Už řadu týdnů zaznívají dohady, kdo vlastně může za vysoké ceny potravin v obchodech. Jak vy to vidíte? Jsou na vině zemědělci, potravináři nebo obchodníci – markety a jejich vysoké marže?
Ano, s tím, jak rostou ceny potravin a v ČR nejrychleji v rámci „volného trhu“ EU, se stále častěji diskutuje otázka, kdo za to může. Já vidím viníka poněkud jinde než pokládáte ve vaší otázce – zemědělci, potravináři a obchodníci, jinak členové potravinové vertikály, tak ti se chovají tak, jak jim umožní zákon a veřejné mínění. V případě ČR bezzubý zákon o významné tržní síle a veřejné mínění, které média desítky let podsouvají občanům tak, že české zemědělství a potravinářství není důležité a že všechno můžeme dovézt, a tím vlastně rozšíříme sortiment. Podle odborníků s ekonomickým vzděláním a znalostí vývoje, kteří v oboru aktivně pracují a v životě už něco dokázali, by prvovýroba, tedy klasické zemědělství, měla vykazovat rentabilitu 8 až 10 %, to je zisk na 100 korun nákladů. Je to číslo, které by vytvořilo předpoklady pro obnovu a modernizaci výrobních kapacit, chcete-li zastavení pádu. Zpracovatelé, potravináři by měli dosahovat rentabilitu 6 až 8 % a obchod, vrchol potravinové vertikály 2 %. To by bylo férové a spravedlivé a všichni by měli úměrně prostředků k obnově výrobních fondů a pokrytí svých nákladů.
Kvitujete postup vlády Petra Fialy ve věci války na Ukrajině?Anketa
Převedeno do konkrétních čísel by měl obchod v cenách roku 2022 při dvouprocentní rentabilitě mít k dispozici 8 miliard Kč, ale podle dostupných zdrojů má zisk po optimalizaci 80 miliard Kč, to znamená dvacetiprocentní rentabilitu! Při tomto vývoji bude české zemědělství dál snižovat plochy plodin, které jsou nákladově náročné a ekonomicky ztrátové. Třeba ovoce, zelenina a brambory. Místo nich budou další plochy obilí, zrnové kukuřice a řepky – ty se řídí cenami mezinárodních plodinových burz a jsou ziskové. Koncovka, které mimo vlády a speciálně ministra Nekuly rozumí každý venkovan, je taková, že potravinová bezpečnost státu dál klesá, dovozy potravin a jejich ceny trvale rostou.
Na toto téma se mluvilo i v Otázkách Václava Moravce. Například prezident Svazu obchodu cestovního ruchu Tomáš Prouza uvedl, že na českém trhu příliš nefunguje konkurence, ale je tu několik velkých podniků, jako například Agrofert. „A když vy chcete potraviny od českých dodavatelů, tak si jako obchodník můžete vybrat mezi jedním nebo druhým, a ti vás drží pod krkem,“ sdělil například. Co na jeho slova říkáte?
Říkám, že je nekompetentní anebo záměrně lže. Vzhledem k tomu, že zastává pozici viceprezidenta Hospodářské komory a prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, tak by základní informace, jak to chodí v potravinové vertikále a kdo koho drží pod krkem měl mít, tak pan Prouza podle mne lže. Činí tak s neskrývanou arogancí, s gustem a používá podpásovky, které si lidé pamatují. České zemědělství dnes málokoho zajímá a když, tak v negativních konsekvencích. Lidé, jako je pan Prouza, se starají o to, aby naše země, stejně jako další východní státy, uvolnily další prostor a staly se ještě větším odbytištěm potravin západní Evropy. A pozor, nově i Ukrajiny! Nijak se nikdo nepozastavuje nad boomem staveb nových skladů pro stále se zvyšující dovozy, zabírání další orné půdy u dopravních tepen a nárůst dalších tisíců kamionů na našich komunikacích. Netřeba velkých výzkumů a složitých úvah, stačí si projet naše páteřní dopravní komunikace, třeba dálnici D1 a mít oči otevřené. Další a další zábory zemědělské půdy, další a další sklady. Česká republika se stává pozvolna tranzitním velkoskladištěm pro zahraniční potraviny.
