Zpackané. Postavit ke zdi. Po měsíci války jasno. I o příštím

28.03.2022 4:44 | Analýza

Zpackaná válka. Trapné, že Rusové nebyli schopni obsadit Kyjev, uvedl pro ParlamentníListy.cz analytik Štěpán Kotrba. Dokumentuje též konkrétní selhání ruské armády a naznačuje, proč podle něj Putin válku začal. Jak to celé skončí? „Jediný důvod sednout si ke stolu s Ukrajinci není jednání, ale ukrajinská kapitulace. K té dříve nebo později dojít musí. Jiný výsledek je Putinova porážka a rozpad Ruska. A to nejspíš nechce nikdo z nás, ani centrála NATO v Bruselu. To fakt nechce nikdo soudný, přes silnou rétoriku evropských trpaslíků,“ píše Kotrba. Ten očekává rozdělení světa, studenou ekonomickou válku a nepříliš velkou pomoc Číny Rusku.

Zpackané. Postavit ke zdi. Po měsíci války jasno. I o příštím
Foto: Repro Youtube
Popisek: Ruský tank T-72B3

V médiích slýcháme americké a ukrajinské analýzy, že Rusům invaze na Ukrajinu nevychází a Ukrajince podcenili. Rusové říkají, že vše jde podle plánu a nebylo jejich záměrem obsazovat celou Ukrajinu. Co spolehlivě víme?

Kdybych byl cynik, řeknu NIC. Všichni sledujeme z obou stran chrlenou válečnou propagandu. A to říkám jako člověk, který denně sleduje média z obou stran konfliktu, bez ohledu na Urválka Stříže, Koudelku a další šašky naší scény. Nicméně i ze zveřejněného a chlubeného všímavý divák zjistí, že: 

Ukrajinci se nebojí Rusů ani Ukrajinců. Nezaznamenal jsem jedinou vzpouru obyvatel proti ukrajinské armádě ani vůči neonacistickým batalionům. Ukrajinci na vesnicích mají dokonce smysl pro humor. Orientační tabule „Tuda idi na chuj“ vykouzlí úsměv i uprostřed války. Stejně tak fotografie traktoru táhnoucího domů ukořistěný ruský tank. Je jedno, jestli je to fotka pravdivá, nebo ne. Důležité je, že existuje. Stejně důležité je, že existuje video mladé Moskvanky, která brečí, že si bez Instagramu nedokáže představit svůj život a neví, co si počne bez šminek.

Anketa

Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?

1%
98%
hlasovalo: 34542 lidí

Rusko si v první fázi vojenské operace odstřelilo přesnými zásahy letiště a sklady leteckých pohonných hmot na Ukrajině, takže má problém s doletem svých útočných vrtulníků i stíhaček. O leteckém logistickém mostu Il-76 ani nemluvě. Přitom nezískalo nic, ani nadvládu ve vzduchu. Základní chyba, na kterou se ty ostatní už vrší. 

Útočný vrtulník Ka-52 má max. dolet 500 km, faktický operační dolet (od letiště za ruskými hranicemi s návratem nazpět) tudíž 200 km. Mi-24 má max. dolet bez přídavných nádrží 450 km, operační tedy o něco méně než 200 km. To není mnoho. 

Vrtulníků bylo v první fázi zoufale málo, nyní to není lepší. Stinger je smrtící – to ruská armáda ví už od Afghánistánu. Přesto piloti bez aktivních opatření riskovali denní lety v nízké výšce. A doplatili na to. 

Rusko zasáhlo úvodním raketovým útokem neuvěřitelně málo cílů. Buď neměli rakety, nebo potvrzené lokace. Nevyřadili z provozu telekomunikace a letecký provoz. To byla základní chyba. Bez spojení není velení. Rusko nechalo přitom v provozu ukrajinské radiomajáky, GSM, rádio i televizi, polovinu radarů. Přestože vrtulník lze navigovat i podle mobilu přes Google Maps a BTS. Nezajistilo radiový klid svých jednotek. Honit kolonu podle signálů mobilních telefonů a identifikovat velitelské vozidlo jako stanici s největším provozem v koloně byla pro Ukrajince legrace.

Prostředky elektronického boje nespustilo. Protože nemělo dostatek paliva, nebo inteligence? Na silnici opustilo systémy Krasucha-4, což je trestuhodné. Tento systém se nikdy neměl dostat do rukou nepříteli.

Anketa

Vážíte si Jaromíra Nohavici?

