Dnes ráno nám Český statistický úřad sdělil, že spotřebitelské ceny v září už poosmé zmírnily svůj meziroční růst a dostaly se pod hranici 7 procent, přesně na 6,9 procenta. To je nejnižší hodnota od prosince 2021, tedy za téměř dva roky. Je to důvod k jásotu o to víc, že meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny o 0,7 procenta, tedy více, než čekala i ČNB?
Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
V každém případě je to dobrá zpráva. Každé procento, každá desetinka bodu z inflace dolů je dobrá zpráva, protože to zpomaluje snižování kupní síly domácností. Na druhé straně, když si vezmu 6,9 jako číslo a vezmu si k němu zadání, podle kterého má Česká národní banka držet inflaci někde na dvouprocentní úrovni, tak jsem na třiapůlnásobku. Tedy je to dobrá zpráva ve smyslu tendence, ale nikoli ve smyslu absolutní hodnoty toho čísla.
Tu dobrou zprávu poněkud kazí to, co jste řekl, že to zpomaluje snižování kupní síly domácností. Sice se snižování kupní síly zpomaluje, ale pořád klesá. Dá se nějak upřesnit, o kolik?
I tohle zpomalování snižování kupní síly domácností je třeba brát v nějakém kontextu. Když si vezmete číslo roční inflace v roce 2022, čili v loňském roce, dáte k tomu číslo odhadované za letošní rok a přidáte číslo odhadu na rok příští po promítnutí fungování Stanjurova balíčku, tak v tomhle součinu indexů se dostaneme do situace, že na konci příštího roku 2024 proti konci roku 2021 máme nárůst cen. Já ho odhaduji mezi 33 a 35 procenty, možná 36, možná 37. To je otázka toho, jak dopadne letošní a příští rok. Takže situaci, kdy by se během takhle krátké doby zvýšila inflace o třetinu, tak takových případů v historii moc nemáme. Taková byla snad jen na počátku transformace v letech 1991 a 1992, kdy to bylo dáno odchodem od starého systému řízení ekonomiky, kdy se zvyšovala záporná daň z obratu a kdy se řešily úplně principiální věci, kdy ekonomika v podstatě klekla a šla do záporu v ekonomickém růstu a tak dál. V tomto kontextu je i tohle dnes oznámené číslo 6,9 rozporné, neboť znamená, že – použiji výraz – zbídačování většiny českých domácností „vesele“ pokračuje.
Fotogalerie: - Před zasedáním vlády
Přestože při tomhle vývoji zchudneme za tři roky vládnutí kabinetu Petra Fialy všichni v průměru o třetinu, v reakci na dnešní číslo inflace se objevilo v jednom komentáři tvrzení, že i když některé položky spotřebního koše stále prudce zdražují, celkově se daří inflaci dostávat pod kontrolu. Je i podle vás inflace pod kontrolou, jak se to povedlo a díky komu, čemu?
Ten, kdo tenhle komentář napsal, zřejmě ekonomice moc nerozumí. I když možná to píše jenom z titulu servility vůči Fialově vládě. Tahle vláda naprosto nevyužívá nástroje, které ke kontrole inflace má a Česká národní banka toho v tomto smyslu moc nezmůže. Jestli si vláda myslí, že inflaci bude stlačovat tím, že bude blokovat růst mezd a platů, tak to je pekelná kombinace, která může vyústit jedině k dalšímu útlumu ekonomického růstu. Pokud se neobnoví kupní síla reálných mezd a platů, není možné odstartovat odchod od současné stagflace. To znamená za čtyři roky nulový ekonomický růst při 30procentní inflaci. Takže tohle je hrubý omyl onoho analytika. To říkám jako svůj expertní názor.
Psali jsme:
V komentářích také zaznělo, že jsme již v závěrečné fázi boje s inflací, která by měla být úspěšně dokončena v průběhu příštího roku. Zajímalo by mě, co to je to úspěšné dokončení boje s inflací, když po třech letech vládnutí pětikoalice bude skoro všechno o třetinu dražší, než bylo v čase voleb na podzim 2021?
