_635695218427100095.JPG&id=73503)
Než začnu s konkrétními otázkami, jaký je váš pohled na poslední vývoj šíření koronaviru v České republice?
Co si budeme povídat, už z toho začínám mít chaos i já. Mám ten dojem, že nový PES (protiepidemický systém, pozn. red.), který byl představen, začíná být tak strašně komplikovaný, že ho málokdo chápe, a že asi brzy pojde. To je můj názor. Byl bych rád, kdyby se ministr zdravotnictví po slibném začátku držel jedné jednoduché linky. Zatím mám dojem, že spíše budí rozpaky. Zaplať pánbůh za tu snahu, ale asi by to chtělo trochu větší organizovanost a systém. Jako nelogické vidím i omezení otevírací doby v obchodech a úředních hodin na úřadech. V době, kdy je otevřeno, se tam logicky koncentruje více lidí, kteří chtějí nakoupit nebo vyřídit své věci na úřadě.
Právě na systém PES se chci zeptat. Jasné informace a jejich srozumitelnost veřejnosti je jedna z největších výtek celé koronavirové epidemie bez ohledu na to, které vlně čelíme. Teď poprvé má Česká republika tabulkový systém zvaný PES, který by měl srozumitelnosti a předávání informací a přehledu toho, co se bude dít, pomoci. Podle vás to PES neplní tak, jak jste si představoval?
Ten systém teprve začíná a jedná se o to, že on vše plnit může – jde o systém, který dává logiku a smysl. Ale pro normálního běžného uživatele je hodně komplikovaný a nepřehledný. Takže bude potřeba informace sdělovat trochu více polopatě. Já si ve svém okolí všímám, že jsou lidé skutečně zmateni. Pokud si vše nastudujete, zorientovat se v systému dá, ale jako člověk, který doma učí děti, které jsou částečně online a částečně je rodiče musejí učit místo školy, chodí do práce, shání obživu a také se musí starat o domácnost, tak asi nemají tolik času, aby z toho maturovali. Chtělo by to systém jasný, srozumitelný a také, aby existovala určitá předvídatelnost.
Fotogalerie: - Fantomas se zlobí
Jak tedy hodnotíte dalšího ministra zdravotnictví Jana Blatného oproti jeho předchůdcům?
Domníváte se, že jde o lobbing kvůli penězům, které se ve vysokém sportu pohybují?
Nevím, ale každopádně proč mají hrát zrovna nejvyšší ligy? Zase jde o výjimku a takových výjimek bychom našli více. Samozřejmě problémy se vyskytovaly vždy, třeba lidé nemohli na bohoslužby, na jaře jsme nechápali systém počtů lidí v kostele, aniž by byla zohledněna velikost kostela. Nejdříve se jednalo o deset, pak patnáct, pak padesát a nakonec sto lidí. Když si ale vezmeme počet padesáti lidí v Katedrále svatého Víta, je skutečně nesrovnatelný s padesáti lidmi v malém kostele. To nedávalo žádnou logiku a lidé to nechápali. Co ale velmi oceňuji, je disciplinovanost církví. Většinově to dodržují a vidím to i u nás v kostele.
Psali jsme:
Zmínil jste školní vyučování. Ukazuje se, že rozdíly v distanční výuce žáků jsou veliké, jak mezi učiteli, tak žáky, navíc není zajištěna dostupnost techniky a tak dále. Jednou z priorit vlády je právě umožnění návratu školáků do škol, jak jste zmínil…
My jako KDU-ČSL jsme k tomu vládu vyzývali opakovaně, naposledy před týdnem ve Sněmovně i přes různé dopisy a apely. Právě i proto jsme kvitovali nástup ministra Jana Blatného, protože měl jako svoji prioritu pustit prvňáčky, druháky a absolventské ročníky do škol. Rozhodně za ním stojíme a myslíme si, že je to naprosto v pořádku, protože většina prvňáčků se těžko naučí psát přes Skype. Co si budeme povídat, jsou takoví, kteří to umějí, ale ten přímý kontakt kantora s žákem ve školní docházce je nezbytný. To prostě online výuka neumí nahradit.
Za to jsme samozřejmě rádi. Vzhledem k tomu, že v době, kdy epidemická situace není zdaleka dobrá, se ve škole bude pohybovat omezený počet lidí. Díky tomu bude možné daleko důsledněji dodržovat přísná hygienická opatření vzhledem k tomu, že v prostorách se bude pohybovat dvacet procent lidí z běžného počtu. Takže ano, za to jsme rádi.
Zajímá mě váš názor na finance z Evropské unie, které mají pomoci státům včetně České republiky. Sám jste vyzýval, aby vláda lépe komunikovala 182 miliard korun, které získala, a hlavně transparentně vysvětlovala, na co je použije. Trvá to stále?
