Uplynul rok od zatčení Jany Nagyové. Co říkáte na dosavadní průběh a výsledky vyšetřování?Anketa
Jak se díváte na problematiku Romů?
Já jsem na vysoké škole pracoval jako streetworker a jezdil s romskými dětmi na jakési sociální víkendy, kdy se tam s nimi určitým způsobem pracovalo. Ta romská problematika se u nás dlouhodobě neřeší. To, co teď navrhuje Dienstbier, je úplně mimo. Největší problém romské otázky je, že tito lidé nemají vzdělání, místo toho, aby všechny romské děti chodily dva, tři roky povinně do školky a naučily se česky. Můj syn chodí v Třebechovicích pod Orebem, kde je velké množství romských dětí, do školy. Většina jeho romských spolužáků propadá, protože neumí česky. Čili ta integrace není zvládnutá. Já jsem během kampaně byl v Chomutově, v Ústí nad Labem. Ta ghetta tam jsou obrovská a bohužel stát to nedokáže řešit.
Kde vidíte konkrétní problémy?
Například někteří lidé Romy zneužívají. Někdo koupí barák v dezolátním stavu, nastěhuje je tam, napaří jim osm tisíc nájemné a kasíruje to z příspěvku na bydlení od státu. Stát rozdává peníze a místo toho, aby toto změnil, tak vymýšlí ptákoviny, že bude někoho dotovat na vysokých školách.
Tomáš Zdechovský
A co by měli Romové třeba studovat?
Málokdo ví, že jsou romské děti velice talentované na elektrotechniku. Umí věci poměrně rychle rozebrat a hrát si s dráty. Tady bohužel neexistuje koncepce, že by ty děti šly tu elektrotechniku studovat, i když na ni mají talent. Přitom tyto odbory jsou dnes nedostatkové. Je těžké sehnat elektrikáře nebo elektrotechnika.
A co romská ghetta?
Bohužel neexistuje strategie, co s těmito takzvanými vyloučenými lokalitami do budoucna dělat. Lidé tam jsou často bez práce, neposílají děti do školy a v poměrně malých bytech jich žije velké množství. Když stát nezačne hledat cestu, jak lidi z těchto poměrně špatných podmínek vytahovat, tak to bude za pět, deset let stále větší a větší problém a je to časovaná bomba.
Všichni nadávali na Čunka, ale Čunek ukázal, jakým způsobem se dá ten problém aspoň nějak částečně řešit. Tedy, že je z těch nefungujících rozpadlých baráků vytáhnul někam, kde město postavilo ubytovnu a Romové se na tom spolupodílí, mají vlastní samosprávu. Pokud si oni sami nebudou dělat pořádek a oni neponesou odpovědnost, tak tady máme časovanou bombu, která do pěti let vybuchne. Pro Českou republiku je to velké téma.
Psali jsme:
Není to také o tom, že by měla existovat rovnováha mezi právy a povinnostmi a pokud chce nějaký Rom sociální dávku, tak by měl za to něco vykonat? Nějaké veřejné práce a že by měl povinnost posílat děti do škol a pokud by je tam neposílal, tak by se mu dávky snížily? Pak zde jsou senátní návrhy ve sněmovně řešící příspěvek na bydlení či omezení výkupen kovů...
Oni ti lidé ale z něčeho žít musí a když nebudou dělat ty kovy, tak budou dělat něco jiného. Já si myslím, že řada těch lidí chce pracovat. Příkladem je město Luže na Chrudimsku, kde starosta zaměstnal deset Romů, kteří tam opravují sokolovnu a dnes by byl schopen zaměstnat třicet, čtyřicet, padesát lidí, kteří by tam makali. Na začátku musel překonat takové problémy, že se se tam něco ztratilo a podobně. Ale když se to zaběhlo a fungovalo to, tak se mu hlásili další a další lidi. Stát by měl podporovat takovéto projekty typu „něco za něco“. Chceš sociální dávky? Dobře, ale musíš na městě něco odmakat. Městům dát peníze ne na sociální dávky, ale na to, aby ty lidi zaměstnali.