Nevím, kdo tohle napsal. Ale jestli si myslí, že je možné příští rok se dostat na hladinu, kterou má Česká národní banka v záhlaví svého poslání čili ke dvěma procentům, tak je na velkém omylu. Já v tomhle směru rozumím obavám kolegů z Českomoravské konfederace odborových svazů, jak docentu Pavelkovi, tak Martinu Fassmannovi, kteří říkají: „Pozor, v příštím roce může inflace zase klidně skočit na těch pět, šest procent“. Čili může být prakticky tam, kde je dnes. O žádném úspěšném boji s inflací se tedy nedá mluvit. To může tvrdit jen nějaký – jak to říct – vlezdoprdelka této vládě. Ta vláda s inflací nebojuje. S inflací se bojuje úplně jinak. Ať si dotyčný nastuduje způsob boje s inflací z doby, kdy byl ministrem financí Václav Klaus před třiceti lety. Tam by to viděl.
Navzdory loňské vysoké cenové základně meziročně vzrostla cena u elektřiny o 16,5 procenta, zemního plynu o 12,5 procenta tuhých paliv o 12,9 procenta, vodného o 16,3 procenta, stočného o 26,9 procenta či tepla a teplé vody o 36,2 procenta. Kde na to nízkopříjmové domácnosti mají brát? Jaká je pro ně rada: netopit, nesvítit, mýt se ve studené vodě?
Ten výsledný index skoro 7 procent je skutečně průmětem těchto vektorů kladných a záporných, což znamená, že některé ceny jdou nahoru, jiné dolů. To jenom ukazuje opak toho tvrzení, že vláda úspěšně bojuje s inflací. Vláda s inflací dost úspěšně bojovat nemůže, poněvadž nástroje, které má, využívá minimálně nebo vůbec ne. A na řadu faktorů vůbec vliv nemá, což je energie, pohonné hmoty. Konec konců i ty nešťastné potraviny. Vždyť také, jak by ovlivnila sklizeň letošního ovoce. Je hodně faktorů, na které vláda, i kdyby chtěla, neumí dosáhnout. Neumí, nebo nechce. To je případ od případu.
V reakcích na dnešní oznámená čísla se hodně vyzdvihuje to, že klesají ceny potravin. Třeba mléko meziročně zlevnilo o 21,1 procenta, u olejů a tuků došlo k poklesu cen o 13,0 procenta. Na druhé straně brambory zdražily o 63,4 procenta, nebo cukr o 44,6 procenta. Má smysl hovořit o poklesu cen potravin při tak prudkém zdražení uvedených dvou základních potravin?
Já nemám rád tyhle statistické triky, protože jsem sám statistik a ctím to Churchillovo, že věřím pouze té statistice, kterou si sám zfalšuji. Tak, kristepane, ať si ti, co blouzní o tom, jak se zlevňují potraviny, vezmou ceny potravin v roce 2016, 17, 18, 19, případně 20. A porovnají je s dnešními cenami. Když si jdu koupit kilo chleba, tak za něj zaplatím ne dvacet, ale třicet, čtyřicet, ale i padesát korun. To samé platí o cukru, o bramborách jste mluvil. Nemá smysl se zabývat blouzněním pomýlených komentátorů. To za to nestojí.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Na závěr bych vás nechal okomentovat výrok předsedy vlády. Podle Petra Fialy se vládním stranám poté, co ve volbách porazily populisty a extremisty, podařilo zvrátit trend zadlužování, inflace se díky odpovědné politice vlády příští rok dostane na čísla, na která jsme byli zvyklí. Prohlásil také, že k tomu pomohl vládní tlak, aby se ceny energií a potravin začaly snižovat. Co se k tomu dá říct?
Tak k těm energiím: ano, pozdě a málo. A k tomu předchozímu, tak když jste chtěl komentář, odpovím anglickým: No comment. To se snad ani komentovat nedá.
Zkuste to…
Ani náhodou. Ale dobře, tak řeknu jedno. Pan Fiala zapomněl na české přísloví, že samochvála smrdí. A nejhorší je, že lže. Vždyť se nezvrátil trend zadlužování. Slovo zvrátit česky znamená, že se trend obrací. To však není pravda. Ten trend se pouze zpomaluje. Nic víc, nic míň. Už se nezadlužujeme 300 miliardami ročně, ale jenom dvěma sty miliardami. Pan Fiala je možná profesor politologie, ale neumí číst čísla. Nebo má špatné poradce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
charl