Fotogalerie: - Sněmovna a jednací řád
V létě premiér Fiala na Zemi živitelce, když mluvil o potravinové soběstačnosti, uvedl, že produkty ze zahraničí přinášejí větší výběr a nižší ceny. Jak je možné, že zboží, které k nám putuje třeba stovky kilometrů, je v obchodě levnější než to, které se vyprodukuje u nás? Vy jste například minule zmiňoval kilo jablek z Polska za 13 korun…
Začnu od těch polských jablek. Poláci vyváželi už před deseti roky 1,2 milionu tun jablek do Ruské federace, na to měli nastavenou plochu sadů a produkci. No a pak v roce 2014 přišlo embargo, postupně ztráta ruských trhů a 1 milion tun jablek zbylo na polském trhu. A právě to je vítaná příležitost pro obchodní řetězce, které levně nakoupí nadprodukci a halasně, jsou to holt dobráci, prodávají našim zákazníkům a do východních zemí. Domů, na západ si to nemohou dovolit, tam zákazníci podporují domácí ovoce a polská jablka tam zkrátka v regálech neuvidíte. A také tam neuslyšíte vrcholného politika, nějakého německého Fialy, který by mluvil proti své vlastní zemi, jak to nakonec vystihuje vaše otázka. A výsledek? Právě nyní, v období vegetačního klidu, naši ovocnáři likvidují 1500 hektarů sadů, většinu tvoří právě jabloně. A pan ministr Nekula se probudil ze sna a jedná dnes s obchodními řetězci a premiér Fiala možná vyšle nějaký signál. Inu, to je výsledek politiky této vlády, politiky pohrdání domácí produkcí, politiky podpory dovozů ze zahraničí. Být ministrem zemědělství, tak bych měl špatné spaní – trhat ovocný sad, který je v plné plodnosti a za 3 měsíce v plném květu s rojem včel… Tak to pokládám za těžkou ránu přírodě, za což by měl ministr Nekula nést zodpovědnost. Už předem mohu říct, že to je do určité míry velký humbuk a divadlo. Ministr Nekula, dva zástupci zemědělců a jeden speciálně za cukr, jeden zástupce zpracovatelů a proti nim 16 zástupců obchodních řetězců a Prouza! Sečteno a vyděleno to bude 1 : 3 ve prospěch obchodních řetězců, tedy i na půdě Ministerstva zemědělství budou dominovat. Velice zvláštní taktika, respektive potvrzení neschopnosti ministra Nekuly anebo to může být i záměr. Vzpomeňme si na jeho „vychýlené kyvadlo“ při představování prezidentu Zemanovi, čímž myslel doslova přidušení našich rozhodujících výrobců potravin.
V lednu u nás stoupla meziměsíčně inflace více, než tomu bylo před covidem a válkou na Ukrajině i v rozmezí několika let. Co by měla vláda udělat? Jak lidé toto zvládnou? Jak mají zvládnout ty stále rostoucí ceny v obchodech?
Takové otázky slyším dnes a denně mezi lidmi. Zde mohu s klidným svědomím vyjádřit poznání z denní komunikace s občany, z elektronické pošty včetně té ze zahraničí. Naše současná vláda nejedná v zájmu České republiky, nevnímá skutečnou situaci občana. Premiér Fiala a jeho ministři žijí v jakési virtuální realitě, jiné názory než ty svoje neberou, respektive jejich nositele urážejí a sám premiér se snižuje označit venkov za „proruské šváby“. Musím zde znovu citovat svého otce, prostého sedláka z malé osady – žil 1898 až 1982 – který mně vštípil do života krédo, kterým se řídím a které zní: „K národu patří tři atributy – jazyk, kultura a půda“. Doplním, že měl na mysli český jazyk, českou kulturu a českou půdu. To byly pro jeho generaci posvátné hodnoty s přirozenými kořeny na venkově. Dnes to pan premiér vidí jinak a nestydí se uchýlit k urážkám.
