V Česku se počet mladých maximálně se základní školou za posledních deset let zvedl o více než třetinu na 6,7 procenta. Špatně je na tom Slovensko, Maďarsko nebo Bulharsko, ale ostatní státy v EU si polepšily. Právě v době ekonomické krize se tohle může zásadně projevit, protože krizi odnesou hlavně nekvalifikovaní lidé. Psal o tom Seznam. Pane profesore, proč se podle vás zvedá počet lidí, kteří mají maximálně základní vzdělání?
Na kvalifikovanou odpověď bych potřeboval znát data o domácnostech, ze kterých mladí s pouze základním vzděláním pocházejí. Nárůst o více než třetinu napovídá, že to nemusí být způsobeno jen jedním faktorem. Ještě opatrnější bych byl při srovnávání s jinými zeměmi. Například Francouzi mají zákon, podle něhož 80 % mladých z každého věkového ročníku musí získat maturitu, ať už si to učitelé zařídí, jak umějí. Pokud bychom uzákonili, že maturitu musí mít u nás sto procent mladých a že školy, které jim v tom budou házet klacky pod nohy, budou finančně trestány, všichni by se divili, jak rychle by u nás vzdělanost stoupla. Vypadá to legračně, ale zhruba tímto způsobem vzdělanost naší populace už dlouhá léta zvyšujeme.
V české populaci dvacátníků je zhruba deset procent lidí bez dokončené střední nebo základní školy, v sociálně vyloučené lokalitě jsou to dvě třetiny obyvatel. Jen v Česku je podle analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR takových oblastí asi 606 a žije v nich zhruba 115 tisíc lidí. Do jaké míry zhorší situaci epidemie a jak se podepíše na trendu zvyšování počtu vyloučených lokalit a lidí, kteří tam žijí? A jak hodnotíte situaci v Moravskoslezském kraji?
Zatím to nevypadá tak, že by měla epidemie zasáhnout sociálně vyloučené lokality ve významně větší míře než zbytek populace. Vzhledem k tomu, jak málo Romů jezdí lyžovat do Alp, bychom mohli dokonce tvrdit, že kdybychom se všichni chovali jako naši Romové, nemuselo být u nás tolik nakažených a mrtvých. Tuto epidemii k nám zavlekli příslušníci středních a horních vrstev. Někteří z nich zcela lehkomyslně i poté, kdy už se o hrozbě vědělo a byli varováni. Sám znám takových případů hned několik, nikdo z nich nebyl Rom. To, že se někteří Romové chovali v karanténě vyloženě nevhodně a provokativně (i takové případy znám), je jiná věc. Ani v tomhle ovšem nebyli sami. Ať už se epidemii zvládnout podaří, anebo přijdou další vlny, neočekávám, že by se to projevilo ve vyloučených lokalitách jinak než ve zbytku společnosti.
Psali jsme:
„Jako citelný problém považuje zrušení výuky necelá čtvrtina respondentů, naopak pro 60 procent lidí to žádné problémy neznamená,“ píše ČT s odkazem na průzkum Kantar CZ. Špatně to spočítali, nebo je skutečně možné, že šedesát procent lidí nemá problém s tím, že děti teď nemůžou chodit do školy?
Tyhle výsledky by bylo nutné přefiltrovat s ohledem na věk školáků. Pak by se asi ukázalo, že naprostá většina těch, komu problémy vznikly, má děti řekněme ve věku šest až deset let. Druhá věc je, co si přestavíme pod slovem „problém“. To, že dítě nemůže chodit do školy, nemusí být problém pro rodiny, kde aspoň jeden z rodičů ve stejné době nemůže chodit do práce. Není to problém ani pro rodiny s menšími dětmi, kde je k dispozici babička. Skrze mezigenerační solidaritu se dá zvládnout dost věcí.
