Jak jako zpěvačka zvládáte dobu „koronavirovou“, kdy jsou umělci, až na menší výjimky, už vlastně rok odříznutí od práce?
Je to hrozný. Strašně mi to chybí. Chybí mi lidi, chybí mi práce… Ale zase nemám povahu na to, abych dělala doma on-line koncerty. Dělám je pro lidi. A když u toho nemohou být, tak to pro mě nemá žádný smysl.
Vy jste už nějaký čas v Itálii…
Ano, jsme s rodinou u mojí maminky v Římě. Už měsíc, a ještě asi jeden měsíc tady zůstaneme. Velkou výhodou je, že tady je zahrada, kdežto v Praze nemáme ani balkon.
Jaká jsou v současné době v Itálii vládní opatření proti šíření koronaviru?
Teď momentálně zhruba stejná jako v Čechách, téměř v celé Itálii. Takže jsme zavření doma, můžeme jenom na nákup, k lékaři atd. Ani mezi regiony se nedá cestovat. Takže, jak říkám, je to vlastně stejné jako v Čechách.
Dodržují lidé tato opatření? A pokud ne, jsou nějaké pokuty?
Jasně že jsou pokuty. Ale lidi jsou docela ukáznění. Oni to tady zažili vloni opravdu pekelně. Samozřejmě že se najde skupina těch, kteří protestují. Ale tady kolem nás vidím všechny v rouškách, dodržují rozestupy. Neznám tu nikoho, komu by neumřel alespoň jeden člen rodiny. Loni to tady bylo opravdu hrozné. Takže jakmile se ta čísla začnou jen trochu zvyšovat, tak se všichni začnou bát.
Jak ten minulý rok zvládala vaše maminka s manželem?
Já jsem vloni odjela těsně předtím, než to tady uzavřeli. Jezdím sem každý rok v únoru a v létě. Vloni jsem to stihla úplně o fous. No a máma s otčímem prostě byli jen na zahradě. Otčím má těžké dýchací problémy, takže ten je sakra opatrný.
A jak se Itálie jako taková z té jarní covidové vlny vzpamatovala?
No blbě. K tomu se nedá nic říct…
Ekonomika funguje?
Viděla jsem spoustu obchodů, které zavřeli. Ale samozřejmě i tady fungují různé e-shopy, výdajová okénka… Prostě každý se snaží zachránit svoje živobytí, jak může.
Fotogalerie: - Bílé kříže
Co očkování? Jaký je postoj Italů?
Všichni se chtějí samozřejmě naočkovat, a to co nejrychleji. Neznám tady nikoho, kdo by nechtěl. V pondělí jsme jeli s mámou 120 kilometrů od Říma na první dávku očkování. Protože v Římě vakcíny došly. Takže prostě co nejrychleji a kamkoliv. Teď začínají konečně očkovat lidi nad sedmdesát let. Takže otčím už je naočkovaný a máma už také má první dávku.
Když se vrátíme do ČR, máte pocit, že vláda situaci kolem pandemie zvládá?
Ne že bych tu vládu měla nějak ráda, ale pokud to mám srovnat se situací tady nebo ve Francii, případně v Německu, tak všichni dělají úplně to samé, spoustu stejných chyb, spoustu stejných dobrých věcí. U nás ta vláda dělá hrozné zmatky, ale zase kdyby to nezkoušela, tak bůhví, jak bychom dopadli. Já to nevím…
Až se situace uvolní, myslíte, že lidé budou „vyhladovělí“ po kultuře?
Strašně doufám, že budou. Já sama jsem hladová po kultuře. Šla bych na koncert, až bych plakala.
Mluví se o tom, že kulturní nebo třeba sportovní akce by mohly být dříve přístupné díky tomu, že by se lidé prokázali buď očkováním, nebo negativním testem. Je to podle vás řešení?
No mně kdyby řekli – jdi na test a můžeš koncertovat, tak jdu hned. Vždyť ten test nic není. Je to přece ta nejsnazší cesta, aby člověk mohl fungovat trochu normálně.
Co říkáte na chystaný covid pas? Je to dobrá cesta?
A jak jinak to udělat? Ekonomika se potřebuje nějak zmátořit. Jsou země evropské i neevropské, které bez turismu prostě chcípnou hlady. A pokud něco pomůže tomu, abychom mohli cestovat, tak si ten test prostě udělám. Já se tedy očkovat samozřejmě nechám, ale bůhví, kdy na mě přijde řada. Je mi 38, nemám žádné zdravotní problémy, díky bohu, takže to bude třeba za rok. A mezitím budu potřebovat cestovat do Itálie za mámou a za otčímem a třeba i někam jinam, takže si samozřejmě nechám udělat test, abych nikoho neohrozila. Moje dvouletá dcera si musela nechat udělat test, než jsme jeli sem do Říma. Tak jsem jí vysvětlila, že se jí musí šťourat v nose, protože pojedeme za babičkou a ona ani nepípla. Koukala se na maminku a pak řekla, ano, jedeme za Nona, což je italsky babička, no tak si prostě uděláme test.
A co byste vzkázala těm, kteří protestují a třeba i nedodržují vládní nařízení vydané v souvislosti s pandemií, například takzvaným „antirouškařům“?
Ať si samozřejmě každý dělá to, co uzná za vhodné. Každý má svůj rozum, svůj mozek. Já nemůžu nikoho poučovat. Ale asi zřejmě ta nemoc nepotkala ani je, ani nikoho z jejich rodin. Protože kdyby to viděli, tu hrůzu, jak člověk nemůže dýchat a pak ještě dva měsíce je úplně v prdeli, že nemůže ani vylézt tři schody, tak by asi přemýšleli trochu jinak.
Někteří umělci, ale vlastně nejen umělci, od začátku té pandemie mluvili o tom, že je stát dostatečně v této krizi nepodporuje. Jak toto vnímáte vy a jak vnímáte Lubomíra Zaorálka jako ministra kultury?
Já se o tu politiku poslední dobou moc nezajímám. Když to vidím ve zprávách, tak to raději vypnu. Protože se vždycky tak strašně naseru, že mi to za to nestojí. Ale je pravda, že ta podpora, nejenom pro umělce, ale i pro další, je strašně malá, úplně nesmyslná. V Itálii je to ale myslím to samé.
Občas tady překládám, ale to jsem dělala vždycky. No tak hold jsme teď chudší. Manžel naštěstí pracuje, to nás zachraňuje. Udělal si tady kancelář, má práci, kterou může dělat odkudkoli, jen musí být na internetu. Tak nějak nad vodou jsme. Nové věci si asi pěkně dlouho kupovat nebudeme (smích). Ale tak co, no… Hlavně že jsme zdraví. Mně tedy psychicky moc pomáhá, že jsme všichni spolu. Že mám ty svoje nejbližší lidi na světě tady, u sebe.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