Psali jsme:
Ale zpět k vaší otázce co by měla vláda udělat? Uvědomit si, že na vládnutí této zemi nemá a odejít. Souhlasím a podporuji názory výrazných politiků, jako jsou Václav Klaus, Jiří Paroubek, Vlastimil Tlustý a další, kteří označují vládu premiéra Fialy jako národní katastrofu. Měla by tudíž odejít.
Jak vysvětlit, že nejen v Polsku, ale v některých případech i v Německu, kde mají lidé mnohem vyšší platy, najdeme potraviny za nižší ceny než u nás?
Starají se o své zemědělce a potravináře, drží na uzdě chování obchodních řetězců, tedy obchodu. Mám na mysli zákonné nástroje, nikoliv k ničemu nezavazující diskuse, ke kterým se dopracoval ministr Nekula, které přinesou leda tak palcové titulky v provládních novinách, aby po pár dnech vše vyšumělo. A ještě k tomu diskuse, jak už jsem napsal, takticky naprosto nezvládnuté.
Jan Veleba
Když odbočíme, vraťme se ještě k volbám. Co říkáte na jejich výsledek?
To, že se zmobilizují média, politici, katolická církev i předseda Ústavního soudu proti jednomu kandidátovi, Andreji Babišovi, tak to se dalo předpokládat. Ale to, že vznikne, jak to vyjádřit, opozice v rámci opozice, přesně řečeno proti nejsilnějšímu protivládnímu kandidátovi, tak to je pro mě těžko pochopitelné. Abych byl konkrétní, mám na mysli Tomia Okamuru, který vyzval Andreje Babiše, aby odstoupil z volby ve prospěch Jaroslava Bašty. To mu ale nebránilo udělat vzápětí otočku na obrtlíku, prohlášení v první den prezidentských voleb druhého kola, že by byl rád, kdyby prezidentem ČR se stal Andrej Babiš! Připomenu i skandální roli šéfa odborů Středuly, který odstoupil a udělal obtížně uvěřitelný krok, když vyzval své stoupence, aby dali svůj hlas Danuši Nerudové, pro běžné voliče kandidátce pravice! Mohl bych pokračovat obdobnou výzvou dnes už bezvýznamného předsedy ČSSD Šmardy atd.
Velkou odezvu ve společnosti vyvolaly plány vlády na další zvyšování hranice odchodu do důchodu. Před rokem 1989 chodily ženy tuším v 56 letech (podle toho, kolik měli dětí), muži v 60. Zaznívaly také obavy, že „nebude na důchody“? Jak si vysvětlit současný problém kolem důchodů? A co říci na to, co se chystá vláda udělat kolem valorizace důchodů?
To, co připravuje vláda s důchody, respektive seniory, se dá těžko nějak rozumně komentovat. Je to svinstvo, metoda jak postavit mladou generaci proti seniorům, jak urychlit rozklad společnosti a jak zničit zbytky důvěry vládě. V případě seniorů jsou kroky vlády velmi závažné a domnívám se, že právě ty odstartují sociální výbuch. Materiální dopady rozebírají a kritizují dokonce už i provládní média, a tak si dovolím zmínit sociologické pohledy na tuto odpudivou politiku vlády premiéra Fialy. Důchodci, jejich významná část, nevolili generála Pavla, ale Andreje Babiše, což je pro vládu nepříjemné a vidím tam možnou pomstu. Současná generace nastupujících důchodců a těch, kteří už v penzi různý počet let jsou, tak to je ještě klasika – pracovali, chodili každý den do práce, přemýšleli a jednali podle reálných vzorců životních hodnot, které si utvořili během svého života. Drtivou většinou nejde o žádné manažery, zbohatlíky, kapitálové hráče apod. Jde o velkou společenskou skupinu, která má své životní zkušenosti, není tak snadno manipulovatelná, její nespokojenost a odpor k vládě roste a dříve či později dojde ke střetu. Vzpomeňme si, co způsobilo zavedení regulačních poplatků 30 korun u lékaře – pád vlády Mirka Topolánka. A že nebude na důchody? Tak to se ví