Richard Benýšek, někdejší krizový manažer v PPF, dnes působí jako úspěšný podnikatel a investor v zemědělství. Je také členem ODS a finančně ji podporuje. To mu však nebrání v tom, aby vystupoval proti jejím nápadům, které považuje za špatné.
S ParlamentnímiListy.cz Benýšek hovořil o zemědělských dotacích. Před pár dny totiž ministr financí Zbyněk Stanjura prohlásil, že zemědělcům sníží dotace, protože prý vydělávají na drahých potravinách.
Potřebujeme velké i malé zemědělce
Podle Benýška jde o chybu, a to na více úrovních: „V rámci ODS jsem výrazný propagátor zemědělské politiky, avšak nenacházím slov, co se kolem toho děje. Zemědělství – nádherné konzervativní téma – bohužel ODS opustila.“
Nešťastné je podle něj i to, že se k tématu vyjadřují nekompetentní lidé: „Když se podíváte na diskuse, které o tom v rámci ODS vedeme, třeba i ve skupinách na sociálních sítích, vyjadřují se k tomuto tématu lidé, kteří o něm, diplomaticky řečeno, nepříliš ví. Mají opravdu naivní představy, jak má vypadat velikost zemědělského podniku, jak se to má dělat, jak to funguje jinde atd. Nebo zaměňují evropské a národní dotace. Z toho je patrné, že se v tom nevyznají.“
Navzdory tomu, že je prý Benýšek kritikem tzv. agrobaronů, říká, že společnost se bez nich neobejde: „Potřebujeme velké zemědělce na to, aby zajistili výživu národa v přiměřené ceně a kvalitě. Jde tedy o potravinovou soběstačnost. A pak potřebujeme malé zemědělce, ti zase tvoří pestrost krajiny.“
Fotogalerie: - Vysíláme fialový signál
Velikost zemědělců přitom pro ekologii nehraje podle Benýška roli: „Znám spoustu opravdu velkých sedláků, kteří jsou mnohem šetrnější ke krajině než mnozí malí zemědělci. A naopak. Nedá se to házet do jednoho pytle.
Druhá věc je, že jeden agrobaron je tady pro ODS úplně toxický, což ale mnozí lidé zaměňují s podstatou problému, který je jinde. Tato země si musí uvědomit, co vlastně chce. Musí nastavit zemědělskou politiku. A ta není jen o dotacích, ale celkově o přístupu. Nevidím ale, že by měl někdo tendence to řešit.“
Na investice i na provoz
Richarda Benýška prý na celé věci nejvíc naštvalo Stanjurovo nejasné vyjádření: „Aby ministr financí řekl – zkrouhneme dotace zemědělcům, a neřekne přitom jaké dotace, jakým zemědělcům a v jaké výši, tak je to prostě červený hadr na býka. Máme tím ztracenou další část elektorátu! Prostě, ať se to někomu líbí, nebo ne, bez dotací to v českém zemědělství nejde,“ řekl ParlamentnímListům.cz investor. „Jsme obklopeni zeměmi, které na národní dotace vynakládají obrovské částky. Máme jednotný trh, takže nelze zabránit tomu, aby se k nám vyvážely zemědělské přebytky odjinud.“
Fotogalerie: - Schůze sněmovny
Benýšek také přesně popsal, jak to se zemědělskými dotacemi v praxi funguje: „Jsou dva druhy dotací – provozní a investiční. Investičními má stát výbornou příležitost podpořit a preferovat zemědělskou výrobu v oblastech, kde potřebuje rozvinout.
Ekonomické zákony praví, že k investicím musíte mít nejprve zisk. Některé oblasti zemědělství jsou ale tak náročné, že ty investice jen ze zisku tam prostě neuděláte, i kdybyste se na hlavu stavěli.
Příklad – jestliže máme kritickou situaci s chovem prasat, investičními dotacemi tomu pomůžete. Podobně je tomu ve drůbežářství, ovocnářství, zelinářství apod. To jsou oblasti, které stát nejen může, ale i musí podpořit dotacemi,“ míní Benýšek.
