Kultura je jednou z oblastí, kterou protiepidemická opatření zasáhla nejvíc. Jak vy jste tu „dobu koronavirovou“ prožil?
Která politička je nejlepší?Anketa
Přes 40 let žiji muzikou a jsem v jednom kole. A najednou jsme nemohli pracovat vůbec. Člověk je nejdřív tak trochu v šoku, hlavně z té nejistoty, co bude dál, jak dlouho to bude trvat. Pak si ale postupně zvyknete, vytvoříte si zase jiný svět, a to tak, aby vám v něm bylo také dobře. Já jsem si už na tu samotu a odloučení zvykl, takže mi pak už vlastně bylo fajn. A najednou, když se začalo uvažovat o tom, že by se mělo hrát, tak mně se vlastně vůbec nechtělo. (smích) Pravda je i to, že po těch prvních vystoupeních jsem byl strašně unavený, protože tělo si odvyklo. My zpěváci, když zpíváme, tak bereme energii z naší tělesné schránky. Takže já jsem vždycky přijel domů v noci zbitý jako kůň a pak jsem se půl dne rovnal, abych mohl zase fungovat. (smích)
Kultura už víceméně funguje, mají o ni lidé zájem stejně jako před pandemií? A koná se hodně akcí?
I přesto, že už jsem si, jak jsem řekl, zvykl na to, že jsme zavření doma, tak zaplaťpánbůh, že už hrajeme. Mám radost, že zase potkávám své kolegy, se kterými jsme se dlouho neviděli. Někdo to prožíval tak jako já, někdo měl třeba nějaké větší problémy. A shodli jsme se na tom, že se návštěvníci kulturních akcí na začátku asi trochu i báli, nebo si možná také zvykli na tu samotu a vytvořili si svůj svět doma. Ale teď o prázdninách se to rozjelo, koná se řada vystoupení. S nadsázkou říkám, že se každý víkend hraje na každém větším kopci. Tím pádem je toho teď vlastně tolik, že si mezi sebou bereme navzájem diváky, kteří nemohou stihnout najednou navštívit všechny akce, na které by rádi šli. Na toto období se totiž přesunulo i to, co se v minulých měsících nemohlo konat.
Mají diváci problém s opatřeními proti šíření covidu? Vadí jim například roušky?
Většinou máme akce, které jsou venku, kde lidi roušky už mít nemusí. Takže tyto věci se neřeší. Pravdou je, že pořadatelé akce vevnitř zatím v podstatě nedělají. A pravda také je, že když děláme velké akce, třeba Staré pecky Leoše Mareše, tak před vstupem máme stan, kde se návštěvníci můžou otestovat na koronavir. Je třeba si dávat pozor.
Některá opatření nás provázejí už řadu měsíců a jsou i taková, která se stala terčem vtipů na sociálních sítích. Připomeňme například omezení cestování mimo okres, nebo zákaz zpívání. Jak vy jste toto vnímal?
Mám pořad v Českém rozhlase na Moravě a stále tady musíme chodit v rouškách. Jinak, já se opravdu s lidmi scházím jen venku. Když jsme nesměli jezdit z okresu do okresu, tak to bylo skutečně zvláštní. Připadalo mi to jako nějaká mimořádná opatření, která se konala třeba za války. On to svým způsobem asi také nějaký druh války je. Snažím se na to nemyslet. Když zavřeli okresy, tak my si s manželkou vlastně od sebe tak trochu odpočinuli (smích). Já jsem byl zavřený na Moravě, protože jsem vysílal a nesměl jsem jet k Praze, kde mám chalupu, do jiného okresu. Takže na některé věci to bylo dobré. (smích)
Psali jsme:
Ačkoliv se mnohá opatření už zrušila, při cestě do zahraničí stále určitá pravidla musíme dodržovat. Ať už jsou to covid pasy, vyplňování příjezdového dokumentu… jsou tyto věci pro vás velkou překážkou v cestování?
Něco vám řeknu. Já už se v životě nacestoval dost. Projel jsem svět křížem krážem a nemusím být za každou cenu letos u moře. I když, kdo by nechtěl být u moře, že… Ale v tuto dobu si říkám – proč si mám komplikovat život. Máme doma bazén se slanou vodou. Tak proč bych se měl vláčet celý den autem v několikahodinových kolonách a opalovat se někde na pláži, kde si lehnu do písku a nad sebou mám nohy nějakého dalšího Čecha? (smích) Tak jsme to přehodnotili, že ano, rádi pojedeme k moři, ale až se situace uklidní. Proč teď za každou cenu, když je to všechno takové komplikované, složité? Abych někam jel a náhodou mě tam někde na 14 dní zavřeli do karantény… Nemusím za každou cenu riskovat. Někdo to prostě neřeší a děj se vůle boží. Ale… Proč?
Velké diskuse se vedou na téma očkování. Jak to vidíte vy?
Vidím to jednoznačně. Těm našim odborníkům věřím, a pokud se neproočkujeme nebo nebudeme mít imunitu, tak z toho není úniku. Já jsem se tedy samozřejmě naočkoval. Jednak tomu věřím a jednak jsem hodně mezi lidmi a mám tak pocit klidu, bezpečí. Jsou skupiny, a je to tak vždy v našem státě, že musí být neustále v opozici. Proti všemu. Nevím, nechápu to. Ale tak každý má svůj názor. Já mám ten názor, že bychom se měli proočkovat co nejvíc.
