Komu více důvěřujete?Anketa
„Je to kvalitativně jiná zbraň, než co v rámci raketového a dělostřeleckého vojska Ukrajina doposud měla. Význam těchto zbraní bude o to větší, o kolik více jich Ukrajinci budou mít. Tady je evidentní úskalí, že Američané to hrají způsobem chytré horákyně. To znamená dáme Ukrajincům líznout, ale jenom trochu. Není to sice zanedbatelný prostředek, ale není takový, aby zásadně ovlivnil výsledek konfliktu,“ vysvětlil PL.cz generál Andor Šándor.
„Pokud se Ukrajinci zaměří na infrastrukturní cíle, které by Rusům pomáhaly na bojišti, musejí očekávat odplatu ze strany Ruska. Bohužel to tak bude. Lze také předpokládat, že ruská rozvědka a raketové vojsko či letectvo se zaměří na likvidaci těchto raketometů. Otázka tedy je, kolik těch raketometů bude třeba za čtrnáct dní nebo za měsíc. Nepochybně se však jedná o velmi kvalitní zbraň, která bude Rusům na úseku fronty, jež je podstatně delší a širší, než je možnost rozšíření těchto prostředků, situaci komplikovat,“ upozornil.
„Šojguovo prohlášení, že je budou ničit, je třeba brát jako propagandistickou záležitost. Ruští velitelé jsou si nepochybně vědomi, odkud jim hrozí problém a budou se na tyto cíle zaměřovat. Uvidíme, jak dalece budou Ukrajinci tuto techniku nejen používat, ale i s ní odpovídajícím způsobem manévrovat tak, aby ji zachránili od zničení,“ konstatoval.
Spojené státy se chtějí vyhnout tomu, aby Ukrajinci zasahovali ruské území
Raketomety HIMARS mají standardně dostřel až 300 kilometrů. Ukrajinci však podle dostupných informací je dostali pouze s doletem 80 kilometrů. „Spojené státy se chtějí vyhnout tomu, aby Ukrajinci zasahovali ruské území. Tím by dávali Rusům zelenou ke kritice a ke konstatování, že se konflikt může rozšířit i na další země. Myslím, že v tomto duchu americká strana kalkuluje. Něco Ukrajincům dáme, ale nedáme jim až tolik, aby nám náhodou nezpůsobili nějakou komplikaci s Ruskou federací. Zdržím se hodnocení, jestli je to dobře, nebo není,“ uvedl generál.
„Buďto tedy si myslí západní země, že Ukrajina je schopná tuhle válku vyhrát – což já si bohužel nemyslím. Pak je však potřeba jim dát vše pro to, aby válku vyhráli. Pokud si to nemyslí, tak to považuji za prodlužování konfliktu, který bude znamenat další ztráty na lidských životech a materiální škody na území Ukrajiny,“ objasnil.
Fotogalerie: - S Pirkem po kavárnách
Jak řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru podle listu Kommersant, geografické cíle Ruska nezahrnují pouze Doněckou a Luhanskou oblast, ale i Chersonskou, Záporožskou a řadu jiných oblastí. K rozšíření ruských vojenských cílů přispělo podle něj i to, že Západ poskytl Ukrajině výše uvedené raketomety HIMARS a Rusko tedy nemůže dovolit Ukrajině, aby těmito zbraňovými systémy ohrožovala nyní Rusy ovládaná území.
Jak chápat tato jeho slova? „Mně to z hlediska vojenského logiku nedává. Domnívám se, že je pro ruskou stranu jednodušší tyto raketomety omezit či zlikvidovat, než zabírat další území. Pro které budou mít problémy jak s vlastními vojáky, s jejich počty, tak i se svojí technikou. Četl jsem to, nevím, jestli je to kontextuálně přesně tak, jak to Lavrov řekl. Působí to dojmem, že názory v ruském vedení nejsou úplně sjednocené. Je otázka, zda je Lavrov součástí rozhodovacích procesů, nebo je to jen ministr zahraničí, který má sice nějakou volnost prohlášení, ale není spolurozhodujícím článkem v rámci Bezpečnostní rady,“ upozornil Andor Šándor.
Je potřeba si jasně říci, k čemu Armáda České republiky bude sloužit
Česká armáda chce být do budoucna přezbrojena americkými bojovými letouny F-35. Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, doposud má armáda 14 stíhacích strojů JAS-39 Gripen. Americké letouny by tedy měly nahradit švédské, na jejichž využívání má Česká republika smlouvu do roku 2027 a může pak využít i dvouletou opci. Podle expertů by mělo nejspíše jít o nejdražší armádní nákup v moderní historii.
Kromě toho chce česká armáda koupit 210 vozidel bojové pěchoty, vláda se rozhodla, že osloví švédského výrobce stroje CV90 BAE Systems.