94%
3%
hlasovalo: 42035 lidí

Rusko nemělo a dodnes nemá zpravodajské informace. Ani politické, ani vojenské. Neví, kdo je přítel a kdo nepřítel. Nemá vybudovanou podporu ani části obyvatel. Ze začátku nevědělo, kde je jaká vojenská instalace, mělo třicet let staré údaje o skladech a letištích. A tak zaútočilo v první vlně i na garáže, ve které se změnil bývalý sklad střeliva blízkého letiště z dob Varšavské smlouvy. Nemělo družicový ani letecký přehled o bojišti, nevědělo, odkud mu startují vrtulníky či stíhačky. Ruský AWACS – Iljušin Il-76 ve verzi Berjev A-50 na nebi nebylo vidět. Bodejť. Rusko jich má k dispozici pouze devět kusů. Berjev A-100 Premier – ruské létající středisko velení a řízení – se teprve zalétává. V únoru se uskutečnil první let.

Poslalo po silnici kolony bez družicového nebo leteckého průzkumu, vrtulníkové podpory a čelní a boční obrany jednotkami průzkumu. To je hromadná vražda „svojich‘. 

Vybavení je z valné části z dob Sovětského svazu. Čili minimálně třicet let staré. U náklaďáků i padesát let. To je armáda z vojenského muzea: T64, T72, BVP-1, BVP-2, BRDM-1, BTR-60. K tomu pár high-tech parádiček, v koloně dlouhé několik desítek kilometrů na prd. K čemu protiletecký systém Pancir-S1, když je za pohybu anténa radaru vypnutá a systém nefunkční? Přitom koncem prosince 2017 ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že od začátku působení ruských ozbrojených sil v Sýrii se podařilo pomocí systému Pancir zničit 54 raket a 196 bezpilotních letadel… na Ukrajině byl funkční, bez paliva, opuštěn v poli a místními zemědělci zapálen flaškou benzínu. 15 milionů dolarů…

Tanky sice většinou mají reaktivní pancíř Kontakt, nemají ale boční pasivní ochranu proti RPG a tandemovým hlavicím. Naprostá většina nemá pasivní horní roštovou ochranu proti javelinům, které útočí na poklop věže. Roštová ochrana přitom nestojí skoro nic a svařit se dá z ploché oceli v kdejaké autoopravně. Američané to vědí od dob irácké války, kdy na ně útočila dobrovolnická armáda Muktady Sadra. Je k pláči vidět u moderní armády improvizované snahy po pasivní ochraně, vyrobené osádkami z březových kulatin, přivázaných k věži nebo korbě náklaďáku. Je to o to smutnější, že všichni vědí, jaké vybavení ukrajinská strana dostala a jaké jsou jeho schopnosti i jaké jsou schopnosti ochrany. 

Anketa

Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?

4%
95%
hlasovalo: 69687 lidí

Řada obrněných vozidel zůstala podél silnic bez paliva, ale funkční, aniž je osádky před opuštěním zapálily nebo alespoň zaminovaly. 

Palivo v cisternách z 60. let. Tenký plech nádrže prostřelí náboj z materiálové pušky či těžkého kulometu Děgtarjov (nebo dokonce ještě sovětské PTRS Simonov z roku 1941). Není třeba ničit kolonu. Stačí zničit cisterny na vzdálenost půl kilometru odstřelovačem. 

Mizerné telekomunikace – ruská strana nemá plošně použité kódované digitální vysílačky s přenosem operačních dat z dronového či leteckého průzkumu, pracuje pouze s analogovými pojítky, Ukrajinci samozřejmě jammovanými. Jako kdyby byli dělníci na stavbě. To je na postavení velitele spojařů ruské armády ke zdi. 

Vy sám jste Putinovu invazi nečekal, tak jako skoro nikdo. Americké tajné služby před ní však varovaly. Není čas brát vážně americké analýzy, že Putin čekal rychlou a krátkou válku a Ukrajinci mu ji zmařili?

Ne, já ani nikdo soudný do posledních dnů ofenzivu opravdu nečekal. Vše nasvědčovalo tomu, že jde pouze o přemísťovací cvičení a vršení techniky na hranicích za účelem zastrašení. U Západem fotografovaných shromaždišť chyběla protiletecká  a protiraketová ochrana. Chybělo i to pitomé síťové maskování. Prostě ty jednotky zabalily menáž a vyjely na týdenní přesun. Tam zaparkovaly a opékaly buřty. 