Jak už to bývá, i v tomto případě dopadne krize na ty nejslabší. Lidi s nižšími příjmy a méně stabilním zaměstnáním. Celkem 33 procent lidí má rezervu na tři měsíce, 20 procent na půl roku a 30 procent nejméně na rok. Tohle jsou informace České bankovní asociace, které zveřejnil idnes.cz. Někteří odborníci očekávají nárůst nezaměstnanosti až na deset procent. Jaké předpokládáte vy obecně sociální dopady krize?
Protože nevíme, jak dlouho to bude trvat, a protože nevíme, jak často se to bude vracet, nemůže nikdo zodpovědný tvrdit, že dokáže dopady předvídat. Představit se dají dva krajní případy. Pokud vše rychle odezní, dojde „pouze“ k prudkému nárůstu zadlužení státu řádově o stovky miliard korun. Část tohoto zadlužení bude dána opatřeními k záchraně pracovních míst. Pokud pracovních příležitostí i tak o něco ubude, může to zmírnit tlak na lákání pracovníků z ciziny, přičemž nezaměstnanost domácích nemusí příliš vyskočit. Druhým zcela krajním scénářem by byl rozvrat ekonomiky a pád měny. Pak by se v potížích ocitli i ti, kteří mají finanční rezervy na celý rok. Jako rozený optimista pevně věřím, že skutečný průběh bude mnohem blíže tomu prvnímu než tomu druhému pólu.
Další průzkum, který zveřejnil Český rozhlas, tentokrát od společnosti Median, ukázal, že lidé se bojí více sucha a klimatických změn než koronaviru a sucha se obávají více než ekonomické krize. Překvapuje vás to, nebo se tímto průzkumem raději nezabývat?
Já se obávám nejvíce toho, že tyto tři pohromy se mohou spojit. Naštěstí nemám tolik fantazie, abych si dokázal představit, co by se dělo potom.
Fotogalerie: - Sochy, pomníky a hřbitovy východu
Jedni namítají, že současné tempo rozvolňování omezení je příliš rychlé a změny přicházejí zbytečně naráz, druzí zase, že by již mělo být dávno po nouzovém stavu a další pokračování těchto opatření jen poškozuje ekonomiku. Který přístup je vám bližší? Je postup vlády v pořádku?
Tento spor lze rozsoudit až poté, co budou opatření uvolněna. Pokud nepřijde druhá vlna, budou se moci ti, kdo volají po co nejrychlejším ukončení, považovat za moudré hospodáře. Pokud se po uvolnění opatření situace dramaticky zhorší, nebudou tito lidé považováni za moudré hospodáře, ale za naprosté debily. Sám jsem zvědav, jak to dopadne, a rozhodně vládě její situaci v tomto mezidobí nezávidím.
Psali jsme:
O dohadování mezi politickými stranami jste psal ve svém novém komentáři pro Právo. „Není možné otevřeně handlovat lidské životy za příslib blahobytu. Politik, který by se touto cestou vydal, by si koledoval o nálepku tržního fašisty.“ Co říkáte na diskusi o prodloužení nouzového stavu a jak obstála opozice?
Po věcné stránce celá ta diskuse o prodloužení nouzového stavu není ničím jiným než pokusem konaným na lidech, a to v přímém přenosu. Strany, které chtějí ukončit nouzový stav co nejdříve, jsou zároveň strany, u nichž se neobávám, že by byly ochotny převzít na sebe jakoukoliv zodpovědnost, pokud by tento pokus dopadl špatně. Nebylo by to poprvé, co by se zachovaly jako naprostí alibisté. Pokud bych byl v politice, hlasoval bych za pozdější ukončení nouzového stavu a za pozvolné uvolňování opatření. Nechtěl bych mít na svědomí lidské životy ani s vědomím, že jsem tím možná snížil propad ekonomiky o 0,3 %.
Přesto neustále slýcháme o tlaku na změny ve vládě. Proč by někdo odcházel? Lidé by nám měli děkovat, zachránili jsme tisíce životů, stojí si za svým premiér Babiš. Je skutečně za co děkovat?
