Prezident Miloš Zeman často schytává kritiku za své blízké vztahy s nejvyššími představiteli Ruska a Číny, což vede jeho kritiky k obviněním, že nás táhne směrem na Východ, že ohrožuje naše spojenecké závazky a že ho na Západě neberou politici vážně. Tato tvrzení staví do jiného světla úterní telefonát s Donaldem Trumpem, během něhož budoucí prezident USA pozval Miloše Zemana do Bílého domu a sám přijal pozvání k návštěvě České republiky. „Je to jako s každou pomluvou. Čím je agresivnější a zlovolnější, tím víc se obrátí proti těm, kteří ji šířili nebo šíří, když se ukáže, že neměli pravdu. Jsou pak jenom za lháře a hlupáky. V tomto případě dokonce za směšné lháře a hlupáky, i když jsou z Národního divadla, České televize, nebo dokonce i účinkují v Ordinaci v růžové zahradě. Jen snad pokud jsou to politici, u těch se to tak vážně nebere. U některých z nich se totiž předpokládá obojí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
O den později na sebe připoutal prezident pozornost znovu, a to svým vystoupením v Poslanecké sněmovně, kam přišel promluvit před závěrečným schvalováním státního rozpočtu. Ve své řeči konstatoval, že v době růstu má být rozpočet přebytkový, ale dodal, že důležité je pokladní plnění rozpočtu, ne jen plán na papíře. V závěru svého vystoupení před poslanci řekl, že když zůstane i na konci roku přebytkový rozpočet, začne se prý shánět po adrese výboru, který uděluje Nobelovu cenu. Tato slova rozhorlila předsedu ODS Petra Fialu, který se pak nechal slyšet, že to ukazuje na velké sbližování prezidenta Zemana s ministrem financí Andrejem Babišem. K samotnému rozpočtu byli občanští demokraté velice kritičtí stejně jako TOP 09.
Přebytkový rozpočet po letech rozpočtů chaotiků z ODS a T0P 09
„Myslím, že se pan Fiala mýlí, i když, pokud vím, je nositelem asi pěti akademických titulů a dvou hodností. Prezident pouze zdůrazňoval, že nejsou důležité někdy až příliš účelové kritiky ministra financí, v tomto případě prostřednictvím vládního státního rozpočtu, ale že je důležité, zda se pohybujeme na cestě k přebytkovému rozpočtu po letech rozpočtu chaotického, sestavovaného chaotiky jak z ODS, tak z T0P 09. Samozřejmě, že on a snad každý kdo se o věc zajímá, ví, že ‚ekonomická‘ Nobelova cena je tak trochu šidítko koupené a zaplacené autoritami bankovního světa, a její hodnota je proto spíše referenční než reálná. A samozřejmě, ani kdyby ministr Babiš za svůj návrh rozpočtu dostal dvě Nobelovy ceny jedním vrzem, nic to nebude znamenat. Důležitá je závěrečná bilance, vše ostatní jsou jen slova, slova, slova…“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Co nejvíce ohrožuje svět?Anketa
Hned zkraje týdne přišel Miloš Zeman o dosavadního ředitele Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřicha Forejta, který z osobních a zdravotních důvodů požádal o rozvázání pracovního poměru ke konci roku. „Já o celé věci vím jen to, co se říkalo v České televizi a na Nově a bylo publikováno v hlavních tištěných médiích. A to jsou všechno zdroje velmi nedůvěryhodné. Tak mi zbývá jen přemýšlet o tom, komu se znevážení pana Forejta mohlo hodit. Nevychází mi z toho nikdo jiný než ten, kdo si nepřeje jeho jmenování velvyslancem ve Vatikánu. Těch může být hned několik. A pokud jde o provedení, pak je to zase další akce ‚operativce amatéra‘. Pan ministr Chovanec vyzval k vyšetření této možnosti, a tak bude mít jím rychlokvašená reforma Policie ČR alespoň možnost dokázat, že důvody k jejímu ‚zefektivnění‘ nebyly jen účelové antišlachtovské povídačky,“ míní politolog.