Dnes odcházel dopis ministru Havlíčkovi, jehož ministerstvo je odpovědné za sestavení takzvaného Národního plánu obnovy, což je dokument, který vlastně bude obsahovat, jakým způsobem bude mimořádná pomoc Evropské unie na sanaci nákladů, které vznikly kvůli pandemii, využita. Jedná se o mimořádné prostředky, které jsou určeny zejména do zdravotnictví, do sociálních služeb, na udržení zaměstnanosti a řekněme i částečnou transformaci ekonomiky, protože vidíme, že pandemie ekonomiku mění.
Evropská komise doporučuje, aby do tvorby tohoto Národního plánu obnovy, který v podstatě stanoví parametry kam, kolik a na jaké konkrétně projekty peníze půjdou. Aby se tvorby zúčastnila Poslanecká sněmovna, aby byla informována výborem. Jde o veřejné prostředky a ty prostředky musejí být v nějakém souladu se státním rozpočtem, s investičními prioritami a podobně. Tam je role Sněmovny poměrně jasná.
Podstatné je, aby do toho byli zainteresováni zástupci, kterých se to opravdu týká. Zástupci poskytovatelů sociální sítě, zdravotnictví, zaměstnanci, zaměstnavatelé, podnikatelé. Na Slovensku to dělali tak, že do konzultace tvorby programu už na začátku měsíce října přizvali asi sto odborníků napříč společností, aby si vydefinovali, jak budou peníze vynaloženy s co největším efektem. Aby se nerozpustily v nesmyslných projektech, a po tom samém voláme i my.
Když už jsme u Evropské unie. Unijní rozpočet při pondělním jednání zablokovalo Maďarsko a Polsko. Vadí jim totiž, že čerpání financí z evropských fondů má jako podmínku dodržování principu právního státu. Někdo kritizuje, že začíná být naprosto otevřeně poskytování peněz podmiňováno pravidly, která státy musejí dodržovat. Je to tak v pořádku nebo nikoliv?
Ta podmínka vlastně existovala vždy, možná nebyla tak jasně formulována, ale Evropská komise měla a má možnost pozastavit vyplácení dotací, pokud ve státě není něco v pořádku. Nejde o nový princip. Podívejte se do České republiky, nám hrozí naprosté zastavení proplácení dotací kvůli premiérovi Andreji Babišovi a jeho podnikání, se kterým tvrdí, že nemá nic společného. To už se samozřejmě hraje hodně dlouho. Je prací politiků, kteří zastupují daňové poplatníky, zejména ze zemí čistých plátců, kteří ostatně dávají daleko více, než dostávají, například Německo nebo Nizozemí, aby kontrolovali a dbali na to, jak jsou peníze daňových poplatníků utráceny. Nevím, proč se tomu tak strašně divíme.
Také je to trochu politika. Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki rozpočet umí zablokovat, tu možnost mají a je vidět, že v tak zásadních věcech se dá uplatnit právo veta. Když se jeden postaví na zadní, tak to ostatní musejí respektovat a musejí vyjednávat. Při vstupu do Evropské unie musí každá země splnit takzvaná Kodaňská kritéria a v těch kritériích je, že stát funguje na bázi právního státu. Bude se o tom vyjednávat, ale pokud je Maďarsko a Polsko přesvědčené, že u nich jaksi právní stát funguje tak, jak má, pak nevím, čeho se bojí. Podle mého názoru spíše dávají najevo, že si sami nejsou jistí, zda jsou soudy opravdu nezávislé, jestli média nejsou spíše státní než veřejná a podobně.
Co mě ani trochu nepřekvapuje a jde o evergreen… Viktor Orbán, který je velkým pragmatikem, si vše zobchoduje, on to prostě umí, má v Maďarsku velkou podporu, i u nás má celou řadu příznivců, ale jedna věc je jeho marketing a image a druhá věc je realita. Orbán zase bude tvrdit, že promigrantská Evropská unie trestá Maďarsko za to, že brání standardní klasické křesťanské hodnoty. Vím, na čem Evropa stojí, jsem hodně konzervativní člověk a praktikující katolík. Rozhodně bych se v otázce právního státu nevymlouval na migraci. Jde o oslí můstek, na který spousta lidí slyší. Já, co se týká migrace, co se týká evropských hodnot, tak jsem s Orbánem za jedno. Ale co se týká toho, jak má fungovat právní stát, v tom se lišíme. Bylo by dobré tohle odlišovat a nehrát habaďúru na lidi, že Maďarsko brání migrantům, a tak jim unie vezme peníze. Ono to tak úplně není.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
