Pane profesore, pravděpodobně ještě do 17. května zůstaneme v takzvaném nouzovém stavu. Jak v tomto kontextu a za tohoto stavu funguje české právo?
Nouzový stav ošetřuje a upravuje ústavní zákon o bezpečnosti ČR. To v praxi znamená, že těžistě rozhodování přechází na exekutivu a ta může využít tři nástroje. Jsou to jak rozhodnutí vlády, která se vyhlašují jako zákony, dále pak stávající legislativa – třeba konkrétně zákon o ochraně veřejného zdraví – a konečně je zde možné využít i takzvaného stavu legislativní nouze, který ovšem musí vyhlásit předseda Poslanecké sněmovny. V té situaci je potom možné přijímat zákony a usnesení ve zrychleném procesu.
V pondělí zasedala vláda ČR, která odmítla ke spokojenosti opozičních stran projednávat kontroverzní novelu zákona ochrany veřejného zdraví a namísto toho uložila na čtvrtek vypracovat vicepremiérovi Janu Hamáčkovi novelu ústavního zákona o bezpečnosti státu, která by měla lépe vyhovovat jako náhradní legislativní řešení pro stav po skončení nouzového stavu – tedy po už zmiňovaném datu 17. května. Kterou z těchto alternativ byste preferoval vy?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
