Objevují se různé výklady toho, kdo se zasloužil o pád komunistických režimů jak u nás, tak v celém východním bloku. Proč se vlastně zhroutily?
Většina lidí přirozeně touží vlastnit a rozhodovat si samostatně o svých záležitostech. Komunismus jde proti této přirozenosti. To je asi hlavní objektivní příčina pádu komunistických režimů. Obdobně dopadne i jeho umírněná západní varianta – socialismus s kapitalistickou tváří.
Vy jste se před třiceti lety listopadu 1989 aktivně zúčastnil. Velkým tématem tehdy byla svoboda. Jak to s ní je. Jsme dnes svobodní?
Pokud bereme svobodu jako možnost rozhodovat si na svém a za své, pokud tím nezasahuji (nad míru přiměřenou okolnostem) do analogické možnosti jiného, pak jsme na tom rozhodně lépe než za bolševika. Do ideálu je ovšem daleko, posledních asi dvacet let jsme svědky čím dále větší role státu na úkor svobody jednotlivce. Troufnu si nicméně tvrdit, že tehdy nikdo pořádně nevěděl, co bychom měli chtít, věděli jsme pouze to, co nechceme.
Mnozí vzpomínají na roky devadesáté, kdy prý bylo svobody nejvíce. I vy si to myslíte?
Ano. Stačí srovnat množství právních předpisů, množství úředníků, množství úřadů, množství dotací…
V souvislosti s 90. lety se však také mluví o zločinech privatizace. Oprávněně?
V době privatizace nepochybně docházelo k mnoha kulišárnám. Někdo měl přístup k informacím, kontaktům a úvěrům, jiní ne. Ale ještě jsem neslyšel žádný konkrétní názor, jak to šlo udělat jinak, pominu-li obecné deklarace typu „mohlo se to udělat lépe“.
Pokud bych měl pojmenovat skutečné zločiny, pak jsou to zločiny neprivatizace. Bankovní socialismus, nevpuštění trhu do bydlení, neprovedení odluky od státu u vzdělání, zdravotnictví, dopravy, žijeme neustále ve státě, který vlastní ohromný majetek a podniká… toho všeho využívají a zneužívají stovky tisíc lidí, kteří vydělávají na věcech, které by v opravdovém tržním prostředí nefungovaly. A platí za to všichni.
Proč však 38 procent Čechů starších 40 let podle průzkumu tvrdí, že za socialismu bylo lépe?
Jednak jsme byli mladší, což není zanedbatelné, jednak je to důsledek státní propagandy, která neustále štve lidi proti sobě a staví stát do pozice jediného subjektu, který může zjednat nápravu. Lidi jsou zblblí tím, jak je stát neustále utvrzuje v tom, že oni jsou oběti někoho jiného, zlého, někoho, kdo si nakradl, kdo tyje z jejich mozolů a potu.
Ne, není to náhoda, socialismus se masivně vrací. A ještě drze tvrdí, že je kapitalismem. Podnikat už je dlouho v důsledku propagandy politiků a úředníků odsouzeníhodná činnost. Navíc – lidé se cítí bezmocní. Co zmůžete proti systému, který je založen na tom, že v úřadech sedí stovky tisíc lidí, kteří nedělají nic jiného, než že obhajují svoji činnost?
Po roce 1989 se mluvilo o zákazu KSČ, poté KSČM. Zdá se však, že komunistická strana nyní skomírá, byť svými hlasy podporuje vládu. Je idea socialismu starého střihu již mrtvá?
Ne, není, jen má aktuálně sofistikovanější rétoriku a metody. A nenazývá se socialismem či komunismem. Bolševici nechtěli, aby byl někdo bohatý, vnucovali lidem své hodnoty. Co jiného je dnes enormní zdanění, dotace, řešení umělých problémů, propagace jediných „správných“ názorů na to či ono nežli přesně to, co dělal bolševik? Jen bolševik to dělal silou, tupě, dnes vás státní struktury odmění, když se přizpůsobíte a „vyjete s vlky“. Dotace, místo v dozorčí radě… když jste bohatý a nepodřídíte se, tak na vás „kleknou“…
_profil_top.jpg)
JUDr. Vojtěch Filip
Psali jsme:
Jak je to se svobodou slova. Podle zákona ji máme. Máme ji i skutečně? Je někdo, kdo ji ohrožuje, nebo nám ji bere? Někdo, kdo ji snad zneužívá?
