Něco se změnilo. Jiří Paroubek vidí nového a překvapivého vítěze parlamentních voleb

Velmi zajímavý názor vyslovil pro idnes.cz ministr zemědělství Marian Jurečka o možnosti spolupráce lidovců se STAN. Je tahle varianta dobrý nápad?

To je opravdu uskupení, které může sehrát významnou roli v příštích volbách. Je otázkou, koho si bohatá nevěsta, to znamená Starostové, teď najdou. Jestli to budou lidovci nebo třeba ANO. Pokud dají přednost lidovcům, mohou hrát roli jedné ze dvou nejsilnější stran. Jestli se ČSSD nevzpamatuje, a nic tomu nenasvědčuje, soupeřili by s ANO o prvenství.

Když si představíme, že by skutečně šli do parlamentních voleb společně… Má se začít Andrej Babiš bát?

Myslím si, že za určitých okolností se mohou stát i nejsilnější stranou v příštích volbách. Mají punc novosti. Pokud lidovci dokáží potlačit spojení s vysokým katolickým klérem, dokážou se od něj oddělit, což prokáží rozumným přístupem k církevním restitucím… To je poslední, co by mohlo vadit tomu, aby se ve spojení se STAN stali nejsilnější politickou formací v zemi. Při fatálním oslabení ČSSD, jejich neschopnosti se zvednout po úderu KO je specifická situace. Lidé budou hledat volbu a tou se mohou stát i lidovci a Starostové. Mohou mít silný potenciál a být silným uskupením.

Anketa

Kdyby do sněmovních voleb šli společně lidovci a Gazdíkovi Starostové a nezávislí, volili byste radši je, nebo Kalouskovu TOP 09?

Radši KDU-ČSL a gazdíkovce

Radši Kalouska

Ani jedny

94%

hlasovalo: 8500 lidí

Samozřejmě, do voleb zbývá rok, ale když zapracují, mohou podle vás vyhrát parlamentní volby?

Určitě. Potenciál tady určitě je. Nemají skandály, starostové mají ohromnou důvěru veřejnosti. Vždyť ti lidé dělají starosty třeba osm nebo dvanáct let, tak ani nemohou mít žádné aféry, protože by se už dávno provalily. Lidovečtí předáci také nemají žádné skandály, politiku dělají rozumně v sociální oblasti, politicky jsou umírnění. Jiná věc je zahraniční politika, o té moc nemluví a na to vlastně ani s výjimkou bývalého ministra Svobody nikoho nemají. Snad někoho z europoslanců. Zdá se ale, že zahraniční politika až tak zvláštní roli v rozhodování voličů nebude hrát.

Myslíte si, že alespoň část STAN nebude mít zájem ještě vytrvat v dohodě s TOP 09?

To nevím. Myslím si, že jim musí být jasné, že TOP 09 v pojetí, v jakém je, že se vymezuje jen k Andreji Babišovi, vlastně nemá jiný program než bezhlavou a bezbřehou kritiku všeho, co vláda a zejména Andrej Babiš udělá, že je to cesta do slepé uličky. Tohle lidé ve STAN dobře vědí.

Mimochodem, k zajímavé situaci došlo ve Středočeském kraji, kde tři členové TOP 09 šli do sestavené koalice i přes „Ne“ jejich krajského vedení. O čem to svědčí?

Nepříjemná situace vnitřního štěpení. Po volbách je ale tohle u stran, které jsou v posledních záchvěvech svého života, běžné. Lidé se domnívají, že čtyři roky je škoda ztratit, snaží se naskočit na nového koně, nějak se zapojit do politiky. Být v Radě a mimo Radu je velký rozdíl. Osobně to chápu. Pro TOP 09 je to nepříjemná situace. Lidé nemají rádi rozdělené strany.

Vraťme se ještě k výsledkům senátních voleb. KDU-ČSL získala 5 mandátů pro kandidáty KDU-ČSL, 4 mandáty koaliční a 2 pro kandidáty s její podporou. Tím se stala vítězem. Je to tím, že lidovci mají prostě disciplinovanější voliče?