Hodinový dialog dvou stejně uvažujících působil jako zneužití média
V závěru týdne neušel prezident kritice v Otázkách Václava Moravce, během nichž Bohuslav Sobotka prohlásil, že byl při svém projevu v Poslanecké sněmovně nekritický vůči ministrovi financí Andreji Babišovi. Premiér v reakci na zmínku o Nobelově ceně pro šéfa hnutí ANO zdůraznil, že by ji měli dostat spíš ti ministři a státní úředníci, kteří se zasloužili o to, že jsme dočerpali evropské fondy, takže by měl letošní státní rozpočet skončit v přebytku. Naopak u ministra financí vidí nedostatek v tom, že dosud nebyla přijata novela zákona o rozpočtových pravidlech, která souvisí s čerpáním evropských prostředků. Babiše kritizoval také za návrhy změn v systému elektronické evidence tržeb. Zmínil také, že největší potíže na ministerstvech řízených hnutím ANO vidí u ministra dopravy Dana Ťoka a pokud ho Andrej Babiš nechce vyměnit, tak prý přebírá osobně plnou zodpovědnost za to, co se odehrává na Ministerstvu dopravy.
V atacích na předsedu hnutí ANO pokračoval ve vysílání České televize tím, že potvrdil svá slova ze sobotního zasedání širšího vedení sociální demokracie, kde předsedu hnutí ANO označil za „neférového hráče“. „Když někdo v politice používá doping vlastních médií a vlastních firem, tak ho těžko můžeme označit za férového hráče,“ navázal předseda vlády u Václava Moravce na to, co říkal před spolustraníky. „Já jsem ten hodinový dialog dvou stejně uvažujících o české politice viděl a nevím, zda pan Sobotka, nebo dokonce sám pan Václav Moravec nezneužívá významné médium, kterým Česká televize je, a svou moc, ale na rozdíl od Andreje Babiše polotajně, až veletajně,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.
Kudy chodil, tudy krad´, sociální demokrat, je slyšet o Sobotkově straně
„Ty příkré soudy pana Sobotky nad Andrejem Babišem a panem Ťokem, který přinejmenším uzavřel jeden z významných penězovodů z Ministerstva dopravy, jsou nedůvěryhodné. Účelová kritika a vyhrožování je nedůstojné politika, který má veškerou moc pana Ťoka i ministra financí odvolat a jít do stranických i všeobecných voleb s čistým štítem. Zejména když si i jeho strana myslí, že je ‚férová‘ a hnutí ANO ‚neférové‘, tak ať si z nás a z koaliční vlády nedělá legraci, bouchne pěstí do stolu a odejde od něho. Zejména když předsedá straně, o které si v podhradí lidé zpívají ‚kudy chodil, tudy krad´, sociální demokrat‘, majíce na paměti hříchy ČSSD, jejichž abecední seznam může začínat jménem Altner,“ připomíná politický analytik.
Už zmíněné jednání širšího vedení ČSSD, první po neúspěchu strany v krajských a senátních volbách, se neohlíželo zpátky, ale hledělo vstříc parlamentním volbám na podzim příštího roku. „Příští volby vyhraje buď ČSSD, nebo hnutí ANO. Třetí volba není,“ tvrdil sebevědomě předseda Bohuslav Sobotka. Z jeho dalších slov vyplynulo, že klíčový plán sociální demokracie, jak ve volbách uspět, je snížit daně pro lidi s nízkými příjmy a zvýšit jednak pro ty s příjmy vyššími, ale i pro některé firmy. „Pro nás je klíčovým cílem snížit daně pro lidi s průměrným a podprůměrným platem. Jde o to, aby na progresi vydělali oni, tedy drtivá většina zaměstnanců v naší republice. My si do budoucna v žádném případě nepřejeme, abychom do budoucna byli levnou dílnou Evropy,“ odhaloval premiér plány své strany.
