Zdeněk Zbořil trochu jinak o pařížském masakru a o Ukrajině, jejíž premiér šokuje svět a kde se schyluje k něčemu nepěknému

12.01.2015 7:07

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Po teroristických útocích v Paříži, které nebyly podle Zdeňka Zbořila primárně střetem kultur, lze očekávat, že represívní složky státu začnou omezovat demokratická pravidla. Politický analytik ve svém pravidelném ohlédnutí věnuje pozornost i výroku ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka, který vyzval lidi, ať si vzpomenou na sovětskou invazi do Německa a na Ukrajinu v roce 1945.

Zdeněk Zbořil trochu jinak o pařížském masakru a o Ukrajině, jejíž premiér šokuje svět a kde se schyluje k něčemu nepěknému
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Teroristické útoky v Paříži, při nichž těžce vyzbrojení islamisté připravili postupně o život sedmnáct lidí, vyvolaly bouřlivé reakce v celém světě. „Já si nemyslím, že je to primárně válka kultur, jak na to upozornil ministr spravedlnosti Spolkové republiky Německo Heiko Maas asi před třemi dny. Ačkoli Spojené státy od začátku devadesátých let propagovaly střet civilizací, tak si nemyslím, že to tak je. Náboženské motivy jsou jenom zástěrkou k zakrývání reality, kterou je krize sociální a částečně také ekonomická,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

Při pátrání po kořenech problémů s přistěhovalci v Evropě poukazuje na to, že bývalé koloniální velmoci musely přinejmenším od konce druhé světové války přijmout své spojence z původních kolonií. „Uvědomme si, že jen ve Francii a Velké Británii to byly desetitisíce osob. Tito lidé byli nositeli krvavé zkušenosti 40., 50. a 60. let, ale ta zkušenost se přenášela i na jejich potomky ve druhé a dnes dokonce i třetí generaci, která nemá vůbec žádný vztah k vlasti svých rodičů a prarodičů. Dobře ale ví, kolik obětí z řad místního obyvatelstva zahynulo, když to omezíme jenom na francouzský kolonialismus, za první vietnamské války nebo za alžírské války,“ upozorňuje politolog.

Anketa

"Řekl bych jim: Pokud nedokážete přijmout pravidla hostitelské země (...), vraťte se domů do své původní vlasti." Tak by Miloš Zeman řešil otázku problémových muslimů. Souhlasíte s ním?

99%
1%
hlasovalo: 33633 lidí

Přistěhovalci měli sociální důvody k nespokojenosti se zemí, v níž žili

Svou roli pochopitelně sehrálo i postavení imigrantů ve společnosti. „V živé paměti máme sociální bouře, které vedly k podpalování aut v ulicích. Když byli původci často označováni za muslimy, Araby nebo lidi, kteří přicházeli z bývalých kolonií, tak bychom neměli zapomínat, že ti lidé utíkali před bídou a dokonce před ohrožením životů z těch svých původních domovů a že v té nové zemi, která je přijala, někdy i pozvala, žili nejenom na předměstí velkých měst, ale doslova se nacházeli na okraji společnosti, a proto měli také sociální důvody k tomu, aby byli s tou zemí, v níž žijí, nespokojeni,“ myslí si Zdeněk Zbořil.

Ptejte se politiků, co míní dělat se současnou situací:

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

  • KDU-ČSL
  • originální osobnost, konečně,jako každý člověk
  • poslanec

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Když se je snažíme odeslat zpátky domů, tak bychom neměli zapomínat, že jejich země jsou dost často rozbombardovány nebo zničeny. „Třeba jen z průběhu Arabského jara, o kterém se ti, kteří tuto metaforu používali, domnívali, že bude vývozem demokracie a evropských hodnot do zemí, které k těmto hodnotám mají velmi kritický vztah. Neměli bychom také zapomenout na to, že tito lidé byli po desetiletí ponižováni a omezováni v řadě svých práv, a to zejména práv sociálních. Když už si hrajeme na evropské hodnoty a dodržování lidských práv, tak bychom neměli zapomínat na to, že každá mince má rub a líc,“ doporučuje politický analytik.