Tak to je. Jejich voliči jsou disciplinovanější, což už se ukázalo v krajských volbách. Tam, kde kandidovali v nejrůznějších aliancích, lidovečtí voliči vykroužkovávali kandidáty lidovců. Běžná věc, opakuje se, jen zatím na to nikdo z aliančních partnerů celkem naivně nepřišel. Lidová strana – a to je nový prvek – dokáže mobilizovat i voliče z ateistických vrstev, kteří by ji dříve nevolili. Ukázalo se to například na jižní Moravě, kdy starostku Hubáčkovou, která kandidovala proti Zdeňku Škromachovi, podpořilo přes 14 tisíc lidí. To zcela nepochybně nejsou jen voliči KDU-ČSL, ale také pravého středu, měšťanských stran, dříve ODS a TOP 09. Mobilizovali se a přišli. Je otázkou, zda by tohle tak před čtyřmi nebo pěti lety udělali; a já si myslím, že ne. Něco se změnilo. Svou umírněnou tváří je lidová strana přívětivější i ve vztahu k těm, kteří nemají s politickým katolicismem nic společného.

Myslíte si, že hrála roli v tendenci, o které mluvíte, i „umírněná tvář“ pana předsedy Pavla Bělobrádka?

Určitě. Pokud by tato strana byla schopná udělat nějaké gesto ve vztahu k církevním restitucím, nebyla tak rigidní, postoupila by ve vnímání voličů ještě dál, ale to pravděpodobně udělat nemohou, protože jsou v kontaktu s církevní hierarchií. Škoda. Mohli by být zajímavější stranou, než jsou teď pro celou řadu voličů, kteří nechtějí ANO a sociální demokracie je pro ně dnes málo atraktivní.

Ještě se vrátím k osobnosti Zdeňka Škromacha, o kterém jste mluvil. V čem je důvod jeho neúspěchu?

Zdeňka pořád beru jako někoho, kdo byl mým blízkým spolupracovníkem, takže možná situaci nemusím vidět úplně objektivně. Myslím si ale, že výsledek zapadá do celkově katastrofálního výsledku ČSSD v těchto volbách, kdy ztrácela voliče obecně, což bylo dáno centrální politikou strany. Vrátila se do zemanovských dob, kdy získávala takové počty mandátů. Zvoleni byli za sociální demokracii pouze profesor Žaloudík, vynikající osobnost, lékař, v podmínkách Brna mimořádně uznávaný člověk; a pak senátor Strnad, který byl dlouholetým starostou a členem Rady Čáslavi, lidé ho znají a vědí, co pro ně udělal a může udělat. Zdeněk Škromach je přeci jen dnes představitelem centrální politiky, i když už není místopředsedou ČSSD. A jeho aktivita v Senátu jako pokus o legalizaci pití alkoholu pro cyklisty na některých komunikacích je příliš okrajová. Lidé jeho přínos vidí, pro ně osobně, jako velmi omezený. Už je přeci jen v politice dlouho, dvacet let – a to také na lidi působí. I jeho dlouhý pobyt v politice znamená negativum, voliči se dokonce mobilizovali proti němu a podpořili starostku malého města. Lidé chtějí změnu a Zdeněk jim do toho nezapadal; a pak celkový odliv od sociální demokracie… V posledních dvou třech letech přestali být nejsilnější stranou v zemi podle průzkumů veřejného mínění a teď se to promítá do volebních výsledků naplno.

V souvislosti s ČSSD byla zajímavá i povolební reakce ministra vnitra Milana Chovance, který zhodnotil, že by uvítal, pokud by se zlepšily vztahy s prezidentem. Ovšem premiér Sobotka si podle zpráv z médií evidentně nemyslí, že by ČSSD pomohlo přiklánět se více k Hradu. Jde o důležitý moment? A může být právě ministr vnitra Milan Chovanec klíčovou osobou, která se dřív nebo později vůči premiérovi prosadí?

Ministr Chovanec nese stejnou odpovědnost za katastrofální volební výsledek jako premiér. Nevědí, co mají dělat, a takové plácání jako: přiblížíme se Hradu, nebo nepřiblížíme se… Dnes je jasné, že je Miloš Zeman nepotřebuje, vsadil na porozumění s Andrejem Babišem, který je podle průzkumů i výsledků voleb nejsilnější politickou formací. Má peníze, potenciál, aby byl kingmakerem, to znamená, aby eventuálně postavil proti Miloši Zemanovi silného protikandidáta a platil jeho kampaň. To Miloš Zeman ví, není sentimentální a vedení ČSSD vůbec nepotřebuje. Vedení sociální demokracie by mělo nejdříve zpytovat svědomí, co udělalo v posledních letech špatně, pokud je toho schopno. Jak ale vidím jejich chaotické kroky, schopno toho není.