Přílišná sebedůvěra, ale i pozdní prozření přátel a přítelkyň z ČSSD
„Nevím, zda v ČSSD nepropadli přílišné sebedůvěře. Kde berou odvahu tvrdit, že budou druhou nejsilnější stranou? Spíše mi to připadá jako ‚vyhlášení války Babišovi‘ a nabídku koaliční spolupráce všem, kdo se zase jednou po volbách vykašlou na voliče a spojí se s kýmkoli, kdo bude proti hnutí ANO. Když to šlo po krajských volbách v Hradci Králové, proč by to nemohlo jít v celé republice? S tou obavou, abychom se nestali levnou dílnou Evropy, pak pánové přicházejí s dost velkým zpožděním. Zřejmě si nevšimli, že tou ‚dílnou‘ Česká republika dávno je a že se o to zasloužili kromě těch tzv. pravicových stran, které u nás dělaly revoluci, také přátelé a přítelkyně z ČSSD,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Nejrazantněji do vlastních řad promluvil jihočeský hejtman Jiří Zimola, jenž se nerozpakoval říci, že pokles preferencí způsobili sami politici ČSSD tím, že zapomněli mluvit s lidmi, že sedí ve svých pohodlných kancelářích nebo pěkně zalezlí na zadních sedadlech aut a na svět kolem se koukají přes jejich zatmavená skla. Ale uvěřitelnou se strana může stát jen tehdy, když řekne, že církevní restituce jsou špatné, tak musí přijít s řešením a prosazovat ho. Na rozdíl od Andreje Babiše mluví sociální demokraté tak, že jim nikdo nerozumí, takové nějaké politické ptydepe. „Většinu našich úspěchů nám v očích veřejnosti sebere koaliční partner a neúspěchy nám hodí na hlavu. A to je – Slávku a další členové vlády – vaše chyba. Není v tom, že byste dělali špatnou politiku. Ale je v tom, že ji neumíte prodat a ukázat normálním lidem,“ vytkl jihočeský hejtman vedení ČSSD.
V Lidovém domě Zimolovi nikdo neuvěří bez ještě většího úderu na solar
„Pan Zimola má bohaté zkušenosti z Jihočeského kraje, ale má tu výhodu, že u nich jsou na tom v celé republice nejlépe. Nevím, zda také jeho zásluhou, ale rozhodně patří k těm, kteří staví nejmenší překážky na cestě k rozumnému uvažování o politice. Asi mu členové ČSSD v Olomouci, Ústí, Brně, ale třeba i ‚na okresech‘, nebudou chtít naslouchat, ale jeho slova jsou jen pojmenováním taktiky a strategie. Tu, samozřejmě, ti ‚za kouřovými skly‘ svých úkrytů před voliči nechtějí akceptovat, protože se jim osvědčil pravě její opak. Narážka na Havlovo ‚ptydepe‘ není zesměšňováním, ale konstatováním, že se nám ta revoluce, nebo snad jen reforma, už pěkně zakulatila. A pokud nepřijde ještě větší úder na solar, než byly volby do krajských zastupitelstev, asi v Lidovém domě panu Zimolovi nikdo neuvěří. Zatím to vypadá tak, že mu ani nechtějí naslouchat,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Přechází pak k těžko uvěřitelné události, kterou pro ParlamentníListy.cz popsal bezpečnostní analytik, bývalý zpravodajec BIS a spolupracovník Lidových novin a České pozice Jan Schneider v reportáži o semináři „Jak se bránit propagandě?“, kterou pořádalo Eurocentrum Praha, což je informační místo, kam se občané mohou obracet se svými dotazy týkajícími se Evropské unie. Když dostal slovo, zkritizoval asymetrické složení diskusního panelu, jehož účastníky byli Jakub Kalenský z East StratCom, Evropská komise přes Skype z Bruselu, fyzicky pak Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a smutně proslulý gay pornoherec Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty. Moderátor debaty Vít Nejedlo otevřeně přiznal, že zprvu uvažoval o pestřejší skladbě panelu, avšak pak – z obavy, aby nepřišel o svou židli na Úřadu vlády – sestavil panel tak, jak byl!