Represívní složky mohou událostí využít k omezování demokratických pravidel

Teroristické události v Paříži by mohly zapůsobit na hlavní politické strany v Evropě, aby zaujaly vůči muslimům a jiným přistěhovalcům tvrdší postoj, čímž by čelily posilování nacionalistických stran a hrozbě rozpadu Evropské unie. „Ještě horší než to, že se tohoto tématu chopí nějací političtí populisté, je to, o čem psal někdy před sedmi lety ve svém článku ´Tři slova, která zničila demokracii v Americe´ Zbigniew Brzeziński. Ta tři slova byla ´válka proti terorismu´,“ připomíná Zdeněk Zbořil text polsko-amerického politologa, jenž platí za šedou eminenci americké zahraniční politiky.

V tom vidí velké nebezpečí, že represívní složky jednak budou požadovat přísun finančních prostředků, ale že budou nějakým způsobem omezovat demokratická pravidla. „Hned první reakce byly, které účty bude možné kontrolovat. A i to právo na svobodné šíření myšlenek, které si dávali mnozí politici a političtí komentátoři často do úst v souvislosti s těmi vraždami francouzských novinářů a karikaturistů, sami nedodržujeme. Paradoxně tři dny před touto tragickou událostí se objevila zpráva, že bylo ukončeno vyšetřování a bude vznesena obžaloba na Vladimíra Sáňku, arabistu, který přeložil knihu Základy tauhídu − Islámský koncept Boha,“ poukazuje politolog.

Mluvíme o svobodě slova, ale hlásíme se ke stíhání za překlad knihy

Ta podle kriminalistů šíří rasismus, antisemitismus, xenofobii a násilí proti tzv. méněcenným rasám. A tento jejich názor potvrzuje odborný posudek. „Tak to vypadá, že bude pan Sáňka souzen a odsouzen, protože Miroslav Mareš – nevím, jestli vůbec kdy slyšel aspoň jednu větu v arabštině, nebo přečetl jeden verš v Koránu – napsal posudek, který tvrdí, že ta kniha šíří zášť a nenávist. Jedním dechem mluvíme o svobodě slova a bezprecedentním útoku na něj v podobě těch vražd, ale přitom už se sami hlásíme k represím vůči někomu, kdo ještě žádný trestný čin nespáchal. Je to trestný čin, ve který věří zatím jenom žalobce a soudní znalec. A ještě to žádný soud nerozhodl a už tomu případu byla věnována pozornost, kterou pak ale překryly ty tragické události,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Proto čeká, že poroste tlak represívních složek různých států, ale i na úrovni Evropské unie a třeba i NATO, které budou požadovat větší zásah do občanských svobod i větší přísun finančních prostředků. „O tom se už mluví otevřeně a zřejmě to bude předmětem jednání vlád a parlamentů v nejbližší době. Také bude snaha o vytváření jakési bezpečnostní aliance, jak k tomu vyzval Barack Obama. A ani nevíme, proti komu ta aliance represívních orgánů státní moci bude namířena. Nechci být pesimistou, ale možná ta snaha o setkání představitelů západních zemí se bude spíš týkat Ruské federace a událostí na Ukrajině než útoku nějakého Islámského státu na jednotlivé a v podstatě malé cíle v Evropě,“ míní politický analytik.

