Na Slovensku už jsou otevřené obchody i služby, u nás se otálí. Je opravdu riziko nákazy tak vysoké, že stojí za to lidi znovu a znovu naštvat? Mimochodem, kde je to možné, lidé stejně už teď pijí pivo na zahrádkách, kadeřnice chodí za klienty domů a další přátelské služby běží bez ohledu na nařízení...
Kdyby teď hospoda poblíž načerno otevřela zahrádku, zašli byste posedět?Anketa
Neznáme cíl opatření v ČR. Původně to bylo zabránění zdekompenzování akutní péče. To se nikde v západním světě nestalo – vždy se kapacity optimalizovaly a náhradní nemocnice se nevyužily (jako v ČR). Pak bylo cílem uvolnit kapacity nemocnic pro jiné nemocné. V každé větší epidemii se omezuje „odkladná“ péče. To se stalo i u nás, ale už se situace vrací k normálu.
Angela Merkelová vyhlásila od listopadu jinou strategii lockdownu – čekat do proočkování seniorů, kteří vybudovali Německo. Proočkování seniorů a rizikových skupin aspoň první dávkou je velmi blízko. Tedy by měl být plošným opatřením konec a chránit by se měli cíleně reálně ohrožení. Teď je novinkou snaha držet třeba hranici 25 nakažených ze sta tisíc, jakkoli to budou třeba jinak zdraví a mladí lidé. To už je kontraproduktivní – kde jsou životy těch zbylých 99 975 lidí? Ekonomické, ale i zdravotní škody lockdownu jsou obrovské. Je třeba říci konec.
Objevují se názory, že kde to alespoň trochu půjde, stejně budou lidé testy obcházet. Je testování opravdu nutné? Nenaštve povinné testování akorát lidi?
Mohl bych vydat, neb jsem v provozu, knihu: „Jak obejít testování na sto způsobů“, asi by to byl hit. Hodně je to o tom, že kdo chce, ten se testům vyhne. Většina lidí se ale poctivě testuje a výnosnost je velmi malá vzhledem k nákladům. Když si uvědomíme, jak chronický nedostatek financí v Česku máme pro léčbu onkologických pacientů, stomatologie atd. Nám se snižují relativní výdaje na stomatologii a pacienti to cítí. Dva měsíce plošného testování se třeba dají vykompenzovat buď navýšením plateb státu, a tedy i daní. Nebo třeba rušením stomatologie na pojišťovnu. Chceme to?
Profesor Dušek zveřejnil predikci, že tady covid v červnu prakticky nebude. Ministr Arenberger ji má k dispozici, přesto hovoří o tom, že roušky budou potřeba i v létě. Přitom stejně všichni vidíme, že lidé venku příliš nenosí roušku ani respirátor. Potvrzuje to pozorování policie. Je reálný důvod roušky nařizovat? Nejde jen o úlitbu odborníkům?
Roušky venku nejsou úlitbou skutečným odborníkům. Víme, že přínos je malý. Je to spíše otázka politická, odvozená od strachu části populace a médií. Jak strach mizí, mizí i roušky. Stát by na to měl reagovat. Důležité je to i proto, že když vydáme málo účinná nařízení, která nikdo nedodržuje, nedodržují pak lidé ani nařízení, která smysl mají. Česko se promořilo mezi prvními na světě asi právě díky „přísným opatření.“. Řada lidí nemohla jít řízeně do restaurace, popíjeli v garážích. Kadeřnice nedodržovaly rozumná opatření v provozovnách pod kontrolou, a tak chodily k lidem domů. Nemohli jsme lyžovat, tak jsme byli aktivní v počtu rodinných návštěv. Píši tyto řádky na jednání Parlamentu – zdá se, že vše směřuje k ukončení plošného testování koncem května.
Nosíte venku roušku nebo respirátor?Anketa
Nepůjde život dál bez ohledu na to, co kdo bude nařizovat?
Život nejde dokonale regulovat, to zjistili i velmi přísní vládci, jaké jsme tu měli v letech 1939–1989. Lidé dodržovali vše v ČR velmi pečlivě, pokud byl důvod k velkým obavám a pokud byla nařízení rozumná. Také je důležité světlo na konci tunelu. Lidé vydrží tři přísné týdny, ale „nekonečný dočasný nouzový stav“ zničil spolupráci. Nařizovat jen minimum. Vláda měla spíše radit a lidi si získat – nechat mnohá opatření třeba na podnikatele, ať si vše nastaví a zodpovídají za to. Zažil jsem to ve Švýcarsku – méně škod, spokojenější obyvatelé.