Nenávist a lhaní těch, co se oháněli pravdou a láskou, vede k radikalizaci
Jan Schneider pak ve svém vystoupení rozcupoval neprůhledné financování Evropských hodnot, jejich příznačnou metodiku vyhýbající se jakémukoliv srovnání, protože například propagandu nelze vyučovat bez nejbrutálnějšího případu, kterým je agrese do Iráku 2003 založená na třech dezinformacích, jež byly vyvráceny a nakonec i přiznány americkou stranou. Na to zareagoval Michael Romancov, že o tomto případu vyučuje, ovšem v jeho publicistických vyjádřeních po tom není ani stopy. Bývalý zpravodajec BIS dále setřel Jakuba Jandu za jeho útok na nepřítomného poslance Zdeňka Ondráčka, o němž prohlásil, že je zvaný „Mlátička“. Taktně ho upozornil, že kdyby byla srovnávána přízviska Jandova a Ondráčkova, tak by z toho Janda vzhledem ke své bývalé profesi nevyšel vítězně. Schlíplý ředitel Evropských hodnot se zmohl na pouhé „no, dobře“. Žádný protiargument, žádný odpor, technické k. o.
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
„Myslím, že si Schneiderovu zprávu z toho prapodivného semináře mohli čtenáři PL.cz přečíst a kriticky ji posoudit. Tím se budou lišit od všech zmíněných panelistů, kteří zřejmě ani netuší, co svou hloupostí mohou způsobit. Už teď se diví radikalizaci občanů České republiky, které dává vzniknout nenávist a lhaní těch, kteří se oháněli hesly o pravdě a lásce. Diskreditují tím to málo, co zůstává z odkazu Václava Havla, a musím říci, že mne to vůbec netěší. Ti noví ‚proevropští‘ a ‚protiputinovští‘ propagandisté a agitátoři a jejich sponzoři a opatrovatelé netuší, co všechno jsme se za komunistického režimu naučili a jaká historická zkušenost může působit v nenávistném prostředí, které pomáhají vytvářet,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Vykřičník za pokleslostí některých reprezentantů Univerzity Karlovy
„Zejména mne mrzí, že mezi panelisty byli i lidé, kteří přednášejí na Karlově univerzitě a zřejmě vychovávají v neúctě k pravdě, kvůli které byl jeden její rektor upálen a druhý umučen, i své kolegy – studenty, a tím vlastně i sebe. Proč vlastně ne. Vždyť UK dokázala vyhnat ze svých poslucháren Karla Kosíka a zaneřádila svou akademickou obec postavami nedůstojnými. Nějaký Janda je pak jenom vykřičníkem za pokleslostí některých reprezentantů UK a Vít Nejedlo je jen přiznaným trapným tovaryšem tovaryšů. Komunisté dokázali i v posledních dnech svého vládnutí zřídit ‚zveřejňovací komisi‘, která dokonce posuzovala i fotografie osob a různých shromáždění. Kdyby si tedy chtěl pan Nejedlo uchovat židli pod svým ctěným zadkem, doporučoval bych mu, zřídit u Evropských hodnot tuto komisi také. Třeba bychom snadněji poznali, kdo je kdo a co je co, co se může a co se nám ještě dovoluje myslet,“ poznamenává politický analytik.
Z domácího politického kolbiště přechází k našim západním sousedům. Na sjezdu CDU byla do čela strany zvolena již podeváté Angela Merkelová. Její zisk – 89,5 procenta – byl ale nejnižší za jedenáct let, co stojí jako kancléřka v čele Německa. Některá tamní média hlasování hodnotila jako studenou sprchu pro kancléřku, jiná psala a hovořila o slušném a upřímném výsledku. Vesměs se ale shodla na tom, že kancléřka Merkelová ve svém projevu k delegátům nenabídla zásadní vizi, kterou by se její strana odlišila od politických rivalů. Přesto ale CDU s nějakými nápady přišla: chce zpřísnit azylovou politiku, zakázat burky ve školách a školkách, u soudů, na úřadech, atp., ale je také proti zvýšení daní. Zpřísnění azylové politiky se dá vykládat jako „zmoudření“ kancléřky, ale také jako taktický prvek vzhledem k volbám v příštím roce.