Podle mne nastal zlom v okamžiku, kdy Zelenskyj řekl, že když mu Západ nepomůže, chce zrušit Budapešťské memorandum a chce, aby Ukrajina byla jadernou mocností.  Vzhledem k závazku neproliferace jaderných zbraní nemohl nikdo předpokládat, že by nějaké hlavice dostal od NATO. Zde je mají pouze Francouzi, Angličané a Američané. Nemohl očekávat vrácení hlavic z Ruska. Znamenalo to, že jednu nebo několik hlavic má a Ukrajina je schovávala třicet let. Stačil by jeden podzemní jaderný výbuch na ukrajinském území, aby se světový pořádek v Evropě nevratně změnil a nacionalističtí fanatici by museli být bráni vážně. To Putin nemohl dopustit. 

Vyhověl proto komunistickému požadavku na uznání separatistických republik a pro vpád na Ukrajinu si jejich ochranu vzal jako záminku. Všimněte si, že ve směru DPR, LPR > Izjum, Kramatorsk-Pokrovsk ruská armáda a jednotky separatistů nepostoupily ani o 20 kilometrů oproti zabranému území. Ze severu nedostal podporu od Běloruska, a tak nedobyl za měsíc Kyjev. To je trapné. Na jihu se doteď nevylodil na plážích, nedobyl Oděsu, a neuzavřel tak budoucí „malé“ Ukrajině přístup k moři. 

Popravdě, jak se předvedla ruská armáda?

Po začátku operace jsem očekával rychlý konec, daný technologickou i lidskou převahou. Nestalo se.

Anketa

Prožije Evropa letní prázdniny už v míru?

32%
61%
hlasovalo: 41724 lidí

Říkejme tomu zpackaná Putinova purimová válka. 

Ať tak či onak, Rusové nyní ohlásili jako hlavní cíl války obsazení Donbasu. Řekněme, že budou mít obsazenou výraznou část východu Ukrajiny a pás pobřežního území ke Krymu. Jak by se s těmito kartami dalo ,,hrát“ u poválečných vyjednávání?

Není o čem vyjednávat. Jediný důvod sednout si ke stolu s Ukrajinci není jednání, ale ukrajinská kapitulace. K té dříve nebo později dojít musí. Jiný výsledek je Putinova porážka a rozpad Ruska. A to nejspíš nechce nikdo z nás, ani centrála NATO v Bruselu. To fakt nechce nikdo soudný, přes silnou rétoriku evropských trpaslíků. Rozpad jaderné velmoci s ohromnými zásobami konvenčních i jaderných zbraní je situace destabilizující celý svět. 

Do jaké míry mohou Rusové počítat s klíčovým ekonomickým spojencem, s Čínou? Co jim Číňané zajistí z toho, co jsme jim sankcemi zablokovali my?

Vcelku nic. Role Číny je a zůstane v sobeckém vymáhání nadstandardních slev na uhlovodíky a další produkty. Embargo Evropy znamená, že není kam jinam dodávat než do Číny a Indie. Čína nepůjde do přímého střetu se Západem. To není win-win strategie. Vše se bude mohutně pašovat. Měl jsem kamarády, kteří vydělali stovky milionů na pašování computerů ze Západu do Československa koncem 80. a  počátkem 90. let. Tak teď si to zopáknou děti... mobilní telefony, tablety, baterie do nich, antény a jiné komponenty Wi-Fi a GSM, herní a pracovní stanice, cracklý software. Šminky od Diora, botox, viagra, defibrilátory a léky na srdce… juj, to budou zisky… volný prodej zbraní všeho druhu už máme – 300 km od hranic. 

Co často vyslovovaná námitka, že Rusko se Číně v zásadě vydalo na milost?

Podle mne nikoliv. Ale globalizace nenávratně končí – studenými ekonomickými válkami. Během velmi krátké doby vzniknou dvě či možná spíše tři uzavřené civilizace, které se od sebe budou vzdalovat až k naprosté nekompatibilitě. Poklesne význam nynějších pilířů bezpečnosti: OSN, OBSE, ale i WTO, MMF, SB. 

Podívejte se na počítače: dvě nejznámější architektury instrukční sady dominují celosvětově na počítačích a chytrých telefonech. Výrobci CPU používají své architektury instrukční sady jako nástroj ke kontrole ekosystémů a vyloučení konkurentů. Jiné společnosti musejí platit licenční poplatky, aby získaly licence na vývoj CPU kompatibilních s nimi. Pokud by se čínské společnosti spolehly na tyto zahraniční ISA, není možné, aby vybudovaly průmyslový ekosystém nezávislý na vůli potenciálních protivníků či potenciálních nepřátel. 

Například operační systém Windows běží na architektuře x86 americké společnosti Intel Corporation a mobilní operační systém Android běží na architektuře ARM vyvinuté britským návrhářem čipů ARM Holdings. 

