV ČR. Na vaši otázku kde to všechno je, musím odpovědět - voda je odnesla. A kde je ta voda? Voli jí vypili. Jen si nejsem jist, kdo jsme ti voli,“ glosuje Zbořil.
Ve stejném rozhovoru přichází Zeman i s tímto nápadem: „Bylo by velmi seriózní, kdyby policie znovu požádala, i po volbách, o vydání nově zvolených poslanců a aby tito nově zvolení poslanci s tímto souhlasili a mohlo proběhnout řádné vyšetřování. Ale zůstane pachuť na to načasování přímo před volbami,“ zmínil Zeman. A tak se ptáme, v čí prospěch? Kdo by tím získal? „Především pan prezident. Ale ústavně a ze zákona je to asi nejčistší způsob, jak se v této pražské a malostranské bažině zachovat. Ale jistě na jeho slova bude reagovat hned několik obhájců ústavnosti, kteří si zvykli v Poslanecké sněmovně nejen soudit, ale dokonce už i vynášet rozsudky,“ říká Zbořil.
Prezident se také pustil do kritiky Evropské unie. A to nejen, v rozhovoru pro Blesk, kde konstatoval, že „slábne a upadá“ a „my, kteří máme samotnou myšlenku EU rádi, proto jsem také na Hradě vyvěsil její prapor, někdy tiše a někdy nahlas trpíme.“ Na agrosalonu Země živitelka také prohlásil: „Zdá se mi, že v poslední době Evropská unie, na kterou už tady bylo řečeno několik kritických slov, přikračuje ke krokům, o kterých jsme dosud četli jenom v románech - vyplácí dotace na nevýrobu, nikoliv na výrobu, ale na nevýrobu. Mně to připadá jako naprosté zvěrstvo. Pokud máme vyplácet dotace, tak abychom něco vyrobili, a ne abychom výrobu zastavovali,“ řekl prezident Miloš Zeman. Podle Zbořila váží hlava státu svou kritičnost a loajalitu k EU téměř na lékárnických vahách. „Protože byl tentokrát v prostředí Země živitelky, myslím si, potřeboval něco sdělit českým hospodářům, sedlákům a zemědělcům co by je potěšilo. Tak se stalo, ale všichni věděli, že valící se evropské balvany žádná slova nezastaví, natož aby jim dala jiný směr,“ poznamenal politolog.
Jaký je zájem Rakušanů o atmosféru na Pražském hradě?
Premiér Bohuslav Sobotka věří tomu, že po příštích prezidentských volbách budeme mít jinou hlavu státu. A pak se kultura na Hradě změní. Zmínil to pro Die Presse a pak obšírněji tuto myšlenku pronesl i v českých médiích. O čem to svědčí? „Pan Sobotka se v posledních dnech a týdnech vydal do jemu nepříliš známé oblasti zahraniční politiky. Je to snad jen tím, že jeho přítel Zaorálek se musí věnovat předvolební kampani, která se hned v prvních dnech ČSSD příliš nepovedla. Nevím, zda pan Sobotka slibuje nemožné, ale rozhodně je jeho přání otcem myšlenky. Mohl být ve svém vyjádření v Rakousku trochu zdrženlivější, protože i současný prezident podle Ústavy ČR stále ještě podle čl. 63 „zastupuje stát navenek“. A protože vím, z mnoha svých pobytů v Rakousku, jaký tam mají zájem o „atmosféru na Hradě“, mohu si snad dovolit říci, že je stejně velký jako zájem Čechů o atmosféru ve vídeňském Hofburgu,“ uvedl Zbořil. A dále pokračoval: „Takže se to interview v Die Presse týkalo spíše nás, než Rakušanů. Pan stále ještě úřadující český premiér má samozřejmě pravdu. „Kultura na Hradě“ se po volbách změní, dokonce i tehdy, nebo právě proto, že Miloš Zeman se nebude muset snažit pracovat pro další volební termín. A bude-li na Hradě třeba pan Horáček, tak se „hradní kultura“ změní zcela určitě. Kdo ví, budou-li z toho mít ve Vídni radost.“
Šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl se neudržel a Sobotkova slova okomentoval na sociální síti Facebook. „Problém Bohuslava Sobotky tkví v tom, že říká veřejně to, co si myslí Radek Pokorný. A problém Radka Pokorného je problémem vesnického chlapce, který by rád uspěl ve velikém městě, a tak říká to, co si myslí, že by říkat měl, aby lépe zapadl. Výsledkem jsou aktuální volební preference ČSSD,“ napsal šéfredaktor deníku, který si před pár lety koupil šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Měli bychom tomu věnovat pozornost? „Snad hlavně tomu, že pan Plesl byl kromě pana Ovčáčka, mluvčího pana prezidenta, zatím jediný, kdo na to, s prominutím, velkohubé prohlášení pana Sobotky v Die Presse rychle reagoval. O přátelství pana Sobotky a Pokorného, div ne od školních škamen, se toho napsalo i řeklo hodně. Třeba tomu tak je, třeba nikoli,“ uvažuje Zbořil. „Z chování obou se dá usuzovat, že si oba pánové myslí, že jejich přátelství je pevné a oběma prospěšné. Zda je prospěšné také ČSSD už tak jisté není. Zřejmě jsou si ale souzeni v dobrém i zlém a podle toho jak dopadnou volby budou asi sdílet stejný osud. Z akce Gross a 130 milionů můžeme soudit, že kdyby to dopadlo špatně, oba pánové to mají už dnes „ošetřené“,“ dodal.