V souvislosti s mutacemi se hovoří o možnosti prolomení imunity. Ale co je vlastně cílem očkování? Zajistit, aby nikdo nakažený nebyl? Nebo zajistit, aby si většina lidí nešla lehnout do nemocnice?
Je správné prosazovat „covidovou nulu“ s tím, že se lidé budou dusit a stále budeme střídavě zavírat obchody a služby?
Covidová nula nikdy s vysokou pravděpodobností nebude. Počet pozitivně testovaných souvisí i s počtem testů. Povinnost lékařů i politiků je vážit výhody a nevýhody. Třeba děti, podle americké CDC, jistě virus přenášejí a třeba mohou i v raritních případech umřít. Leč zavření škol jejich populaci způsobí větší škody včetně délky života (vzdělanější lidé žijí statisticky déle). Nejde zachránit jeden život obětováním člověka jiného. A koronavirus zabíjí zejména lidi oslabené. Lockdowny rozhodně imunitu lidí neposílily. Mělo by to být naprosto výjimečné opatření – v zákoně je popsáno jako karanténa a měly by ho využívat orgány hygienické služby podle pandemického zákona, a nikoli politici.
V Rusku vidíme přenosy z fotbalu a hokeje, které navštěvují lidé ve velkém počtu a s rouškami se nezdržují. Mají bez problémů otevřené restaurace. Jak si to vysvětlit?
Rusko mělo jednu chvíli tvrdší lockdown než Česko. Oceňuji, že mi loni v létě říkali z ruské vlády, že covid ochromí Evropu minimálně do konce března. Měli pravdu, já doufal v lepší scénář. Pak začali jako první očkovat – mám tam známé, kteří jsou očkovaní od loňského podzimu. Kdo chtěl, je už v Moskvě z rizikových i jiných skupin očkován. Rusko si myslí, že omezovat radikálně ostatní lidi už není vhodné. Je to prostě více škody než užitku. Rozumný člověk, jako třeba u chřipky, ví, zda si může dovolit vzhledem ke svému stavu jít na hokej, do restaurace, nebo se chránit doma.
Psali jsme:
Záchyt covidu ve školách je žalostný. Minimální čísla. Je důvod nutit děti nosit roušky? Je testování nutné, nebo jde jen o předstíranou snahu, aby se něco dělalo?
Plošné testování dětí je málo výnosné a náklady nekryjí benefit, pokud kalkuluji v realitě českého zdravotnictví. Je to ale asi i politika – mnoho učitelů, i očkovaných, se bojí a totéž řada rodičů. Podle mě ale kdo se bojí, ať zůstane doma, a nikoli plošně bránit všem. Je to tragédie pro děti, ale i politicky výbušné téma – třeba v Kalifornii to asi bude stát místo guvernéra, který podobně tvrdě reguloval – zejména ve srovnání třeba s Floridou. A Florida nedopadla ve srovnání s Kalifornií nikterak zle. Česko patří mezi smutné „vítěze“ v délce omezení školství a amatérského sportu. Dokonce jsou omezeni ve vzdělávání medici a my nemůžeme zcela vzdělávat ani lékaře (ano, specialisté budou chybět), jakkoli jsou už očkovaní. Totiž lidé denně ordinují…
Sociolog Ondřej Císař řekl, že jestli by někdo ještě chtěl zpřísňovat opatření, už situace povede k takovému odporu v populaci, že tím ovlivní volby. Je to správný předpoklad? I když spíše hypotetický, protože si v této situaci zpřísňování nedovedu představit...
Všechny prediktivní modely z USA, z Evropy, ale i z Ministerstva zdravotnictví ČR hovoří jednohlasně o velkém poklesu v květnu a v červnu. Pro větší restrikce není důvod. Strašení lidí mutacemi a nutností přeočkování jsou jen hypotézy. Děsit lidi patří do hororu, seriózní vláda a odborníci pracují s daty. Vidíte tak někam do poloviny července a tam je vše optimistické. Pokud by se stalo něco neočekávaného, zareagujeme. Lidé ať žijí spokojeně své životy, jiné jim nikdo nedá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Oldřich Szaban