„Obecně je skutečně potřeba armádu dozbrojit tak, aby přestala používat techniku sovětské provenience. A také aby i další technika, která už není ruská, odpovídala tomu, co vlastně od armády my jako Česká republika očekáváme. Napsal jsem k tomu dva články. Podporuji modernizaci, ale říkám: Je potřeba si jasně říci, k čemu Armáda České republiky bude sloužit. Především jako armáda nezávislého státu, která vyčleňuje nějaký podíl do Severoatlantické aliance. Obávám se, že toto je politické rozhodnutí jdoucí za rámec vojenského racia. Přestože jsem vždy podporoval, abychom měli spíš americké letouny než švédské z hlediska výzkumu a vývoje. Byť nemám problém se švédskou vědou a technikou, o schopnostech Švédů vůbec nepochybuji,“ řekl Šándor.
„Letoun F-35 bude-li sloužit české armádě jenom jako protivzdušná obrana, pak se domnívám, že je to příliš drahá hračka nedávající logiku. Pokud bude sloužit jako hloubková podpora útočících vojsk, pak si musíme říci, v jakém systému to bude fungovat. Když se podíváme na všechny vojenské operace Severoatlantické aliance, které se vedly za posledních třicet let, vždycky dominantní roli v tom hrálo americké letectvo. Měli jsme nějaký příspěvek Britů a také Německa tornády. Že by česká armáda byla součástí velkých leteckých operací, to nevím...“ podivil se.
„Měli bychom tyto nákupy dělat rozumně a opravdu uvažovat o tom, zda je to skutečně adekvátní tomu, jakou my můžeme mít roli vojenskou. Jednak při obraně této země, anebo v rámci Severoatlantické aliance. Tady se obávám, že to bude stát velmi velké peníze a můžeme zapomenout na jakékoliv zapojení českého obranného průmyslu při akvizici letounu F-35. Pravda je, že je to na léta dopředu. Ale ani do pár let česká armáda nenabotná o sto, dvě stě procent. Nezmění se její bojové úkoly. Doufejme, že budeme stále v rámci přátelských zemí. Nesousedí s námi ani jedna země, která by byla vůči nám jakkoliv nepřátelská. Proto bych doporučoval, aby veškeré pořizování moderní bojové techniky skutečně odpovídalo tomu, co od armády čekáme,“ zdůraznil.
Fotogalerie: - Cestou energetické bezpečnosti
Vzpomeňme, jaké velké chyby jsme učinili po 11. září
„Jasně se ukazuje, že je to opět nějaké politické rozhodnutí. Němcům dáme leopardy, Švédi dostanou CV90, Američanům dáme F-35. Samozřejmě že každý takovýto velký nákup je i politické rozhodnutí. Tím se stáváte ještě větším spojencem těch, kteří vám to dodávají. OK. Tady za toto rozhodnutí bere zodpovědnost vláda, která ho přijala. Nikde ale není psáno, že jak vláda ve středu rozhodla, že to tak musí dopadnout. Bude trvat nějakou dobu, než dojde k finálnímu podpisu smluv i prodeji. Nemám nic proti CV90, je však potřeba si říci, že to je platforma ne úplně nejnovější. Nejedná se o úplně nejnovější typ vozidla bojové pěchoty. Zda vyjde předpoklad, že pokud je koupíme se Slovenskem, bude to rychlejší, nevím. To si nejsem jist. Uvidíme, zda bude švédská strana schopna dodržet cenu 52 miliard,“ okomentoval generál.
„Hlavní však je říci si jasně, k čemu budeme Armádu České republiky potřebovat, jak jsme rozhodnutí ji nasadit, jak jsme připraveni s ní fungovat i v rámci aliančních struktur. Teprve potom rozhodněme, co armádě pořídíme s ohledem na zkušenosti z konfliktu na Ukrajině. A to ještě musíme vzít v potaz, jestli by se takto skutečně bojovalo. Nebo je to jen vynucený způsob byť brutálního, ale konvenčního boje, který vidíme,“ upozornil.
„Vzpomeňme, jaké velké chyby jsme učinili po 11. září, kdy jsme my nejvíce afghánizovali naši armádu ze zemí V4 a teď budeme mít největší problém, abychom ji odafghánizovali. Jak jsme se soustředili na boj s terorismem. Rychle si naběhneme na to, co v tu chvíli vypadá, že je největší hrozbou. Osobně si myslím, že ruku v ruce při budování armády nejen naší, ale i Severoatlantické aliance by mělo jít o skutečnou snahu vybudování evropské bezpečnostní architektury, jejíž bezpečnost bude nedělitelná a bude zahrnovat všechny země s tím, že se tyto země budou chovat předvídatelně, demokratickým způsobem. Pokud toto pomineme a budeme se jenom snažit totálně vymezovat vůči Rusku, pak si musíme připustit, že to bude drahé nejen ekonomicky a pro životní standard občanů České republiky, ale i pro budování armády,“ zdůraznil. „Rusko by mělo být součástí bezpečnostní architektury v Evropě, ale musí se chovat zodpovědně, a vzdát se nároků typu dohoda v Jaltě,“ dodal Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