Psali jsme:
Vašáryová? Na billboardech by vypadala lépe než její soupeři
Debatu o prezidentských kandidátech tento týden „rozseknul“ předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, když o víkendu na sociální síti napsal: „Dnes slaví narozeniny stále mladá a krásná Magda Vášáryová. Blahopřeji a lituji, že nemá naše občanství. To by byla prezidentka ČR....“ Doktor Zbořil se domnívá, že se možná Kalousek nechal inspirovat panem Michalem Horáčkem, který už jednou představil Magdu Vášáryovou jako pozvanou členku svého volebního teamu. „Paní Magda to komentovala řka, že poměrům v ČR moc nerozumí, ale že má zkušenosti z diplomacie a panu Horáčkovi věří, že to myslí dobře. Proto jeho nabídku, podle tehdy v médiích šířených zpráv, přijala. Předseda TOP 09 sice použil podmiňovacího způsobu, ale třeba i on to myslí upřímně,“ říká Zbořil. Jedna věc je ale jistá: „V každém případě by jím doporučená kandidátka vypadala na bilboardech, a kdyby volby vyhrála i na poštovních známkách, lépe než její soupeři. Ale stará česká přísloví nás dávno naučila, jak je to s tím kdyby....“
Václav Moravec si na neděli do Žižkovské věže mimo jiné pozval i předsedu nového úřadu pro kontrolu hospodaření politických stran a politických hnutí Vojtěcha Weise. Došlo i na spor s Hradem o to, jestli se prezidentovy cesty do krajů v předvolebním období mají započítávat do prezidentských kampaní. Mluvčí prezidenta chce požadovat, aby činnost tohoto úřadu byla započítána do limitů kampaně prezidentových protikandidátů. V ČT Weis také zmínil: „My se určitě zastrašit nenecháme. Bylo by to absurdní, abychom se jako nezávislý orgán nechali kýmkoliv a čímkoliv zastrašit. Já to chápu, že je to krok konaný v situaci, kdy pan prezident v minulosti prohlásil, že nepovede volební kampaň, ale teď je tu zákon, který jasně říká, co je volební kampaň, a my jako úřad budeme tyto činnosti posuzovat.“ Zdeněk Zbořil se k této debatě vyjádřil takto: „Protože tento nový úřad varoval prezidenta republiky a upozornil ho, jak a co má účtovat jako náklady své volební kampaně, a to dokonce dříve, než pan předseda Senátu PČR Milan Štěch oznámil, kdy tyto volby budou, je celá diskuse tak trochu „upřílišněná“. Mj. i proto, že v úvodu OVM jejich moderátor oznámil, že se budou probírat „témata, o kterých se bude mluvit celý příští týden“. Vypadá to jako dohoda o nastolování agendy mezi dvěma subjekty, které mají sloužit veřejnosti a nikoli partikulárním zájmům.“ Pak dále politolog uvedl: „Také mi není jasné, kdo koho víc straší - zda státní byrokrat prezidenta, nebo prezident státního úředníka. A zda se tím nemyslí, že až se sečtou všechny příjmy a výdaje, účtenky z hotelů a restaurací, a porovnají jízdní příkazy, bude jasné, co utratil prezident ve svém zájmu nebo v zájmu státu, jehož je, slovy ústavy, „Hlavou“. Nebo si myslí, že bude mít k dispozici celé účetnictví Kanceláře prezidenta republiky a Úřad už uvažuje předem, co bude dělat až bude po volbách. Taková kontrola by jistě nějaký rok trvala.“
Pozor, přepadli nás nejen Rusáci, ale i Němčouři, Maďaroni…
Herec Jan Hrušínský, principál Divadla Na Jezerce, se svěřil serveru Ahaonline.cz se svými finančními těžkostmi, které má. Kvůli nim musel dokonce odsunout některé premiéry. V poslední době ale zaujal i svými názory k politickému dění, například, když na Facebooku napsal: „Kdyby Československo bylo členem Evropské unie, 21. srpen by pro nás byl jen krásným letním dnem. Kdybychom už tenkrát byli v EU, Rusáci by nás nikdy nepřepadli. Uvědomili jste si to někdy? Nadáváte na Evropskou unii?“ zeptal se Hrušínský. Jenže, jak tento výrok pochopit? „Nechápu ho stejně jako vy. Jen je mi jasné, že pan Hrušínský neví, co to bylo Evropské hospodářské společenství a RVHP, co to byla Evropská společenství a kolik let po 21. srpnu vznikla Evropská unie. A jen tak mimochodem, nepřepadli nás jen Rusáci, ale i Němčouři, Maďaroni, Poláci a Bulhaři. Od pana Hrušínského nemůžeme chtít, aby věděl, co to bylo blokové uspořádání světa, ale dnes si to snadno může najít na nějaké wikipedii. Možná si ale myslí, že Rusáci už nás přepadli v roce 1945 a vypudili chudáky Němčoury,“ podotkl Zbořil.