Blazeované v Bruselu, ale i Angelu Merkelovou může brzy rozbolet hlava
„Už před rokem jsme v PL.cz psali o tom, že jakkoli je kritika Angely Merklové naléhavá, cesta k její rezignaci nebo porážce ve volbách není jednoduchá. Stojí na vrcholu pyramidy nejrůznějších zájmových skupin – politických, ekonomických, finančních – a incidenty v ulicích německých měst nemohou být jediným důvodem její rezignace nebo volební prohry. Její opětovné zvolení do čela CDU je jistě motivováno obavou z volebního neúspěchu strany v příštím roce, ale možná bude hůř. Pokud EU a její Evropská komise nepřijdou s nápadem, jak vyřešit problémy s financováním Ukrajiny, napjaté vztahy s Tureckem, hru s ohněm ve vztahu k Ruské federaci, chaos s přistěhovalci, vystěhovalci, kočovníky, tuláky a jinými tu přizpůsobivými, tu nepřizpůsobivými, a konec konců i s předpokládanými změnami americké zahraniční politiky a jejím zaujatějším pohledem do celé tichomořské oblasti, může z toho nejen blazeované v Bruselu, ale i Angelu Merkelovou rozbolet hlava,“ předpokládá Zdeněk Zbořil.
Předpokládanou změnu americké zahraniční politiky signalizuje i to, že budoucí prezident USA Donald Trump hodlá na šéfa diplomacie nominovat Rexe Tillersona, jenž mimo jiné v roce 2011 vyjednával energetické partnerství s Ruskem. Následující rok byl oceněn Řádem přátelství, nejvyšším ruským vyznamenáním pro cizince. Do Moskvy minulý týden přicestoval poradce volebního štábu Donalda Trumpa Carter Page, který v minulosti pracoval v moskevské kanceláři investiční banky Merrill Lynch a v posledních letech nejednou kritizoval politiku sankcí vůči Rusku. Do toho jako by zapadalo dosavadní vyšetřování CIA, podle něhož Rusko ovlivňovalo kampaň před americkými prezidentskými volbami, protože jeho cílem bylo zvolení Donalda Trumpa. Ruští představitelé všechna obvinění popírají a proti nařčení médií a tajných služeb se po volbách ohradil i Donald Trump.
Soupeř, s nímž se CIA bude bojovat hůř než s jihoamerickými prezidenty
„Teprve v těchto dnech můžeme začít uvažovat o tom, jaká bude nejen zahraniční, ale vlastně i vnitřní politika Spojených států za Donalda Trumpa. Jako o novém ministru zahraničí se hned v prvních dnech po volbách mluvilo o Mittu Romneym, posledním protikandidátovi Baracka Obamy a guvernérovi v Massachusetts, pak o Davidu Petraeusovi, vojákovi a krátce i řediteli CIA vyhnanému kvůli aféře téměř milostné. Teprve v posledních dnech se objevil jako možný kandidát Rex Wayne Tillersson, ‚ropný magnát‘, který skutečně kromě odhadované výše majetku 34 miliard dolarů podle českých zdrojů má za sebou zkušenosti s Ruskem, pokud si myslíme, že kancelář v Moskvě patří Rusům, a nikoli nadnárodní korporaci,“ připomíná Zdeněk Zbořil, o kom všem se v souvislosti s významným postem spekulovalo.
„A jestliže bude poradcem prezidenta Trumpa Carter Page, jenž byl od roku 2004 v kontaktu s ukrajinským miliardářem Viktorem Pinčukem, nemůžeme se divit, že má někdo i v Evropské unii obavy o osud energovodů v Ruské federaci, na Ukrajině a třeba i v Turecku. CIA asi už zahájila ‚tažení strachu‘ objevením ‚ruských hackerů‘, ale možná že i v této kmotrovské organizaci cítí, že by nová americká vláda mohla mít něco společního spíše s ropou, plynem a stručně řečeno s Pentagonem než s jejími tajnými a speciálními operacemi. Je to sice organizace všemocná, ale třeba se jí objevil soupeř, se kterým se jí bude hůře bojovat než s latinskoamerickými prezidenty nebo afghánskými producenty drog,“ myslí si politický analytik.