Nová, plně čínská ISA „Loongson Architecture“ je výsledkem dvaceti let tvrdé práce a zkušeností společnosti s vývojem CPU a budováním ekosystému. Binární překladové nástroje pro mainstreamové ISA včetně ARM, x86 a MIPS byly navrženy dovnitř do „LoongArch“, což   umožňuje provoz existujících programů napsaných pro tyto architektury. Společnost Loongson Technology byla společně financována a založena v roce 2010 pekingskou městskou vládou. CPU Loongson jsou již instalovány v čínských  zbraních, satelitech a komerčních produktech. Nedávná čínsko-americká obchodní válka o 5G Huawei otevřela Loongsonu a dalším domácím čipovým společnostem oči.

V oblasti operačních systémů má Čína několik želízek v ohni vývoje: Benyuan Sinan, AliOS

Kylin OS a několik dalších klonů Linuxu či Unixu. Čínská akademie věd má už deset let cíl prolomit monopol amerických  výrobců a vyvíjí COS – China Operate System. Rusko takto vepředu ani není. Sice se pokoušelo jít a chvíli šlo slibně svou cestou alespoň v RISC technologii nutné pro vývoj zbraní, ale nemá vlastní vývojový a testovací software na návrhy čipů ani výrobní kapacity. Teď je v háji. Musí se vrátit na začátek a začít budovat vlastní čipovou základnu. A až na ní vlastní vývojové kapacity. A až pak aplikační vrstvy pro zákazníky. A vlastní výrobu. To jsou miliardy a miliardy rublů, stovky tisíc programátorů. 

Proč to vyprávím? Všichni na světě bez ohledu na politický názor chtěli uvěřit té sprosté ekonomické globalizaci, trhu bez přívlastků, kde je vše ke koupi, bez ohledu na hranice. Všichni se tak nějak během třiceti let smířili s kapitalismem s lidskou tváří, s „demokratickým“ panstvím dolaru. Monopolistická embarga Ruska ukázala, že všechno ke koupi není. A to je konec globalizace. Odteď se každý bude (a bude muset) zabývat samozásobitelstvím. Od brambor přes bavlněná trička až po čipy. Všichni z periferií si budou muset vybrat a nakonec si vyberou. Semknou se kolem center moci a budou křepčit ty správné rituály. Anebo… jak zpívá Kryl, „kdo nechce být přivtělen, musí vlastnit kvéry“.

Boris Johnson vyzval, abychom se po konci války nesnažili ,,normalizovat“ vztahy s Ruskem. Do jaké míry se o to bude pokoušet alespoň Německo, Francie či Itálie, řekněme vlažnější část Evropy, pokud jde o trestání Putina?

Podle mě nastane tohle období, ale nastane přechodně. Viníci budou trestáni. Nemyslím si, že je možný návrat do doby „před velkou ekonomickou válkou“. Putin svou purimovou válku prohrál. I když možná svého Ukrajince za cenu krve vlastních vojáků udolá.

Z vojenského, ekonomického i diplomatického hlediska: k jakému výsledku se na Ukrajině, ale i v celé Evropě nejpravděpodobněji dobereme?

Česko je velké jako jedno krajské čínské město. Přivtělíme se. Rádi. Protože opak je propad do bídy. Je konec nadějím na politiku všech azimutů, je konec czexitům i socialistickým experimentům. Trpaslík se nerespektuje. A ani se nemůže vyvyšovat. Trpaslík slouží svému pánu.

Média. Velmi bolavé téma, pokud jde o válku. Jaká je vaše obecná reflexe kolem toho, co se děje na této frontě? 

Velmi subjektivní, velmi emocionální: 

2. 3. 2022 jsem dostal dotaz z redakce Sputniku. Korespondentka Taťána Naronskaja se z Kazachstánu velmi zdvořile ptala, jak hodnotím z pohledu žurnalistiky a informování veřejnosti blokaci několika desítek webů včetně domény cz.sputniknews.com.

„Chápu, že se jedná o citlivé téma v této době, která je pro nás všechny náročná a zcela výjimečná. Pokud byste mohl zvážit mou prosbu, zda byste byl ochotný se podělit o váš názor, budu vám velice vděčná. V případě vašeho souhlasu se zeptám:

  • Národní centrum kybernetických operací (NCKO) požádalo o blokaci několika desítek webů včetně domény cz.sputniknews.com. Odůvodnilo to ,,dezinformační kampaní“ o probíhající vojenské operaci Ruska na Ukrajině. Dnes EK dokonce zakázala vysílání RT a Sputniku na svém území. Jak hodnotíte tento krok z pohledu žurnalistiky a informování veřejnosti?

