Lze upravený odhad Ministerstva financí, který zohledňuje dopady pandemie koronaviru, že se hrubý domácí produkt v letošním roce sníží o 5,6 procenta, považovat za realistický obzvlášť poté, co byl opět posunut termín nájezdu výroby aut ve Škodě Mladá Boleslav, a to až na 27. dubna?
Já to vidím tak, že úplně nerealistické to sice není, ale je to hodně optimistické. Musíme totiž vzít v úvahu, že poslední statistiky ukazují, že ekonomika velmi prudce brzdila už v únoru, tedy ještě před pandemií na našem území. Na druhou stranu jsou tu i optimistické zprávy. Třeba Hyundai u nás obnoví výrobu dříve, než se ještě nedávno zdálo… Ale přiznejme si: Pokud nevíme, kdy skončí která část regulací a karanténních opatření, všechna taková čísla jsou zatím hausnumera.
Profesor Jan Švejnar, který vede tým ekonomů při Ústředním krizovém štábu, v rozhovoru pro iDnes.cz prohlásil, že českou i evropskou ekonomiku sice čeká silný pokles, následné oživení však může být rychlé a výrazné. Porovnal to s finanční krizí před jedenácti lety, která ovlivnila ekonomiku tím, že nebyla poptávka, zatímco nyní, jakmile se obnoví dodavatelské řetězce – přerušené tím, že někdo nemá zdroje na výrobu, někdo má zavřeno kvůli nařízení vlády – tak se zvýší poptávka a zvrat k lepšímu bude rychlejší. Sdílíte jeho optimismus o rychlém a výrazném oživení české i evropské ekonomiky?
Ne, nesdílím. Kde se propouští, tam jsou lidé bez práce. Kde jsou lidé bez práce, tam není poptávka. Kde není poptávka, tam není prudké oživení tvaru V.
Pochopitelně nemohu vyloučit, že takové nějaké rychlé oživení si uměle nevyrobí třeba centrální banka například vrtulníkovými penězi. Ale ubezpečuji vás: To si vážně nepřejete. Opravdu ne. Kdykoliv, když se v historii někdo snažil vyrobit peníze z ničeho, po určité kratinké euforii to končilo moc špatně. Ne, tisk peněz vážně nechcete, i když si možná teď krátkodobě můžete myslet opak. Ovšem právě ten mohutný tisk peněz by asi vyvolal to krátkodobé oživení tvaru V.
Fotogalerie: - Hladová okna
Fotogalerie: - Zavřené krámy
Koronavir tým Národohospodářské fakulty VŠE v Praze přišel s doporučením, že je zapotřebí snižovat daňovou zátěž a adresně stimulovat skutečně postižené koronavirovými opatřeními státu. Zdroje financování mimořádných opatření vidí v jednorázovém snížení provozních nákladů jednotlivých kapitol státního rozpočtu v roce 2020 o 10 procent, v úsporách plynoucích z úpravy státního rozpočtu, které sníží platby všem neziskovým institucím kromě těch, které vykonávají sociální služby, a v emisích státních dluhopisů. Jsou to podle vás hlavní možné zdroje financování mimořádných opatření?
Se snížením výdajů z rozpočtu jednoznačně souhlasím také, protože i to vede ke snížení přerozdělování. A zmražení peněz pro neziskovky s výjimkou sociálních služeb? To mělo být už dávno!
Upřímně: Velice mě tento hlas rozumu z Národohospodářské fakulty VŠE potěšil, skoro už jsem propadala depresím, že snad všichni normální ekonomové někam vysublimovali.
Psali jsme:
Zaregistroval jsem názor, že legislativním prosazením odpouštění dluhů a vládním utrácením se spustí procesy ústící ve vysokou inflaci. Ve výsledku opět vyhrají ti, co do letošního roku vstoupili s dluhy nad těmi, co měli úspory a investice. Bude to tak?