Lidovecký europoslanec by si měl vzpomenout na přikázání z Desatera

Jen pár dní před vraždami v Paříži zveřejnil na svém facebookovém profilu předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura návod, jak se máme chovat k muslimům. Sklidil za to obrovskou kritiku, ale nyní jako by jeho varování dostala jiný význam. „U pana Okamury a jeho Úsvitu jak rychle popularita stoupá, tak také rychle padá. Tak, jak rychle reaguje na některé politické události, tak se dopouští správných odhadů, ale někdy také fatálních omylů. Proto nepočítám s tím, že by mu tohle téma pomohlo k návratu voličské přízně, protože on se navíc vyjadřuje trošku nekultivovaně, takže to spíš odrazuje od pozornosti širší veřejnosti,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Hodně ostrý hlas nyní zazněl od europoslance KDU-ČSL Pavla Svobody, který se nechal slyšet, že neexistuje hodný a zlý islám a že je třeba bránit svůj kulturní prostor. „Pan Svoboda je jistě vynikající právník, člověk s velmi originálními názory, ale nevím, jestli to je typický názor pro celou KDU-ČSL. I když lidová strana není konfesní, tak má mezi svými voliči celou řadu věřících, a ti by měli začít od toho ´Milovat budeš bližního svého jako sebe samého´ z Desatera. A uvědomit si, že prostor, o kterém mluví jako o křesťanském, také vždy křesťanský nebyl. Byl také pohanský a v tom pohanském prostoru byli Židé, Arabové a později muslimové v hojnějším počtu než ti jimi hájení křesťané,“ podotýká politolog.

TOP 09 je opatrná, pro pravdoláskaře Dienstbiera jde o problém

Pro smířlivě a multikulturně naladěnou TOP 09 není snadné události v Paříži komentovat. „Ze strany TOP 09 jde o pragmatický postoj, a pokud tam můžeme připočítat také prohlášení pana Gazdíka a dalších, tak je to opatrný postoj politiků, kteří vědí, co všechno může taková spíše emocionálně než racionálně motivovaná reakce na nějakou, třeba i tragickou, událost vyvolat. TOP 09 je opatrná, což jí možná dočasně uškodí, ale dlouhodobě nikoli. Možná že události, které nás čekají, budou ještě dramatičtější a TOP 09 ještě bude mít šanci se k nim vyjádřit,“ míní Zdeněk Zbořil.

Ani ministr pro lidská práva a symbol ,,pravdoláskařské" struktury v ČSSD Jiří Dienstbier to nyní se svými názory nebude mít jednoduché. „Pro něj to je samozřejmě problém, protože multikulturalismus zklamal, jak už dříve řekla Angela Merkelová. Samozřejmě se nedá ta barbarská vražda neodsoudit. Ale možná by ministr, který má na starosti lidskoprávní rezort, měl dbát na to, aby nedocházelo k excesům jako ve Spojených státech, aby nevznikaly věznice, ve kterých budou lidé vězněni léta bez soudu, aby nebyli podrobováni nelidským mučením, po kterých se přiznají, když přežijí nesčíslně simulovaných utopení. A měl by bdít nad tím, aby v zájmu zvyšování bezpečnosti a posilování úlohy represívních složek státu nedocházelo k omezování lidských práv včetně těch, na která rádi při jiných příležitostech vzpomínají, včetně práva na život samozřejmě,“ myslí si politický analytik.

Zeman v názorech neuhýbá, po Halíkovi bylo vyhlášeno pátrání

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro sobotní Deník neuhýbá od svých názorů na radikální islamisty a říká, že by neváhal s deportací muslimů, kteří se nepřizpůsobili poměrům ve svých nových vlastech.

Podle Zdeňka Zbořila je to pro prezidenta Zemana zajímavá příležitost se před občany své země opět nějakým způsobem předvést a ukázat, jaké má názory. „Mně se zdá, že jsou až příliš poplatné obhajobě politiky státu Izrael. Když ale odsuzuje terorismus muslimů, tak zapomíná na terorismus Evropanů, ať už k němu docházelo třeba v Severním Irsku, ve Španělsku, v Itálii, v sousedním Německu, dokonce už si možná ani nevzpomíná na terorismus v jižním Tyrolsku, což je za hranicemi sousední země, o které rád mluví. Takže jak byly rozporuplné výroky prezidenta Zemana, tak mohou být rozporuplné i reakce na ně,“ domnívá se politolog.