Ve srovnání s jinými zeměmi si naše vláda prokazatelně vedla velice dobře. Já bych jí ovšem nijak zvlášť neděkoval, byla to její povinnost, od toho tam ti ministři jsou. Ti samí lidé, kteří dnes volají po změnách ve vládě, kdysi tvrdili, že za jízdy se nepřepřahá. Ať si každý sám udělá obrázek o jejich věrohodnosti.
Vláda podle Babiše vystupuje jako jeden tým. Premiér se ale obořil na novináře a další, kteří podle něj rozeštvávají společnost. Kryje tím jen vlastní selhání, selhávají mu nervy, nebo je opravdu problém s tím, jak opozice a některá média v průběhu koronavirové krize postupují?
Ať udělá premiér cokoliv, budou ho jistí novináři a jistí politici tvrdě odsuzovat, urážet a pranýřovat. Kdyby byli tito rejpalové aspoň trochu inteligentní, uvědomili by si, že mu tím vlastně dávají úplně volnou ruku, aby udělal cokoliv. Horší reakce z jejich strany už přijít nemůže. Ledaže by Kalousek vystřílel všechny tři své bambitky. A tady bych se vrátil k první otázce, která se týkala toho, že určité procento mladých nedokáže ukončit školu. Všichni novináři a politici, kteří si takto hloupě počínají, absolvovali vysokoškolské studium. K čemu to je, když ani s diplomem rozumu moc nepobrali?
Dává o sobě vědět i předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář, který má nový formát protestu proti Andreji Babišovi. Prý „půjde na procházku“ ve středu 29. dubna v 18 hodin do Letenských sadů, bude mít roušku a dodržovat odstupy. Vezme si transparent, na který napíše otázku, která ho nejvíc pálí, a pak foto umístí na sociální sítě. Ostatní, ať už se budou nacházet kdekoli, mohou udělat totéž. Milion chvilek otázky posbírá a předloží vládě. O čem Minářova snaha pořádat v této době protesty alespoň jinou formou svědčí nejvíce?
Svědčí to o tom, že nemůžeme chválit ani ty nedostudované, kteří ve škole zkrachovali a kompenzují si profesní neúspěch návratem k pubescentním formám chování.
Obrovský rozruch minulý týden vzbudilo vyjádření molekulární genetičky Soni Pekové. Ta řekla, že nový koronavirus je uměle vytvořený. Přední ruský mikrobiolog Petr Čumakov se nechal slyšet, že Čína dělala ve wuchanských laboratořích s koronavirem „absolutní šílenosti“, vědci si prý s virem hráli více než deset let. Jste nakloněn verzi, že za vše může Čína?
Zatím nechávám naprosto všechny verze otevřené. Počkám si až na verdikt Mikuláše Mináře a potom se přikloním k přesně opačnému vysvětlení. To je zaručená cesta, jak se dobrat pravdy.
Myslíte si, že už jsme z toho nejhoršího venku? Nebo se máme připravit ještě na další vlnu, případně ještě horší?
Dokud nebude na světě očkovací látka a účinné léky, je určitě docela rozumné připravovat se na horší scénáře, třeba byly málo pravděpodobné. Zachránit nás může jenom práce odborníků, nikoliv slovní exhibice provařených politiků a nikoliv bloumání po lese s přihlouplými transparenty.
Ještě na závěr jedna otázka. O referendu o vystoupení z EU se nakonec minulý týden podle hlasování o zařazení ani nediskutovalo, ani nehlasovalo. Ale přesto stálo za zmínku německému velvyslanci. Prý to „musí být impulzem, abychom své české partnery a přátele získali ještě více pro Evropu“. Váš komentář?
Naši němečtí přátelé by si měli uvědomit, jak nekonečně obtížné je získávat sympatizanty pro Evropskou unii v situaci, kdy v jejím čele stojí jejich německá politička, která zatím pokazila, na co sáhla, i když možná absolvovala se zeleným diplomem všechna školení bundeswehru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Daniela Černá