Polská premiérka Beata Szydlová se ohradila proti slovům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jenž při své cestě střední a východní Evropou uvedl mimo jiné to, že Polsko se v Evropě dostává do izolace a je v konfliktu s hodnotami EU. Polsko přitom Macron při své zahraniční cestě nenavštívil. „Budoucnost Evropy nebude určovat ani prezident Francie, ani žádný jiný jeden lídr, ale všichni členové společenství. Radím prezidentovi, aby v zájmu nerozdělování EU byl smířlivější. Snad jsou jeho arogantní komentáře výsledkem nedostatku politické zkušenosti a praxe, čehož jsem si vědoma a rozumím tomu,“ poukázala následně polská premiérka. Očekává však, že si tento svůj nedostatek uvědomí a bude v budoucnu zdrženlivější. „Je to Polsko a střední Evropa jako celek, kdo brání principy volného trhu ve věci vyslaných pracovníků, zatímco Francie se prostřednictvím svých činů snaží zničit jeden z pilířů EU,“ uzavřela. Na slova polské premiérky následně reagoval ekonom a někdejší státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza: „Polský vzkaz Francii. Za téměř 20 let v diplomacii jsem v Evropě něco takového neviděl.“
Ať si ti nafoukanci začnou všímat i ostatních!
Doktor Zbořil v tomto kontextu poukázal na historii: „Polsko a Poláci mají své historické zkušenost nejen s ruským samoděržaví, habsburskou monarchii a pruským královstvím už z 18.stol., z let trojího dělení Polského království. S Francouzi pak hned od Napoleona, přestože podporovali ideály Velké francouzské revoluce. Na začátku druhé světové války byli první obětí nacistického Německa, když Francie stála odvážně a pevně na Maginotově linii. Polsko ji tehdy tolik nezajímalo, ačkoli měli všechny možné smlouvy o společné obraně dávno uzavřené. Poláci bojovali, na rozdíl od Francouzů, na všech frontách druhé světové války a také jejich téměř dvousetletá diaspora je mimořádná. Je proto hloupost a nemístná pýcha upozorňovat je na existenci „evropských hodnot“.“
Politolog také říká: „Slova Tomáše Prouzy, že za téměř 20 let v diplomacii v Evropě nic podobného nezažil, jsou milým přiznáním, že se v té evropské diplomacii pohyboval někde tak trochu mimo a jistě nehájil zájmy ČR. Jen v posledních dvou třech letech mohl slyšet od německého předsedy Evropské parlamentu výhrůžky zemím střední Evropy bránících se přijímání osídlovacích kvót. Slova Beaty Szydlové by mu mohla znít jako umírněná prosba, aby si ti nafoukanci ze dvou tří hlavních členských zemí EU také všímali někoho jiného než sami sebe.“ Politolog připomenul, že Emmanuel Macron neméně nevybíravě tvrdil, že země střední Evropy považují EU za supermarket. „Diplomat s dvacetiletou zkušeností by mu mohl vysvětlit, že střední Evropa v tom supermarketu platí, mj. i svými přírodními a strategickými zdroji, ale že má v tom jeho supermarketu přístup k spíše použitému zboží nebo potravinám druhé až třetí jakosti,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