A jak zamezit zneužívání sociálních dávek?
Romové jsou obrovsky vynalézaví. A je tam poměrně časté, když mají sedm či osm dětí, že jedno z nich deklarují jako postižené. Vyběhají si u lékařů papíry a pak dostávají na to děcko větší příspěvky. Když pak mají relativně vysoké příspěvky, tak je to nemotivuje cokoli dalšího dělat. Toto by se mělo prověřit a udělat revize. Lékaři, kteří to dělají – a vím o lékařích, kteří to dělají jak na běžícím pásu – tak je tvrdě potrestat, vyhodit, zbavit způsobilosti.
A co dále?
Romská otázka je otázka komplexní. Musí se to řešit celostně v různých oborech: ve školství, v bydlení, sociální služby, města. Ptal jsem se mimochodem kolegyně z Francie, zda oni mají vysoký počet romských vysokoškoláků. Samozřejmě, že nemají. Romové dělají více umění, hudbu, jezdí s atrakcemi. Svůj život mají jinak nastavený.
Je tady řada takzvaných neziskových nevládních organizací. Jsou ty organizace efektivní? Není to vylévání peněz do kanálu, kdy se udělají nějaké semináře, nějaká propagace či kampaň, ale reálně se pro Romy hmatatelně nic neudělá? Jestli se některé organizace samy nepřiživují na tom romském problému a že z toho mají byznys...
Naprosto souhlasím. Většina těch agentur a organizací dostane dotaci a vykazují pak přemrštěné ceny seminářů. Já sám jsem měl vzdělávací agenturu, takže ty cenové relace znám. Díval jsem do nějakých jejich projektů. A pronájem sálu na jeden přece nestojí 55 tisíc. Pronájem aparatury nestojí 150 tisíc. Stát by měl tvrdě říznout a zeptat se: „Vážení, co přinesla tato konference? K čemu to vlastně bylo? Kolik jste lidí vyškolili?“ Ale jsou tu skupiny, které se 15 či 20 let věnují romské problematice a mají zkušenosti. A takové organizace, které něco umí a dokázaly, bohužel živoří, protože nějaká jiná agentura pobrala dotaci na vzdělávání nějakých osm set tisíc a za to uspořádala dva semináře. To mi připadá padlé na hlavu.
Psali jsme:
Co říkáte takovým těm vyhlášením Evropské unie či Rady Evropy, že v České republice je rasismus a Češi jsou netolerantní. Není to o tom, že Češi jsou tolerantní k lidem, kteří pracují a nedělají problémy? Třeba k Vietnamcům? Není to spíš o tom, jestli někdo maká, nebo nemaká, než že by Čechům vadila barva pleti? Jestli spíš takové deklarace nevyvolávají pnutí.
Ano, vyvolávají. Vyvolává to ještě více negativní vztah k Romům. Všechna prohlášení o diskriminaci vychází z nepochopení reality. Z Bruselu se to vidí jinak a dostávají mnohdy informace od těch různých agentur, které v životě s Romy nepracovaly a nemají tam zkušenosti. Ono je jednoduché udělat výzkum za sedm set tisíc, zda byste chtěli Roma za souseda. Na tom vám 95 procent Čechů odpoví, že ne a nemá cenu za to vyhazovat peníze.
Tato věc se musí řešit a musí přijít někdo, kdo se nebude bát, že bude nařčen z rasismu a řízne do toho a řekne: „Má to takové a takové pravidla, přistoupíte na ně?“ A někdo takový by pak měl odpovídat i Evropské komisi a Radě Evropy na jejich zprávy a chtít od nich, ať uvedou konkrétní případy. Říkat, že jsme rasisti, že česká společnost je netolerantní, je špatně. Evropská komise či Rada Evropy ve svých zprávách uvedou, že většina romských dětí nedostuduje základní školu. Ale nedodají, že Romové neposílají své děti do školy a do školky. Češi nemají rádi, když jim do jejich věcí někdo kecá a nic o tom neví. Měli bychom ukazovat pozitivní příklady, kde to funguje, a na tom stavět.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
