Před necelým rokem jsme se spolu bavili o nových dotačních podmínkách, kdy vláda významně zvýhodnila malé zemědělce a mluvil jste o tom, že reální producenti na tom budou tratit, zatímco ti, kteří jen posečou louky a nechají to tam ležet, budou vydělávat prakticky bez práce a hlavně bez jakékoli přidané hodnoty pro veřejnost. Jaká je v této oblasti situace dnes?
Nic se k lepšímu nezměnilo, protože redistributivní platba zůstala zachována a nadále je podporováno to, že zemědělci nemusí vyrábět a produkovat, ale stačí pouze sekat louky, udržovat pozemky bez produkce plodin a získávat za to dotace.
Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?Anketa
Což, předpokládám, vede k postupnému snižování produkce a může souviset s růstem cen potravin.
Samozřejmě. Výroba se sníží už jen z toho důvodu, že spousta vlastníků pozemků, kteří dodnes svá pole pronajímali zemědělským podnikům nebo soukromým zemědělcům, si svoje pozemky začíná brát zpět a pokouší se na nich profitovat díky vysokým dotacím. Zakládají si společnosti a naoko se z nich stávají soukromí zemědělci, kteří na polích nic pěstovat nebudou, ale nechají si zasít trávu, kterou jednou ročně posečou nebo spíš nechají posekat a zmulčovat. Kolem nás v okolí je spousta podniků, které letos dostaly výpovědí na pozemky, protože si je lidé berou zpátky a smutná vize se naplňuje.
Druhý problém snížené produkce bude, že vláda přijala v rámci strategického plánu opatření, jako jsou úhory, kdy každý podnik musí převést dvě až tři procenta pozemků do úhoru, tedy do neprodukce. Takže z pozemků, kde hektar běžně dával například po čtyřech až šesti tunách pšenice, která se dala zpracovat v pekárenství, bude nula. Bude tam pouze směska plodin, které bude možné posekat v určeném termínu. Znamená to, že na těchto pozemcích bude velké množství plevelů, budou se tam držet hlodavci, kteří jsou problém už teď. Opět se blíží hraboší rok, což nám působí velké škody. Celé to je velké šlápnutí vedle.
Jak se za poslední rok proměnilo české zemědělství? Zaregistroval jsem zprávy, že například v chovu prasat došlo k dalšímu snížení stavů…
V roce 2021 bylo v České republice zhruba 80 tisíc prasnic, v současné době jich je kolem 65 tisíc. Stavy prasat stále klesají a nyní se pohybujeme pouze na nějakých 30 procentech soběstačnosti, což je žalostně málo.
Jedním z největších témat současnosti je dlouhodobý růst cen potravin, kdy v řadě základních výrobků došlo ke zdvojnásobení či ztrojnásobení cen v obchodech. Jaké jsou příčiny?
Příčiny zdražování jsou především na straně obchodních řetězců. Jednoduchý příklad je mléko. My jako zemědělský podnik vyprodukujeme mléko a prodáme ho mlékárně za 13 Kč za litr, aspoň taková byla cena do minulého měsíce. Z mlékárny šlo plnotučné krabicové mléko do nejmenovaného řetězce za 18 Kč/litr. Za kolik toto mléko řetězec prodával? Za 35 Kč za litr. Kde je největší rozdíl, je asi jasné.
V případě vepřového masa jsou příčiny jinde, a nejsou nikterak nečekané. V okamžiku, kdy jsme jako Česká republika soběstační v produkci vepřového ze 30 procent, tak logicky 70 procent musíme dovézt. Draze vyvezeme naše obilí do Španělska, abychom potom zpátky draze přivezli vepřové maso. Pakliže to někomu dává logiku, mně tedy ne.
Fotogalerie: - V kolébce prezidenta
Ministr zemědělství Nekula opakovaně řekl, že vina za vysoké ceny není ani tak na obchodních řetězcích, jako na výrobcích, zemědělcích. Co na to vy jako člověk z praxe říkáte?
Mám na to svůj osobní názor, a to ten, že obchodní řetězce jsou jedny z největších sponzorů politických stran. Určitě na nich nemůže zůstat to špatné. Druhá věc je, že pan ministr Nekula není odborník v oblasti zemědělství a bohužel se to projevuje ve všem, co vysloví. V kombinaci s Tomášem Prouzou je to katastrofa. Nechápu, jak mohou média pana Prouzu s jeho názory brát vážně. Buď nemá absolutně ponětí, o čem mluví, anebo musí být dobře zaplacený. Bije se za řetězce neskutečným způsobem. Nechápu, jestli za to má něco slíbeno nebo proč to dělá.