Samozřejmě pokud odpouštíte dluhy, logicky tím pomáháte rozhazovačným a škodíte věřitelům. Vlastně tím věřitele nutíte poskytnout dlužníkovi bezúročný úvěr. Já bych ale v nejbližším období – zdůrazňuji: v nejbližším období – vysokou inflaci nečekala, právě naopak. A to proto, že inflace je jen tam, kde je dostatečná spotřeba a ochota utrácet. A ta teď načas vymizí. Nebude tu tedy ta klasická inflace, které se říká spotřebitelská. Bude tu ale možná tak do roka inflace cen cenných papírů a inflace cen nemovitostí. To povede k tomu, že bydlení se stane ještě mnohem víc nedostupné než dnes. To sice je druh inflace, ale jiný, než jaký si většinou lidé představují.
Evropská komise kritizovala Česko, Dánsko a Rakousko za to, že rozhodly o uvolnění některých restrikcí, když se chystala zveřejnit návrh „exit strategie“, jak postupně vyjít ven z koronavirové krize. Ten nakonec nezveřejnila, protože Francii a Španělsku v jejich tíživé situaci diskuse o exitu nevyhovuje. Ale navrhla prodloužit uzavření vnějších hranic EU do 15. května, přitom ještě před třemi týdny se jí nelíbilo uzavírání hranic jednotlivých států Unie a omezování pohybu lidí. Také požádala Česko o vysvětlení, proč omezilo volný trh, který je základem EU, zákazem vývozu respirátorů a dezinfekce. Neměly by být v této situaci členské země ukázněnější, a ne potížisté jako Česko, a své kroky s Bruselem konzultovat?
Režim, že nejprve musíte plnit rozkazy a teprve až pak si stěžovat, jsou-li kupříkladu nezákonné, je režim platný v armádě ve válce. Není to systém, který by měly uznávat suverénní národní státy. Tedy je v pořádku, že jsme potížisté.
Bohužel, Evropská unie se z diskuse o antivirových opatřeních zcela diskvalifikovala. Ztratila důvěru. Na počátku se rozhodla špatně, pak to sice začala napravovat, ale tím už nesmazala škodu na pošramocené důvěryhodnosti. Co když teď se zase rozhoduje stejně špatně jako na začátku…? My se tedy musíme spoléhat jen na svůj vlastní úsudek.
Pokud jde o jednotný trh, ten je jen fikcí, nikdy plně nefungoval. Můžeme jmenovat třeba diskriminované přepravce, dvojí ceny, dvojí složení potravin… To vše ukazuje, že evropský trh je fragmentovaný, nikoliv jednotný.
Jedinou rolí státu, kterou opravdu bezvýhradně bez podmínek uznávám, je hájení bezpečí jeho občanů. Pokud zákaz vývozu bezpečnostních potřeb znamená tuto ochranu vlastních obyvatel, pak je povinností státu k ní přistoupit. A ne že budeme prosit o dovolení Brusel, který v podstatě tuto ochranu našich obyvatel bojkotuje.
Nejen teď o velikonočních svátcích, ale vlastně už měsíc máte doma děti školou povinné. Jak proto pohlížíte na petici, kterou podepsalo už několik desítek tisíc lidí a v níž vyzývají ministra školství Roberta Plagu, aby žáci a studenti do škol už v tomto školním roce vůbec nenastupovali?
Považuji to za velmi předimenzované. Zvláště když děti patří mezi ty nejméně ohrožené skupiny. Na druhou stranu tohle mě nechává v klidu víc než některá další regulační opatření, která víc ekonomiku paralyzují. Ostatně mám dojem, že co se děti učí on-line, naučily se toho dvakrát víc než za stejnou dobu ve škole.
Psali jsme:
|
|
LUMPOVÉ A BERÁNCI Kniha oceněná cenou čtenářů Magnesia litera. Vizionářský román se skrytým poselstvím z finančního světa, z něhož se již mnohé splnilo a mnohé na splnění ještě čeká.
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