Politolog si ale nemyslí, že události v Paříži pomohou k tomu, aby si Evropa uvědomila, že k úspěšnému boji s islámským terorismem potřebuje Rusko, takže koalice evropských zemí, které nechtějí pokračování protiruských sankcí, navrch ještě nezíská. „Nezapomeňme, že v Evropě existují válkychtivé skupiny, které navíc mají silnou podporu ve Spojených státech. A ty se domnívají, že tu válku již vedou. Je tady řada lidi, kterým ta válka vyhovuje a kteří jsou ve vysokých politických funkcích. Ale události na Ukrajině, ať už byly iniciovány kýmkoli, nebudou pokračovat podle nějakého předem daného, byť třeba i spikleneckého, plánu, budou žít vlastním životem a budou se v různých zemích vyvíjet různě,“ předpokládá politický analytik.

Výrok přisouzený prezidentem Banderovi patří polskému historikovi

Poukazuje rovněž na to, že se Rusko vyvíjelo v těsném kontaktu s islámskými zeměmi a má bohaté zkušenosti nejen s vyjednáváním, ale také s konflikty a s válkami s těmito státy. „Zkušenosti z vládnutí nad muslimy by pomohli i nám, abychom neviděli každého muslima jako teroristu a neulehčovali si pohled na mravní a materiální bídu, které mnohé evropské země do islámských zemí také zanesly. Pak bychom si uvědomili, že naděje není v ničem jiném než v odmítnutí válek kultur, ale že lidé různých kultur, aby se nepovraždili, budou k sobě muset hledat cestu a třeba i obtížně ji nacházet. A kdokoli, kdo má dlouholetou zkušenost z tohoto vývoje, by měl mít právo k tomu říct své slovo,“ míní Zdeněk Zbořil.

Při ohlédnutí za minulým týdnem nemůže opomenout ani ukrajinské téma. U nás doma ho připomněl prezident Miloš Zeman dopisem ukrajinistům, v němž se jich mimo jiné ptá, zda znají  Banderův výrok „Zabij každého Poláka mezi šestnácti a šedesáti lety“ a jestli s ním souhlasí. V médiích se následně objevily reakce, že není doložitelné, že jde skutečně o Banderova slova. „Musím říct, že ten výrok je od polského historika, kterého bychom mohli podezírat z nenávisti vůči Ukrajincům a takzvaným banderovcům, ale neměli bychom na tu zkušenost zapomínat,“ konstatuje politolog.

Ať si lidé vzpomenou na sovětskou invazi do Německa a na Ukrajinu v roce 1945

Sám je ale překvapen, kolik faktografických omylů objevuje v článcích ukrajinistů. „Nechci říkat, že jsou to záměrné chyby, ale dokonce tam není nic o nacistických koncentrácích, o masakru v Babím Jaru, o obsazení Kyjeva německou armádou a o okamžitém vyvražďování židovského obyvatelstva, na čemž, jak víme, se podíleli převážně Ukrajinci. A také o tom, že významnou roli v likvidačních táborech hráli ukrajinští dozorci. Možná z těchto důvodů nechtějí mnozí účastníci tu připomínku osvobození Osvětimi před sedmdesáti lety, možná snaha zatemňovat minulost a vytvářet nové dějiny je více motivována ideologií a tím, na které straně ti ukrajinisté nebo komentátoři stojí,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Ukrajinský premiér Jaceňuk poskytl německé televizi ARD rozhovor, v němž ve snaze co nejvíce postrašit Ruskem a prezidentem Putinem řekl, ať si lidé vzpomenou na sovětskou invazi do Německa a na Ukrajinu v roce 1945. „Jaceňuk jistě není hlupák, a když jede do Německa jim oznámit, že ruská armáda vtrhla za druhé světové války na Ukrajinu a posléze do Německa, tak tím něco sleduje. Takže v podtextu toho výroku je, že by se snad měli opět spojit Ukrajinci s Němci proti Rusům. Tomu odpovídá ten jím vykreslený portrét Bandery, který je samozřejmě pro spoustu lidí v Evropě nepřijatelný. Ale nevím, jestli si to je pan Jaceňuk vůbec schopen uvědomit,“ pochybuje politický analytik.

