Pane profesore, pravděpodobně ještě do 17. května zůstaneme v takzvaném nouzovém stavu. Jak v tomto kontextu a za tohoto stavu funguje české právo?

Nouzový stav ošetřuje a upravuje ústavní zákon o bezpečnosti ČR. To v praxi znamená, že těžistě rozhodování přechází na exekutivu a ta může využít tři nástroje. Jsou to jak rozhodnutí vlády, která se vyhlašují jako zákony, dále pak stávající legislativa – třeba konkrétně zákon o ochraně veřejného zdraví – a konečně je zde možné využít i takzvaného stavu legislativní nouze, který ovšem musí vyhlásit předseda Poslanecké sněmovny. V té situaci je potom možné přijímat zákony a usnesení ve zrychleném procesu.

V pondělí zasedala vláda ČR, která odmítla ke spokojenosti opozičních stran projednávat kontroverzní novelu zákona ochrany veřejného zdraví a namísto toho uložila na čtvrtek vypracovat vicepremiérovi Janu Hamáčkovi novelu ústavního zákona o bezpečnosti státu, která by měla lépe vyhovovat jako náhradní legislativní řešení pro stav po skončení nouzového stavu – tedy po už zmiňovaném datu 17. května. Kterou z těchto alternativ byste preferoval vy?