Fotogalerie: - Namátkové kontroly na Hradě
Samotné pěstování plodin je také prý někdy tak náročné, že se bez dotací neobejde: „Existují plodiny, jako například řepa cukrovka, která má velice náročný a drahý systém zpracovávání. Tedy platí, že ten, kdo dělá cukrovku, už se nepouští do ničeho dalšího. To samé platí pro brambory atd. A když uvažujete, zda si na to našetříte nebo vezmete úvěr, a pak k vám přijde někdo se slovy: Hele, budeš-li dělat vejce, zaplatíme ti 30–40 % investice, tak vás to logicky namotivuje.“
ParlamentnímListům.cz Benýšek vysvětlil i dotace provozní: „Mezi tyto dotace patří tzv. platba na plochu. To je platba za to, že na něčem hospodaříte, že se o něco staráte. V případě zemědělství tedy udržujete půdu, aby byla schopna produkovat potraviny. To je základní faktor, učivo prvního ročníku jakékoli vysoké ekonomické školy.
Fotogalerie: - Obránci evropských a ukrajinských hodnot
Naivní představa, že nechám půdu ladem a nic se nestane, je mylná. Když to totiž uděláte, za rok tam máte buřinu vysokou dva metry, za dva roky tam máte nálety, za tři roky malé stromky plevelných dřevin vysoké metr a půl. A to už pak není tak jednoduché změnit, že si další rok řeknete – tady zaseju,“ objasňuje zemědělskou realitu Richard Benýšek.
Posteskl si také, že obor dlouhodobě ztrácí na atraktivitě, a právě dotace by mohly pomoci tento směr alespoň trochu zvrátit: „Přiznejme si, že zemědělství není moc sexy. Nikomu se nechce být dvanáct hodin denně sedm dní v týdnu v práci, protože kráva se neptá. Není podstatné, co chce chcete vy, musíte se přizpůsobit zvířatům nebo třeba ve sklizni klimatickým podmínkám… Ten obor trvale ztrácí lidi. Jakým způsobem to tedy jinak vést, než to podpořit dotační formou?“
Fotogalerie: - Česko proti bídě
Dotace jako kompenzace
Benýšek prý nemá moc rád ani samotný pojem dotace: „Já tomu říkám platba za službu, kterou si stát u zemědělců objedná. To je podle mě velice trefné. Zemědělství totiž není jen prvovýroba, ale i lesnictví apod. Stát vám určí, jaké dřeviny tam máte vysázet, kdy je smíte pokácet, pod šílenými sankcemi určuje, jak se o ně máte starat, přičemž když se o ně tak nestaráte, ekonomicky vás zlikviduje. Každý vám po vašem lese může trajdat, každý tam může posbírat, co chce…
Mě by hrozně zajímalo, jak by se líbilo někomu, kdo dělá světla pro automotive, kdyby zákon určil, že každého musí pustit do haly, a vše, co odpadne od pásu si může odnést pro vlastní potřebu?“ nadhodil provokativní příklad Benýšek a uznal, že je to nepříjemné téma: „Kdyby totiž někdo řekl, že chodit do lesa se smí jen se souhlasem vlastníka a sbírat plody taktéž se souhlasem vlastníka, tak prohraje volby. Nikdo to proto nikdy neřekne. Ale právě tímto způsobem, tzv. dotacemi, stát zemědělcům kompenzuje omezení osobního vlastnictví. V ústavě totiž stojí,“ připomněl základní právní dokument ČR Benýšek, „že omezit soukromé vlastnictví lze pouze za náhradu.
Další příklad – stát určuje, v jaké vzdálenosti od vodních toků se může dělat zemědělská výroba. Omezí také, co tam můžete pěstovat, neboť jsou lukrativní a nelukrativní plodiny… A protože je to omezení, náleží vám nějaká forma kompenzace,“ je přesvědčen Richard Benýšek.
Své názory říká rád a nahlas: „Myslím, že tu složitou oblast zemědělství dokážu srozumitelně vysvětlit všem, ať už odborníkům nebo laikům. A je mi jedno, co si o mně kdo myslí.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Andrea Novotná
známka
