,,Ti, kteří nemusí nic řešit, kritizují." Profesor Gerloch ke koronakrizi, soudům a penězům pro podnikatele

07.05.2020 11:01

ROZHOVOR Prorektor Univerzity Karlovy a uznávaný expert na ústavní právo profesor Aleš Gerloch komentuje pro PL otázku rozvolňování opatření proti koronaviru v jejich právních konsekvencích, dále se vyjadřuje k myšlence novelizace zákona o veřejném zdraví a ústavního zákona o bezpečnosti státu, hodnotí kompenzace živnostníkům ze strany státu i činnost vlády a krizového štábu.

,,Ti, kteří nemusí nic řešit, kritizují." Profesor Gerloch ke koronakrizi, soudům a penězům pro podnikatele
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Aleš Gerloch

Pane profesore, pravděpodobně ještě do 17. května zůstaneme v takzvaném nouzovém stavu. Jak v tomto kontextu a za tohoto stavu funguje české právo?

Nouzový stav ošetřuje a upravuje ústavní zákon o bezpečnosti ČR. To v praxi znamená, že těžistě rozhodování přechází na exekutivu a ta může využít tři nástroje. Jsou to jak rozhodnutí vlády, která se vyhlašují jako zákony, dále pak stávající legislativa – třeba konkrétně zákon o ochraně veřejného zdraví – a konečně je zde možné využít i takzvaného stavu legislativní nouze, který ovšem musí vyhlásit předseda Poslanecké sněmovny. V té situaci je potom možné přijímat zákony a usnesení ve zrychleném procesu.

Anketa

Kdo je vám sympatičtější?

hlasovalo: 29576 lidí

V pondělí zasedala vláda ČR, která odmítla ke spokojenosti opozičních stran projednávat kontroverzní novelu zákona ochrany veřejného zdraví a namísto toho uložila na čtvrtek vypracovat vicepremiérovi Janu Hamáčkovi novelu ústavního zákona o bezpečnosti státu, která by měla lépe vyhovovat jako náhradní legislativní řešení pro stav po skončení nouzového stavu – tedy po už zmiňovaném datu 17. května. Kterou z těchto alternativ byste preferoval vy?

Já si myslím, že není nezbytně nutné novelizovat ani jeden z těch zmiňovaných zákonů. Není potřeba jít cestou nějaké rychlé novelizace. Zákon o bezpečnosti státu je normou vysloveně zásadní povahy, jedná se součást ústavního pořádku a ty případné důvody k jeho změnám by se měly hodnotit až s odstupem času, a ty kroky činit velmi promyšleně.  

Co se týká zákona o ochraně veřejného zdraví, tam se v tom paragrafu 69 nespecifikuje pojem tzv. dalších opatření, která spadají do toho výčtu pravomocí ministra zdravotnictví, jež může přijímat v době epidemie - o tom se nyní vede odborná diskuse, ale jinak platí, že takovéto obecné vymezení není úplně dobré. Z hlediska pravomoci a působnosti orgánu veřejné moci se to ale v dané situaci využít dá – mám tím na mysli pravomoci typu nošení roušek nebo uzavření plaveckých bazénů apod.

Osobně mám určitou informaci, že se připravuje zákonná úprava, která by zavedla ty pravomoci jenom po dobu několika měsíců s tím, že by to bylo vázáno nejen na rozhodnutí ministra zdravotnictví, ale také na souhlas celé vlády. Uvidíme, jak to nakonec bude přesně vypadat, každopádně pokud to hodláme řešit zákonnou úpravou ve stavu legislativní nouze, pak by to skutečně měla být úprava, která nebude trvalá, ale bude mít pouze omezenou platnost trvání.

Pane profesore, v úterý pro změnu zasedala Poslanecká sněmovna ČR, která měla na programu varianty, jak ulehčit živnostníkům v době očekávané ekonomické krize. Domníváte se, že jakákoliv empatie a vstřícnost ze strany státu je v tomto případě opravdu na místě?

Já si myslím, že za daných okolností je ta míra empatií odůvodněná a ta cesta se mi zdá přiměřená. Otázka je samozřejmě co do rozsahu těchto kompenzačních opatření, ale to už je záležitost spíše politická, související se schválením státního rozpočtu na příští rok a samozřejmě rozumné výše jeho deficitu.