Jedná se o popření toho, kdo stál na straně svobody a kdo na straně zla

Domnívá se, že lidé, kteří podporovali Arsenije Jaceňuka a celý státní převrat, který proběhl na Ukrajině a byl posvěcen takzvanými svobodnými volbami, by se měli zodpovídat. „Možná se ti lidé, kteří si toho dnes nevšímají, budou jednou divit, v co se takové názory v budoucnu mohou proměnit. Jestli někdy někdo mluvil o odmítání výsledků druhé světové války, tak o tohle už se nejedná, tady se přímo volá po tom, aby se odmítlo osvobození větší části Evropy od německé nacistické armády. Odmítání výsledků druhé světové války se dá brát jako diplomaticko-politická hra, ale tady se jedná přímo o popření toho, kdo stál na straně svobody a kdo stál na straně zla,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.

To české politické špičky měly v uplynulém týdnu čas na to věnovat se kauze kolem koupě vily hradním kancléřem Vratislavem Mynářem. Premiér Bohuslav Sobotka neodolal pokušení prohlásit, že poškozuje úřad prezidenta republiky a že jenom prezident Miloš Zeman může věc řešit a kancléře odvolat. Od hlavy státu se mu dostalo odpovědi, že je zapotřebí, aby měl k dispozici informace o původu prostředků na nákup vily. „V případě Bohuslava Sobotky platí staré české přísloví, které říká ´Nemluv o provaze v domě oběšencově´. U člověka, který si svůj byt pořídil z poslaneckých náhrad, přičemž zákon naprosto jasně definuje účel těchto náhrad a nákup bytu evidentně nezahrnuje, bych považoval za rozumnější, kdyby mlčel,“ uvedl Miloš Zeman v rozhovoru pro Deník.

V české politice se sice hraje s cinknutými kartami, ale trošku při zdi

„Je to všestranně trapné, jako kdyby novináři neměli o čem psát. Přitom to, že se neobchoduje v České republice v rukavičkách, víme už skoro dvacet čtyři let od dob, kdy se kšeftovalo s pozemky na Hradčanech a kdy se fixlovalo s restitucemi, nemluvě o privatizačních kauzách okolo domů jenom v Praze. Ale to, že se z toho stane politická událost, která zaplňuje stránky novin je pozoruhodné. Ale pokud se nemýlím, tak pan Sobotka několikrát vysvětloval – a zdá se mi, že i důvěryhodně prokázal – jak to bylo s financováním jeho bydlení. Připomeneme-li si rezignaci Stanislava Grosse kvůli bydlení za šest a půl milionu, tak to vypadá, že se v české politice sice hraje s cinknutými kartami, ale v nízkých hodnotách a trošku při zdi,“ hodnotí politolog.

Událostí nového týdne mělo být jednání německé kancléřky a tří prezidentů o konfliktu na východní Ukrajině. „Ten summit se nekoná proto, že se na Ukrajině bojuje víc, než jsme byli informováni. Splývalo to časově s událostmi v Paříži, až se těm, co studují spikleneckou praxi, zdálo, že to má nějaký souběh. Ale situace na východě Ukrajiny je napjatá, zase se bojuje v Doněcku a zase jde o nějaké strategické body. Zajímavé je, že se Česká televize zatím zdržela toho, aby řekla, že povstalci střílejí na obytné domy, protože zřejmě na ně střílí někdo jiný. Ale v každém případě je ten konflikt intenzívnější a lidé, kteří pomáhali tu krizi vyvolat, se obávají toho, že by v této situaci jakékoli jejich jednání nemělo význam. Třeba se obávají toho, aby ruská armáda nevtrhla nejen na Ukrajinu, ale i do Německa,“ dodává žertem a s nadsázkou Zdeněk Zbořil.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Rusko a USA mají stejné zájmy.“ Za Miroslavem Polreichem, zesnulým kmetem

14:31 „Rusko a USA mají stejné zájmy.“ Za Miroslavem Polreichem, zesnulým kmetem

Někdejší chartista, disident, zpravodajec BIS a bezpečnostní analytik Jan Schneider se rozepsal o ne…