  • Jak podle vás tento krok ovlivní mediální a společenské prostředí v České republice?“

Závěrem mne Taťána Naronskaja požádala, abych se omezil pouze na tyto dva označené okruhy.

3. 3. 2022 v 1.54 jsem odpověděl, jak jinak… Cenzura se mi příčí. Z Urválka Stříže strach nemám. Aktivista, provokatér ani troll nejsem a můj názor nejlépe a nejstručněji vyjádřil 3. 3. na Twiteru Elon Musk, když odmítl cenzurovat přístup k ruským webům na svých satelitech Starlink. Přiznal, že „některé vlády“ (ne Ukrajina) požádaly SpaceX, aby zablokovala ruská státní média na svých internetových satelitech Starlink, ale on odpověděl: „Neuděláme to, pokud mi nebudete mířit na hlavu zbraní.“ Dodal: „Promiňte, že jsem absolutista za svobodu slova.“

Svoboda slova je jednou z nejdůležitějších věcí na planetě. Vzít si ji necháme pouze dobrovolně a pouze jednou. Jednou se zlomíte, a už navždy zůstanete zlomení. Proto jsem Sputniku odpověděl toto:

„Můj názor je jednoznačný. Nepodléhám propagandě ani morální hysterii. Nechci vyhodnocovat narativy Sputniku jako „dez“informační, i když vojenské přepadení cizího státu a následnou válku nazývá eufemisticky „speciální vojenskou operací“… Vnímám právo serveru, který se otevřeně hlásí k svému původu, formulovat téma svými slovy a termíny. To je mimo jiné otázkou jurisdikce a mediální moudrosti Roskomandnadzoru. Američané mluvili o mrtvých civilistech při svém bombardování jako o „collateral damage“. Moudrý čtenář si zveřejněná slova vždy překládá v jiná. Tvrdím ovšem a tvrdit vždy budu, že proti jakékoliv dezinformaci se bojuje pouze exaktní přesnou informací, nikoliv technickým opatřením zamezujícím zjištění názoru „druhé strany“ – v tomto případě ruské strany. Polovina informace nikdy není pravda, ale vždy a jen polopravda.

Podle české Listiny práv a svobod lze svobodu slova omezit pouze zákonem a já jsem si nevšiml, že by někdo zákonem prohlásil některé informace za „zakázané“ dezinformace a jiné za „povolené“ informace. Vnímám proto kompetenci Národního centra kybernetických operací jako nedostatečnou a postup CZ.NIC na základě „doporučení“ české vlády jako nezákonný, a dokonce si dovolím tvrdit, že protiústavní. Některé možná zastraší, některé zlomí. Je možné, že jich bude většina. O to ale hůř: když si lidé vyměňují informace, většinou přitom po sobě nestřílí.

Pro mne osobně je motto „Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl“, připisované Voltairovi, ačkoliv jeho autorem je anglická spisovatelka Evelyn Beatrice Hall, mottem silné, sebevědomé a kvalitní žurnalistiky. Sputniku přeji, aby toto motto uplatňoval vždy, v jakkoliv složité době.“

A pod čarou jsem dodal, že si nepřeji jakkoliv příspěvek krátit. Ztratil by totiž smysl. A ztratil by i raison d’être. Neexistuje špatná otázka, existuje jen špatná odpověď. Za svou odpověď si každý z nás může sám. Je to jeho vizitka, i pro Urválka Stříže. Ale sestříhaná odpověď nikdy nemůže být ničí vizitkou.

Uplynulo několik dní a nakonec jsem se dotázal na osud své odpovědi.

„Pořád čekám na vyjádření vedení. Sputnik nyní sbírá reakce na zastavení RT v několika různých zemích. Trvá to delší dobu. Jakmile budu mít přesnější informace, budu vás ihned informovat.“

Moje trpělivost skončila. Kdo se bojí otázek, nemá odpověď. Ten kdo se bojí odpovědí, nemá dělat žurnalistiku, ale ani propagandu. Má kydat hnůj. 

V tuto chvíli tvrdím, že na obou stranách barikády není už nikdo, kdo by si vážil svobody slova a byl pro ni ochoten riskovat své pohodlí, své prémie, svou společenskou pozici, nedej bože svou svobodu či život. Ani v Rusku, ani na Ukrajině, ani v Česku. Tím méně kdekoliv na Západě.

Propagandisté všech zemí, jděte  do prdele.  ( Propagandists of all countries, fuck off.)

Tento příspěvek si nepřeji jakkoliv krátit. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jaroslav Polanský

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…