Když se obrátíte zpět – jak podle vás obstála česká vláda a jí jmenovaný krizový štáb v boji proti pandemii koronaviru. Jak byste je ohodnotil - ve všech doposud známých konsekvencích...

Já bych jim dal takovou spíše slabší dvojku. Ne všechno se jim samozřejmě podařilo.

Nicméně podle mě ta kritika, kterou v poslední době na adresu vlády čím dál tím častěji a hlasitěji slýcháme, pochází paradoxně hlavně od těch, kteří sami rozhodovat nemusí a nemusí ani nic řešit - zato umí velmi dobře kritizovat. Obecně vzato, když zhodnotím ty uplynulé dva měsíce, je tam spousta nařízení, která mohla být nepochybně lepší, promyšlenější a logičtější, ale bráno z toho základního, komparativního hlediska se to v podstatě zvládlo dobře. Když se porovnáme s Itálii, Velkou Britanií, Francií nebo Španělskem, tak vidíme, že Česko si stojí opravdu dobře.

To nedůležitější ale je, že v tuto chvíli už je u nás zajištěn dostatečný počet lůžek, přístrojů a zdravotního personálu, stejně tak jako adekvátní množství ochranných pomůcek. A v tomto kontextu považuji za logické, že se nyní vydáváme cestou určitého rozvolňování těch striktních pravidel.

Zaznívají nicméně odborné hlasy, které vytýkají vládě, že ne všechna opatření, která v době karantény činila, byla přesně v souladu s platnými zákony a normami. Na straně druhé, neměli bychom si také uvědomit, že kabinet byl doslova vhozen do situace, v jaké se doposud nemusela rozhodovat žádná naše vláda? Tedy maximálně promptně a pod velkým tlakem?

Ovšem, i toto je třeba brát v potaz. Poukazuje na to ve svém disentním stanovisku k usnesení Ústavního soudu, který odmítl ústavní stížnost ve věci nouzového stavu, což je jinak mezi soudci obecně přijímáno souhlasně, pan profesor Filip, jenž konkrétně upozorňuje, že v případě těchto mimořádných stavů je na místě zohlednit i tento režim zákonnosti, nikoliv pouze z hlediska striktní legality, ale i specifických aspektů té dané mimořádnosti situace.

Pane profesore, já vím, že jste chtěl původně studovat historii a máte k ní blízko. Proto nepochybně víte, že lidská civilizace se pohybuje v takřka pravidelných sinusoidách vzestupů a pádů..

Ano, samozřejmě. Ten princip je známý.

Já to uvádím z toho důvodu, že jsem poněkud skeptický, když slyším, že naše společnost dostala koronavirovou pandémií ostrý morální políček – a řada z nás teď zásadně přehodnotí svůj žebříček hodnot, v němž až doposud kralovaly především peníze. Zkrátka takové národní duchovní obrození. Jak na to nahlížíte vy?

Určitě není pochyb, že i v tomto případě je na místě vzít si poučení z historie. A souhlasím proto s tou vaší mírnou skepsí. Teď jsme stále ještě v té fázi vzájemné soudržnosti, sounáležitosti a solidarity, kdy na té situaci vidíme celou řadu pozitiv. Ale to pochopitelně nepotrvá věčně. A já se domnívám, že toto všechno lze v každém případě vyhodnotit až s určitým odstupem. Možná až spolu budeme takto hovořit třeba za rok, budeme už moci pojmenovat všechny ty ekonomické, společenské a zejména politické změny, které nám to krizové období a jeho další pokračování ve svých důsledcích skutečně přineslo.

Rozhovor vedl Tomáš Procházka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: .

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Povinné očkování. Nesouhlas od lékařů, ale raději mlčí. Dernerová prozradila, jak to je

7:09 Povinné očkování. Nesouhlas od lékařů, ale raději mlčí. Dernerová prozradila, jak to je

V pátek? Senátorka, lékařka Alena Dernerová žádá po Ústavu zdravotnických informací a statistiky kon…