díky špatnému hospodaření vlády už dlouho, nicméně ti důchodci si to za svůj aktivní život formou odvodů ze mzdy zaplatili, tudíž se nejedná o žádný milodar, o žádný nadstandard, jak to šikovně vtloukají do hlav mladší generaci. A navíc, že senioři přispívali do systému, který toho nemálo vyprodukoval, o tom ani slovo. Konečně tu jde také o dodržování zákonů, což by mělo být pro demokracii zásadní. Mělo být, ale není. Valorizovat důchod v návaznosti na inflaci je stanoveno zákonem a za souhlasu obou komor Parlamentu při nedodržení jednacího řádu bude zákon porušen. Naproti tomu církevní restituce, ty budou naopak automaticky valorizovány…
Ministerstvo vnitra v situační zprávě o projevech extremismu varovalo, že velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má prý potenciál ohrozit demokratické základy Česka. Skupinu prý silně ovlivňují konspirační teorie a je snadno manipulovatelným cílem pro extremistické a xenofobní politiky. Co na to říkáte?
Je to přiznání bezradnosti a strachu vlády amatérů, chcete-li vlády národní katastrofy, jak ji veřejně nazývá bývalý prezident republiky, předseda vlády a Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Nemyslím si, že jeho názory je možné bagatelizovat a brát na lehkou váhu. Zvláště pak, když úplně stejně, ve stejných intencích hodnotí Fialovu vládu expremiér Jiří Paroubek, exministr financí Vlastimil Tlustý a mnoho dalších politiků. A právě oni reprezentující široké politické spektrum a vyjadřují názory milionů občanů, kteří sami na sobě cítí, že tato země nejde správným směrem, že jsou nebetyčné rozdíly mezi sebestředným hodnocením vlády, speciálně ministra vnitra a skutečností, kterou vidí kolem sebe a kterou poznávají sami na sobě. Kategoricky odmítám výmysly o ohrožení demokratických základů Česka a odkazuji jejich autory na materiály politbyra ÚV KSČ Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. Sjezdu KSČ. Ty dnešní výplody vnitra vedeného panem Rakušanem mají obdobné rysy. Hledá se nepřítel, nikoliv socialismu, ale demokracie. Nebo jinak, kdo nejde s námi, jde proti nám. Uzavírám – tento vývoj je nebezpečný, rodí se nová totalita a je třeba to zastavit.
Když mluvíme o nespokojených lidech, na březen je v Praze nahlášená další demonstrace, tentokrát s jiným pořadatelem, s názvem Česko proti bídě. Jak moc o ni bude podle vás mezi lidmi zájem a jakou reakci očekávat od vlády?
Ano, lidé jsou opravdu nespokojeni, mají obavy o budoucnost, nevěří, že tato vláda je schopna tuto zemi dát dohromady, jak na nás chrlili po volbách rozjásaní Fiala, Pekarová, Jurečka, Bartoš, kráčející Prahou, opojeni vítězstvím. Stejně jako kdysi kráčeli zfanatizovaní svazáci po vítězství Gottwalda. Nechci být laciný, ale faktem je, že lidé přestali věřit, společnost je rozdělena, mladí s vymytými mozky nemají možnost životního srovnání, měřítkem hodnot jsou jenom peníze. A těch mají běžní lidé stále méně, a proto akce Česko proti bídě může lidi oslovit a může spustit lavinu. My skutečně nemáme žádnou perspektivu a měli bychom se každý o sebe začít starat. První krok je přinutit vládu Petra Fialy, aby nás vzala vážně, a to nejmenší, co pro to můžeme udělat, je do Prahy jet a zaplnit Václavské náměstí, být u toho. Věřím, že se to stane, že začneme psát nové dějiny a na reakci vlády národní katastrofy, která spíše než vládu připomíná amatérskou divadelní scénu, už nebude záležet.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
chlestakov