Svobodu slova ve smyslu, že můžu říct třeba, že náš prezident je prase a hovado, tu máme. Jen vám celý ten systém jemných ústrků na jedné straně a protežování na straně druhé tak nějak moc neumožňuje, aby ta svoboda slova něco moc ovlivnila. Dříve se na bolševika relativně beztrestně nadávalo v hospodách, dnes se na režim může relativně beztrestně nadávat v novinách či na náměstích. Efekt je ale podobný. Svobodu slova i volby máme, ale možnost ovlivnit společné záležitosti je velmi malá.
Pokud jde o socialismus, někdo tvrdí, že se k nám vrací jinou formou. Například přes ekologická či klimatická hnutí. Jsou věci jako masivní omezování průmyslu, zdražování masa, zdražování letecké přepravy nebo dotování elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie cestou k nové totalitě, jak tvrdí klimaskeptici?
Ano, jak už jsem uváděl výše, vrací se. Sofistikovanější, s jemnějšími nástroji. Totalitou bych to ještě nenazýval, ale uspokojování potřeb jedněch na náklady jiných k totalitě logicky vede. Já doufám, že ještě nejsme za bodem, odkud není cesty zpět. Ale vývoj je hrozivý, v tom souhlasím. Uvidíme, až přijde opravdová velká ekonomická krize. Možná pak nespokojení občané strčí politikům a úředníkům dotované větrníky a soláry do krku, než je vykopou z úřadů na ulici. Dost se ale bojím těch, kdo budou stát v jejich čele. Bojím se, že se bude hledat vnitřní nebo vnější nepřítel. Přitom tím nepřítelem je přebujelý stát, který strká nos do věcí, do kterých nemá, nebo dokonce nesmí. A proti státu asi ta revolta namířena nebude…
Učitelé zrovna stávkují za vyšší platy, což se setkává s reakcemi různými. Nicméně je fakt, že čeští zaměstnanci mají zhruba třetinové platy v porovnání s těmi německými. Čím to je? A je i toto důvod nespokojenosti části obyvatel s polistopadovým vývojem?
Myslím, že učitelé nestávkují jen za vyšší platy, to byla asi jen ta poslední kapka. Působí v systému, který je prakticky celý v rukách státu, který určuje, kdo, koho, kde, za kolik a co bude učit. A stejně jako třeba ve zdravotnictví – moc dobře to nefunguje. Stejně jako silnice a dálnice, železnice, pošta…
A že jsou lidi nespokojení s tím, že mají zlomek příjmů ve srovnání se „Západem“? Pak se ptejme jich, proč nezmění svoji práci za lépe placenou. Proč se nepřestěhují. Proč nezaloží firmu nebo třeba družstvo, které by vydělávalo na kvalitním zboží či službách, které by dodávali koncovým zákazníkům, místo práce ve firmě zajišťující subdodávky pro německé firmy, které shrábnou většinu zisku. Je příznačné, že lidi už zase hledají pomoc jinde než na konci vlastní paže. Viník jejich marasmu je „tam někde jinde“. Už Tomáš Baťa v jednom ze svých projevů žehral na to, že lidé zoufale soutěží o mizerně placená místa, zatímco nemůže naplnit dobře placená místa vysoce kvalifikovaných pracovníků.
Jestli někdo může za nespokojenost lidí s polistopadovým vývojem, pak jsou to naše společenské elity. Místo kladení důrazu na osobní odpovědnost každého z nás za hledání svého štěstí se věnujeme porovnávání a spekulování, jak se bez osobních obětí mít tak dobře jako ti, kterým bolševik neukradl 40 let prosperity. Bohužel pouze chytrost, schopnosti a usilovná práce přinášejí prosperitu. Bohužel od doby, kdy se k moci dostali převlečení komunisti typu Zemana, jsou lidi přesvědčováni, že mají „nárok“. Vzpomeňte si na teze Komárka a Zemana o tom, jak „správný kurz“ německé marky má být tři koruny… v 90. letech to nebylo ideální, ale od konce 90. let nám zase vládne nevzdělaná lůza, která chce poroučet větru a dešti. A lidi jí to uvěřili. Doufám, že dočasně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