Vrátíme se ke kultuře. Část umělců si už téměř od začátku proticovidových opatření stěžovala, že stát kulturu dostatečně nepodporoval… Jak vy jste to vnímal?
To je těžké hodnotit. Divadlo je zase jiná sféra než koncerty… Přiznám se, že jsem využil nabídky ministerstva na podporu, ačkoliv jsem si říkal, že stejně nic nedostanu. A nakonec něco přišlo, což mi moc pomohlo. Jsem člověk, který když má volno, chce něco dělat, budovat. A teď nevíte, jestli si můžete dovolit třeba začít dělat fasádu? Jak dlouho nebudete mít příjem? Nevěděl jsem, jak dlouho nedostanu kačku. Rok nebo dva? Člověk je v takové nejistotě a když pak ten stát pomůže, tak je to samozřejmě milé.
Houslový virtuos Pavel Šporcl napsal před časem vládě otevřený dopis, ve kterém mimo jiné píše, že stav kultury v ČR je katastrofální. Rok po vyhlášení prvního nouzového stavu byla podle něj kultura na konci zájmu vlády i prezidenta. Ministr kultury Zaorálek argumentoval pak mimo jiné tím, že právě Šporcl, respektive jeho agentura, na „podpoře“ pobral přes 700 tisíc korun. Co na to říct?
Já vám řeknu jednu věc. Myslím si, že díky našemu okolí a rodině jsme to zvládli jakžtakž. Ale znám spoustu kolegů, kteří si opravdu museli najít jinou práci. Neznáme to prostředí, ve kterém někteří ti kolegové žijí, kolik mají hypoték atd… Člověk také přemýšlí o tom, když to dlouho nepůjde, jakou práci si najde. Ale teď už se nám o tom mluví podstatně líp, protože už nějakou práci, a tedy i příjem, máme. Tehdy to ale nervy opravdu byly. Ano, byla odvětví, která vydělávala na situaci, která nastala, a jsou odvětví, jako restaurace, hotely, kultura, kde jsme byli úplně vyřazeni z provozu.
Já bych nechtěl být tou dobou v nějaké pozici, kde bych měl rozhodnout, co otevřít, co zavřít. To je obrovská zodpovědnost. Když se náhodou něco nepovede, tak vás všichni odsoudí. Ale pravdou je, že já jsem věděl, že kultura je vždy na posledním místě. Vždycky jsem říkal – kdybych se líp učil. (smích) To samozřejmě zlehčuji. Ale bylo to jasné. Věřil jsem, že se kultura otevře alespoň pro ty venkovní akce. Pro vnitřní prostory je to komplikovanější. Těch divadel je mi strašně líto.
Po této slovní „přestřelce“ mezi Šporclem a Zaorálkem přišlo z některých míst přirovnání Zaorálka k Milouši Jakešovi, konkrétně k jeho legendárnímu proslovu na Hrádečku ohledně peněz Hany Zagorové a dalších. Je na místě toto srovnávat?
Nechci se pouštět do žádného hodnocení, protože neznám souvislosti. Když to říkal Jakeš o Hance, tak to nám nahrál na spoustu úsměvných vtipů. Ale co teď bylo mezi Šporclem a ministrem, to vůbec nevím, nesledoval jsem to.
Na adresu umělců se od začátku pandemie ozývaly hlasy, že by měli jít například za „kasu“. Hlavně na sociálních sítích byly některé reakce vůči nim nevybíravé, až nenávistné. Někteří lidé jim krizi očividně přáli. Zajímalo by mě, kde se podle vás vzala taková ta „nenávist“ vůči umělcům, kteří ještě před třiceti lety byli pro mnohé vzorem… Co se pokazilo?
To bych také rád, aby mi to někdo vysvětlil. Ale víte, co mi nejvíc vadí? Jedno období jsem měl pocit, že umělci, kteří toho hodně dokázali, bohužel v minulém režimu, jsou nepřátelé státu. Že jsem snad někoho zabil, nebo co. Ve veřejnoprávním Rozhlase neslyšíte jediného takového zpěváka, ani Karla Gotta, Hanku, Helenu, Petru… Nikoho z těch zpěváků, kteří byli slavní před rokem 1989. Dobře, ČR 2, to je jiná, proto ji poslouchám. Ale proč vznikla nějaká nenávist? Nevím… Přímo mezi lidmi, se kterými jsem se potkal, jsem žádnou nenávist vůči své osobě naštěstí nezaznamenal. I když, možná jsem měl štěstí, že jsem nešel jinou ulicí, že? (smích)
Myslíte si, že kulturu čekají už „lepší časy“?
Doufám, že ano. Ale stát se může samozřejmě cokoliv. Pravdou je, že mnozí kolegové říkají, že nás na podzim zase zavřou. Ale já pořád věřím tomu, že už to nejde udělat tak, jak to bylo. Že se najde cestička, že se určitě v prosinci hrát bude, že se budeme potkávat venku u těch vánočních stromků. Nevím sice, jak to bude s těmi divadly, ale také věřím, že se to musí už nějak rozjet, že už se to nezavře. Protože zavřít kulturu, to je strašný. Ostatně, zavřít cokoliv…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