Trump bude jednat s těmi, které minulé administrativy změnily v nepřátele
Vysvětluje také, proč jsou možné korektní vztahy mezi USA a Ruskem tolika lidem trnem v oku. „Myslím, že zejména v posledním čtvrtstoletí se Evropou a vlastně celým světem šíří jakási ‚vulgární geopolitika‘, respektive ideologie expanzionismu až imperialismu. Manichejské vidění světa mate nejen občany různých zemí, ale i jejich vladaře a zvolené reprezentanty. Buď je vše černé, nebo bílé. A u nás je to tak, jak nám někdo doporučí. Avšak dokonce ani ve Spojených státech nerozhoduje, zda je někdo pro Rusko, Čínu nebo EU. Donald Trump volá America First! a nejen Madeleine Albrightová a Michael Žantovský, kterým se po porážce Hillary zhroutil svět, netuší, že tím říká: Amerika chce stát na vlastních nohách a jednat s partnery, které minulé administrativy změnily v nepřátele. Ale sama, bez prostředníků z Berlína, Bruselu, nebo dokonce Prahy. Pokud jde o ten ‚trn v oku‘, o ten mám ten nejmenší strach. Korouhve sice ještě nevlají, ale jakmile jen trochu odněkud zafouká, opět zavlají v celé své pokrytecké vznešenosti,“ nepochybuje Zdeněk Zbořil.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Na závěr si nechal komentář k dění na Ukrajině, k němuž ho inspirovala Veronika Sušová-Salminen. Česká politická analytička trvale žijící ve Finsku pro ParlamentníListy.cz upozornila, že tři poslední události globálního významu staví Ukrajince do nové situace. Na prvním místě je to zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA, které může znamenat ochlazení zájmu o ukrajinský vývoj ve Washingtonu a snad určité sbližování USA a Ruska. Druhou událostí je ratifikace dohod mezi Ruskem a Tureckem ohledně Tureckého proudu, což sníží ekonomickou a geopolitickou roli Ukrajiny. Třetí nepříjemností pro Kyjev bylo další odložení konceptu zavést pro ukrajinské občany s biometrickými pasy bezvízový styk ze strany EU. Velkým vnitřním problémem země je to, že chudoba na Ukrajině se už týka 58 procent obyvatel a přibývající protestní mítinky v centru Kyjeva by mohly přerůst v Majdan 3.
Pokud Ukrajině nebude radit Nulandová, zůstane ekonomicky zajímavou
„Komentářů paní Sušové-Salminen si vážím a jistě lze souhlasit s tím, že zvolení Donalda Trumpa a ustavení jeho vlády v čele s odborníky na rozsáhlou strukturu, substrukturu a vlastně i kulturu, která vznikla okolo těžby ropy, zemního plynu, jejich transportu a prodeje bude pro Ukrajinu důležité. Nepředpokládám ale, že bude fatální. Ukrajina je bohatá země a pokud tam nebudou vládnout a radit lidé jako Michail Saakašvili nebo Victoria Nulandová, natož pak experti z Česka a Slovenska, bude pro USA, Čínu i EU zajímavou oblastí i ekonomických zájmů. Horší je to s ‚kompradorskou buržoazií‘, respektive miliardáři kompradory, které, zdá se, osud různých skupin obyvatel na Ukrajině příliš nezajímá. Dokonce si myslím, že by ‚Evropa‘ mohla oprášit dobyvatelský plán z let první, druhé a dokonce i občanské války a rozdělit dnešní Ukrajinu na tři části. Ale že by ‚protesty‘ Ukrajinců bez teroristických komand odkudkoli mohly vést k nějaké nápravě, na to opravdu nevěřím,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