Dlouhodobě je upozorňováno, že v Německu s násobně vyššími platy jsou potraviny za podobné ceny a mnohdy vyšší kvality. Lze říci, proč to tak je?
Ano, na tom není nic záhadného. Všechno je to dáno tím, že Němci jsou zcela soběstační, veškeré potraviny si vyrobí doma a nepotřebují nic dovážet. To je celý problém. Uvedu krásný příklad. Pan ministr Nekula slavnostně hlásá, jak pomůže chovatelům díky podpoře welfaru (životní pohoda u zvířat, pozn. red.) dojnic a nakopne zpátky chov skotu tím, že do národních dotací půjde nějakých 3,7 miliardy korun. To je celý welfare, jsou tam prasata, skot a vše ostatní. Zatímco v sousedním Rakousku se dává jen do welfaru prasat 1,1 miliardy eur! Tomu se prostě nedá konkurovat, což dokazuje i to, že naše soběstačnost v produkci vepřového je 30 procent, zatímco v Rakousku 110 procent. Takovým podmínkám a podporám nemůže český chovatel prasat konkurovat.
Pokud se v Rakousku farmář rozhodne odejít s chovem prasat z domu ze dvora a za vesnicí postavit vepřín, dostanete stavební povolení ve zrychleném režimu a dotaci na kompletní postavení nového provozu. Naproti tomu u nás stát raději nechá chovatele svůj chov zavřít a maso se doveze ze Španělska. To je celý problém, a bude to ještě horší. Lidé se musí připravit na to, že potraviny budou ještě dražší, protože naše (ne)soběstačnost se nadále bude zhoršovat. V poslední době se ve velkém likvidují sady u nás na jižní Moravě.
Podobně je tomu i u drůbeže. Naše země je v rámci EU jediná, která si odhlasovala zákaz klecových chovů. V roce 2025 skončí klecové chovy nosnic a bude možné produkovat vejce pouze z volných nebo z halových chovů na podestýlce a cena vajec bude logicky vyšší, protože náklady na chov budou vyšší a veškeré současné klecové chovy se musí přebudovat. Takže všechny okolní státy kolem nás čekají, až zde zákaz klecových chovů začne platit, a zaplaví náš trh levnými vejci z vlastních klecových chovů, protože všude v okolí je možné chovat nosnice v klecích.
Říkáte tedy, že pokud je možné trend v růstu cen potravin zvrátit, jediným řešením je politická podpora znovuzískání soběstačnosti v produkci potravin.
Přesně tak. V Rakousku nebo v Německu, aby podpořili svoje producenty, mají speciální dotační tituly na welfare zvířat a podmínku pro obchodní řetězce, že mohou prodávat pouze maso, které prošlo chovem s těmito požadavky na welfare. Tím zablokovali například polské vepřové maso a podporují vlastní zemědělce jak dotacemi, tak nařízením a podmínkami pro řetězce, že musí prodávat maso domácí produkce. Kromě toho je maso jiné, kvalitnější, protože ta prasata žijí lépe, jsou na stlaném provozu a nikoli na roštech, mají hračky, více životního prostoru na kus zvířete a podobně.
Pakliže politika státu nebude taková, aby podporovala domácí chovy a výrobu, okolní státy nás zaplaví svými výrobky.
Objevily se zprávy, že EU chce zavést emisní povolenky na chov skotu, protože prý krávy ohrožují klima. Budeme vůbec schopni se časem uživit?
Něco takového je naprostý nesmysl a pevně doufám, že to zavedeno nebude. Vždycky mě pobaví, když se státníci z celé Evropy sletí svými letadly na jedno místo a tam diskutují, jak moc jsou ty krávy v Evropě škodlivé a jak strašně ohrožují klima. Hlava mi to nebere. Jinak samozřejmě takový nápad naprosto odmítám. Ano, čpavek je součástí výkalů a uvolňuje se při zrání hnoje, ale jsou to tak zanedbatelné hodnoty, že nemá vůbec smysl se jimi zabývat a nechápu, jak někoho mohlo vůbec napadnout likvidovat kvůli tomu živá zvířata.
Pokud se v Evropě a u nás někdo neprobudí a nezačne intenzivní podpora, dopadne to hodně špatně. Je potřeba vyzývat českou veřejnost, aby kupovala domácí produkci a sledovat, co kupuje a jí, jinak to v konečném důsledku dopadne špatně, budeme všechno dovážet a ceny budou ještě vyšší. České zemědělství je na špičkové úrovni. Systém kontrol z hlediska veterinární správy a potravinářské inspekce, nastavené standardy, kontroly na jatkách a v potravinářských provozech jsou jedny z nejpřísnějších v rámci EU, my jsme skutečně špička v Evropě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
rusošvábek
